V?znamn? osobnosti historie m?sta
V?clav Prokop Divi?
* 26.03.1698 ?amberk - ? 21.12.1765 Louka u Znojma
teolog, filozof a v?dec, vyn?lezce zemn?n?ho bleskosvodu
Narodil se v ?amberku jako V?clav Div?ek. P?i?in?n?m sv?ho rod?ka Jind?icha Du??ka zapo?al studia na jezuitsk?m gymn?ziu ve Znojm? jako stipendista premonstr?tsk?ho kl?tera v Louce u Znojma. V roce 1719 slo?il ?eholn? slib a za?al v kl?tern? ?kole studia filosofie a teologie. V roce 1726 zde byl vysv?cen na kn?ze a v roce 1733 byl v Salcburku promov?n doktorem teologie. V t?m?e roce se stal podp?evorem kl?tera v Louce. Od roku 1736 p?evzal spr?vu farnosti v P??m?tic?ch u Znojma. Tady se v?noval sv?m pokus?m s elekt?inou. Zpr?vy o jeho experimentech se dostaly a? na c?sa?sk? dv?r do V?dn? a V.P. Divi? byl vyzv?n, aby je demonstroval p?ed zraky c?sa?e Franti?ka ?t?p?na Lotrinsk?ho a Marie Terezie. Prok?zal, ?e bl?sk?n? a h?m?n? za bou?ky je elektrick? podstaty. Sv? z?v?ry sepsal v rozs?hl?m pojedn?n?
"Magia natur?lis" (O podstat? atmosferick? elekt?iny).
Dne 15 ?ervna 1754 zkonstruoval v bl?zkosti p??m?tick? fary sv?j prvn? zemn?n? bleskosvod. Studiu t?e problematiky se v?noval americk? v?dec a st?tn?k Benjamin Franklin, kter? p?i?el ji? v roce 1749 s d?kazem, ?e blesk je elektrick? podstaty. Sv?j bleskosvod v?ak postavil ve Philadelphii a? v roce 1760. V P. Divi? vyu??val statickou elekt?inu tak? pro l??ebn? ??ely, pozoroval jej? blahod?rn? vliv na l??en? r?zn?ch forem ochrnut?, revmatismu a svalov?ch k?e??.
Elektrickou energii leydensk?ch lahv? u?il tak? u vlastn?ho hudebn?ho n?stroje, kter? byl pojmenov?n
"Denis d"or" (Zlat? Divi?)
, sv?mi nev?dan?mi akustick?mi mo?nostmi oslnil celou hudebn? Evropu. V.P. Divi? zem?el v kl?te?e v Louce u Znojma dne 21 prosince 1765. P?es v?echny nesn?ze, kter?m musel jako kn?z a v?dec v jedn? osob? ?elit, je dnes pr?vem ?azen mezi v?dce sv?tov?ho v?znamu.
Josef Jan ?arapatka
(* 1731 ?amberk - ? 17.1.1820 ? ?amberk)
kantor, varhan?k a brilantn? hudebn?k
M?l mimo??dn? postaven? mezi ?ambersk?mi kantory a jeho p??nos je srovn?v?n s v?znamem ro?mit?lsk?ho kantora Jakuba Jana Ryby. Zaslou?il se o povznesen? hudby v ?amberku. Byl kantorem, varhan?kem a autorem c?rkevn?ch i sv?tsk?ch skladeb. Po??dil si notov? archiv s opisy d?l dom?c?ch i ciz?ch skladatel? 18 stolet?. Sv? skladby komponoval na latinsk?, ale tak? ?esk? texty. Dochovala se po n?m ?ada skladeb - m??, motet, litani? a pastorel. Jeho tvorba m? pro d?jiny ?esk? hudby zna?n? v?znam. I kdy? byl nepochybn? jako skladatel autodidaktem, je v jeho tvorb? v?razn? patrn? vliv Franti?ka Xavera Brixiho, kapeln?ka chr?mu sv. V?ta v Praze. Ve sb?rkov?ch fondech ?ambersk?ho muzea jsou bohat? zastoupeny opisy skladeb mistr? 18 stolet?, kter? upravil pro provozov?n? na ?ambersk?m chr?mov?m k?ru i n?kolik jeho autorsk?ch skladeb na ?esk? i latinsk? texty. Mezi opisy nach?z?me vedle skladeb F. X. Brixiho tak? skladby Josepha Haydna, Josepha Puschmanna, Anton?na Stamice, Johanna Lohelia, Anton?na Lauba a Antona Zimmermanna.
