Hispanie
Hispania
|
Geografie
Roz?i?ovani ?imskych provincii Hispanie po?inaje r.
220 p?. n. l.
(?ervena, ?luta) po 19 n. l. (zelena).
|
|
|
|
|
| Obyvatelstvo
|
Po?et obyvatel
|
5 000 000 a vic
|
Narodnostni slo?eni
|
|
|
|
latina
, paleohispanske jazyky
|
|
|
|
| Statni utvar
|
|
|
|
|
|
|
Vznik
|
|
Zanik
|
|
| Statni utvary a uzemi
|
| P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Hispanie
(
latinsky
Hispania
) byl nazev u?ivany v dob?
starov?ke
?imske ?i?e
a
st?edov?ku
pro cely
Pyrenejsky poloostrov
a jeho
provincie
. V sou?asnosti se na tomto uzemi rozkladaji
Portugalsko
,
?pan?lsko
,
Andorra
,
Gibraltar
a nepatrna ?ast ji?ni
Francie
. V dob?
?imske republiky
byla Hispanie rozd?lena do dvou
provincii
, ktere byly pojmenovany
Hispania Citerior
a
Hispania Ulterior
. Za
principatu
byla Hispania Ulterior roz?len?na do dvou novych provincii nazyvanych
Baetica
a
Lusitania
, zatimco Hispania Citerior byla p?ejmenovana na
Tarraconensis
. Pozd?ji byla od Tarraconensis odd?lena jeji zapadni ?ast, je? byla nejprve zvana Hispania Nova a nasledn? Callaecia (nebo Gallaecia, odtud
Galicie
). V ramci
Diocletianovy
spravni reorganizace byla na konci
3. stoleti
z Tarraconensis vyd?lena provincie Carthaginiensis a z?ejm? take
Balearske ostrovy
(Baleares). V?echny hispanske provincie tvo?ily spole?n?
diecezi
Hispaniae.
P?vod slova Hispania je p?edm?tem mnoha diskuzi, p?i?em? poznatky vzniku tohoto pojmu se zakladaji p?eva?n? na domn?le vn?j?i podobnosti s jinymi vyrazy. Podle jedne ze zastavanych teorii se jedna o termin odvozeny z
feni?tiny
. Tvar Hispanie pry pochazi ze slo?eniny fenickych slov
i
(znamenajici ostrov) a
??p?nim
(
semitsky
vyraz pro
damana
), co? lze vyjad?it jako ?ostrov damana“.
Feni?ane
toti? zdej?i hojn? se vyskytujici kraliky myln? pova?ovali za damany. Existuje rovn?? alternativni teorie, ktera vychazi z p?edpokladu, ?e slovo Hispanie je p?evzato z
iber?tiny
, p?esn?ji z p?ed?imskeho nazvu m?sta
Sevilla
,
Hispalis
, ktery napadn? p?ipomina
anticke
pojmenovani teto zem?. Ibersky ani keltsky tvar jmena Hispalis nejsou dnes ji? znami, ov?em n?kte?i badatele se domnivaji, ?e tento pojem vznikl z ?eckeho
Heliopolis
(?m?sto slunce“). Nahrazovani termin? ??pan?lsky“ a ??pan?lsko“ slovy ?hispansky“ a ?Hispanie“ se v sou?asnosti jako matouci a zavad?jici anachronismus neu?iva, proto?e hranice moderniho ?pan?lska nejsou toto?ne s hranicemi ?imske Hispanie ?i s uzemim pozd?j?iho
vizigotskeho kralovstvi
. T?eba?e latinsky pojem Hispania byl k ozna?eni
Pyrenejskeho poloostrova
obvykle pou?ivan a? do doby pozdniho st?edov?ku, jeho zkracena varianta
Spania
(z ni? je odvozeno
?eske
slovo ?pan?lsko) byla postupn? v rostouci mi?e spojovana pouze se ?pan?lskym kralovstvim, je? se zrodilo na konci
15. stoleti
.
