1897?1905

Prvni odborne periodikum vydavane tehdej?i Narodopisnou spole?nosti ?eskoslovanskou. Po ?eskem lidu je tak druhym nejstar?im etnologickym ?asopisem u nas. Redaktorem prvnich ?ty? ro?nik? byl Franti?ek Pastrnek, po n?m dva ro?niky redigoval Ji?i Polivka.

1906?1956

V roce 1906 nahradil star?i Narodopisny sbornik ?eskoslovansky. V letech 1914?1924, kdy nevychazel ?esky lid, byl jedinym centralnim oborovym periodikem v ?eskoslovensku.  Kontinualni vydavani ?asopisu p?eru?ily ve 30. letech hospoda?ske poti?e, posleze II. sv?tova valka. Povale?na revitalizace ?asopisu byla direktivn? ukon?ena v roce 1956. Mezi lety 1906?1956 byli redaktory Narodopisneho v?stniku ?eskoslovanskeho postupn? Ji?i Polivka, Ji?i Horak, Karel Chotek a Drahomira Stranska.

1959?1962

Drobna tiskovina vydavana v dob? p?eru?eni vydavatelstvi Narodopisneho v?stniku ?eskoslovanskeho / ?eskoslovenskeho. P?ina?ela mimo jine texty zpracovane regionalnimi dopisovateli, informace o dotaznikovych pr?zkumech, zn?ni n?kterych dotaznik? apod.

1963?1968

Svym obsahem a strukturou kontinualn? navazal na star?i V?stnik Narodopisne spole?nosti ?eskoslovenske, pouze ve svem nazvu reflektoval rozvijeni uzke spoluprace se slovenskou sesterskou spole?nosti.

1966?1992

Obnovu v?deckeho ?asopisu s upravenym nazvem iniciovala v roce 1966 skupina brn?nskych etnolog?. Mezi roky 1974?1984 bylo vydavani op?t zastaveno. Jako redakto?i p?sobili Vaclav Frolec, Jaroslav Krama?ik, Karel Fojtik a Antonin Robek. V roce 1992 byl Narodopisny v?stnik ?eskoslovensky transformovan v d?sledku spole?ensko-politickych zm?n na Narodopisny v?stnik vydavany pouze na uzemi ?R. 

1992 - do sou?asnosti 

Recenzovany odborny ?asopis vydavany od roku 1992, svoji koncepci se v?ak hlasi k star?im ?asopiseckym titul?m vydavanym Spole?nosti. Diky teto tradici jej m??eme pova?ovat za druhy nejdele vydavany etnologicky ?asopis v ?eske republice. Je evidovan na narodnim Seznamu recenzovanych neimpaktovanych ?asopis?. Od roku 2008 vychazi dv? ?isla ro?n?. Na redakci jednotlivych ro?nik? se doposud podileli J. Kandert, J. Veselska, M. Valka, D. Drapala.