Theodor Johann Christian Brorsen
(* 29.07.1819 Norborg - ? 31.05.1895 Norborg)
v?znamn? d?nsk? astronom a botanik p?sob?c? v hv?zd?rn? v Alton?, a po t? v soukrom? hv?zd?rn? barona Johna Parishe v ?amberku
Pro?il v?ce ne? dvacet let v ?amberku, zab?val se p?edev??m studiem komet a b?hem sv? v?deck? dr?hy jich objevil celkem p?t, n?kter? z nich z?st?vaj? i nyn? st?edem z?jmu astronom?. Narodil se v d?nsk?m Norborgu (dnes Loitrof) na ostrov? Als. Vzd?l?n? z?skal v Christiansfeldu, Flensburku a na univerzit? v Kielu. Zde studoval nejprve pr?va, a pak si vybral obor matematicko - p??rodov?deck?. V Kielu se poprv? za?al zab?val astronomi?, kter? ho od d?tstv? p?itahovala. B?hem studi? se d?kladn? sezn?mil s teoriemi krajana Tycho Brahe (1546 - 1601) a ji? tehdy objevil prvn? komety. Jeho pozorov?n? vzbudila obdiv prof. Schumachera natolik, ?e ho povolal do hv?zd?rny v Alton?. Dal??m jeho odborn?m p?sobi?t?m se stal od roku 1847 ?amberk a ned?vno z??zen? hv?zd?rna barona Johna Parishe, kter? byla na svoji dobu vybavena nejmodern?j??mi p??stroji a udr?ovala spojen? se v?emi v?znamn?mi evropsk?mi hv?zd?rnami. Spolu s n?m prov?d?l p??mo v ?amberku mnoh? pozorov?n? a objevil zde a popsal n?kolik vlasatic. Studoval tak? skvrny na Slunci, planetoidy a za?al t? soustavn? pozorovat zodiak?ln? sv?tlo a protisvit. Jeho v?deck? pr?ce v hv?zd?rn? v ?amberku byla n?siln? ukon?ena v roce 1858, kdy um?r? podporovatel hv?zd?rny, majitel panstv? baron John Parish. V roce 1870 se T. Brorsen odst?hoval zp?t do rodn?ho m?sta na ostrov Als.
MUDr. Eduard Albert
(* 20.01.1841 ?amberk - ? 26.09.1900 ?amberk)
zakladatel ?esk? chirurgie, profesor a p?ednosta l?ka?sk? fakulty ve V?dni, autor ?ady l?ka?sk?ch u?ebnic a historick?ch pojedn?n?
Poch?zel z rodiny ?ambersk?ho hodin??e Franti?ka Alberta, studoval na gymn?ziu v Rychnov? nad Kn?nou a Hradci Kr?lov?. Na v?de?skou univerzitu nastoupil v roce 1861 a studium ukon?il roku 1867. Dne 22 ledna 1867 byl promov?n na l?ka?e a chirurgick? doktor?t slo?il v roce 1869. Po t? pracoval na odd?len? prim??e Lorinsena v nemocnici Na V?de?ce a od ??jna t?ho? roku na I chirurgick? klinice ve V?dni. Dne 23 z??? byl jmenov?n profesorem chirurgie a p?ednostou kliniky v Innsbrucku. Pr?v? zde provedl v ??jnu roku 1875 jako prvn? v Rakousku a druh? v Evrop? antiseptickou operaci a stal se d?sledn?m stoupencem t?to metody.
V tyrolsk?m Innsbrucku napsal sv? nejv?znamn?j?? v?decko - pedagogick? d?lo -
Diagnostiku chirurgick?ch onemocn?n?
, kter? se do roku 1900 do?kala celkem 8 vyd?n? a byla p?elo?ena do p?ti jazyk?. Jeho v?znamn?m p??nosem bylo zaveden? o?kov?n? proti vzteklin? a proveden? dosud nerealizovan?ch chirurgick?ch z?krok?. Krom? ?ist? odborn?ch monografi? a ?l?nk?, psal prof. Albert tak? popul?rn? ?l?nky z d?jin l?ka?stv?. Koncem 80 let tou?il prof. Albert z?skat m?sto v Praze, to se mu v?ak nepoda?ilo a jeho dal?? odborn? dr?ha byla op?t spjata s V?dn?. V roce 1881 jej c?sa? Franti?ek Josef I jmenoval p?ednostou I chirurgick? kliniky ve V?dni. V prosinci 1887 byl jmenov?n dvorn?m radou a 12 ledna 1895 do?ivotn?m ?lenem pansk? sn?movny. Prof. Albert z?skal za sv?j ?ivot mnoho presti?n?ch ocen?n?, ??astnil se aktivn? ?ady v?znamn?ch mezin?rodn?ch konferenc? a sympozi?. V roce 1900 z?skal v Lond?n? ?estn? doktor?t Royal College of Surgeons of England. Tohoto ocen?n? si zvl?t? pova?oval, proto?e mu bylo ud?leno jako jedin?mu l?ka?i v Rakousko - Uherska. Byl milovn?kem poezie, zaslou?il se o p?eklady d?l ?esk?ch b?sn?k? do n?m?iny, byl znalcem d?jin rodn?ho ?amberka a spoluautorem Pam?t? ?ambersk?ch. Byl pokl?d?n za skv?l?ho vysoko?kolsk?ho u?itele. Posluch?rna jeho kliniky b?vala v?dy p?epln?na studenty. M?l pov?st brilantn?ho ?e?n?ka a noblesn?ho diskut?ra. Vila, kterou si nechal v roce 1889 postavit, se pozd?ji stala j?drem budouc?ho ?stavu pro l??bu plicn?ch onemocn?n? - Albertina.
