Je paradoxni, ?e ve smutnem mezivale?nem obdobi, ktere bylo navic pom?rn? kratke, se narodilo tolik genialnich hra??, jejich? vykony mnohdy nebyly dodnes p?ekonany. V?brance za?ili Zamora s Plani?kou, Vide? uchvacoval neopakovatelny Sindelar, v?Ji?ni Americe udivovali technici jako Leonidas, ?i Andrade, mezi evropskymi uto?niky se skv?li Italove Meazza s?Piolou, nebo na? Pepi Bican. V?ichni tito a je?t? stovky dal?ich m?li talentu na rozdavani, nejlep?i leta jim v?ak krut? ukradla ni?iva druha sv?tova valka, b?hem ni? se v?t?ina sout??i zcela p?eru?ila. Ani tyto osudove zasahy v?ak nezabranily Silviu Piolovi k?vytvo?eni bajneho rekordu, jen? n?kdo p?ekona jen velmi t??ko. Jeho 274 prvoligovych branek stale zlat? sviti na piedestalu historickych tabulek Calcia.

Silvio Piola se narodil 29. za?i roku 1913 v?severoitalskem m?st? Robbio, le?icim padesat kilometr? od Milana, jen? podleha vysp?lemu regionu Lombardie. Silviovi zbo?ni rodi?e cht?li mit ze syna kn?ze, on sam v?ak nadev?e miloval fotbal. Ji? od mladi byl velmi silny, jeho dob?e stav?na postava byla idealnim parametrem k?pozici uto?nika nebo obrance. Piola si v?ak jednozna?n? zvolil ofenzivu, v?dy? st?ileni branek mu ?lo jako nikomu jinemu. M?l v?ak sm?lu na t??kou dobu. Misto aby se odmali?ka prohan?l po zelenych pa?itech a u?ival si d?tstvi, rodina se vzpamatovavala z?d?sledk? valky, ktera p?ime ?i nep?ime stopy zanechala po celem sv?t?. Jak u? to v?ak byva, v?t??kych ?asech v?dy pom??e n?co, co narod spoji. U Ital? vyhralo Calcio, k??emu? prav? Piola pozd?ji vyrazn? napomohl. Ve chvili, kdy pro syna definitivn? padala mat?ina vysn?na prace kn?ze, ji? nebylo na? ?ekat. Nadany uto?nik si musel hledat anga?ma, aby se u?ivil a p?edev?im prosadil do velkeho fotbalu, po n?m? v?dy tolik tou?il. A povedlo se mu to rychleji, ne? by se dalo p?edpokladat. Pouhych ?estnact let odzvonilo na Narodnim vyboru rodneho Robbia, kdy? Silvio poprve nasko?il do Serie A. Stalo se tak roku 1929, onim tymem, jen? dal mladi?kovi ?anci, bylo d?ive velice usp??ne Pro Vercelli. Tym na map? le?ici v p?li cesty mezi Milanem a Turinem, m?l v?ak sve zlate ?n? ji? nenavratn? odvate minulosti, i p?esto byla u?ast v?nejvy??i sout??i, zvla?t? pro mladeho Piolu, velmi d?le?ita. Prvni rozeh?ivaci sezona nabidla nove posile utoku Pro Vercelli celkem ?ty?i zapasy, gol v?ak nep?inesla. To ro?nik p?i?ti se ji? povedl o poznani lepe. Piola se stal neodmyslitelnou sou?asti zakladni sestavy, odehral hned dvaat?icet zapas?, p?i?em? nasazel vybornych t?inact gol?. Pro hra?ova zam?stnavatele sezona znamenala pr?m?rne desate misto, Scudetto onen rok ziskal turinsky Juventus p?ed druhym AS ?im.

