Psychologie osobnosti

Psychologie osobnosti je zakladni psychologickou disciplinou , ktera studuje rozdily mezi lidmi a take podobu konkretnich osobnostnich vlastnosti, ktere ovliv?uji my?leni , cit?ni ?i chovani konkretniho ?lov?ka nebo skupiny osob. Zam??uje se take na vysledek interakce prost?edi a individualnich mentalnich dispozic. ^[1]

Zam??eni [ editovat | editovat zdroj ]

Psychologie osobnosti se sna?i popsat , jak se lide navzajem li?i i podobaji, a tyto rozdily a podobnosti vysv?tlit. Vytva?i proto r?zne teorie, modely ?i pojeti osobnosti. ^[2] Prav? ty pak jsou teoretickym vychodiskem pro konstrukci mnoha standardizovanych psychodiagnostickych metod, ^[1] poznatky psychologie osobnosti vyu?ivaji v?echny ostatni psychologicke obory a ?ada dal?ich v?dnich disciplin mimo obor psychologie.

Dnes je jako sou?ast psychologie osobnosti chapana take diferencialni psychologie , zalo?ena roku 1921 Williamem Sternem . ^[3] Na rozdil od p?edchozich p?istup?, ktere zkoumaly podobnosti mezi lidmi a obecna pravidla fungovani lidske psychiky , zam??il se Stern na jejich vzajemne rozdily, ktere je mo?ne kvantifikovat .

P?iklad oblasti zajmu psychologie osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Psychologie osobnosti se zabyva ?adou temat. Podle Sternberga se sna?i odpov?d?t na otazky typu: ?Pro? jsou n?kte?i lide sami a jini samotu nesna?eji?“ , ?Pro? jsou n?kte?i jedinci nervozni i za zcela b??nych okolnosti?“ ?i ?Pro? jsou n?kte?i lide pracoviti a spolehlivi, jini v?ak nikoliv?“ . ^[1] Vladimir Smekal ^[2] uvadi jine d?le?ite oblasti zajmu tohoto oboru:

Existence ?i neexistence svobodne v?le
Vliv a vyznam d?di?nosti vs. vychovy na vyvoj jedince
Motivace a jeji podoba, dosahovani cil?
Struktura a slo?ky osobnosti
Vyvoj osobnosti v ?ase

R?zna pojeti osobnosti a p?istupy v psychologii osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

V psychologii osobnosti jsou patrna r?zna pojeti p?i vytva?eni teorii a p?istupu ke zkoumani osobnosti. Hlavnimi proudy je dnes zastarale sb?rne pojeti a nov?j?i strukturni pohled na osobnost.

Kolekcionisticke (sb?rne) pojeti osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Zhruba do konce padesatych let 20. stoleti p?evladalo tzv. kolekcionisticke pojeti osobnosti, p?edstavovane nap?iklad G. W. Allportem . Podle n?j byla psychika ?lov?ka jakousi nadobou, obsahujici jednotlive rysy temperamentu, charakteru, dale zajmy a pot?eby, schopnosti ?i sklony. Psychologovi k porozum?ni ?lov?ku sta?i jen popsat v?echny tyto rysy. Allport tak s lingvistou H. Odbertem shroma?dili kolem 18 tisic rys? osobnosti (tj. asi 4,5 % slovni zasoby angli?tiny ), K. K. Platonov takto identifikoval 9 tisic ruskych slov . Dnes se sb?rne pojeti pou?iva prakticky jen pro tvorbu profilovych arch? , seznamu vlastnosti po?adovanych na r?zne zam?stnanecke pozice. Ty jsou aplikovany nap?iklad v kariernim poradenstvi , a?koliv reliabilita takto vytvo?enych dotaznik? je nizka. ^[2] Slo?ky osobnosti toti? spolu souvisi a jejich pouhym vy?tem jev? nelze tyto vztahy popsat.