PhDr. Franti?ek ?embera
(* 20.08.1842 Helv?kovic?ce - ? 19.8.1898 Praha)
Narodil se v rodin? u?itele. Po studi?ch v Rychnov? nad Kn?nou, Hradci Kr?lov? a v Praze se stal gymnazi?ln?m profesorem v oboru historie. Od roku 1867 p?sobil na gymn?ziu v N?meck?m Brod?, v letech 1868 - 81 na soukrom?m gymn?ziu v ?esk?ch Bud?jovic?ch a pozd?ji v Praze. Proto?e ve sv? praxi postr?dal u?ebnice v?eobecn?ch d?jin, rozhodl se pro jejich vyd?n?. Je autorem
"D?jin vzd?lan?ch n?rod? starov?k?ch"
,
"D?jin n?rod? klasick?ch"
a
"D?jin st?edov?ku"
. Byl v?znamn?m dodavatelem historick?ch ?l?nk? do Ottova slovn?ku nau?n?ho, Encyklopedie pedagogick? i cel? ?ady novin a ?asopis?. Byl pokl?d?n za vzorn?ho pedagoga. Jeho spolu??kem a pozd?ji nerozlu?n?m p??telem byl prof. Eduard Albert. Prof. Franti?ek ?embera byl Albertov?m r?dcem a spolupracovn?kem p?i vyd?n? Pam?t? ?ambersk?ch.
V?clav F. Kumpo?t
(* 28.9.1843 ?amberk - ? 26.2.1874 Praha)
kandid?t l?ka?stv?, vydavatel ?asopisu Vesm?r
Narodil se v ?amberku v ulici ?esk?ch brat?? ?. 237 V deseti letech se stal ?pln?m sirotkem. Ujala se ho rodina hodin??e F. Alberta, kter? m?la v p??i v?ce d?t? a vychov?vala je z?rove? s vlastn?mi. Ji? b?hem studi? na gymn?ziu a pozd?ji na l?ka?sk? fakult? psal ?l?nky do r?zn?ch ?asopis? - Kv?t?, Pokroku, N?rodn?ch List? a do Riegrova nau?n?ho slovn?ku. V roce 1870 napsal ?l?nek ?iv? vzpom?nka na hv?zd?rnu ?amberskou (autentick? vypr?v?n? o T. Brorsenovi). Jeho podporovatelem byl pozd?ji i jeho nevlastn? bratr - prof. Eduard Albert. Prvn? ??slo ?asopisu Vesm?r vy?lo 3 5 1871, pot? p?eb?r? vydavatelstv? prof. MUDr. Anton?n Fri?. Redigov?ni ?asopisu i studia musel p?eru?it kv?li v?n? chorob?, na jej? n?sledky p?ed?asn? um?r?.
Prof. MUDr. Josef Reinsberg
(* 18.8.1844 P?ibyslav - ? 29.1.1930 Praha)
profesor soudn?ho l?ka?stv? na ?esk? univerzit? v Praze
P?sobil v ?amberku v letech 1870 - 1879 jako m?stsk? l?ka? a od roku 1875 jako okresn? zem?pansk? l?ka?. Byl znamenit?m praktick?m l?ka?em a v?dcem. Je autorem des?tek spis? o soudn?m l?ka?stv? -
Nauka o soudn?m l?ka?stv?
a v?ce ne? 100 prac? liter?rn?ch. Od roku 1885 byl jmenov?n mimo??dn?m profesorem soudn?ho l?ka?stv? a od roku 1886 prof. ??dn?m, v letech 1891, 1896, a 1903 byl d?kanem l?ka?sk? fakulty UK v Praze a od roku 1899 jej?m rektorem. Spolupracoval p?i sestavov?n?
