Blue Note Records
je
jazzove
hudebni vydavatelstvi
, ktere v roce
1939
zalo?ili
Alfred Lion
a Max Margullis. Pozd?ji se k teto dvojici p?idal i Francis Wolff. Nazev vzniknul z tzv. ?
blue notes
” (modre noty), ktere jsou typicke pro jazz a
blues
. Vydavatelstvi Blue Note Records je v sou?asnosti vlastn?ne
korporaci
EMI Group
.
Historie Blue Note je nerozlu?n? spjata s
hard bopovym
stylem, ktery micha
bebop
s jinymi hudebnimi ?anry, jako jsou
soul
, blues,
R&B
nebo
gospel
. Mezi nejd?le?it?j?i hudebniky, kte?i nahravali pro Blue Note pat?i:
Horace Silver
,
Jimmy Smith
,
Lee Morgan
,
Freddie Hubbard
,
Art Blakey
?i
Grant Green
.
Alfred Lion je p?vodem
n?mecky
?id
, ktery poprve sly?el
jazz
jako maly chlapec v
Berlin?
. V roce
1937
utekl p?ed
Hitlerem
do
New Yorku
. U? v roce
1939
nahraval v pronajatem
studiu
pianisty
Alberta Ammonse
a
Meade Lux Lewise
. Blue Note byl zpo?atku jen on a
komunisticky
spisovatel
Max Margullis, ktery cely projekt vymyslel. Prvni nahravky tohoto vydavatelstvi byly zam??eny na
hot jazz
a
boogie woogie
. Prvnim hitem se stal
standard
Summertime
, ktery pro Blue Note nahral
Sidney Bechet
.
B?hem nahravani se hudebnik?m nabizely alkoholicke napoje a nahravani se v?t?inou konalo brzo rano, kdy? hudebnici skon?ili sva vystoupeni v
barech
a no?nich podnicich. Mezi hudebniky za?ala byt tato nahravaci spole?nost a? neobvykle znama. Bylo to p?edev?im diky genialni dob? nahravani a svobod?, s jakou se hudebnici mohli vyjad?ovat k jakekoli fazi nahravani.
Na konci valky pracoval jako hleda? talent? pro Blue Note
saxofonista
Ike Quebeck
. Vybiral si hudebniky, kte?i preferovali novy styl jazzoveho hrani ?
bebop
. Tento styl vytvo?ili a zpopularizovali p?edev?im
Dizzy Gillespie
a
Charlie Parker
.
V roce
1947
nahral svoje prvni session pro Blue Note
pianista
Thelounius Monk
. Byla to take prvni nahravka, na ktere hral bubenik
Art Blakey
. Monkovy nahravky pro Blue Note z let 1947?
1952
se sice neprodavaly zrovna nejlepe, a?koli byly pozd?j?i kritikou ozna?eny jako jedny z nejd?le?it?j?ich praci bebopove ery.
Jinymi d?le?itymi hudebniky ve staji Blue Note byli pianiste
Tadd Dameron
,
Bud Powell
,
trumpetiste
Fats Navarro
a
Howard McGhee
(spolu s
trombonistou
J. J. Johnsonem
) a saxofonista
James Moody
. Powellovy nahravky z teto doby jsou pova?ovany za jeho v?bec nejlep?i.
N?kolik nahravacich session m?li take
Miles Davis
a
J. J. Johnson
, kte?i oba stali u rozvoje bebopu. V teto dob? u? kolem sebe soust?edili muzikanty, se kterymi tvo?ili nove hudebni styly.
V roce
1951
vydalo Blue Note sv?j prvni 10"
vinyl
. Spole?nost si brzy na?la nove talenty jakymi byli nap?iklad
Horace Silver
(ktery u Blue Note vydr?el cele ?tvrtstoleti),
the Jazz Messengers
(p?vodn? svebytna skupina, ktera se ale brzy stala doprovodnou skupinou
Art Blakeymu
),
Milt jackson
(ktery pozd?ji nahraval pod hlavi?kou
Modern Jazz Quartetu
),
Cliford Brown
?i
Herbie Nichols
. Nejv?t?im rozdilem mezi nahravanim pro Blue Note a pro jine labely (jako byla nap?.
