Zanechala po sob? t?iletou dcerku Alenku. Ta se a? v dosp?losti dozv?d?la, kdo byli jeji rodi?e a ?e jeji ovdov?la maminka Anna Malinova byla posledni laskou Josefa Gab?ika, ktery v krypt? chramu sv. Cyrila a Metod?je, obkli?ene 18. ?ervna 1942 nacisty, zem?el s dal?imi ?esti para?utisty hrdinnou smrti.

Naciste Alenku s dal?imi 45 d?tmi odboja?? zapojenych do spoluprace s vysadkovymi skupinami Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive internovali na zame?ku Jeneralka . D?ti o smrti svych rodi?? a? do konce valky nev?d?ly. A Alenka je?t? mnohem dele. O vztahu maminky s Josefem Gab?ikem se do?etla a? po sametove revoluci z p?epis? vyslech? odboja??.

Maminku obdivuji

O tom, ?e osmadvacetiletou Annu Malinovou pojilo s Josefem Gab?ikem silne citove pouto, sv?d?i fakt, ?e prav? Josef Gab?ik dorazil do krypty jako posledni 1. ?ervna, proto?e se nemohl s Annou rozlou?it. P?i odchodu ji ne?ekl, kam jde, ale slibil, ?e se vrati.?

Jejich vztah popisuje i zav?re?na zprava vy?et?ovaci komise Heinze Pannwitze o atentatu na Heydricha ze za?i 1942, vypracovana pro Adolfa Hitlera, podle ni? ?navazal Josef Gab?ik ji? po?atkem ledna 1942 v tramvaji znamost s mladou vdovou Annou Malinovou a mezi ob?ma vznikl velmi rychle intimni vztah, ktery vedl k tomu, ?e Gab?ik u ni del?i ?as bydlel a alespo? n?ktere dny a noci v tydnu se u ni zdr?oval.“

Stahnout obrazek

S Annou se prochazel po Praze spolu s Janem Kubi?em a jeho p?itelkyni Marii Kovarnikovou. Damsky doprovod m?l odpoutat pozornost od mladych mu??, kte?i dostali od exilove vlady bojovy ukol zlikvidovat zastupujiciho ?i?skeho protektora Reinharda Heydricha. Sestry Kovarnikovy fungovaly podle Aleny Vo?tove jako spojka mezi Hradem a para?utisty, zpravy o Heydrichov? pohybu p?edavaly Ann? Malinove, a ta Josefu Gab?ikovi. V jejim malem byt? na Pankraci p?espaval i den p?ed atentatem. A byla to Anna, ktera po atentatu p?edala zbran? para?utist? dal?imu spolupracovnikovi Old?ichu Frolikovi.

?Ja ji obdivuji. Nem??u ji nic vy?itat. Muselo ji byt hrozn?, kdy? v?d?la, ?e ma doma t?ilete dit?,“ uvedla pro Pam?? naroda jeji dcera Alena Vo?tova, ktera v te dob? ?ila u sve babi?ky Josefy Komarkove v Nal?ovskych Horach v Pod?umavi. Ze zdravotnich d?vod? toti? nemohla v Praze chodit do ?kolky, kam ji maminka za?ala vodit, kdy? musela po smrti man?ela Antonina Maliny v kv?tnu 1941 za?it chodit do prace. Na sebe a dvouletou dceru vyd?lavala v kartona?nim zavod? firmy K. Reicha na Smichov?.

Prav? zde Annu Malinovou zatklo 23. ?ervna 1942 gestapo, p?t dni po dopadeni para?utist?. Nasledovaly vyslechy a internace v Terezin?, odkud 19. za?i poslala Anna Malinova vzkaz mamince:

Stahnout obrazek

D?ti m?ly zapomenout na sve rodiny

V tu dobu byla nic netu?ici Alenka na zame?ku Jeneralka. Naciste si pro ni p?ijeli k babi?ce do Nal?ovskych Hor a jako ostatni d?ti ve v?ku od dvou do ?estnacti let ji dr?eli jako rukojmi, aby odradili odboj od dal?ich akci. O d?ti se starala jedina zdravotni sestra, sudetska N?mka Gala, a tak star?i divky musely pe?ovat o ty nejmlad?i. Alen?inou nahradni maminkou se stala Eva Hejlova (pozd?ji Merclova), na za?atku internace jedenactileta.

D?ti si mezi sebou nesm?ly ?ikat sva p?ijmeni, aby zapomn?ly na sve rodiny. Z Alenky se stala ?i?a, jak ji?p?ejmenovaly d?ti, proto?e misto ??rat ?ikala ??i?at“. Denni re?im byl p?esn? dany, ov?em bez mo?nosti se u?it nebo si ?ist. M?ly byt dr?eny v du?i devastujici pasivit?, ktere samy ?elily hrami, zpivanim pisni?ek, vyprav?nim, kuchy?skymi pracemi ?i praci na zahrad?. Pozd?ji vedeni tabora povolilo harmoniku, knihy a dokonce i hrani divadla.

