Prvni kodifikovane zapisy lidskych prav lze sledovat ji? od doby babylonske ?i?e . Kyr?v valec z roku 538 p?. n. l . je pova?ovan za ?prvni zapis lidskych prav“.

Na evropskem kontinentu vznikla v roce 1100 Listina svobod ( Charter of Liberties ), kterou anglicky kral Jind?ich I. dobrovoln? pod?idil svou moc zakon?m, co? otev?elo cestu vzniku listiny Magna charta libertatum , jeji? podpis si na anglickem krali Janovi vymohli angli?ti ?lechtici ji? roku 1215 . Magna charta byl prvni dokument omezujici pravomoci panovnika v??i jeho poddanym na zaklad? zakona. Magna charta prakticky ve st?edov?ku nijak vyrazn? neomezovala pravomoci panovnika, ale v dob? ob?anske valky se stala d?le?itym symbolem pro ty, kte?i cht?li zd?raznit, ?e jednani krale podleha zakon?m. V?dob? vzniku slou?ila p?edev?im pro zaruky ?lechticke vrstv? proti svevoli krale, pr?b?hem staleti v?ak zna?n? ovlivnila rozvoj anglickeho oby?ejoveho prava a dochazelo k roz?i?eni prav i na poddane.

Ve druhe polovin? 18. stoleti osvicenstvi teorii p?irozenych lidskych prav a novymi teoriemi o statu p?ipravilo ^{[ zdroj? ]} prostor pro bur?oazni revoluce a vznik konstitucionalismu v Evrop?. V jeho ramci vznika snaha o roz?i?eni hlavnich prav na ?iroke vrstvy obyvatelstva. Jsou formulovany Listiny prav, ktere maji vyznam politicky pro aktivizaci politicke podpory, ale i pro ustavni pravo. Nejvyznamn?j?im dokumentem teto epochy byla Deklarace prav ?lov?ka a ob?ana vznikla b?hem Velke francouzske revoluce 1789. Pozd?j?i byly Listiny prav vydavane n?kterymi staty ve vznikajicich Spojenych statech americkych a pou?ity zp?sob argumentace v Deklaraci nezavislosti Spojenych stat? americkych .

Navzdory ?etnym vyhla?enim lidskych prav nedochazelo automaticky k jejich p?ijeti v praxi, nebo i pravni uprava byla jen omezena. Nap?iklad v USA nebyla lidska prava zpo?atku p?iznavana otrok?m. Po valce Severu proti Jihu sice bylo zru?eno otroctvi, prosazeni v?eobecne rovnosti v lidskych pravech pro ?erno?ske obyvatelstvo ale trvalo a? do druhe poloviny 20.?stoleti . Je?t? p?ed n?kolika desetiletimi museli ameri?ti ?erno?i usilovat o rovnopravnost ( Martin Luther King ).

V ramci mnoha evropskych zemi bylo zavedeno plne hlasovaci pravo pro v?echny mu?e a? na p?elomu 19. a 20.?stoleti, po prvni sv?tove valce i pro ?eny. Jako reakce na druhou sv?tovou valku byla v roce 1948 OSN p?ijata V?eobecna deklarace lidskych prav , ktera ozna?ila v?echny lidske bytosti za svobodne a rovnopravne bez ohledu na pohlavi, rasu, narodnost a nabo?enstvi. Deklarace neni pravn? zavazna, nicmen? inspirovala rozvoj dal?ich listin lidskych prav a sou?asti ustav r?znych stat?.

V pr?b?hu poslednich dvou staleti do?lo k rozvoji lidskych prav. Hovo?i se o 3 a? 4 generacich uprav lidskych prav.

