Norove
jsou etnicka skupina ?ijici v
Norsku
[7]
[8]
[9]
a okolnich statech, velka ?ast norskeho etnika a jejich potomk? ?ije ve
Spojenych statech americkych
a
Kanad?
. Norove jako p?islu?nici etnicke skupiny jsou skandinav?ti
Germani
, maji po?atek sve etnogeneze ji? p?ed po?atkem na?eho letopo?tu, kdy uzemi sou?asneho Norska za?aly osidlovat ugrofinske kmeny
Sam?
(Laponc?) a nasledn? germanske kmeny.
Velky vliv na utva?eni norskeho etnika m?la
danska
nadvlada, kdy se stala
dan?tina
v hlavnich sidelnich oblastech b??n? pou?ivanym jazykem. V
19. stoleti
prob?hlo narodni obrozeni. Norsky venkov si sve tradice a zvyky pov?t?inou udr?el, stejn? jako n?ktere jazykove zvla?tnosti (
sensu lato
).
Nazvem mohou byt take ozna?ovani
statni p?islu?nici
Norskeho kralovstvi, bez ohledu na jejich etnicky p?vod.
Proslavena je norska matematicka ?kola. Jednim z nejvyznamn?j?ich sv?tovych matematik? byl
Niels Henrik Abel
, v?noval se zejmena funkcionalni analyze.
Sophus Lie
vytvo?il teorii spojite symetrie,
Atle Selberg
se v?noval rozvijeni teorie ?isel,
Caspar Wessel
jako prvni nabidl geometrickou interpretaci
komplexnich ?isel
,
Peter Ludwig Mejdell Sylow
rozvinul teorii grup,
Axel Thue
je ozna?ovan za zakladatele formalnich jazyk?. Neni tudi? divu, ?e rozvinuta je tradi?n? v Norsku (jako i v jinych skandinavskych zemich) take informatika. Nap?iklad programato?i
Ole-Johan Dahl
a
Kristen Nygaard
byli tv?rci programovaciho jazyka Simula 67. Nobelovu cenu za fyziku ziskal
Ivar Giaever
, za chemii
Lars Onsager
, za fyziologii
May-Britt Moserova
a jeji man?el
Edvard Moser
.
Vilhelm Bjerknes
je zakladatelem moderni meteorologie.
Gerhard Armauer Hansen
objevil bakterialniho p?vodce lepry. Linneho ?akem byl botanik
Martin Vahl
. Mineralog
Victor Goldschmidt
pat?i k zakladatel?m geochemie.
Ragnar Frisch
,
Finn E. Kydland
a
Trygve Haavelmo
ziskali Nobelovu cenu za ekonomii. V dal?ich humanitnich a socialnich v?dach ziskali v?hlas "zeleny filozof"
Arne Næss
?i sociolog
Stein Rokkan
. V politologii je pr?kopnikem vyzkumu miru a konflikt?
Johan Galtung
, autor znamych pojm? ?pozitivni mir“ a ?negativni mir“. Kodifikatorem jedne ze dvou oficialnich verzi spisovne nor?tiny, nynorsku, byl lingvista
Ivar Aasen
.
Norska literarni v?da hovo?i o ?Velke ?ty?ce“ klasickych norskych spisovatel?. Pat?i do ni
Henrik Ibsen
,
Bjørnstjerne Bjørnson
,
Jonas Lie
a
Alexander Kielland
. Bjørnson ziskal i Nobelovu cenu za literaturu, stejn? jako
Sigrid Undsetova
a
Knut Hamsun
. Zakladatelem moderni norske literatury je
Ludvig Holberg
. K pr?kopnik?m moderni literatury pat?il te? jazykov?dec a historik
Henrik Wergeland
?i
Arne Garborg
, ktery mimo jine p?elo?il do nor?tiny Odysseu. Po
druhe sv?tove valce
se prosadil
Tarjei Vesaas
. Nejvyznamn?j?im p?edstavitelem rozmachu skandinavske detektivky z po?atku 21. stoleti je
Jo Nesbø
. Velmi oce?ovanym sou?asnym autorem d?tske literatury je
Jostein Gaarder
, v humoristicke literatu?e je to
Erlend Loe
, v klasicke beletrii
Lars Saabye Christensen
. Nejuznavan?j?im sou?asnym dramatikem je
Jon Fosse
.