Stahnout obrazek

Na pobyt na Jeneralce si Alena Vo?tova p?ili? nepamatuje, vybavuje se ji a? tabor ve Svatobo?icich u Kyjova, kam d?ti p?evezli v dubnu 1944. D?vodem mohl byt fakt, ?e se o d?tech na Jeneralce diky ?eskym ?etnik?m dozv?d?li jejich p?ibuzni, kte?i pak p?ichazeli k plotu zame?ku.

Svatobo?ice byly z?izeny jako tabor pro rukojmi t?ch vojak?, kte?i ode?li do zahrani?nich armad, a Alenka se tam seznamila s maminkou a dcerou generala Klapalka a profesorkou Miloslavou Markovou. Ta si s dal?im internovanym, profesorem Zde?kem Loudou uv?domovala zhoubny vliv ne?innosti na d?ti, a tak se jim za?ali v ramci mo?nosti v?novat.

Kdy? se v dubnu 1945 p?ibli?ila Ruda armada, N?mci propustili polovinu v?z?? a zbytek spolu s d?tmi odvezli do Plane nad Lu?nici do pracovniho tabora, ve kterem panovaly stra?ne hygienicke podminky. O pobytu d?ti ze Svatobo?ic se dozv?d?li mistni, kte?i jim p?ina?eli jidlo a varovali je p?ed ustupujici n?meckou armadou. Profesorka Markova se proto vypravila s d?tmi p??ky do nedalekeho Turovce, kde se o n? postarali mistni hostin?ti.

Jedina adoptovana

A? po osvobozeni se d?ti dozv?d?ly krutou zpravu o smrti svych rodi?? popravenych v Mauthausenu. V?echny krom? Alenky. Ta jedina je?t? dlouha leta netu?ila, co se stalo s jeji maminkou. ?estilete d?v?atko si v Plane vyhledl bezd?tny man?elsky par, sokolove Klimovi ze Sezimova Usti, kte?i ji?cht?li adoptovat. Profesorce Markove se poda?ilo kontaktovat jeji babi?ku v Nal?ovskych Horach.

Stahnout obrazek

?Jsem ??astna, ?e je Alenka ?iva a zdrava a v tak dobrem postaveni. Lidi mn? jen ?ikali, kdy? zabili Andu, tak zabili Alenku taky,“ napsala Josefa Komarkova profesorce Markove a 2. za?i 1945 se p?ijela na Alenku podivat do Sezimova Usti. S druhou ?asti rodiny se dohodla, ?e daji souhlas k adopci.

?Babi?ka m?la maly dome?ek?a vid?la, ?e bych se tam m?la dob?e, tak jsem z?stala v rodin? Klimovych,“ vyprav?la Alena Vo?tova?a dodala, ?e byla jedinou adoptovanou, ostatni svatobo?icke d?ti ?ily u svych p?ibuznych.

Jeji nahradni rodi?e ji nikdy ne?ekli o jejim pravem p?vodu. Milovala je, ale domniva se, ?e ji m?li ?ici pravdu. Cele d?tstvi toti? z naznak? okoli tu?ila, ?e p?ed ni skryvaji tajemstvi.

?aste?nou pravdu zjistila, kdy? ?etla v ?ivotopisu sveho otce: ??iji u sve adoptivni dcery.“ Kdy? se ho zeptala, pro? ji o tom nikdy ne?ekli, odpov?d?l, ?e to stejn? v?d?la. Vice se nedozv?d?la. V dob? komunismu se o odboja?ich, kte?i pomahali para?utist?m vyslanym londynskym exilem, nemluvilo. Ani o jejich v?zn?nych d?tech, ktere si ?ikaly svatobo?icke .

Stahnout obrazek

?Podrobnosti jsem se dozv?d?la, kdy? jsem se za?ala stykat s t?mi d?tmi,“ uvedla Alena Vo?tova s tim, ?e to bylo a? v 60. letech, kdy? ?ila provdana v Tabo?e a v rozhlase zaslechla po?ad D?ti beze jmena. Pochopila, ?e je jednim z nich. V ?eskoslovenskem rozhlase ji dali kontakt na profesorku Markovou, ktera v po?adu mluvila a ktera chodila na pravidelne sch?zky svatobo?ickych d?ti. ??i?a“ se k nim p?ipojila a diky nim se dozv?d?la ?asti sveho d?tstvi v internaci.

O tom, pro? byla jeji maminka 24. ?ijna 1942 popravena v Mauthausenu, se do?etla a? po sametove revoluci, kdy? vy?ly p?episy vyslech? s pomocniky para?utist?.

Cely ?ivot pracovala na po?t? v Tabo?e a v roce 2001 se p?est?hovala do Prahy, kde se styka s rodinou Malinovych i s rodinou Klimovych.