Roz?i?eni jazyk? v p?ed?imske Iberii
Podle fosilii objevenych v poho?i
Atapuerca
na severu ?pan?lska byl Pyrenejsky poloostrov osidlen ?lov?kem vzp?imenym (
homo erectus
) u? p?ed 780 000 lety. Zhruba ke konci
st?edniho paleolitu
pronikl do Iberie
?lov?k neandrtalsky
, ktery sem patrn? uprchl p?ed migrujicim ?lov?kem
homo sapiens
. Prvni vyznamne osidleni
Evropy
modernim
?lov?kem
nastalo p?ibli?n? p?ed 40 000 lety, na po?atku
mladeho paleolitu
a posledni
doby ledove
. Jednalo se o
nomadske
lovce a sb?ra?e
pochazejici ze stepi
st?edni Asie
. Pote, co doba ledova dosahla n?kdy p?ed 30 000 lety sveho vrcholu, usadili se tito lide v
Iberii
. V nasledujicich tisiciletich neandrtalci postupn? vymizeli, zatimco mistni kultury modernich lidi vzkvetaly. V d?sledku toho vznikly vyjime?ne formy
prav?keho um?ni
, jeho? doklady byly nalezeny v
udoli Coa
?i v jeskyni
Altamira
. Pozoruhodne malby zvi?at, jejich? sta?i se odhaduje na 20 000, resp. 14 000 let podavaji sv?dectvi o vysoke urovni
paleoliticke
lovecke kultury. V
mezolitu
, na po?atku desateho tisicileti p?. n. l., nastalo otepleni, je? ukon?ilo dobu ledovou, na?e? iberska populace (potomci
kroma?onc?
) op?t osidlila zna?nou ?ast Evropy. V pr?b?hu
neolitu
do?lo zhruba kolem roku 5000 p?. n. l. k zasadni prom?n? lidskeho osidleni Iberie, nebo? zapo?al rozvoj zem?d?lstvi a po?atek evropske
megaliticke
kultury. Ta se roz?i?ila do v?t?iny Evropy a n?ktera jeji nejstar?i centra se nachazela na uzemi dne?niho Portugalska.
?Dama z Elche“, Narodni archeologicke muzeum v
Madridu
,
5.
a?
4. stoleti
p?. n. l.
Do poloviny 2. tisicileti p?. n. l. se datuji d?kazy o p?itomnosti
Iber?
, kte?i se v dal?ich staletich vyvinuli v nejvyznamn?j?i etnikum na poloostrov?. P?vod Iber? z?stava dosud p?edm?tem badani. Podle n?kterych nazor? pochazeli z oblasti vychodniho
St?edomo?i
, p?ipadn? ze
severni Afriky
. Jine teorie se v?ak vyslovuji pro evropsky p?vod Iber?. Dal?im starov?kym narodem obyvajicim Pyrenejsky poloostrov byli
Baskove
. Na konci
doby bronzove
zasahlo Iberii n?kolik migra?nich vln naroda
indoevropskeho
p?vodu ?
Kelt?
, kte?i patrn? od po?atku
7. stoleti p?. n. l.
pronikali z dne?ni ji?ni Francie do severni a zapadni Iberie. Ve st?edni ?asti poloostrova Keltove a Iberove pozvolna splynuli v jediny narod nazyvany
Keltiberove
. Ti nejprve opanovali oblasti centralnich nahornich plo?in a zapad, pozd?ji se roz?i?ili i na vychodni pob?e?i poloostrova. Mistni odli?nosti mezi t?mito starodavnymi kulturami jsou do ur?ite miry patrne do dne?nich dn?. Iberove i Keltiberove byli zdatnymi kova?i. Zvla?t? v ji?n?j?ich ?astech zem? se vyskytovalo mnoho dol?, z jejich? surovin byly v dob? ?elezne vyrab?ny vyte?ne zbran? a nastroje. Bohate zdroje surovin Iberie upoutaly pozornost narod? sidlicich na b?ezich
St?edozemniho mo?e
, je? proto zalo?ily na jihu a vychod? poloostrova ?etne kolonie. Kolem roku
1100 p?. n. l.
dosahli pry Iberie
Feni?ane
, pochazejici z vychodniho St?edomo?i. Nicmen?
archeologicke
nalezy nasv?d?uji tomu, ?e
Cadiz
(ve starov?ku
Gadir
, p?ipadn?
Gades
), nejstar?i fenicka osada v Iberii, byl zalo?en a? v
8. stoleti p?. n. l.
Na vychodnim pob?e?i vznikala od 7. stoleti p?. n. l. rovn??
?ecka
m?sta, z nich? nejd?le?it?j?i byly
Emporion
(dne?ni
Empuries
) a
Saguntum
(
Sagunto
). ?ekove udr?ovali obchodni kontakty s Keltibery a takte? s Feni?any, kte?i v?ak p?edstavovali pro ?eky va?ne konkurenty a soupe?e.