A take dal?i sezony v tymu Pro Vercelli, bylo jich celkem p?t, p?ina?ely podobnou bilanci. T?inact, dvanact, jedenact, patnact, to jsou po?ty gol?, jich? Piola ve zmin?nych ro?nicich dosahnul. Na to, ?e se jedna o statistiku hra?e mezi ?estnactym a jednadvacatym rokem ?ivota, hovo?ime o vskutku vynikajici bilanci, jakou by mohli i nyni zavid?t leckte?i "hotovi" uto?nici. Piola m?l onu vyhodu, ?e naprosto postradal jakykoli strach ze soupe??, zbyte?n? se i t?eba t??kymi zapasy nestresoval, p?sobil v?dy rozumn? a rozva?n?. Jeho nejv?t?i devizou bylo zakon?eni, ktere ovladal jako neomylny stroj. Svou ?anci prost? v?dycky prom?nil. A bylo jedno jakym zp?sobem. Prava, leva, tvrd?, technicky, hlavou... V?e um?l stejn? dokonale. Zkratka kompletni st?elec, ktereho ?lo navic jen velmi obti?n? od mi?e odstavit, vy?ka 183 centimetr? v?t?ch dobach pro fotbalistu znamenala opravdovou vyjimku.

Po p?ti letech v?Pro Vercelli si talentovaneho mladika v?imlo ?imske Lazio, jeho? prezident si uminil budouci hv?zdu ziskat. Sam Piola m?l z?p?estupu do V??neho m?sta velkou radost, ?im si okam?it? zamiloval, stejn? jako sv?j novy klub. Bled?modrobile dresy se nakonec staly Piolovym po?ehnanim i osudem, v?klubu stravil nejv?t?i a nejusp??n?j?i ?ast sve kariery. Prav? v?Laziu se definitivn? za?adil mezi nejlep?i st?edni uto?niky mezivale?ne doby.

Anga?ma u biancocelesti za?alo pro nov? p?ichozi posilu skv?le. Po pouhych n?kolika uvodnich zapasech nenechal nikoho na pochybach, ?e st?elecke usp?chy v?Pro Vercelli nebyly nahodou, divaci si jej navic okam?it? zamilovali pro milou p?iv?tivou povahu a ?estneho ducha fair play. Uvodni ro?nik Piola oko?enil jednadvaceti goly v?dev?tadvaceti zapasech, ani tato bilance ov?em nesta?ila na nejlep?iho st?elce Serie A, jim? se stal argentinsky rychlik Enrico Guaita z?konkuren?niho AS ?im, ktery si p?ipsal dokonce je?t? o deset gol? vice! Pro Lazio bylo kone?ne pate misto pom?rn? usp??ne, i kdy? tajn? doufalo v?atak ?ela tabulky, na n?m? se usadil Juventus, ktery dlouho svad?l vyrovnany, a nakonec i usp??ny, souboj s?Ambrosianou (Interem) Milan. Celkov? vyda?ena sezona Piolovi vynesla prvni nominaci do presti?niho vyb?ru Squadry Azzurry, ktera jen rok p?edtim poprve slavn? dobyla mistrovstvi sv?ta. Azzurri tehdy na domacim ost?e sledovanem turnaji ve finale zdolali vyb?r ?eskoslovenska, kdy? vit?znou branku zaznamenal Angelo Schiavio, legenda a ikona Bologni. Je sice pravdu, ?e ?ampionat a zvla?t? jeho zav?r provazely nemale kontroverze a utoky na objektivitu a ferovost stran rozhod?ich, av?ak ani to nemohlo ubrat na radosti italskych tifosi, kte?i na podobny usp?ch la?n? ?ekali ji? dlouha leta.

Na onen domaci turnaj je?t? v?hlasny svazovy mana?er Vittorio Pozzo Piolu nenominoval, prim v?utoku a pota?mo i celem tymu hral genialni Giuseppe Meazza z Interu, mila?ek fanou?k? a kral mezi fotbalovymi bohemy. Dal?imi oporami byl pote nap?iklad ji? zmin?ny Schiavio, dale branka? Combi, ktery se sm?le mohl porovnavat s?velikany jako Zamora a Plani?ka, neustupny stoper Luigi Allemandi, nebo zalo?nik Attilio Ferraris. Jako velmi d?le?ity krok se pak ukazalo ziskani tzv. "oriundi", neboli jakychsi "vypomocnych" cizinc?, ktere si Italove p?ivedli z?Argentiny, a jejich? hra byla pro azzurri kli?ova. Mezi tyto hra?e pat?il st?elec prvniho finaloveho golu Ital?, skv?ly fotbalovy myslitel Raimundo Orsi, dal?i uto?nik Enrico Guaita a bek Luis Monti. Zvyk nakupovat nedostatkove zbo?i v?Argentin? a koupenym hra??m pote za?idit italske ob?anstvi se uplatnil p?edev?im v?Juventusu, kde v?t?ina z?oriundi hravala. Podobne p?iklady jako na ?ampionatu 1934 m??eme nalezt take v?pozd?j?ich letech. Nabizeji se jmena jako znama trojice argentinskych ofenzivnich hv?zd Omar Sivori, Humberto Maschio a Antonio Valentin Angelillo, kterym se pro problemovost jejich povah trefn? p?ezdivalo "And?le s?umazanou tva?i"...