Strukturni pohled na osobnost [ editovat | editovat zdroj ]

Tento p?istup za?ina byt aplikovany zejmena od konce 60. let 20. stoleti . V?nuje vy??i pozornost struktu?e a vzajemnym vztah?m jednotlivych slo?ek osobnosti, vytva?i modely osobnosti a p?ekonava pouhou inventarizaci vlastnosti. Existuje vice styl? vytva?eni modelu a jejich klasifikace je obti?na. ^[2]

Dotaznik "BIG FIVE" [ editovat | editovat zdroj ]

Mnozi psychologove ^[
zdroj?
] v??i, ?e Eysenck?v dimenzionalni p?istup je vyznamny, av?ak nedostate?ny pro odhaleni zasadnich vlastnosti jedine?ne osobnosti.
Mo?nym metodologickym vylep?enim Eysenckova p?istupu je dotaznik "Big Five" (auto?i R. Mccrae a P.T.Costa,Jr.), ktery m??i a vyjad?uje individualni osobnostni variace pomoci 5 faktor? OCEAN (akronym, zalo?eny na anglickych pojmech):

Otev?enost (Openness)
Sv?domitost (Conscientiousness)
Extraverze (Extraversion)
Vst?icnost (Agreeableness)
Neuroticismus (Neuroticism)

Sou?asny stav
?ada psycholog? ^[
zdroj?
] osobnosti pova?uje objev a validaci tohoto testu za jeden z nejv?t?ich objev? v ramci sou?asne psychologie osobnosti.
Objevuji se i modely, ktere Big 5 roz?i?uji o dal?i faktory, ^[4] nap?.:

Sebev?domi (Self-consciousness)
Maskulinita-feminita (maskulinity-femininity)

Psychoanalyticka perspektiva [ editovat | editovat zdroj ]

Freud byl zastance doktriny o determinaci osobnosti

Biologicky determinismus: vyvoj a jednani osobnosti ur?uji vrozene pudy (sexualni a agresivni)
Biograficky determinismus: ve?kere my?lenky, emoce a ?iny maji sve p?i?iny ve zku?enostech z d?tstvi

Struktura osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

topograficky model (v?domi, p?edv?domi, nev?domi)
strukturalni model (id, ego, superego)

Topograficky model [ editovat | editovat zdroj ]

V?domi zahrnuje:

a) Sledovani sebe sama a sveho okoli tim zp?sobem, ?e vjemy, vzpominky a my?lenky jsou p?esn? reprezentovany ve v?domi. Zde pat?i selekce d?le?itych informaci, jejich prioritu ur?uji udalosti, d?le?ite pro p?e?iti.
b) Ovladani sebe sama a sveho okoli tim zp?sobem, ?e jsme schopni zahajovat a ukon?ovat sve jednani a kognitivni aktivity. Zde pat?i planovani, zahajovani a ?izeni vlastnich ?in?.
Nap?. p?i ?izeni automobilu za?ate?nik se musi soust?edit na koordinaci r?znych ukon? (?azeni, ?lapani a spojku, p?idavani plynu, ?izeni apod.) a st??i doka?e myslet na cokoli jineho. Pokud se pohyby zautomatizuji, ?izeni p?ebira p?edv?domi, zatimco ?idi? m??e konverzovat, obdivovat okolni krajinu, ani? by si byl v?dom toho, ?e ?idi, a? do chvile, kdy se objevi nebezpe?i, ktere okam?it? p?ipouta pozornost zp?t k ovladani auta.

P?edv?domi obsahuje: v?echny informace, je? nyni nejsou p?itomny ve v?domi, ale budeme-li chtit, vybavime si je. Tyto objekty a udalosti, ktere toho ?asu nejsou v centru pozornosti, mohou mit na v?domi ur?ity vliv. Souhrn vzpominek a proces? ozna?ujeme jako p?edv?domi.

Nalezy zna?neho mno?stvi vyzkum? ukazuji, ?e zaznamenavame a vyhodnocujeme podn?ty, ktere nevnimame v?dom?. Tyto podn?ty nas ovliv?uji podv?dom?, pracuji na podv?dome urovni v?domi.

Nev?domi obsahuje souhrn vzpominek, impuls? a tu?eb, ktere jsou na?emu v?domi nedostupne. Tyto vesm?s emo?n? bolestive vzpominky a p?ani jsou vyt?sn?ny ? p?esunuty do nev?domi, odkud mohou ovliv?ovat na?e ?iny, i kdy? si jich nejsme v?domi. P?esto?e tyto vyt?sn?ne my?lenky a impulsy nemohou vstupovat do v?domi, mohou nas ovliv?ovat nep?imo nebo maskovan?:

prost?ednictvim sn?
chybnych ukon?
charakteristickeho chovani
p?e?eknuti

Sou?asne pojeti hovo?i o kontinuit? nev?domi-v?domi, ktere saha od jednoho extremu zcela nev?domych proces? k druhemu extremu reflexivniho v?domi.