Kartaginske uzemi (?luta) v dob?
druhe punske valky
Od
6. stoleti p?. n. l.
vzr?stal na poloostrov? vliv mocneho severoafrickeho m?sta
Kartaga
, je? bylo p?vodn? jednou z fenickych kolonii. Kartaginci nahradili sve fenicke p?edch?dce a vybudovali ?adu novych
punskych
osad. Na zaklad? archeologickych vykopavek, v nich? jsou zastoupeny kartaginske i iberske artefakty, lze usuzovat, ?e ob? tyto kultury se v t?chto obchodnich centrech rozvijely ve vzajemne koexistenci. Po vit?zstvi
?iman?
nad Kartaginci v
prvni punske valce
(
264
?
241 p?. n. l.
), usilovalo Kartago o vykompenzovani sve ztraty
Sicilie
vytvo?enim obchodni ?i?e v Iberii. Kartaginsky general
Hamilkar Barkas
si v serii ta?eni probihajicich mezi lety
237
a?
228 p?. n. l.
podrobil rozsahle ji?ni a vychodni oblasti Pyrenejskeho poloostrova. Hamilkar?v nastupce
Hasdrubal
zalo?il m?sto
Carthago Nova
(
Cartagena
), je? slou?ilo jako hlavni kartaginska zakladna v Iberii. Pravd?podobn? v roce
226 p?. n. l.
sjednal Hasdrubal s ?imany, znepokojenymi rostouci kartaginskou moci, smlouvu, v ni? se ob? strany zavazovaly respektovat ?eku
Ebro
jako hranici svych sfer vlivu na poloostrov?. Tuto smlouvu v?ak v roce
219 p?. n. l.
poru?il Hamilkar?v syn
Hannibal
, jen? oblehl a dobyl m?sto
Saguntum
, co? se pro ?imany stalo zaminkou k vypov?zeni
druhe punske valky
(
218
?
201 p?. n. l.
). V pr?b?hu tohoto konfliktu se ?imsky vojev?dce
Scipio Africanus
v roce
209 p?. n. l.
zmocnil Carthaga Nova a b?hem n?kolika dal?ich let vypudil po vit?zstvi v
bitv? u Ilipy
Kartagince z Iberie. V mirove smlouv? mezi
?imem
a Kartagem uzav?ene v roce
201 p?. n. l.
p?enechali Kartaginci sve dr?avy na Pyrenejskem poloostrov? ?iman?m. Ti tuto zemi nazyvali Hispanii podle latinizovane verze dosavadniho kartaginskeho jmena.
?imsky most v Cordob?, v pozadi
Mezquita
?imane vstoupili poprve na p?du Pyrenejskeho poloostrova v roce
218 p?. n. l.
Od tohoto okam?iku zde po nasledujicich dv? st? let vedli prakticky nep?etr?ita vale?na ta?eni nejprve proti Kartaginc?m a Iber?m, pozd?ji proti Keltiber?m,
Lusitan?m
, Bask?m a r?znym keltskym kmen?m na severu. Vyznamne keltiberske st?edisko
Numantia
bylo dobyto v roce
133 p?. n. l.
po desetiletich odporu domorodc? proti ?imskym utok?m. V bojich s ?imany se obzvla?t? vyznamenal
Viriathus
, v?dce Lusitan?. Podman?ni Hispanie ?imany bylo definitivn? dokon?eno a? za ?imskeho cisa?e
Augusta
v roce
19 p?. n. l.
Hispanie byla, stejn? jako jina uzemi ovladana
?imskou republikou
, spravovana mistodr?iteli, kte?i svoji funkci zneu?ivali k osobnimu obohaceni a k dosa?eni slavy. Obyvatelstvo Hispanie bylo su?ovano vysokymi dan?mi svevoln? uvalovanymi ?imskymi dobyvateli, odvody mlade?e do ?imskeho vojska a v?eobecn? bujici korupci. Zefektivn?ni ?imske spravy nastalo teprve po nastoleni
principatu
v roce
27 p?. n. l.
, co? p?isp?lo k urychleni procesu
romanizace
zem?. Hispanie se tak na dal?ich vice ne? ?ty?i sta let stala sou?asti kosmopolitni
?imske ?i?e
.
?imske divadlo v Merid?
