Ujezd (Mala Strana)

Ujezd
	Ujezd od Malostranskeho nam?sti
Umist?ni
Stat	?esko
M?sto	Praha
M?stska ?ast	Praha 1 , Praha 5
?tvr?	Mala Strana
Poloha	50°4′57,96″ s. ?. , 14°24′16,08″ v. d.
Za?ina na	Karmelitska
Kon?i na	nam?sti Kinskych
Dal?i udaje
Po?et adres	51
PS?	116 00
Kod ulice	475726
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ujezd je nazev ulice a zanikle vsi na Male Stran? v Praze 1.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Ujezdu se ve 12. stoleti rozkladalo mezi vltavskym b?ehem (na vychod?) a pet?inskym svahem (na zapad?), a ve sm?ru severoji?nim mezi kostelem sv. Jana K?titele (dne?nim nazvem sv. Jana K?titele na pradle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dne?niho Arbesova nam?sti) na jihu. Nezname je umist?ni kostela sv. Jana Evangelisty Odraneho, ktery je p?ipominan k roku 1365 a zanikl z?ejm? za husitskych valek. Osada p?vodn? pat?ila v severni ?asti pod spravu johanitskych ryti?? a zbytek pod pravomoc kla?tera svateho Ji?i a kapituly u sv. Vita . ^[1]

P?i roz?i?eni Male Strany vybudovanim Hladove zdi v letech 1360 ? 1362 se stala severni ?ast Ujezda spolu s uzemim dal?ich osad sou?asti Male Strany. P?vodni ujezdska brana z doby zalo?eni Male Strany roku 1257 stala a? u Malostranskeho nam?sti v mistech domu Karmelitska 516/31. P?i roz?i?eni Male Strany Karlem IV. byla nova ujezdska brana z?izena na upati Pet?ina v mistech dne?ni hranice Smichova. Nazyvala se take Kartouzska brana podle nedalekeho nejstar?iho ?eskeho kartuzianske kla?tera . P?i vystavb? noveho barokniho opevn?ni v 17. stoleti jeji funkci p?evzala nova brana z roku 1693, ktera se te? nazyvala ?i?ska brana podle toho, ?e se tudy jezdilo do ?i?skeho Bavorska. Tuto branu nahradila v roce 1862 novogoticka Ujezdska brana , zbo?ena v ramci ru?eni hradeb roku 1891. ^[1]

Nazev Ujezd [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno Ujezd pochazi ze 13. stoleti. Dne?ni stejnojmenna ulice se v letech 1800?1870 nazyvala Ujezdska ulice a jeji ji?ni ?ast U brany Ujezdske . ^[2] Dnes je Ujezd jedna z hlavnich malostranskych ulic. Kopiruje upati Pet?ina a je pokra?ovanim ulice Karmelitske (od k?i?ovatky s Harantovou) a kon?i na nam?sti Kinskych na Smichov?.

Nazev Ujezd byl p?enesen i do nazv? mistni tramvajove zastavky a dolni stanice lanove drahy na Pet?in , na kterou vede ulice U lanove drahy .

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Dum ?p. 388/III, Ujezd 50/ Karmelitska 2-4, ?eske muzeum hudby (p?vodn? kostel sv. Ma?i Magdaleny s dominikanskym kla?terem )
D?m ?p. 390/III U Popelk? , renesan?ni d?m s gotickymi sklepy
D?m ?p. 400/III historizujici najemni d?m s u?lechtilym secesnim dekorem, stavitel Jan Petranek (1903-1904)
D?m ?p. 402/III U ?erneho orla , novorenesan?ni najemni d?m, architekt Jan Zeyer (1892-1893), v p?izemi Galerie Resonance
D?m ?p. 403/III U Pavlanskych , novorenesan?ni fasada Otakar Materna (1894-1985)
D?m ?p. 404/III Paulhofsky - od roku 1599 malostransky ?pital ^[3]
D?m ?p. 408/III U zlateho ?neku , Ujezd 31/U lanove drahy 4, v letech 1688- 1700 byl majitelem a p?estavitelem Abraham Leuthner
D?m ?p. 419/III naro?ni d?m Ujezd 12/ Vit?zna 15, klasicistni najemni, arch. Josef Kaura
D?m ?p. 423/III Ujezd 23, U ?erneho k?i?e , renesan?ni v baroku p?estav?ny
D?m ?p. 432/III, ve dvo?e Atelier Josefa Sudka
D?m ?p. 450/III Palac Michny z Vacinova (Tyr??v d?m)
Lanova draha na Pet?in
Pomnik ob?tem komunismu od Olbrama Zoubka (v mist? Ujezdskych kasaren )
Semina?ska zahrada
Ujezdska kasarna ? zbo?ena roku 1932, rodi?t? Jana Nerudy
na bli?e nezji?t?nem mist? mezi Ujezdem a Malostranskym nam?stim stavala do roku 1142 nejstar?i synagoga v Praze ; ^[4] podle Vaclava Hajka z Libo?an m?la stat na Ujezd? ^[5]
kartuziansky kla?ter Zahrada Panny Marie zalo?eny Janem Lucemburskym

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

Ujezdska kasarna , 1912
Pomnik ob?tem komunismu na Ujezd? na upati Pet?ina
Pomnik ob?tem komunismu na Ujezd? na upati Pet?ina
Ujezdska brana
N?kdej?i kostel svate Ma?i Magdaleny , dnes budova ?eskeho muzea hudby

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ^a ^b Ruth, Franti?ek : Kronika kralovske Prahy a obci sousednich III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066
↑ LA??OVKA, Marek. Pra?sky uli?nik, 2. dil (O-?) . Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7 . Kapitola Ujezd, s. 348?349.
↑ VL?EK pavel (ed.) a kolektiv: Um?lecke pamatky Prahy 3. Mala Strana . Academia Praha 1999, s. 498-499
↑ Emil Spira: K d?jinam ?id? v ?echach. Kalenda? ?idovsko-?esky . 1900-1901, s. 121. Dostupne online .
↑ HAJEK, Vaclav z Libo?an . Kronika ?eska III. . Praha: ?eska akademie v?d a um?ni, 1929. Dostupne online . Kapitola O ?idu na Ujezd?, s. 87?90.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

LA??OVKA, Marek, LEDVINKA, Vaclav: Pra?sky uli?nik 2. dil (O-?), Libri Praha 1998
RUTH, Franti?ek. Kronika kralovske Prahy a obci sousednich . Praha: Pavel Korber, 1903-1904. 1246 s. Dostupne online . Kapitola Ujezd, s. 1066?1069.
VL?EK Pavel (ed.) a kolektiv: Um?lecke pamatky Prahy (3) Mala Strana . Academia Praha 1999, s. 491-508.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ujezd na Wikimedia Commons

[Ruth-1] Ruth, Franti?ek : Kronika kralovske Prahy a obci sousednich III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066

[2] LA??OVKA, Marek. Pra?sky uli?nik, 2. dil (O-?) . Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7 . Kapitola Ujezd, s. 348?349.

[3] VL?EK pavel (ed.) a kolektiv: Um?lecke pamatky Prahy 3. Mala Strana . Academia Praha 1999, s. 498-499

[4] Emil Spira: K d?jinam ?id? v ?echach. Kalenda? ?idovsko-?esky . 1900-1901, s. 121. Dostupne online .

[5] HAJEK, Vaclav z Libo?an . Kronika ?eska III. . Praha: ?eska akademie v?d a um?ni, 1929. Dostupne online . Kapitola O ?idu na Ujezd?, s. 87?90.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]