Strukturalni model [ editovat | editovat zdroj ]

Freud dosp?l k zav?ru, ?e model ledovce je p?ili? jednoduchy na to, aby byl schopen popsat osobnost ?lov?ka a proto vyvinul strukturalni model d?lici osobnost na t?i hlavni systemy, ktere jsou ve vzajemne interakci a ?idi lidske chovani: id, ego, superego

Id ? nejprimitivn?j?i ?ast osobnosti, z ni? se pozd?ji vyviji ego a superego. Sklada se ze zakladnich biologickych impuls?. Sexualni a agresivni pudy jsou nejd?le?it?j?i determinanty osobnosti. Id je zcela hedonisticky, iracionalni a nemoralni, hleda bezprost?edni uspokojeni impuls? a ?idi se principem slasti .

Ego ? ust?edni ?idici slo?ka osobnosti, ktera se postupn? vyviji z Id z d?vodu, ?e pot?eby organismu vy?aduji odpovidajici objekt, je? se nachazi v objektivnim sv?t?. Jeho hlavni role je zprost?edkovani mezi pudovymi touhami Id a podminkami vn?j?iho sv?ta a cilem je zabezpe?it p?e?iti osoby a jeji reprodukce. Ego se ?idi principem skute?nosti .

Superego ? je zvnit?n?na reprezentace hodnot a moralky spole?nosti. Zahrnuje sv?domi jedince, obraz idealn? mravne osoby (tzv. idealy ja) a sebehodnoceni. Superego se ?idi principem dokonalosti. Jeho hlavni funkce jsou:

brzdit impulsy Id, zejmena se sexualnim a agresivnim zam?rem
ovlivn?ni ego, aby realisticke cile zam?nilo moralistickymi
sm??ovanim k dokonalosti

Dynamika osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

souvisi s rozd?lenim a vyu?itim psychicke energie ze strany id, ego a superego
ego pou?iva energii pro: harmonizaci v?ech slo?ek osobnosti, sni?eni vnit?niho nap?ti (pomoci aktivace obrannych mechanism?). vyvoj zajm?, preferenci, postoj? atd.
?lov?k se silnym egem je vyrovnany, ohleduplny a bezpe?ny ?idi?
vlastni-li energii Id, chovani jedince je primitivni a p?evlada impulzivita
?lov?k, kterym dominuje Id, zanedbava skute?nost a eticke normy. Jako ?idi? pat?i mezi nejnebezpe?n?j?i u?astnik dopravy
dominuji-li energie superego, realismus jedince ustupuje p?ed p?ehnanym moralizovanim
takovy ?idi? je rigidni, nadm?rn? sv?domity, zarove? hyperkriticky v??i chovani ostatnich u?astnik? provozu, uzkostlivy a v?ev?d
kolize mezi Id, ego a superego vyvolava nap?ti, stup?ovani nap?ti ohro?uje integritu osobnosti, sni?uje jeji adapta?ni schopnosti a ego se musi branit

Obranne mechanismy [ editovat | editovat zdroj ]