Po cele zemi byly budovany silnice, mosty a
akvadukty
, z nich? mnohe se dochovaly dodnes. Stavajici
barbarske
osady se rozrostly ve vystavni a komfortni m?sta, jakymi bylo
Olissipo
(
Lisabon
) nebo
Tarraco
(
Tarragona
). Dale byla zalo?ena ?ada novych jako
Caesaraugusta
(
Zaragoza
),
Augusta Emerita
(
Merida
) nebo
Valentia
(
Valencia
). Hispanie slou?ila ?i?i jako zasobarna a hlavni zdroj surovin a kov?, p?i?em? z jejich rozvijejicich se p?istav? bylo do celeho imperia exportovano zlato, st?ibro, ?elezna ruda, olovo, olivovy olej, vino, obili a jine produkty. K rozkv?tu hospoda?stvi napomohlo take roz?i?eni u?ivani
?imskeho prava
v zemi. V?d?i p?edstavitele domorodych narod?, kte?i ovladali jednotlive kmeny, byli postupem doby p?ijimani do ?ad ?imske aristokracie, ?im? si zajistili u?ast na sprav? Hispanie a ?imske ?i?e. Vynosy v zem?d?lstvi stouply v d?sledku zavedeni
zavla?ovacich za?izeni
. ?imane budovali v Hispanii
villy
(velkostatky), na nich? pracovala velka ?ast venkovskeho obyvatelstva a zna?ny po?et
otrok?
. Vedle velkych
latifundii
existovaly i men?i zem?d?lske statky a usedlosti, je? byly p?id?lovany ?imskym veteran?m ? touto kolonizaci usilovali ?imane o snaz?i podrobeni noveho uzemi.
Latina
se stala oficialnim jazykem a u? v
1. stoleti
bylo uzemi dne?ni
Andalusie
natolik siln? romanizovano, ?e zde u?ivani domorodych jazyk? tem?? vymizelo. Romanizace v?ak nezasahla v?echny ?asti Hispanie stejn? intenzivn?, zvla?t? na severu se latin? nikdy nepoda?ilo vytla?it lokalni jazyky. V Hispanii narozenym potomk?m ?imskych vojak? a kolonist? nale?elo
?imske ob?anstvi
, je? bylo nejpozd?ji v roce
212
p?iznano rovn?? v?em Hispano?iman?m ? romanizovane hispanske populaci (ji? na konci 1. stoleti ud?lil
Vespasianus
v?em obyvatel?m Hispanie latinske pravo). Hispanie byla rodi?t?m n?kolika vyzna?nych cisa??, jako byli
Traianus
,
Hadrianus
?i
Theodosius I.
Pochazeli odsud take n?kte?i vyzna?ni ?im?ti literati v?etn?
Senecy mlad?iho
,
Lucana
a
Martiala
.
?imska villa v Italice
K?es?anstvi
se v Hispanii objevilo poprve v 1. stoleti a v pr?b?hu
2. stoleti
se do ur?ite miry uchytilo i ve m?stech.
Pohanstvi
si v?ak uchovalo p?edev?im na venkov? pevne postaveni po velmi dlouhou dobu. To se za?alo m?nit a? ve
4. stoleti
, kdy
Konstantin Veliky
legalizoval k?es?anstvi. V Hispanii se sice vyskytly jiste
hereticke
sekty, ov?em mistni
biskupove
zachovavali loajalitu v??i
pape??m
v ?im?. Koncily biskup? se staly d?le?itym nastrojem udr?eni stability b?hem obdobi nadvlady
Vizigot?
, je? nasledovalo po zhrouceni ?imskeho politickeho systemu ve druhe polovin?
5. stoleti
. V teto dob? p?e?la civilni administrativa z velke ?asti na katolicke biskupy, kte?i tak pomohli uchovat po?adek a kontinuitu ?imske kultury v Hispanii. Zhruba o sto let pozd?ji vyu?il
vychodo?imsky
cisa?
Justinian I.
ob?anske valky mezi vizigotskymi krali v Hispanii k vyslani vojska, ktere m?lo ziskat Pyrenejsky poloostrov zp?t pod kontrolu ?iman?. Vysledkem bylo kratkodobe op?tne dobyti uzkeho pasu zem? podel pob?e?i St?edozemniho mo?e, je? bylo nazyvano
Spania
.