Nejslavn?j?im norskym mali?em je bezpochyby
Edvard Munch
.
Theodor Kittelsen
se proslavil v Norsku jako ilustrator starych baji a lidovych pov?sti. Nejznam?j?im socha?em je
Gustav Vigeland
, architektem
Sverre Fehn
, nositel presti?ni Pritzkerovy ceny, hudebnim skladatelem pak bezpochyby
Edvard Grieg
. Ke znamym skladatel?m pat?i i
Johan Svendsen
. Z interpret? lze vzpomenout operni p?vkyni
Sissel Kyrkjebø
. V popularni hudb? se prosadila v 80. letech synthpopova skupina
A-ha
s frontmanem
Mortenem Harketem
. Mezinarodni verzi sout??e Pop Idol vyhral
Kurt Nilsen
. V sou?asnosti se prosazuje nap?iklad
Alexander Rybak
. Na Oscara byl nominovan re?iser
Morten Tyldum
. Ve filmech ?vedskeho re?isera Ingmara Bergmana se proslavila norska here?ka
Liv Ullmannova
.
Asi nejslavn?j?im Norem v?ech dob je polarnik a prvni mu?, ktery stanul na ji?nim polu
Roald Amundsen
. V jeho stopach ?el dobrodruh a mo?eplavec
Thor Heyerdahl
. Znamymi polarniky byli i
Carsten Borchgrevink
,
Otto Sverdrup
?i
Carl Anton Larsen
. Legendarnim kolonizatorem Islandu byl
Erik Rudy
. Podle noveho vykladu je prvnim Evropanem, ktery dosahl americkych b?eh?, vikinsky bojovnik z 10. stoleti
Gunnbjorn Ulfsson
. Jako misiona? v
Gronsku
se proslavil
Hans Egede
.
Fridtjof Nansen
a
Christian Lous Lange
ziskali Nobelovu cenu za mir.
Jens Stoltenberg
je dnes generalnim tajemnikem NATO. Prvnim generalnim tajemnikem OSN byl
Trygve Lie
. Otcem norskeho socialniho statu je
Einar Gerhardsen
.
Osm zlatych olympijskych medaili ma biatlonista
Ole Einar Bjørndalen
, stejn? jako b??ec na ly?ich
Bjørn Dæhlie
. ?est ly?a?ka
Marit Bjørgenova
, ?ty?i biatlonista
Emil Hegle Svendsen
, sjezda?
Kjetil Andre Aamodt
a rychlobrusla?
Johann Olav Koss
. K nejlep?im ?achist?m sou?asnosti pat?i velmistr
Magnus Carlsen
.
Jako Ameri?ane s norskymi p?edky se uvad?ji
Iggy Pop
,
Marilyn Monroeova
?i
Paris Hiltonova
.
- ↑
"Bez imigrantskych p?edk?" : k 1.1.2010 (4 305 886
[1]
)
- ↑
http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_12_1YR_B04003&prodType=table
- ↑
Archivovana kopie.
www12.statcan.ca
[online]. [cit. 2015-03-17].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-11-01.
- ↑
2000 Brazilian census
- ↑
[2]
Archivovano
24. 9. 2015 na
Wayback Machine
. (2005)
- ↑
Statistics Denmark:FOLK2: Population 1. January by sex, age, ancestry, country of origin and citizenship
[online]. Statistics Denmark [cit. 2012-08-03].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
DANVER, Steven L.
Native Peoples of the World: An Encylopedia of Groups, Cultures and Contemporary Issues
. [s.l.]:
Routledge
, 10 March 2015.
Dostupne online
.
ISBN
1317464001
. S. 349.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
BERLITZ.
Berlitz: Norway Pocket Guide
. [s.l.]: Apa Publications (UK), 1 June 2015.
Dostupne online
.
ISBN
1780048599
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MINAHAN, James.
One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups
. [s.l.]:
Greenwood Publishing Group
, 2000.
Dostupne online
.
ISBN
0313309841
. S. 769.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- WOLF, Josef
.
Abeceda narod?
. 1. vyd. Praha: Horizont, 1984. 265 s.