Av?ak zp?t k?Piolovi. ?ekli jsme si, ?e byl roku 1935 poprve povolan do narodniho tymu. Uto?nik?v debut se konal 24. b?ezna 1935 proti Sindelarovu Rakousku. A Piola si dle svych zvyklosti splnil limit - vst?elil gol. A takhle to s?nim bylo v?dycky. Goly st?ilel tak?ka po?ad, zvla?t? v?d?le?itych zapasech neskoroval jen vyjime?n?. Jeho velkou vyhodou byla ?iroka paleta zakon?eni, na rozdil od v?t?iny dal?ich uto?nik? si nemusel mi? nikterak dlouho zpracovavat a chystat, okam?it? palil z?ka?de pozice, p?itom se mylil jen malokdy. Druha sezona v?Laziu dopadla podobn? jako ta prvni. Piola nasazel dal?ich dvacet branek, tentokrat na tuto porci pot?eboval dvacet sedm zapas?. Zdalo se a? neuv??itelne, jak konstantni je jeho forma. A?koli stale mlady, ji? ?est let pravideln? st?ilel gol za golem a pat?il k?nejlep?im uto?nik?m Serie A. K?dokonalosti chyb?la u? jen koruna pro krale st?elc?. Tu v?roce 1936 ziskal Giuseppe Meazza. Piolovi se tento cen?ny kousek poda?il a? rok nasledujici, kdy? jako jediny dokazal p?esn? zami?it jednadvacetkrat. ?efove Lazia si mohli spokojen? mnout ruce - poda?il se jim opravdovy mistrovsky kousek.

Nechyb?lo mnoho a biancocelesti ten rok dosahli na vytou?ene Scudetto. V?dy? prvni Bologna byla lep?i jen o pouhe t?i body! I p?esto pro Piolu a spol. druhe misto chutnalo velmi sladce. Tifosi Lazia v?ak dob?e v?d?li, ?e na titul to jen tak nebude, p?ece jen, sila Juventusu, Interu nebo Bologni byla o pomyslny stupinek vy?. Hlavni naplni a cilem sezon tak byly souboje s?nenavid?nym rivalem AS ?im. Presti?ni derby dvou nesmi?itelnych tabor? ka?doro?n? znamenaly obrovske ohnisko nap?ti, sam Piola utkani pova?oval za kli?ova klani roku. Nikdo u toho necht?l chyb?t. A zvla?t? Piola proslul tim, ?e n?kolikrat nastupoval s?hore?kou, pro zran?ni zhuntovanyma nohama, ?i dokonce obvazanou hlavou. Tolik cht?l hrat! Pro hra?e jednoho z?tym? neexistovala v?t?i slast ne? po?adn? "zni?it" soupe?e. Piola byl v?tomto ohledu mistr. V?derby utkanich nast?ilel nespo?et gol?, navic si nikdy neodpustil drze kli?ky k?pobaveni vlastnich fanou?k?, kte?i ?ileli radosti. Tifosi Piolu milovali. A to nejen diky p?ivalu gol?, ktery se ne a ne zastavit. Silvio-gol, jak mu v?Italii ?ikali, se zapsal take jako velky gentleman a skute?ny kavalir fotbalovych h?i??. Nikdy neoplacel, fauloval jen minimaln?, nikdy se neuchylil k?zake?nostem, a a?koli sam byl ?asto ter?em hrubych faul?, v?dy v?e zvladal s?eleganci a usm?vem. Traduje se?historka, kterak jej reprezenta?ni kolega a sok z?AS ?im, Luigi Allemandi, ost?e nakopl do zad, na co? Piola zareagoval usm?vem a podanim ruky. Zcela ?okovany Allemadi se zmohl jen na poko?enou omluvu. Stud p?emohl rivalitu...