V roce
197 p?. n. l.
z?idili ?imane v Hispanii dv?
provincie
pojmenovane
Hispania Citerior
(?Bli??i Hispanie“) a
Hispania Ulterior
(?Vzdalen?j?i Hispanie“). Hranici mezi nimi p?edstavovala klikat? se vinouci linie mezi m?stem Carthago Nova a Kantabrijskym mo?em (
Biskajsky zaliv
). Hispania Ulterior zahrnovala uzemi dne?ni
Andalusie
,
Portugalska
,
Extremadury
a
Galicie
, zatimco Hispania Citerior zaujimala vychodni ?ast poloostrova, tedy nyn?j?i
Aragonii
,
Valencii
,
Katalanii
a v?t?inu
Kastilie
. General
Marcus Vipsanius Agrippa
reorganizoval v roce
27 p?. n. l.
Hispanii do t?i ?asti, kdy? rozd?lil Hispanii Ulterior na Baeticu a Lusitanii (v?etn? Gallaecie a Asturie). V tem?e roce cisa? Augustus uspo?adal hispanske provincie timto zp?sobem:
Spravni rozd?leni Hispanie v dob? vlady Augusta
- Hispania Baetica
, jejim? hlavnim m?stem byla
Corduba
(
Cordoba
), se rozkladala na uzemi tak?ka identickem s dne?ni Andalusii. Hranici mezi Baeticou a Lusitanii tvo?ila ?eka
Anas
(
Guadiana
).
- Hispania Lusitania
, jejim? hlavnim m?stem byla
Emerita Augusta
(
Merida
), byla zmen?ena o Gallaecii a Asturii.
- Hispania Citerior
, jejim? hlavnim m?stem bylo
Tarraco
(
Tarragona
), ziskala novy nazev
Hispania Tarraconensis
. Jednalo se o nejvyznamn?j?i ?imskou provincii na Pyrenejskem poloostrov?, k ?emu? p?isp?lo i za?len?ni Gallaecie a Asturie.
Na po?atku
3. stoleti
provedl cisa?
Caracalla
nove rozd?leni, je? v?ak p?etrvalo pouze kratkou dobu. Jeho uprava spo?ivala ve vyd?leni provincie
Asturia-Callaecia
(
Hispania Nova
) z Tarraconensis. V teto nov? vznikle, nep?ili? rozlehle provincii byla umist?na jedina stala
legie
v Hispanii:
Legio VII Gemina
. V roce
238
byly v?ak tyto dva celky op?t spojeny.
Diocletianovy
spravni reformy vedly v roce
293
k za?len?ni v?ech hispanskych provincii do
dieceze
Hispaniae
, ji? spravoval cisa?sky u?ednik s titulem
vicarius
a se sidlem v Merid?. Dieceze Hispanie tvo?ila spolu s
galskymi
,
germanskymi
a
britskymi
provinciemi
prefekturu
Galliae
. Dieceze se skladala z p?ti pevninskych hispanskych provincii (
Baetica
,
Gallaecia
,
Lusitania
,
Tarraconensis
a nov? vytvo?ena
Carthaginiensis
), z provincie
Baleares
a ze severoafricke provincie
Mauretania Tingitana
. Toto spravni uspo?adani Hispanie p?etrvalo v nezm?n?ne podob? a? do konce ?imske vlady.
B?hem
st?hovani narod?
p?ekro?ily v roce
406
barbarske kmeny
Sveb?
,
Vandal?
a
Alan?
?eku
Ryn
a po t?iletem pusto?eni Galie vpadly v roce
409
p?es
Pyreneje
do Hispanie. Tento okam?ik znamenal po?atek rozkladu ?imske moci na Pyrenejskem poloostrov?. Svebove zalo?ili kralovstvi v nyn?j?i Galicii a v severnim Portugalsku. Hasding?ti Vandalove a jejich alan?ti spojenci okupovali Lusitanii, p?esn?ji sou?asne portugalske regiony
Alentejo
a
Algarve
. P?islu?nici silingske v?tve Vandal? se usadili na uzemi Baeticy, tedy zhruba v nyn?j?im ?pan?lskemu regionu Andalusie (co? je odvozeno z terminu
Vandalusia
). Tem?? polovina Hispanie se vymkla ?imske vlad?, pro?e?
zapado?imsky
cisa?
