Ne? spole?nosti Microsoft a Intel ovl?dly d?ky sv? spole?n? platform? trh s po??ta?i, opera?n? syst?m CP/M slou?il koncem sedmdes?t?ch a za??tkem osmdes?t?ch let minul?ho stolet? v mal?ch podnic?ch, kde se stal jasn?m pr?myslov?m standardem. M?l dob?e na?l?pnuto, av?ak jedno rozhodnut? st?lo za t?m, ?e se nakonec neprosadil.

Zrod CP/M

CP/M byl textov? opera?n? syst?m vytvo?en? americk?m program?torem Garym Kildallem ze spole?nosti Digital Research . Zrodil se v roce 1974. Jeho zkratka p?vodn? vych?zela z ?Control Program/Monitor?, ale pozd?ji do?lo ke zm?n? na p??v?tiv?j?? ozna?en? ?Control Program for Microcomputers?. Nicm?n? i tak se sp?e logicky pou??vala zkratka CP/M.

Tento jednou?ivatelsk? a jedno?lohov? opera?n? syst?m pro mikropo??ta?e s osmibitov?mi mikroprocesory Intel 8080/85 byl vyvinut po vzoru po??ta?e Altair 8800 a p?edstavoval ran? ?pr?myslov? standard? mikropo??ta??. Hodn? tomu napomohlo i uveden? procesoru Z80 firmy Zilog na trh. Spolu ud?laly revoluci a m?ly z?sluhu na rapidn?m poklesu cen mikropo??ta?? v polovin? 70. let.

Opera?n? syst?m za?al Gary Kildall p?vodn? tvo?it v Intelu, ale po neshod?ch ho vyv?jel u? p??mo pod sebou, respektive pod svou spole?nost? Digital Research. Proto?e v?ak existovaly mikropo??ta?ov? sestavy r?zn?ch specifikac?, Gary Kildall rozd?lil syst?m na ??st technicky nez?vislou a ??st technicky z?vislou, kterou jako jedinou bylo nutn? p?izp?sobit technick?mu vybaven? mikropo??ta?ov? sestavy. Prvn? zve?ejn?n? verze syst?mu CP/M byla verze 1.3 a verze 1.4 u? um?la pracovat s ?adi?em disketov?ch jednotek IBM. Se vznikem pevn?ch disk? vznikla verze 2.2. Tato verze se stala dokonce tou nejroz???en?j?? i v b?val?m ?eskoslovensku, zn?m? pod ozna?en?m Mikros. N?sledovala posledn? sou?asn? verze 3.1, kter? um? ovl?dat str?nkovac? pam?.

V?hody CP/M

V?t?ina po??ta?? se syst?mem CP/M obsahovala 8bitov? procesor Intel 8080 nebo Zilog Z80, a to i p?esto, ?e spole?nost Digital Research pozd?ji vydala 16bitovou verzi CP/M pro stroje s CPU Intel 8086, kter? se jmenoval CP/M-86. CP/M se dod?val jako hlavn? opera?n? syst?m se stovkami r?zn?ch model? po??ta?? v?ech typ? a velikost? (nap?. Cromemco, Kaypro, Amstrad, Osborne, Vector Graphic, Televideo, Visual ?i Zenith Data Systems).

Jin? po??ta?e ? v?etn? n?kter?ch dom?c?ch po??ta?? ? obsahovaly CP/M jako dopl?kovou mo?nost, i kdy? ?asto vy?adovaly dal?? pot?ebn? hardware, aby ho bylo mo?n? spustit. Ka?dop?dn? CP/M byl opera?n? syst?m zalo?en? na administr?torsk? konzoli, co? znamen?, ?e se s n?m komunikovalo pomoc? kl?vesnice a zad?valy se p??kazy, kter? vykon?valy po?adovan? ?kony. Operace se soubory se prov?d?ly pomoc? jednoduch?ch p??kaz?, jako je ?PIP? (nap?. pro kop?rov?n? soubor?) nebo spu?t?n? programu zad?n?m jeho n?zvu.

Jedn?m z kl??ov?ch pr?lom? CP/M bylo zvl?d?n? z?kladn?ch vstupn?ch a v?stupn?ch ?loh se z?kladn?m hardwarem, p?i?em? aplika?n? software ponechal rozhran? v?t?inou samotn?mu opera?n?mu syst?mu. To m?lo tu v?hodu, ?e aplikace pro CP/M nebyly nutn? sv?z?ny s konkr?tn?m hardwarem, na kter?m b?ely, a bylo mo?n? je snadn?ji kompilovat mezi po??ta?i od r?zn?ch v?robc?.

Mezi obl?ben? aplikace pro CP/M pat?ily WordStar (textov? procesor), SuperCalc (tabulkov? procesor) ?i dBase (datab?ze). Jin? programy, jako AutoCAD a Turbo Pascal, kter? vznikly pro CP/M se a? staly ?sp?n?j??mi a? pozd?ji, pot?, co byly portov?ny na MS-DOS.

MS-DOS se inspiroval u CP/M

V roce 1980 spole?nost Microsoft vydala sv?j v?bec prvn? hardwarov? produkt modul Z-80 SoftCard. Jeho p?ipojen?m do po??ta?e Apple II bylo mo?n? spou?t?t aplikace ur?en? pro opera?n? syst?m CP/M. Jeho sl?va tedy stoupala, ?eho? si v?imla i spole?nosti IBM. Kdy? za?ala vyv?jet sv?j osobn? po??ta? (IBM PC 5150) nejprve cht?la, aby vyu??val pr?v? opera?n? syst?m CP/M, ale spole?nosti Digital Research se navrhovan? podm?nky dohody licencov?n? nel?bily.