S?p?ichodem roku 1938 se do pop?edi zajmu fotbalove ve?ejnosti dostal v?po?adi t?eti sv?tovy ?ampionat, tentokrate se konajici ve Francii. Italsky kou? Pozzo b?hem ?ty? let od prveho usp?chu svych sv??enc? tym naprosto p?ebudoval, z?vit?zne jedenactky z?roku 1934 zbyl jen kapitan Meazza, dal?i uto?nik Ferrari a obrance Monzeglio. Krom? t?chto t?i jmen nez?stal kamen na kameni. Italove tou?ili v?em dokazat, ?e triumf zp?ed ?ty? let nebyl nahodny a tvrd? se p?ipravovali na obhajobu, je? se zdala byti vice ne? naro?na. Diky p?edchozimu zlatemu triumfu azzurri nemuseli podstupovat kvalifikaci, jako?to obhajce trofeje startovali automaticky. Tato vyhoda sice mohla vest k?slab?i herni praxi, zku?eny strateg Pozzo v?ak podobne podcen?ni nep?ipustil a svym hra??m naplanoval mno?stvi p?ipravnych zapas?. Sebev?domi modrych navic je?t? umocnila zlata medaile z?olympiady 1936 v?Berlin?, kde v?ak pod vedenim monarchy Calcia, Vittoria Pozza, startovali pouze amate?i.

Kli?ovym bodem zbrusu nove sestavy se zdalo byt nahrazeni starnouciho tv?rce hry Orsiho, jeho? misto nov? zaujal dal?i z?oriundi, Uruguayec Michel Andreolo, ktery hajil barvy Juventusu. Stoperske pozice obsadila vynikajici sehrana dvojice Foni-Rava, na k?idelni prostory byli dosazeni Amadei Biavati s?Ginem Colaussim, na spojce z?staval Meazza a Ferrari, ve st?edu utoku pak dominoval Piola. Tym se zdal velmi silny, nebyl d?vod si nev??it.

Samotny turnaj pro Italy za?al infarktovym dramatem s?Nory, kte?i hned v prvnim kole favorit?m notn? zatopili. Rozhodnuti padlo a? v?devadesate pate minut?, obstaral ho hrdina zapasu Piola. Ve druhem kole azzurri narazili na domaci Francii, kterou v Pa?i?i z turnaje nemilosrdn? vy?adili pora?kou 3-1. Piola se op?t zaskv?l, vst?elil dva goly! Vzhledem k?nizkemu po?tu p?ihla?enych mu?stev se na ?ampionatu brzy schylovalo k?boji o medaile. Ital?m sta?ily dv? zmin?na vit?zstvi nad Nory a Francouzi k?postupu do semifinale, kde v?ak k?rozlousknuti ?ekal o?i?ek nad miru obti?ny - Brazilie. Stade Velodrome v?Marseille p?ihli?el st?etu dvou fotbalovych mocnosti, z?nich? ??astn?j?i nakonec byli Italove, kte?i kanarky porazili 2-1 (goly davali Colaussi a Meazza, za Brazilce Romeu). ?luti byli v?utkani citeln? oslabeni o zran?neho kouzelnika a nejlep?iho st?elce turnaje Leonidase, naopak Piola, ktery m?l byt prav? spolu s?Leonidasem hlavni tva?i ?ampionatu, nastoupil a vyrazn? se podilel na vyh?e sveho tymu. Utkani zvane p?ed?asne finale bylo tedy skon?eno, Italove si zopakuji finalovou u?ast z?domaciho mistrovstvi. Za soupe?e v?ak nyni nem?li ?echoslovaky, nybr? celek Ma?arska, ktery se py?nil vskutku vybornym tymem, jen? vedl kou? Alfred Schaffer. Namotivovani Ma?a?i byli p?ed utkanim pova?ovani za mirneho favorita, ?emu? napomohl p?edev?im jejich snadny postup p?es nep?ili? konkurenceschopne tymy Nizozemske Vychodni Indie, ?vycarska a ?vedska, p?i impozantnim celkovem skore 13-1. Pa?i?sky stadion Colombes byl sv?dkem finalove bitvy se z?etelnou p?evahou italskych fanou?k?, kte?i ze sve domoviny dorazili v?nemalem po?tu n?kolika desitek tisic.

