Narodil se jako syn chudeho krej?iho Julia Klaprotha ve Wernigerode, kde absolvoval ?ty?i ro?niky latinske ?koly a vydal se do u?eni k lekarnikovi v Quedlinburgu. Jako tovary? pokra?oval roku 1766 na lekarnickou praxi do Berlina, kde se stal zprvu asistentem lekarnika. S?atkem s Christianou Sofii Lehmannovou, nete?i chemika Andrease Sigismunda Marggrafa, ziskal roku 1780 v Berlin? slavnou lekarnu U medv?da (Apotheke Zum Baren), stal se movitym lekarnikem. V laborato?i teto lekarny a na cestach za mineraly stravil v?t?inu sveho produktivniho ?ivota. Roku 1788 byl jmenovan ?lenem Pruske kralovske u?ene spole?nosti v Berlin?. Vyu?oval na Hornicke akademii. Po zalo?eni Humboldtovy univerzity v Berlin? roku 1810 se tam stal prvnim profesorem chemie. ^[1]

Vyznam editovat

Byl objevitelem n?kolika mineral?, pr?kopnikem analyticke chemie. Vyznamnou m?rou p?isp?l k systematizaci mineral? na zaklad? jejich chemickeho slo?eni.

• Nezavisle na Williamu Gregorovi objevil oxid titani?ity (neboli ?zeminu“) ve vzorku rudy, kterou zname nyni pod nazvem rutil , a prvek, jeho? oxid izoloval, nazval titan podle Titan? , d?ti Nebes a Zem? odsouzenych k ?ivotu ve skrytych ohnich Zem?. A? v roce 1825 jeho nasledovnik J. J. Berzelius p?ipravil titan jako kov ve zne?i?t?ne form?.
• Roku 1789 p?i rozboru rud z?dolu George Wagstorfa v Johanngeorgenstadtu objevil uran . Neizoloval kovovy uran, ale p?ipravil uranove soli, ktere umo?nily barveni skla. ^[2]
• Chrom izoloval roku 1798 po J.G. Lehmannovi a L.N.Vauquelinovi nebo soub??n? Vauquelinem.
• Cer objevil v roce 1803 soub??n?, ale nezavisle na Berzeliovi a Wilhelmu Hisingerovi . Nazev ziskal po trpasli?i planet? Ceres.
• Provedl vyzkum slo?eni karlovarskych pramen? ( Chemische Untersuchung der Mineralquellen zu Carsbad; Berlin, 1790)

Kolem 200 poznamek o svych objevech a chemickych analyz mineral? shrnul do zasadnich a opakovan? vydavanych publikaci

• Beitrage zur chemischen Kenntnis der Mineralkorper (5. vydani, 1795?1810)
• Chemische Abhandlungen gemischten Inhalts (1815).
• Chemisches Worterbuch (1807?1810) chemicka slovnik, nadlouho hlavni kompendium oboru, ktere nahradilo jeho star?i edici Grenovy p?iru?ky chemie F. A. C. Gren’s Handbuch der Chemie (1806)

• Pomnik v kampusu Technicke univerzity v Berlin? (1996)
• Busta od Eduarda Lurssena (1882) v P?irodov?deckem muzeu v Berlin?
• Pam?tni deska na mist? Klaprothovy lekarny v berlinske Spandauer Strasse 25 (d?m byl vybombardovan)
• Jeho jmeno nese
  • m?si?ni krater Klaproth
  • ulice v Berlin? a ve Wernigerode

Reference editovat

Externi odkazy editovat

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Martin Heinrich Klaproth na Wikimedia Commons