VYT?SN?NI ? ego vytla?uje ohro?ujici my?lenky a zakazane impulsy z v?domi do nev?domi. (?idi? vyt?s?uje dramatickou zku?enost z n?kdej?i autonehody, co? mu umo??uje p?ekonat vlastni strach sednout si znovu za volant.)
REGRESE ? navrat osobnosti k d?iv?j?im etapam vyvoje. (Nezku?eny ?idi?, ktery se ocitl v nebezpe?ne situaci p?estava mit zajem o ?izeni auta a v budoucnu se chova jako ?lov?k, ktery nikdy nevlastnil ?idi?sky pr?kaz.)
REAKTIVNI VYTVOR ? p?em?na ohro?ujiciho impulsu ?i pocitu v jeho protiklad. (Strach ?izeni m?ni se v nebezpe?nou tendenci jedince k riskantni jizd?.)
PROJEKCE ? ohro?ujici tendence se p?ipisuje jinym osobam. (Bezohledny ?idi? nevnima vlastni chyby a zarove? kritizuje ?i nadava na ostatni ?idi?e.)
RACIONALIZACE ? nev?dome vytvo?eni p?ijatelneho vysv?tleni, kterym osoba skryva skute?ny d?vod svych skutk?. (?idi?, ktery p?i ne?t?sti odmitl poskytnout pomoc jinemu ?lov?ku vlastni skutek zd?vod?uje tim, ?e m?l nasp?ch.)
POPIRANI ? vn?j?i skute?nosti. Pop?en m??e byt bu? citovy vyznam ur?ite situace, nebo samotna realita, kterou se jedinec sna?i nevnimat. (?idi? popira, nep?ipou?ti si, ?e p?ejel chodce.)
AGOVANI ? Jedna se o mechanismus odstra?ovani stresu, emo?niho nap?ti, neschopnosti sna?et bolest vyvolanim socialnich konflikt?. Obrana Ja je velmi sni?ena, nej?ast?ji kv?li neschopnosti jedince odkladat ?i kontrolovat vlastni pudove tendence. Impulsivni abreakce (psychicke uvoln?ni) p?edstavuje sverazny "bezpe?nostni ventil". (Vynervovany ?lov?k ?idi mimo?adn? riskantn?, aby zmirnil neunosne vnit?ni nap?ti.)

Frustrace motiv? a konflikt? [ editovat | editovat zdroj ]

Frustrace ? zmarn?ni usili ?lov?ka dosahnout jakehokoli cile. Opakovana frustrace vyvolava psychicke nap?ti.
Stupe? vznikleho nap?ti souvisi s: intenzitou existujici pot?eby, delkou trvani p?eka?ky.
Konflikty ? du?evni pro?ivani stavu sou?asne p?itomnosti dvou protikladnych tendenci ?i cil?, jejich? p?ibli?en? stejny vyznam blokuje rozhodovani a volbu osobnosti.
Konflikt "apetence-apetence" vznika pokud na osobnost sou?asn? p?sobi dva pozitivni cile. (?lov?k, ktery vaha, zda si ma dat pivo s kamarady nebo zajet autem k partnerce.)
Konflikt "negace-negace" existuje v p?ipad?, ?e osoba musi volit mezi dv?ma ne?adoucimi cili. (?idi? nevi, zda ma p?ekro?it povolenou rychlost a timto riskovat pokutu nebo jezdit podle p?edpis? a timto zme?kat d?le?itou pracovni sch?zi.)
Konflikt "ambivalence" vznika p?i sou?asnem p?itahovani a odpuzovani stejneho cile. V porovnani s ostatnimi dv?ma druhy konfliktu, zde existuje pouze jeden objekt, cil, je? zarove? p?itahuje a odpuzuje. (Mladik chce vyhov?t sve divce, aby se svezli autem, ktere pat?i jeho p?isnemu otci, zarove? se obava mo?nych nasledk?.)

U?inky frustrace [ editovat | editovat zdroj ]

Konstruktivni u?inky

zvy?eni usili,
zm?na prost?edk?,
zm?na cile,
redefinice situace,
rozhodnuti opustit cil.

?kodlive u?inky

agrese,
uzkost,
dezorganizace chovani ? regrese,
obranne mechanismy,
unik ze situace.

Humanisticka perspektiva [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni postulaty humanisticko-existencialistickeho p?istupu osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

ka?dy ?lov?k vlastni potencial pro neustaly r?st osobnosti
tento proces lze ozna?it jako sebedeterminace sm?r k individualni seberealizaci
timto procesem postupuje uv?dom?ly, du?evn? zdravy a emocionaln? vyrovnany jedinec
?lov?k je bytostn? dobry; p?vod zla je ve ?patnem kulturnim a socialnim prost?edi