Proto se IBM obr?tilo na spole?nost Microsoft, kter? j? licencovala produkt s n?zvem 86-DOS firmy Seattle Computer Products (SCP), se kterou pozd?j?? redmondsk? obr ji? spolupracoval. D?ky tomu se v srpnu 1981 z 86-DOS stal opera?n? syst?m IBM PC-DOS a firma jej za?ala dod?vat s po??ta?em IBM. Pozd?ji Microsoft 86-DOS od SCP koupil, a to za 50 000 USD. N?sledn? syst?m p?ejmenovala na MS-DOS.

MS-DOS p?itom nebylo nic jin?ho, ne? klon syst?mu CP/M s n?zvem 86-DOS. Jeho tv?rce Tim Paterson (kter? pro SCP pracoval) se inspiroval u CP/M, kdy? si vyp?j?il jeho architekturu a povahu p??kazov?ho ??dku. Mimochodem, byl to pr?v? Tim Paterson, kter? byl i autorem modulu Z-80 SoftCard a s Microsoftem spolupracoval i na dal??ch projektech (naposledy v 90. letech v p??pad? Visual Basicu).

Promarn?n? p??le?itost

To, co spole?nost IBM ud?lala, se pochopiteln? Garymu Kildallovi nel?bilo, a tak se sna?il br?nit. Tehdy byly vlastn? v?bec poprv? polo?eny z?klady konceptu ochrany autorsk?ch pr?v. Nicm?n? Gary Kildall s IBM uzav?el pouze dohodu o dod?v?n? OS CP/M-86 jako voliteln? sou??sti po??ta?? IBM. Jen?e v t? dob? u? byl PC-DOS s IBM dod?v?n jako v?choz? syst?m a st?l mnohem m?n? ne? CP/M-86 (cca 40 USD vs. 240 USD).

Promarn?n? p??le?itost ? licencovat CP/M spole?nosti IBM ? je ?asto ozna?ov?na za jednu z velk?ch trag?di? v historii v?po?etn? techniky. Gary Kildall se toti? ?dajn? mohl st?t miliard??em, podobn? jako Bill Gates, kdyby se s IBM dohodl. Av?ak kdy? Kildall v roce 1994 tragicky zem?el, nebyl zrovna chud?kem ? jen t?i roky p?ed sv?m skonem prodal spole?nost korporaci Novell za 80 milion? USD.

Pro? nakonec vyhr?l MS-DOS

Kdy? Microsoft v roce 1981 uzav?el dohodu s IBM o opera?n?m syst?mu, vyjednal si i to, ?e IBM umo??uje nejen licencovat PC-DOS, ale tak? tento syst?m prod?vat pod svou zna?kou (MS-DOS) jin?m tv?rc?m PC jako generick? opera?n? syst?m.

Brzy po startu prodej? PC od IBM za?aly spole?nosti jako Compaq a Eagle Computer prod?vat podobn? stroje jako IBM. Aby byly konkurenceschopn? a licencovaly si pr?v? MS-DOS od spole?nosti Microsoft. B?hem n?kolika let zaplnily trh po??ta?? stovky klon? IBM PC a v roce 1986 se po??ta?e se syst?mem MS-DOS staly nejobl?ben?j?? platformou osobn?ch po??ta?? v USA.

MS-DOS tak nakonec nad CP/M jasn? zv?t?zil, a to proto, ?e se svezl na ?sp?chu platformy IBM PC. Microsoft to p?itom nem?l zadarmo, velmi tvrd? toti? bojoval, aby dostal MS-DOS na ka?d? prodan? PC.

Co se stalo s CP/M

V roce 1988 spole?nost Digital Research vytvo?ila obdobu MS-DOS nazvanou DR-DOS, se kterou se Microsoftu sna?ila konkurovat. K dispozici bylo i grafick? rozhran? s n?zvem GEM, kter? se zpo??tku sna?ilo replikovat rozhran? zn?m? z Macintoshe, ale pozd?ji sp?e konkurovalo Windows. Zat?mco oba produkty si vyslou?ily u odborn? ve?ejnosti chv?lu, ani jeden se neujal. ?dajn? za to mohla protikonkuren?n? taktika spole?nosti Microsoft.

Syst?mu CP/M, respektive DR-DOS, se neda?ilo i po prodeji Digital Research spole?nosti Novell, kv?li dominanci MS-DOSu na trhu. V roce 1996 koupila pr?va na aktiva firmy Digital Research od Novellu spole?nost Caldera a d?le pokra?ovala v prodeji DR-DOS. Dokonce za?alovala Microsoft, co? v?ak bylo pozd?ji vy?e?eno mimosoudn?m vyrovn?n?m. V roce 1997 Caldera vydala OS CP/M 2.2 jako open-source, aby na n?m fandov? mohli pokra?ovat v pr?ci. I d?ky tomu lze CP/M dnes prost?ednictv?m emul?toru 8080 spustit v browseru .

V n?kter?ch ohledech se CP/M stal jedn?m z prad?de?k? Windows, proto?e jeho sou??sti jsou pevn? spjat? s Windows (nap?. p?smena jednotek ?i vyhrazen? n?zvy soubor?) a t?mto zp?sobem CP/M nikdy z trhu zcela nezmizel. Jeho du?e tak ?ije d?le v DNA produkt?, kter? ka?d? den pou??vaj? miliardy u?ivatel? po cel?m sv?t?.