Ottova slovn?ku nau?n?ho
, za jeho z?sluhy v oblasti medic?ny mu bylo ud?leno vyznamen?n? ??d ?elezn? koruny III. t??dy.
Prof. PhDr. Augustin J. B. Seydler
(* 1.6. 1849 ?amberk - ? 22.6.1891 Praha - Letn?)
zakladatel modern? ?esk? teoretick? fyziky, matematik a astronom
Pro?il v ?amberku jen prvn? kroky sv?ho ?ivota. Ji? v lednu roku 1850 se rodina odst?hovala do Prahy. Od roku1860 absolvoval studium vy???ho gymn?zia u piarist? na Nov?m M?st?, zde slo?il s v?born?m v?sledkem maturitn? zkou?ku. V letech 1867 - 70 zah?jil studia na universit?, jeho p?edm?tem studia se stala matematika, fyzika a pozd?ji astronomie a filozofie. A Seydler byl pova?ov?n za nadan?ho studenta a brzy z?skal m?sto asistenta na pra?sk? hv?zd?rn?. V roce 1871 mu byl ud?len doktor?t filosofie. Ji? jako t?iadvacetilet? z?skal docenturu a p?edn?el na Karlo - Ferdinandov? univerzit? fyziku a pozd?ji i matematiku a teoretickou astronomii. Stal se uzn?vanou autoritou a za sv? v?deck? z?sluhy byl v roce 1884 zvolen ?estn?m ?lenem Kr?lovsk? ?esk? spole?nosti nauk a roku 1890 ?lenem ?esk? akademie. Jeho c?lem bylo prosadit z??zen? samostatn? hv?zd?rny, tento z?m?r v?ak z finan?n?ch d?vod? z?stal nerealizov?n. S nem?n? intenzivn?m ?sil?m pracoval na p?d? astronomick?ho ?stavu. Napsal a publikoval des?tky v?znamn?ch ?l?nk?, z nich? mnoh? byly uve?ejn?ny i v zahrani??. Jeho odborn? ?l?nky byly cen?ny nejen za obsah, ale tak? za p??stupnou formu -
"O vypo??t?n? Neptuna"
,
"O probl?mu t?? a ?ty? t?les"
,
"P?ehled nov?j??ch pokrok? v astronomii"
. Ve v?deck?m m?s??n?ku
Atheneum
, jeho? zakladatelem a hlavn?m redaktorem byl T.G.Masaryk, vedl A Seydler odd?l filozofie a zde zve?ejnil mnoho nau?n? - popul?rn?ch p??sp?vk?. K jeho st?ejn?m prac?m pat??
"Z?klady teoretick? fyziky"
. Jako asistent hv?zd?rny sepsal pr?ce t?kaj?c? se ur?en? drah vlasatic a planetoid?, V ?amberku byla na dom?, kde se narodil na jeho po?est odhalena pam?tn? deska dne 3.10.1971.
Tereza Svatov?
(* 31.3.1858 ?amberk - ? 19.2.1940 Vysok? M?to)
autorka fejeton? ze ?ivota obyvatel venkova, sestra prof. Eduarda Alberka
Narodila se v ?amberku, byla druhou nejmlad?? sestrou prof. Alberta, zakladatele ?esk? chirurgie. Byla pohotovou autorka fejeton? a pov?dek. Liter?rn? ?innost zapo?ala ji? ve 22 letech, zve?ej?ovala sv? pr?ce v N?rodn?ch listech, Kv?tech, Lum?ru, Osv?t?, Zvonu, Sv?tozoru. V?t?inu prac? psala velice snadno a t?m?? na?isto. Pojily ji p??telsk? vztahy k J. Vrchlick?mu. Sv? pov?dky z venkovsk?ho ?ivota vydala v roce 1844 v Praze pod n?zvem "Selsk? ?rty". V roce 1897 vy?el pov?dkov? cyklus "?rty ze spole?nosti". Jej? tvorbu uznale oce?ovali Jan Neruda a Josef V?clav Sl?dek. Zem?ela ve Vysok?m M?t? a je pochov?na v ?amberku.
Kate?ina Thomov?