Koncepce o sebeaktualizovanem jedinci [ editovat | editovat zdroj ]

studium zdravych, tv?r?ich, potentnich, tedy sebeaktualizovanych osobnosti, mezi ktere Maslow za?adil Abrahama Lincolna, Thomase Jeffersona, Eleanor Roosevelt
sebeaktualizovani jedinci sdileji nasledujici vlastnosti: sebev?domi, sebep?ijeti, otev?enost, spontaneitu, schopnost milovat a starat se o jine lidi, odolnost zejmena v??i negativnim nazor?m ostatnich osob
vnit?ni jistota ve vztahu k vlastni identit?, priorita zajmu o problem a nezati?enost vlastni osobnosti (problem-centered rather than self-centered)
schopnost vytva?et a pro?ivat hluboka p?atelstvi zahrnujici schopnost ?asn? identifikovat vyum?lkovana pseudop?atelstvi
?aste pro?ivani vrcholnych za?itk?, ktere doprovazi mimo?adne kognitivni a emo?ni schopnosti v?etn? autenticke a trvale p?em?ny hodnot systemu
p?edstavuji dlouhodobe, relativn? trvale znaky osobnosti

Rogers?v p?istup soust?ed?n na osobnost [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni postulaty:

?lov?k je imanentn? dobry a obda?eny tendencemi k sebeaktualizaci
tendence k r?stu a napln?ni potencialu ?asto zma?uji kulturni ?i spole?enske instituce a vlivy
podminky p?izniveho klimatu pro r?st osobnosti:
- up?imnost (genuineness): otev?enost v??i vlastnim pocit?m, odmitnuti p?etva?ek, zajem o odhaleni sebe sama
- p?ijeti (acceptance): nepodmin?na kladna ucta a respekt okoli, lidska podpora osoby, p?esto?e neni dokonala, mo?nost jevit se spontann?
- vcit?ni (empathy): schopnost neodsuzujiciho p?ijeti na?ich pocit? a my?lenek

Self-koncept ? ust?edni vlastnost osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Maslow a Rogers: Self-koncept zahrnuje ve?kere my?leni a emoce souvisejici s otazkou "Kdo jsem"
Pozitivni self ? vysn?na, vytou?ena p?edstava o vlastni osob? (bohaty self, ?tihly self, milovany self, zbo??ovany self...)
Negativni self ? obavana, necht?na p?edstava o vlastni osob? (nezam?stnany self, alkoholicky self, akademicky neusp??ny self...)
Pokud je self pozitivni, osoba jedna a vnima sv?t kladn?,
P?i negativnim self jedinec pro?iva nespokojenost a ne?t?sti, co? ovliv?uje jeho hodnoceni skute?nosti a chovani

Hodnoceni Self [ editovat | editovat zdroj ]

pou?iti dotaznik? pro hodnoceni sebepojeti (self-concept)
Carl Rogers se klient? tazal:
- jakymi by cht?li byt
- jakymi skute?n? jsou

Jestli?e se idealni a aktualni self shoduji, pak je sebepojeti kladne. Z hlediska psychoterapie, vyznamnym ukazatelem osobnostniho r?stu klienta p?edstavuje sbli?eni (kongruence) obou self. Tomuto procesu zna?n? nahrava kladna zku?enost jedince souvisejici s dosa?enim vytou?enych cil?. V p?ipad? opakovaneho neusp?chu nar?sta frustrace, uzkost, zatimco eroze sebepojeti vede k r?znym projev?m maladaptace jedince.

Rogersova kritika typologizace osobnosti: Ka?de standardizovane zkoumani osobnosti p?edstavuje jeji depersonalizace. ?katulkovani dil?ich vlastnosti do p?edem vybranych kategorii je t?eba nahradit d?v?rnym rozhovorem s jedincem, co? poskytuje lep?i porozum?ni jeho unikatni zku?enosti.

Vyzkum Self [ editovat | editovat zdroj ]

v sou?asne dob? ve vyzkumech psycholog? dominuje zajem o self. P?edm?tem badani jsou sebeucta, sebeodhaleni, sebeuv?dom?ni, sebepozorovani aj.
nejnov?j?i pojeti zd?raz?uje p?sobeni r?znych mo?ny self na pro?ivani a jednani jedince. Mo?ne self zahrnuje dv? krajnosti:
- vysn?ne self (pozitivni): ja jako bohata, ?tihly, uctivany, milovany aj.
- obavane self (negativni): ja jako nezam?stnany, alkoholik, neusp??ny v praci aj.

Tyto self stanovi cile jedince a motivuji ho k jejich dosa?eni.

Kvalita pro?ivani sama sebe p?ina?i ?adu vyhod a nevyhod.

