Vzpomenete si, co jste d?lal v patek 17. listopadu 1989?

Byl jsem na Orliku. Ve?er mi telefonoval na?elnik Statni bezpe?nosti, general Lorenc: ?Soudruhu Jake?i, sd?luji, ?e shroma?d?ni u? skon?ilo, pr?b?h byl dobry, lide se rozchazeji. Odji?dim do Bratislavy.“ V??il jsem mu. Byla to povolena demonstrace a byl vydan jasny pokyn, ?e po?adkove sily nesm?ji byt pou?ity. O zasahu na Narodni t?id? Lorenc ne?ekl nic ani t?eti den na p?edsednictvu.

Kdy jste vid?l filmove zab?ry z Narodni t?idy?

Je?t? o vikendu. Stru?n? a kratce: padesate vyro?i 17. listopadu 1939 zneu?ilo n?kolik vysoce postavenych ?len? strany, aby spolu se Statni bezpe?nosti a za rad KGB svrhli vedeni strany. Jmenovit? to byli general Alojz Lorenc a Rudolf Hegenbart (vedouci odd?leni statni administrativy UV KS?; pozn. red). Jen?e se jim to vymklo. Chamtivost po moci otev?ela cestu ke statnimu p?evratu. Nebyli jsme jednotni. 

Koho napadlo povolat do Prahy Lidove milice?

Obratil se na m? ?len politbyra Kempny a na?elnik hlavniho ?tabu Lidovych milici Novak. ?Soudruhu Jake?i, je t?eba to n?jak zastavit. M?li bychom pozvat miliciona?e z republiky.“ Ja byl velitel Lidovych milici. Odpov?d?l jsem, ?e budu o jejich nazoru informovat p?edsednictvo. To jsem u?inil a p?edsednictvo navrh s ur?itou mirou nechuti schvalilo. Miliciona?? m?lo p?ijet asi deset tisic. Cilem bylo, aby se pro?li n?kolikrat Prahou a ukazali, ?e je tu realna sila, ktera chce branit spole?ensky ?ad, ktera si stoupne kolem r?znych center, z nich? vychazi nep?atelska propaganda, aby se u odp?rc? vytvo?ilo ur?ite ovzdu?i strachu. Z jednotlivych kraj? vyjely autobusy s miliciona?i. Pozd? ve?er mi vola ?ef milici Novak: ?Praha je odmita p?ijmout.“ ?ikam mu: ?Zastav dal?i p?ijezd, kdo nevyjel, a? nevyji?di. Vy?kej, rano budeme chyt?ej?i.“ O co ?lo? ?lo o to, ?e tady byli kohouti, kte?i cht?li byt generalnim tajemnikem. ?t?pan, Adamec a ?trougal, jen? neunesl, ?e se jim v roce 1987 nestal misto m?. V?ichni sledovali jedno ? a ?eknu to vulgarn?: ?Nesmime si umazat ruky.“ Tak?e i Mirek ?t?pan m?l obavu, aby nedo?lo k n??emu, co by mu zabranilo byt generalnim tajemnikem. Proto Praha miliciona?e odmitla p?ijmout. ¨

A co armada?

Dvaadvacateho listopadu za mnou p?i?el ministr obrany Vaclavik. ?adal vyjime?ny stav. ?ikal: ?Chceme splnit svoji povinnost branit socialisticky re?im.“ O teto otazce jsem nemohl rozhodovat sam, to p?islu?elo p?edsednictvu nebo Rad? obrany statu. M?l jsem ji svolat. Rada obrany statu, to zni jinak ne? Ust?edni vybor KS?. Byla chyba, ?e jsem to neud?lal. Ust?edni vybor, ktery byl svolan proti me v?li, pak 24. listopadu svrhl p?edsednictvo strany. Tam u? si ka?dy valil svou kuli?ku. ?trougal ale pot?ebne hlasy nedostal, vystoupil proti n?mu Husak. Generalnim tajemnikem byl zvolen Karel Urbanek.

Na za?atku prosince vas vylou?ili z KS?…

Odvolal jsem se proti tomu. Kratce pote, zrovna jsem vyklizel kancela?, za mnou p?i?el ministr vnitra Kincl. Potichu pronesl: ?Oni m? zabijou.“ ? ?A kdo, prosim t??“ zeptal jsem se. ?Moji generalove.“ Listopad zinscenovala StB. ?adni disidenti ? Havlove, Vondrove ? na tom nemaji zasluhu, ti jen p?evzali moc, provedli takovy Antiunor. Poslali studenty do fabrik, na 27. listopad vyhlasili generalni stavku. A stejn? se museli opirat o komunisty. Bez ?alfy by nebyli s to nadiktovat ani jedno vladni usneseni. ?alfa se dal do jejich slu?eb. Komunisti?ti poslanci, kte?i Havla zvolili prezidentem, byli dokonale vystra?eni. Tento strach obstaral ?alfa. Na mo?ne odp?rce byly p?i hlasovani nami?eny televizni kamery. Komunisticky parlament zvolil Havla jednohlasn?. V?dy? je to absurdni.

Obalka Reflex 43 | Archiv Cely rozhovor s byvalym generalnim tajemnikem UV KS? Milo?em Jake?em najdete v aktualnim vydani ?asopisu Reflex.