Na prvni gol se ne?ekalo dlouho, ji? v??este minut? se trefil Ital Colaussi. Titkos v?ak dokazal srovnat necele dv? minuty nato. A goly padaly i nadale. Netrvalo dlouho a azzurri bli? vysn?ne t?iceticentimetrove so?ce bohyn? Nike op?t posunul skv?ly Piola, ktery t??il z?vyrazne podpory spojek Meazzy a Ferrariho. Od Piolova golu ji? Italove re?ii zapasu z?rukou nepustili. Ma?ar?m nezbyvalo ne? p?istoupit na hru soupe?e, a ten diky sve zku?enosti a taktickym kvalitam kou?e Pozza nedopustil jakekoli komplikace. Colaussi i Piola navic p?idali je?t? po jedne brance, za Ma?ary pouze sni?oval Sarosi. Byl konec, Calcio triumfovalo! Silvio Piola se svymi p?ti zasahy obsadil t?eti misto v??eb?i?ku nejlep?ich turnajovych st?elc?, kapitan Meazza z?rukou p?edsedy FIFA Julese Rimeta p?evzal trofej, o ni? snili miliony fanou?k? po celem sv?t?. Italove jako prvni tym v?d?jinach obhajili titul mistra sv?ta. Po navratu do zem? pod Apeninami na staronove ?ampiony ?ekalo bou?live p?ivitani, zvla?t? Piolovi se dostavalo uznani a slavy jako malokomu jinemu. Soupe?it v?oblib? s?ni mohl snad jen milovany Meazza...

Dal?i sezony v?Laziu ?im se nesly v?duchu vypuknuv?i druhe sv?tove valky, ktera se jako mor rychle ?i?ila po celem sv?t?. Lide ?ili v?nejistot? a strachu, na fotbal nezbyvalo mnoho ?asu. I p?es v?echny utrapy se v?ak Serie A ani b?hem valky nep?eru?ila na dlouho, pouze ro?nik 1943/44 byl zru?en a nahrazen zkracenym ?ampionatem roku 1944, ro?nik nasledujici pak byl zru?en upln?. Piola se svym Laziem i nadale bojoval o Scudetto, bohu?el stale marn?. Nevyhnulo se mu p?itom ani n?kolik drobn?j?ich zran?ni, p?esto si v?dy odehral sve a branky daval bez p?eru?eni ka?dy rok. Ve sve posledni sezon? v?dresu Lazia podruhe v?karie?e dobyl korunu krale st?elc?, to kdy? b?hem dvaadvaceti zapas? nast?ilel uctyhodnych jednadvacet branek. Ona sezona sebou nesla letopo?et 1942/43. A prav? po teto sezon? Silvio-gol p?estoupil do mu?stva AC Turin, ve kterem se v?tichosti probouzel veliky potencial, jen? se v pozd?j?ich letech prom?nil ve slavnou zlatou eru tymu, znamemu pod nazvem Grande Torino. Sam Piola v?ak v?rodicim se velkem mu?stvu stravil pouhou jednu sezonu, za ni? se titul neudilel z?d?vod? p?eru?eni sout??e kv?li valce. V?dohravane ?asti ro?niku, ktery se skladal jen z?jarni ?asti, tehdy p?ekvapiv? triumfovala provin?ni Spezia. Piola p?itom prav? v?onom problematickem roce 1944 hy?il skv?lou formou, ve t?iadvaceti zapasech nasazel u?asnych dvacet sedm gol?! T??ke podminky si v?ak vybraly svou da?. Serie A byla na kratky ?as vyst?idana tzv. Mistrovstvim Italie, ktere ziskalo mu?stvo Turina. Obe?lo se v?ak ji? bez Pioly, ktery po pouhem jednom roce vym?nil kabat AC Turin za Juventus, kde podepsal na dva roky. V?k m?l p?itom ji? celkem pokro?ily, t?iat?icet je na uto?nika pom?rn? dost.

Piola ov?em jakoby nestarnul. Hral po?ad stejn?. Po?ad stejn? ukazoval zada obranc?m, kte?i se ani po tolika letech nenau?ili jej ?ist? obehravat, sazel i nadale gol za golem, jen za dva roky v?Juventusu si jich p?ipsal ?estadvacet. Ani v?dresu Stare damy v?ak nevydr?el o mnoho dele ne? u m?stskeho rivala, Turina. P?esn?ji ?e?eno, jen o rok dele.