Mimo euroatlantickou civilizaci existuji ve sv?t? rozsahle civiliza?ni oblasti, ktere odmitaji koncepci lidskych prav uznat principialn? v?bec a ozna?uji ji za kulturn? podmin?nou a pro n? nevhodnou. ^{[ kde? ]} V?praxi jsou stale v mnoha zemich lidska prava pravn? nezaru?ena nebo ignorovana. N?ktere kultury p?iznavaji nap?iklad ?enam men? prav ne? mu??m, v totalitnich re?imech jsou ob?an?m upirana n?ktera nebo v?echna lidska prava (mimo jine i politicka prava jako pravo svobodne volby). ^{[ kde? ]}

Vyznamnou roli v oblasti obrany a propagace lidskych prav ve sv?t? dnes hraji i spolky na ochranu lidskych prav. Po roce 1989 za?ala podobna sdru?eni p?sobit i v ?esku . K celosv?tov? nejv?t?im pat?i Human Rights Watch , Amnesty International , v ?esku nap?iklad dale ?lov?k v tisni , Liga lidskych prav .

Dodr?ovani lidskych prav ve statech, ktere se hlasi k dodr?ovani lidskych prav, je pravni cestou zaji??ovano nyni neju?inn?ji ^{[ zdroj?? ]} p?es evropskou Umluvu o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod , vyhla?enou v roce 1950 pod za?titou Rady Evropy . V ramci teto mezinarodni smlouvy je mo?ne v oblasti lidskych prav ?alovat staty, ktere dohodu ratifikovaly, u Evropskeho soudu pro lidska prava ve ?trasburku, pokud jejich vnitrostatni pravni mechanismy zaji??ovani lidskych prav, p?ijatych umluvou, sel?ou. ?eskoslovensko smlouvu ratifikovalo a? 18.?b?ezna?1992.

V poslednich desetiletich 20.?stoleti vznikaly diskuse o dal?im roz?i?ovani rozsahu politickych prav. Prohla?enym cilem ^{[ kym? ]} je t?eba dosa?eni v?t?i participace ob?an? v politice, v?etn? iniciativ a referend . Tato diskuse vedla k zalo?eni mno?stvi spolk? po celem sv?t?, jednim z prvnich je nap?iklad n?mecka ?Vice demokracie“ (Mehr Demokratie). ^[6] Vedle universitnich, jak specializovanych tak multidisciplinarnich, komparativnich studii na v?deckych institutech po celem sv?t?, vznikly i instituty, ktere se v?nuji realizaci t?chto poznatk? v praxi. Naproti tomu vznikaji i nove iniciativy, nap?iklad prava dit?te , prava otc? , jazykova prava , prava na fungujici justici , pravo na integritu (omezeni korupce), pravo na ?e?eni konflikt? bez nasili , prava homosexual? , prava zvi?at .

?eska a Slovenska Federativni Republika vyhlasila ustavnim zakonem ?. 23/1991 Sb. Listinu zakladnich prav a svobod . Listina zakladnich prav a svobod je podle Ustavy ?eske republiky ^[7] sou?asti ustavniho po?adku ?eske republiky a byla vyhla?ena ve Sbirce zakon? pod ?islem 2/1993 Sb.

Zakladni lidska prava jsou v ?esku garantovana jednak Ustavou ?eske republiky a Listinou zakladnich prav a svobod , jednak ?adou mezinarodnich smluv, nap?iklad Umluvou proti mu?eni , Umluvou o pravech dit?te a zejmena evropskou Umluvou o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod (tuto umluvu vyklada a aplikuje Evropsky soud pro lidska prava ve ?trasburku).

• Krej?i, Oskar , (2011) Lidska prava. Praha: Professional Publishing, 2011. 175 s. ISBN  978-80-7431-056-0 - Elektronicka verze knihy k dispozici p?i p?ile?itosti 65. vyro?i p?ijeti V?eobecne deklarace lidskych prav

• Ob?anska prava
• Politicka prava
• Listina zakladnich prav a svobod
• Liga pro lidska prava
• Moralni relativismus
• P?irozene pravo
• Lidskopravni klinika Pravnicke fakulty Univerzity Palackeho
• Amnesty International
• K 213

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu lidska prava na Wikimedia Commons
•   Tema Lidska prava ve Wikicitatech
•   Slovnikove heslo lidska prava ve Wikislovniku
• (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy , heslo Civil rights
• (anglicky) Civil Rights Digital Library Archivovano 3. 6. 2009 na Wayback Machine .
• (?esky) Zakladni dokumenty tykajici se lidskych prav Archivovano 8. 5. 2016 na Wayback Machine .