Honorius
pov??il sveho ?vagra a
vizigotskeho
krale
Athaulfa
obnovenim po?adku na Pyrenejskem poloostrov?. Na oplatku poskytl Vizigot?m p?du severn? od Pyreneji. V roce
415
zahajili Vizigoti ta?eni proti Vandal?m a Alan?m, ktere do roku
429
p?inutili k odpluti do severni Afriky. V dob? zaniku ?imske moci na
Zapad?
ke konci
5. stoleti
se Vizigoti zmocnili vlady nad v?t?inou Hispanie a do roku
585
si podmanili i severozapad zem? kontrolovany dosud Sveby.
Pyrenejsky poloostrov kolem roku 560
Vizigotska okupace nebyla barbarskou invazi v pravem smyslu, nebo? jednotlivi vizigot?ti kralove formaln? vladli Hispanii jako
patricijove
, kte?i obdr?eli svoleni k ?izeni zem? jmenem cisa?e. Vliv Vizigot? na kulturu Hispanie byl celkov? nepatrny. Vykon civilni spravy setrvaval na bedrech Hispano?iman?, p?i?em? jazykem prava a obchodu z?stavala i navzdory
germanske
nadvlad? latina. Udr?eni n?kdej?i urovn? vzd?lanosti a spravy nyni spo?ivalo na
cirkvi
, jeliko? pouze hispano?imske duchovenstvo bylo dostate?n? zp?sobile zaji??ovat ?izeni statu. Podobn? jako v jinych ?astech
ran? st?edov?ke
Evropy, se i v Hispanii ukazala byt cirkev nejsoudr?n?j?i ?asti spole?nosti, je? nadale zt?les?ovala kontinuitu antickych tradic, ideji a ?adu. Nabo?enstvi p?edstavovalo nejstalej?i zdroj nap?ti mezi
?imskokatolickymi
Hispano?imany a jejich
arianskymi
vizigotskymi vladci. Teprve v roce
589
se kral
Rekkared I.
z?ekl arianstvi na koncilu biskup? v
Toledu
a p?ijal katolictvi, ?im? byl posilen vzajemny soulad mezi vizigotskou monarchii a ?imany. Vedle politicke jednoty tak bylo dosa?eno take nabo?enskeho sjednoceni poloostrova. Av?ak nep?etr?ite ob?anske valky, nasilne smrti kral? a uzurpace vedly k oslabeni centralni moci ve prosp?ch mistnich vale?nik? a velkych pozemkovych vlastnik?. Vizigoti p?evzali a podporovali ?imsky provincialni aparat, nebyli ale schopni jej vyu?it k nastoleni efektivni spravy statu. Vzhledem k chyb?jicimu jasn? vymezenemu nastupnickemu systemu podn?covaly soupe?ici frakce vizigotske ?lechty
Byzantince
,
Franky
a nakonec
muslimy
k zasah?m do vnit?nich zale?itosti statu, co? nakonec p?ivodilo zhrouceni vizigotske ?i?e.
Oslabene vizigotske kralovstvi podlehlo na po?atku
8. stoleti
invazi
severoafrickych
muslim? ?
Maur?
. Na misto pojmenovani Hispanie (
arabsky
???????,
Isba-nia
) u?ivali Maurove pro sv?j stat ozna?eni
Al-Andalus
(??????). R?zne k?es?anske kroniky a dokumenty z doby vrcholneho st?edov?ku pojem Hispanie (resp. z n?ho vychazejici nazvy
Spania
,
Espana
nebo
Espanha
) vztahovaly pouze na Maury kontrolovana teritoria. Nap?iklad vyprava krale
Alfonsa I. Aragonskeho
proti m?stu
Malaga
, podniknuta v roce
1126
, je popisovana jako ta?eni do zem? ?Espana“. Asi od konce
12. stoleti
za?al byt pod pojmem Hispanie vniman op?t cely Pyrenejsky poloostrov. Vyraz ?p?t kralovstvi Hispanie“ se tykal muslimske
Granady
a k?es?anskych kralovstvi
Kastilie a Leonu
,
Navarry
,
Portugalska
a
Aragonie
. Jednotliva k?es?anska kralovstvi, vznikla v obdobi
reconquisty
, se postupn? slu?ovala ve v?t?i utvary, co? bylo zavr?eno spojenim Kastilie a Aragonie v roce
1479
. Nazev ?
?pan?lsko
“ odvozeny z terminu Hispanie byl od tohoto momentu u?ivan pouze k pojmenovani tohoto noveho kralovstvi a nikoli k ozna?eni celeho Pyrenejskeho poloostrova.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Hispania
na anglicke Wikipedii.