Psalo se leto 1947 a Silvio Piola zami?il z?Juventusu do druholigove Novary. Tu svymi zku?enostmi a kvalitami b?hem jedine sezony dotahnul z?prvniho mista do Serie A, p?ipsal si p?itom dal?ich ?estnact branek. V?nejvy??i italske sout??i pote Nova?e pomahal lvim podilem, kdy? pravideln? vyhraval klubove tabulky st?elc?. Je?t? ve v?ku dev?tat?iceti let nasazel neskute?nych osmnact branek, kdy? rok p?edtim jich bylo je?t? o jednu vice!

Piola byl vyjime?ny ?ivel. Kopa?ky na h?ebik pov?sil a? v?let? 1954, to mu bylo ji? ?ty?icet jedna let. Za Squadru Azzurru naposledy nastoupil ve t?iceti deviti. Celkov? v modrem dresu nastoupil ke ?ty?iat?iceti zapas?m, b?hem nich? se trefil p?esn? t?icetkrat. Mimo?adny p?ib?h o fenomenalnim st?elci se naplnil. Mu?stvo Novary bylo poslednim, ktere si mohlo hrd? ?ikat, ?e ma v?tymu Silvia Piolu. Za nevidanych dvacet t?i sezon v?Serii A nast?adal Piola celkem 537 prvoligovych start? a 274 gol?. K?tomu p?ipo?t?me je?t? 23 start? a 27 gol? v?provizornim zkracenem ?ampionatu ve vale?nem roce 1944 a 30 zapas? a 16 gol? v?onom jedinem ro?niku Serie B, kdy Silvio-gol vyst?ilel Nova?e postup mezi italskou smetanku. Celkov? se tedy dostavame k?hodnot? 589 utkani a 317 gol?! Nep?ekonatelna statistika dodnes znamena nejvy??i po?et nast?ilenych branek v?historii Serie A. Druhy Gunnar Nordahl, jen? v padesatych letech valel v??erveno?ernem dresu AC Milan, na Piolovych 274 prvoligovych branek ztraci ?ty?icet dev?t zasah? (je v?ak pravdou, ?e jedine?ny Il Bisonte Nordahl na svou skvostnou statistiku pot?eboval jen 291 zapas?). Nakoukneme-li do tabulky hra?? s?nejv?t?im po?tem start? v?Serii A, najdeme Piolu na ?estem mist? za prvnim Paolem Maldinim, druhym Pagliucou, t?etim Zoffem, ?tvrtym Vierchowodem a patym Mancinim.

Unikatni Piolova osobnost i nep?ekonatelna bilance se staly bajnou legendou italskeho Calcia. Je jist? velkou ?kodou, ?e se prosluly st?elec po ukon?eni aktivni kariery ve fotbalovem d?ni neanga?oval dale. Sam ?ikaval, ?e na trenerske ?emeslo nema povahu a d?lat novina?e by ho nebavilo. Nezbyva ne? konstatovat, ?e od roku 1954, kdy naposledy obul "profesionalni" kopa?ky, se ze sv?ta fotbalu vytratil. Roky ubihaly a na davny myt nazvany Silvio Piola se zapominalo. Bylo by v?ak nespravedlive zapomenout na nejlep?iho st?elce podle mnohych nejnaro?n?j?i sout??e sv?ta.

Psal se 4. ?ijen 1996 a sv?tovymi zpravodajskymi agenturami se nesla ?okujici zprava. Ve v?ku t?iaosmdesati let nahle skonal legendarni uto?nik Silvio Piola, mistr sv?ta 1938. Italii jakoby zkropila neuprosna drtiva konev, je? v?ak misto vody naplnily ho?ke slzy vzpominek. Rana jako z??isteho nebe razem v?echny p?ivedla zp?t k?velikanovi, ktery doslova psal historii jejich nejmilej?i zaliby. V?em bylo smutno.

Dne?ni fanou?ci obvykle znavaji Meazzu, znavaji Zamoru, a v?t?inou znavaji take Bicana a Sindelara. Av?ak na Piolu se zapomina. Nepravem! Prosim, zapamatujte si v?ichni a nav?dy: Silvio Piola!

Usp?chy: mistr sv?ta (1938), 2x nejlep?i st?elec italske ligy (1937, 43), nejlep?i st?elec italske ligy v?historii (274 gol?), 6. nejlep?i fotbalista Italie 20. stoleti podle IFFHS.