Vyhody a nevyhody sebeucty [ editovat | editovat zdroj ]

lide se zvy?enou sebeuctou maji men? ?alude?nich v?ed?, men? neprospanych noci, snadn?ji odolavaji spole?enskym natlak?m (nejsou konformni), men? inklinuji k drogam, jsou vytrvalej?i v??i slo?itym situacim a pro?ivaji pocit ?t?sti
nizka sebeucta souvisi s pro?ivanim nespokojenosti, zoufalstvi a ne?t?sti. Nespokojenost sam se sebou zvy?uje riziko deprese a uzkosti
Rogers: nep?ijeti sama sebe zkresluje hodnoceni ostatnich lidi a naru?uje interpersonalni vztahy. Negativni vztahy k vlastni osob? tvo?i zaklad ?ernobileho hodnoceni ostatnich lidi a p?edsudk?
Maslow: va?i?-li si sam sebe, snadn?ji bude? p?ijimat i ostatni lidi
Rogers: problem lidstva prameni z p?ehnane lasky a pychy jedince v??i vlastni osob?!
vlastni pycha tvo?i zaklad skupiny tzv. kladnych p?edsudk?. P?ikladem jsou zjednodu?ene p?edstavy o referen?ni skupin? a identifikace s vlastnim etnikem, zemi, nabo?enstvim aj. Velebeni arijske rasy zajistilo milion?m N?mc? pocit nad?azenosti a zp?sobilo nejv?t?i katastrofu v lidskych d?jinach.
p?esv?d?eni o spravedlivosti vlastniho naroda m?lo za nasledek toto?ne vyroky Ameri?an? a Rus?: Va?e zbran? nas ohro?uji, ty na?e jsou pouze pro obranu.
dal?im p?ikladem je nabo?enska nesna?enlivost, nap?. katolici vs. protestanti, k?es?ane vs. muslimove aj.

Kritika humanisticke perspektivy [ editovat | editovat zdroj ]

humanisticka koncepce je nejasna a subjektivni. Zpochybn?ni souboru sebeaktualizovanych jedinc?. Jake by byly vysledky p?i zkoumani jinych aktualizovanych osob, zejmena Napoleona, Alexandra Makedonskeho ?i Johna D. Rockefellera?
Rogerosov kredo: "?iji zp?sobem, ktery m? hluboce uspokojuje a vyjad?uje moji skute?nou povahu" je sporne, nebo? podn?cuje individualismus. Hedonismus, sobectvi ?i moralni eroze nep?ispiva kladnemu psychosocialnimu vyvoji jedince.
Idealizace lidske p?irozenosti zanedbava skute?nost, ?e v ?lov?ku je rovn?? imanentni zlo. Rogerosovo obvin?ni, ?e ve?kere negativni tendence p?ichazeji z kultury je jednostranne, regresivni a zbavuje ?lov?ka zodpov?dnosti. Nehled? k tomu, ?e spole?nost a kultura je nakonec tvo?ena prav? jednotlivymi lidmi. Lidske byti skyta potencial pro dobro i ?patnost, psychologicke uchopeni ?lov?ka vy?aduje vyrovnany, dialekticky p?istup.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ^a ^b ^c PLHAKOVA, Alena . U?ebnice obecne psychologie . Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1387-3 .
↑ ^a ^b ^c ^d SMEKAL, Vladimir . Pozvani do psychologie osobnosti . Brno: Barrister & Principal, 2004. ISBN 80-86598-65-9 .
↑ HARTL, Pavel; HARTLOVA, Helena. Psychologicky slovnik . Praha: Portal, 2000. ISBN 80-7178-303-X .
↑ GAUTAM, Sandeep. The big fight: The Big Five or The Big Eight?. The Mouse Trap [online]. 2008-09-17. Dostupne online .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Pahyl

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

[plhakova-1] PLHAKOVA, Alena . U?ebnice obecne psychologie . Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1387-3 .

[smekal-2] SMEKAL, Vladimir . Pozvani do psychologie osobnosti . Brno: Barrister & Principal, 2004. ISBN 80-86598-65-9 .

[hartl-3] HARTL, Pavel; HARTLOVA, Helena. Psychologicky slovnik . Praha: Portal, 2000. ISBN 80-7178-303-X .

[4] GAUTAM, Sandeep. The big fight: The Big Five or The Big Eight?. The Mouse Trap [online]. 2008-09-17. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

[4]