(* 04.2.1861 ?amberk - ? 05.06.1952 ?amberk)
obohatitelka kulturn?ho ?ivota ?amberka, autorka fejeton? a ?l?nk? ze ?ivota regionu, spoluzakladatelka ?ambersk?ho muzea
Vyr?stala v dom? Franti?ka Alberta, hodin??e v ?.p. 149, kter? stoj? nedaleko nov? radnice. Od mali?ka naslouchala vypr?v?n? otce, kter? b?hem sv?ho u?en? ve V?dni ?asto nav?t?voval divadlo ( "Burgtheatr") a pozd?ji byl ?editelem ?ambersk?ch ochotn?k?. Hereck? nad?n? i liter?rn? vlohy z?skala nepochybn? od rodi??, stejn? jako z?jem o spole?ensk? a kulturn? ?ivot. Sv? prvn? hereck? role z?skala ji? jako p?tilet?. Pozd?ji je vyst??daly role milovnic, venkovsk?ch d?vek a role charaktern?. Sou?asn?ci oce?ovali jej? ?arm a dokonal? zvl?dnut? ka?d? z postav. Velmi si obl?bila d?lo L.N. Tolst?ho a Jana Nerudy, p??la si natrvalo spojit ?ivot s divadeln?m um?n?m. Sv?ho budouc?ho man?ela Josefa Thomu poznala rovn? v ochotnick?m divadle. Kate?ina Thomov? byla ?lenkou ?ten??sk? besedy, M욝ansk? besedy a zaj?mala se o ?innost d?msk?ho odboru N?rodn? jednoty severo?esk?. Kdy? z podn?tu tohoto sdru?en? vznikla v roce 1910 my?lenka z??dit v ?amberku muzeum, byla pan? Kate?ina Thomov? mezi prvn?mi ?leny kuratotia. Stejn? jako jej? sestra Tereza Svatov?, byla autorkou ?ady fejeton? a kr?tk?ch pov?dek. Milovala mlad? lidi i spole?enskou atmosf?ru ?amberka, kterou dok?zala v?rn? zaznamenat. ?asto p?isp?vala do ?asopisu Na?e z?jmy. Byla fyzicky velmi kr?snou ?enou a sv?j p?vab a kouzlo osobnosti si uchovala do pozdn?ho v?ku. Zas?hla v?znamn? do kulturn?ho a spole?ensk?ho ?ivota ?amberka, byla jeho aktivn? organiz?torkou.
Prof. ThDr. Jan Hej?l
(* 15.5.1868 ?amberk - ? 5. 2. 1935 Olomouc)
d?kan Cyrilometod?jsk? teologick? fakulty v Olomouci, badatel, p?ekladatel Star?ho z?kona, znalec semitsk?ch jazyk? a kultury, autor cestopisn?ch d?l a orientalista
Jan Hej?l se narodil v ?amberku v rodin? sekyrn?ka a mlyn??e V Hej?la, studoval nejprve na gymn?ziu v Hradci Kr?lov? a po t? vstoupil do kn?sk?ho semin??e, v roce 1891 byl vysv?cen na kn?ze. Do roku 1897 p?sobil jako kaplan v nedalek? ?ermn? u Lan?krouna. N?sledn? pokra?oval ve studiu teologie ve V?dni a v tomto oboru dos?hl doktor?tu. Po n?vratu do ?ech p?sobil jako v?cerektor a profesor obecn? pedagogiky a studia Star?ho z?kona na biskupsk?m semin??i v Hradci Kr?lov?. V roce 1904 z?skal stipendium na studijn? cestu do Palestiny, tehdy nav?t?vil tak? S?rii a Egypt. V roce1909 p?e?el jako ??dn? profesor na teologickou fakultu do Olomouce, kter? jeho p?i?in?n?m z?skala velk?ho v?hlasu. Byl t?ikr?t zvolen jej?m d?kanem a ?sp?n? zde p?sobil v?ce ne? ?tvrt stolet?. Napsal ?adu studi?, v nich? popularizoval biblickou v?du. Pracoval vedle v?kladu bible tak? v oblasti liturgiky, estetiky a orientalistiky. Z??astnil se tak? pr?ce na
?esk?m slovn?ku bohov?dn?m
. Sv? cesty do Palestiny a Egypta popsal v cestopisech
"Do m?sta Davidova z m?sta Eli??ina"
, "Ke svatyni Kananejsk?" a v ?ad? dal??ch d?l. Vrcholem jeho bohat? liter?rn? ?innosti s vyu?it?m v?born?ch znalost? hebrej?tiny a semitsk?ch jazyk? z?st?v? p?eklad
Star?ho z?kona
, vydan? jako ??st Bible ?esk?.