Prestige Records
) bylo to, ?e u Blue Note platili i za ?as straveny zkou?enim a sehravanim se, ktere nasledovalo p?ed ka?dym nahravanim.
V roce
1956
podepsal s Blue Noto smlouvu i legendarni hra? na
hamondky
Jimmy Smith
. V druhe polovin? padesatych let vydali u tohoto vydavatelstvi sva debutova alba
Hank Mobley
,
Lee Morgan
,
Donald Byrd
a
Lou Donaldson
.
Sonny Rollins
nahraval pro tento label jen kratce ? v letech 1956?
57
. Alba
Blue Train
Johna Coltrana
a
Somethin’ Else
Cannonballa Adderleyho
(na kterem si zahral i
Miles Davis
nezvykle v roli sidemana) se stala vlajkovou lodi tohoto vydavatelstvi. Take Horace Silver a Art Blakey vydavali velmi dobra alba.
Na za?atku ?edesatych let p?ibyl do staje Blue Note
Dexter Gordon
. P?vodn? to byl bebopovy saxofonista, ktery ov?em stravil n?kolik let ve v?zeni za p?echovavani
drog
. U Blue Note z?stal vice ne? p?t let, b?hem kterych nahral n?kolik velmi usp??nych desek (v?etn? t?ch, ktere byly nahrany v
Evrop?
). Gordon take hraje na debutove desce
Herbieho Hancocka
. Nejen on, ale take v?ichni ?lenove
Miles Davis Quintetu
nahravaji u Blue Note (Hancock,
Wayne Shorter
,
Ron Carter
a
Tony Williams
). Blue Note tehdy proslulo svou ?rodinou” hudebnik?, kte?i bez vyhrad p?ijimaly role sideman?, ani? by cht?li byt ?asti autorske skupiny. K t?mto hudebnik?m pat?ili
Freddie Hubbard
, Ron Carter, Hancock,
Grand Green
,
Joe Henderson
,
Kenny Dorham
,
Lee Morgan
,
Hank Mobley
a mnoho dal?ich.
V roce
1963
m?l
Lee Morgan
velky usp?ch s hitem
The Sidewinder
ze stejnojmenne desky. O n?co pozd?ji zopakoval tento usp?ch Horace Silver hitem
Song for My Father
. Na Blue Note pak za?ali tla?it nezavisli distributo?i, kte?i si takovychto hit? p?ali vic.
A?koli bylo p?vodn? Blue Note zam??eno na vydavani jazzovych desek pro ?iroke spektrum jazzovych poslucha??, vychazely tu i desky, u kterych bylo hned ze za?atku jasne, ?e velky komer?ni usp?ch mit nebudou. Do teto skupiny pat?ili um?lci spojeni s
avantgardou
a
free jazzovym
hnutim. N?kolik desek tu vydal sverazny pianista
Andrew Hill
, jednu s
multiinstrumentalistou
Ericem Dolphym
. Dolphyho album
Out of Lunch
pat?i k t?m znam?j?im deskam, ktere v teto dob? u Blue Note vychazely. Saxofonista
Ornette Coleman
tu vydal dv? ?ive desky, ktere nahral se svym triem v jednom
stockholmskem
jazzklubu a t?i studiove desky (na jedne z nich sedi za
bicimi
jeho desetilety syn). Na za?atku sve kariery nahraval pro Blue Note take pianista
Cecil Taylor
.
I kdy? tato alba nebyla komer?n? usp??na, Blue Note je stale vydavalo. Lion toti? zastaval nazor, ?e je nutne dokumentovat v?echny nove jazzove proudy.
V roce
1956
zam?stnala Blue Note Reida Milese, ktery p?ed tim pracoval pro
?asopis
Esquire
. Na milesovych obalech byla velmi ?asto ?ernobila
fotografie
hudebnika, ktera byla po?izena v pr?b?hu nahravani. Tuto fotografii dopl?oval jednobarevny obdelnik, ve kterem bylo jednoduchym pismem vepsano jmeno alba.
V polovin? padesatych navrhl pro Blue Note n?kolik obal? i
Andy Warhol
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Blue Note Records
na anglicke Wikipedii.