Severoalbanske, ale i kosovske ?i ?ernohorske k?es?anske kmeny se ?idi prastarym kodexem zakon? a pravidel (
Kanun
), ktery poprve kodifikoval Leka Dukagjini v 15. stoleti.
Kanun
ma ?ty?i zakladni pili?e: loajalitu k rodin?, ?est osobni i rodinnou, pohostinnost a moraln? spravne chovani.
Mezi nejznam?j?i pravidla kodexu pat?i nechvaln? znama
krevni msta
, ale rovn?? institut
burneshi
nebo take
virgjineshi
. V ?eskem p?ekladu to znamena p?ibli?n?
?panna z p?isahy“
? tedy
?ena
, ktera z v?le sve, ?i ?ast?ji z v?le rodiny p?ijima do?ivotni
mu?skou roli
.
Kdy? se podivame na pozici ?eny podle pravidel
Kanunu,
tak se velmi podoba pozici ?eny v Evrop? b?hem 15. stoleti, kdy byl kodex poprve pisemn? zakotven. ?asto se nepou?iva jmeno ?eny, ale pouze opisne ozna?eni
?ena od X
, p?i?em? ozna?eni se v?kem m?ni:
novoman?elka od X, mlada ?ena od X, stara ?ena od X
.
Zakladni
rozd?leni praci na mu?ske a ?enske
je rovn?? velice tradi?ni. Mu? je hlavou rodiny a musi vykonavat t??kou manualni praci, reprezentovat rodinu a starat se o rodinnou ?est (viz
krevni msta
). Za odm?nu ma jen on pravo d?lat rodinna rozhodnuti, p?ijimat nav?t?vy ?i pit a kou?it ve spole?nosti. To je pro ?enu nep?edstavitelne.
?ena ma vykonavat praci pokladanou za men? u?lechtilou a men? d?le?itou. To je nap?iklad plozeni d?ti a jejich vychova, va?eni, obsluha man?ela a host?, uklizeni, starost o ohe? a vodu, starost o domaci zvi?ata a zahradu, prodej hospoda?skych p?ebytk? na trhu, tkani a vyroba od?v?. Navic je?t? musi pomahat mu?i v dob? sklizn?. Nakonec ma tedy mnohem vic prace, co? ale neznamena, ?e je za ni dostate?n? oce?ovana.
Z role jednotlivych pohlavi a d?le?itosti mu?e pro rodinu jasn? vyplyva, ?e pokud neni v rodin? dosp?ly mu?, znamena to pro ni velky problem. V takove situaci nastupuje institut
burneshi
a na misto
hlavy rodiny
se dostava ?ena. Pokud jde o nejmlad?i dceru z rodiny, ktera nema ?adneho syna, byva na svou roli ?asto p?ipravovana od mali?ka. Neni to v?ak pravidlem.
Aby se ?ena stala
burneshou
, musi projit ritualem, kdy p?ed dvanacti sv?dky p?isaha, ?e bude do?ivotn? dodr?ovat
celibat
. Od teto chvile se musi oblekat do mu?skeho oble?eni (kalhot a tradi?niho kroje) a vykonavat prace a povinnosti ur?ene mu?i.
Ostatni ?lenove rodiny i jinych rodin tuto zm?nu naprosto akceptuji a ji? se k ni obraci jako k mu?i. M??e kou?it, nav?t?vovat hospody a ?it naprosto svobodn?. Dokonce ma pravo dohadovat svatby svych sester ale i bratr? a ti to musi akceptovat.
Do role
burneshi
se nemusi ?ena dostat pouze z rodinne nutnosti, ale take ze sveho
vlastniho rozhodnuti
. V kontextu celeho vyzn?ni
Kanunu
jde o velmi liberalni prvek.
Burneshou
se toti? ?ena m??e stat i v p?ipad?, ?e nesouhlasi s dohodnutym s?atkem a nechce si vzit rodinou vybraneho snoubence.
M??e snoubence odmitnout, podstoupit ritual p?isahy do?ivotniho celibatu a ?est rodiny z?stane neposkvrn?na. P?ili? ?asto k tomu nedochazi, nebo? v?le rodiny je v?t?inou siln?j?i ne? vzdor dcery. Dle meho nazoru ov?em u? fakt, ?e je to mo?ne, byl a je pro albanske ?eny velkym vydobytkem v kontextu ostatnich zvyklosti, ktere jim p?ili? prav nedavaji.