Ak. architekt Jind?ich Merganc
(* 7.7.1889 ?amberk - ? 28.2.1974 Bratislava)
Narodil se v ?amberku v po?etn? rodin? obuvn?ka, d?ky podpo?e barona Oscara Parishe mohl studoval na Um?leckopr?myslov? ?kole v Praze, nejprve figur?ln? malbu a pozd?ji krajinomalbu. Jeho u?itelem byl Jan Preisler, pozd?ji studoval architekturu u prof. Jana Kot?ry (1909 - 1910) a Josefa Ple?n?ka (1911 - 1914). Studia ukon?il v roce 1914. Po vypuknut? I sv?tov? v?lky se dost?v? do Sarajeva, odkud byl p?evelen na italskou frontu. Po v?lce se trvale usadil v Bratislav? a vstoupil do slu?eb Ministerstva ve?ejn?ch prac?. Od roku 1923 pracoval jako samostatn? architekt. V roce 1940 byl jmenov?n p?ednostou stavebn?ho odd?len? po?tovn?ho ??adu v Bratislav?. Jeho rozs?hl? tvorba m? vysokou architektonickou ?rove?. V Praze navrhl podobu kostela na Kr?lovsk?ch Vinohradech, je autorem regulace dunajsk?ho n?b?e?? v Bratislav?, okresn?ho ??adu v Galant?, obecn?ho ??adu v Pie??anech a Nov?m Meste nad V?hom. Do v??tu jeho navr?en?ch a realizovan?ch staveb d?le pat?? kostel v Lieskov?, M욝ansk? ?kola v Nit?e, tr?nice v Bratislav? a Pam?tn?k padl?m v ?ilin?. Stavbou mimo??dn?ch kvalit je bratislavsk? sanatorium prof. MUDr. K. Kocha z r.1930, kter? n?le?? nepochybn? k jeho nejlep??m projekt?m. Celo?ivotn? d?lo Jind?icha Mergance se stalo sv?bytn?m pil??em slovensk? n?rodn? kultury. V roce 1970 mu byl ud?len titul
"Zaslou?il? ?len Zv?zu slovensk?ch architektov"
. Posmrtn?ho ocen?n? se mu dostalo tak? v roce 1985, kdy bylo jeho d?lo detailn? zhodnoceno a byl za?azen do elitn? skupiny slovensk?ch architekt?. V ?amberku mu byla odhalena pam?tn? deska dne 7.10.1987, vych?zela z n?vrhu Franti?ka ?a?ka a realizov?na byla ak. socha?em Z Kol??sk?m.
Ak. socha? Josef Kotyza
(* 14.03.1891 ?amberk - ? 23.03.1975 Praha)
v?znamn? socha? a v?tvarn?k
Akademick? socha?, narozen v ?amberku. Poch?zel z chud?ch pom?r?. Z?klady vzd?l?n? z?skal jako Josef a Leo? Kub??kovi v d?ln? ?ambersk?ho ?ezb??e Josefa Rouse. Po vyu?en? absolvoval odbornou ?kolu v Chrudimi a Um?leckopr?myslovou ?kolu v Praze, kde se trvale us?dlil. Vytvo?il ?adu historick?ch portr?t? - M. Jana Husa, J. A Komensk?ho, K Havl??ka Borovsk?ho, jeho dal??m realizovan?m d?lem je busta TGM na Masarykov? n?m?st? v ?amberku. Pro chr?m sv. V?ta realizoval figur?ln? v?zdobu varhan, pro chr?m sv. Mikul?e v Praze vytvo?il unik?tn? betl?m.
Gener?l Josef Knop
(* 30.1.1909 ?amberk , ? 01.4.1966 ?st? nad Orlic?)
Narozen v ?amberku, absolvoval gymn?zium v Kostelci nad Orlic? a Vojenskou akademii v Hranic?ch na Morav?. Po vypuknut? II. sv?tov? v?lky se rozhodl pro aktivn? zapojen? do v?lky, v ?noru roku 1940 opustil vlast a p?es Budape??, B?lehrad, Solu? a Bejr?t se dostal do francouzsk?ho p??stavu Marseille a pozd?ji do Adge, kde absolvoval specializovan? v?cvik. Z??astnil se bitvy o Francii, kde z?skal ?s. v?le?n? k??. Po p?du Francie se dostal z p??stavu v S?te do Anglie a stal se p??slu?n?kem 1 ?s. brig?dy, p?sobil zde jako velitel ?ety, roty i ?koly pro v?cvik d?stojn?k? v z?loze. Absolvoval n?kolik specializovan?ch v?cvik? britsk?ch SOE pro sabot?, diverzi i seskok pad?kem. Proto?e byl v na?ich jednotk?ch v SSSR citeln? nedostatek zku?en?ch d?stojn?k?, p?ihl?sil se k dobrovoln?k?m, kte?? byli transportov?ni na v?chodn? frontu. Zde vyu?il sv?ch dovednosti z v?cviku ve Velk? Britanii a jako velitel v?cviku je p?ed?val dal??m voj?k?m. Pozd?ji byl p?evelen k I ?s. samostatn? brig?d?, s n? prod?lal t?k? boje, na kter?ch se na?e jednotky v SSSR pod?lely - Machovka, " bezejmenn? k?ta 534", Hyrowa hora. ??astnil se i t?k?ch boj? o Duklu, voj?ci z jednotky ?kpt Josefa Knopa vstoupili jako prvn? na na?e ?zem? dne 6 ??jna 1944. Stal se nositelem ??du Suvorova i mnoh?ch presti?n?ch ?esk?ch a zahrani?n?ch vyznamen?n?. Za jeho z?sluhy mu byl 8 5 1991 prop?j?en ??d M.R. ?tef?nika III. stupn? a 10 12 1991 byl pov??en do hodnosti gener?lmajora in memoriam.
Ji?? Faltus
(* 11.03.1911 Kl?terec nad Orlic? - ? 02.11.1993 ?amberk)
um?leck? kniha?
Narodil se v Kl?terci nad Orlic? v rodin? chud?ho roln?ka. V roce 1926 nastoupil do u?en? ke kniha?sk?mu mistrovi Janu B?lkovi ze ?amberka, u kter?ho slo?il v ??jnu 1929 tovary?skou zkou?ku. Jako kniha?sk? d?ln?k pracoval v Roudnici nad Labem, v letech 1931-33 v Praze na Vinohradech, kde se uplatnil jako zlati?. V roce 1933 se znovu vr?til do ?amberka a z??dil si zde samostatnou d?lnu. V roce 1958 p?evzal jeho d?lnu Podnik komun?ln?ch slu?eb v ?amberku. P?es v?echny pot?e se nep?est?val v?novat tvorb? skvostn?ch vazeb a stal se z n?ho vyhled?van? odborn?k. V 70 letech se zde za?al zab?vat v?robou bronzov?ho p?sma pro zlacen?. Od roku 1972 se stal ?lenem Svazu v?tvarn?ch um?lc?. Pravideln? se ??astnil kniha?sk?ch v?stav. Ve sv?ch osmdes?ti letech se do?kal navr?cen? d?lny a byl za sv? z?sluhy o rozvoj kniha?sk?ho ?emesla v ?amberku jmenov?n ?estn?m ob?anem.
Prof. MUDr. Bo?ena Kuklov? - ?t?rov?
(14. 12. 1893 ?amberk - 14.4. 1977 Bratislava )
v?znamn? l?ka?ka, spoluzakladatelkou Masarykovy ligy proti tuberkul?ze, p?ednostka protituberkul?zn?ho ?stavu na Slovensku
D?tstv? a za??tek ?koln? doch?zky pro?ila v ?amberku. V r.1899 se rodina p?est?hovala do Hradce Kr?lov?. Po absolvov?n? LF UK v Praze se stala asistentkou I intern? kliniky v Praze u profesora Maixnera a Syllaby. Po roce 1918 ode?la do Bratislavy a ??astnila se zalo?en? l?ka?sk? fakulty na tamn? univerzit?. Po s?atku s PhDr. Sv?toplukom ?t?rom spojila natrvalo sv?j ?ivot se Slovenskem. Na studijn?ch cest?ch v Pa??i, Berl?n?, Amsterodamu, Lond?n? a Kodani z?sk?v? cenn? poznatky v oblasti mikrobiologie a po n?vratu buduje v Bratislav? mikrobiologickou laborato?. Hlavn?m z?jmem je v?ak studium a l??ba tuberkul?zy. Je spoluzakladatelkou Masarykovy ligy proti tuberkul?ze a zakl?d? poradnu pro nemocn? TBC. V roce 1924 objevuje metodu um?l?ho pneumotoraxu, kter? byla a? do objeven? antituberkulogik nej??inn?j?? metodou l??by TBC. V roce 1928 se Dr. Kuklov?-?t?rov? habitovala na docentku a v roce 1934 se stala prvn? ?eskoslovenskou univerzitn? profesorkou.
Za Slovensk?ho ?t?tu byla pro sv?j ?esk? p?vod zbavena mo?nosti vyu?ovat na Univerzit?. Po v?lce se tam v?ak vr?tila a pokra?ovala v z?sk?v?n? informac? v l??ebn?ch ?stavech ve ?v?dsku, Norsku a D?nsku. V roce 1949 z??dila protituberkul?zn? ?stav na Slovensku a stala se jeho p?ednostkou. Sv? odborn? zku?enosti vlo?ila do 68 odborn?ch publikac?. Byla ?lenkou U?en? spole?nosti ?afa??kovy i ?lenkou American Colege of Chest Psysicians and Intern. Society. Za svou v?deckou ?innost byla v r.1968 odm?n?na medail? a zlatou pam?tn? plaketou J.E.Purkyn?. Dne 28 ??jna 1992 j? byl ud?len na Pra?sk?m hrad? za celo?ivotn? d?lo a osobn? state?nost v boji proti TBC ??d TGM in memoriam.