Za Hod?ova
komunistickeho re?imu
bylo v Albanii dodr?ovani kmenovych zakon? a pravidel zakazano. V divokych devadesatych letech 20. stoleti se ale mnoho obyvatel severoalbanskych hor ke
Kanunu
vratilo. Znovu se nap?iklad rozho?ela
krevni msta
, ktera se spolupodilela na ustanoveni negativniho obrazu zem? v zahrani?i. Albanie za?ala byt stereotypn? vnimana jako velmi nebezpe?na zem?.
Institut
burneshi
se naopak zcela neobnovil, nebo? za komunisticke vlady ziskaly ?eny rovnocenne postaveni. Po padu re?imu pak ji? nebyly podminky pro navrat k p?vodni rigidn? patriarchalni spole?nosti.
Dnes, kdy se Albanie pomalu p?ibli?uje Zapadu, je u? role
burneshi
vicemen?
p?e?ita
. Mlade divky podobn? jako chlapci studuji, jsou nezavisle a dohodnute s?atky jsou vyjimkou. Diky tomu se po?et
burnesh
aktualn? odhaduje na desitky, maximaln? stovky. Stavaji se vzacnymi a sv?dectvi o nich jsou cenna pro studium postaveni ?eny ve spole?nosti.
Podivejme se na
dva osobni p?ib?hy
sou?asnych
burnesh
, jak je uvad?ji A. Youngova a L. Twiggova ve sve praci z roku 2009:
Lula se narodila do rodiny 11 d?ti, z ?eho? bylo 10 dcer. Ji? odmali?ka se chovala jako chlapec.
?Utikala jsem pry?, kdy? se bavili, ?e bych se m?la vdat,“
vzpomina.
Nakonec m?la Lula ?t?sti v tom, ?e se jeji jediny bratr nikdy neukazal jako p?ili? vhodny v?dce rodiny. Po smrti sveho otce se tak mohla stat
burneshou
a hlavou rodiny. Dnes ?ije s bratrem, jeho ?enou a jejich deseti d?tmi. Misto man?ela ma, jak sama ?ika, praci a starost o velkou rodinu.
Jinym p?ipadem je Pashke, ktera se ?zm?nila v mu?e“, aby mohla nav?t?vovat sveho dlouhodob? nemocneho milovaneho stryce v nemocnici. ?eny nesm?ji podle
Kanunu
samy cestovat, a tak se Pashke musela stat
burneshou
.
Pat?i tedy mezi vyjime?ne ?eny, je? p?evzaly mu?ske role z vlastni v?le, aby ziskaly nezavislost. Kdy? se stryc vyle?il, stala se jeho synem, ktereho nikdy nem?l, a jeho jedinou d?di?kou.
Zde se m??eme rozlou?it se severni Albanii konstatovanim, ?e postaveni
burneshi
p?edstavuje velmi
zajimave a netradi?ni poru?eni
rigidni patriarchalni spole?nosti. V prost?edi ovladanem tem?? vylu?n? mu?i p?ina?i tento institut ?enam nebyvalou svobodu.
V?echny snimky ve ?lanku jsou od americke fotografky © Jill Peters. Snimky
burnesh
byly vytvo?eny v ramci projektu
A Solemn Declaration, Sworn Virgins of Albania
v letech 2009 a? 2012. Publikovano se svolenim autorky.
MANGALAKOVA, Tanya (2004): The Kanun in present-day Albania, Kosovo, and Montenegro. International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations (IMIR), Sofia.
WHITAKER, Ian (1981): "A Sack for Carrying Things": The Traditional Role of Women in Northern Albanian Society. Anthropological Quarterly, Vol. 54, No. 3, p. 146-156.
YOUNG, Antonia, TWIGG, Larenda (2009): ‘Sworn virgins’ as Enhancers of Albanian Patriarchal Society in Contrast to Emerging Roles for Albanian Women. Etnolo?ka tribina, Vol. 39, No. 32. p. 117-134.