Prof. Petr Eben
(* 22.01.1929 ?amberk - ? 24.10.2007 Praha)
hudebn? skladatel, koncertn? um?lec, profesor na pra?sk? AMU
Narodil se v ?amberku v rodin? ?koln?ho inspektora a nad?en?ho amat?rsk?ho houslisty. Dostal do v?nku zcela mimo??dn? hudebn? nad?n?. V ?esti letech p?es?dlil s rodi?i do ?esk?ho Krumlova, kde se u? v dev?ti letech stal varhan?kem v kostele a v deseti letech za?al komponovat. Dom?c? muzic?rov?n? a hra na varhany pro n?j znamenaly posilu zejm?na b?hem v?lky, kdy musel kv?li ?idovsk?mu p?vodu opustit gymn?zium a pracovat na stavb? a v kamenolomu. V roce 1944 byl internov?n do koncentra?n?ho t?bora Buchenwald a nejednou se zde dostal do ohro?en? ?ivota. Po v?lce mohl kone?n? studovat hru na klav?r i kompozici, pak p?sobil kr?tce v televizi jako hudebn? dramaturg a v roce 1955 za?ala jeho dr?ha pedagoga, nejprve na Filosofick? fakult? UK a pozd?ji na AMU. Roky normalizace pro?il jako v??n? odborn? asistent bez mo?nosti kari?rn?ho r?stu, bylo mu zakazov?no zve?ejnit a prov?d?t mnoh? skladby, probl?my m?l i s v?jezdy do zahrani??, kam byl ?asto zv?n, zde v?ak byla jeho hudba v?ele p?ij?m?na a cen?na. Po roce 1989 byl jmenov?n docentem FF UK, ?estn?m profesorem univerzity v Manchesteru a ?estn?m doktorem Univerzity Karlovy. Vyznamen?n byl n?meckou Stamicovou cenou, ??dem Cyrila a Metod?je a v roce 2002 obdr?el z rukou prezidenta V?clava Havla nejvy??? st?tn? vyznamen?n?. Dne 23.3.1993 byl ?ambersk?m zastupitelstvem jmenov?n ?estn?m ob?anem ?amberka. Jm?no prof. P. Ebena figuruje tak? v n?zvu m?stn? ZU?. Jeho velmi rozs?hl? d?lo je tvo?eno skladbami komorn?mi, vok?ln?mi, orchestr?ln?mi, varhann?mi, skladbami pro d?ti, ale i obs?hl?mi oratorii i operou Jeremi?. Dne 22 ledna 2004 byla v ?amberku odhalena pam?tn? deska na dom? ?.p. 671 v N?dra?n? ulici, p?ipom?naj?c? m?sto skladatelova narozen?.
Milan Mary?ka
( * 23.3. 1943 ?amberk - ? 4.12. 2002 Izrael)
nadan? a odv?n? re?is?r a dokumentarista, p?esv?d?en? o tom, ?e film m??e slou?it dobru a lidsk? pam?ti
Narodil se b?hem II. sv?tov? v?lky v ?amberku, v budov? b?val?ho ?tulku pro d?ti, na Husov? n?b?e?? ?.p. 314 Vyr?stal v Letohrad? v Komensk?ho ulici ?.p. 469 Osm t??d jeden?ctiletky nav?t?voval v Letohrad?, dev?t? ro?n?k v ?amberku a des?t? a jeden?ct? ro?n?k v ?st? nad Orlic?. B?hem totality byla rodina Mary?kov?ch soustavn? ni?ena a na vytou?en? studium FAMU, pro kter? se Milan Mary?ka rozhodl, musel dlouho ?ekat. A?koli vykonal ?sp?n? zkou?ky na FAMU, nebyl p?ijat. Musel nejd??ve n?kolik let pracovat, a teprve po skon?en? vojensk? slu?by se mu p?ece jenom poda?ilo dostat se k filmu. Stal se asistentem re?isera Evalda Schorma, kter? byl jeho vzorem. Spolupracoval s n?m na filmu
Mark?ta Lazarov?
a pozd?ji na mnoha dal??ch. Po velk?ch nesn?z?ch se na FAMU p?ece jen v roce 1965 dostal. Sv? prvn? filmy nhato?il ji? na konci ?edes?t?ch let. Osudn?m se mu stal dokument
Ticho
o Janu Palachovi, kter? nato?il spolu s re?iserem Vladim?rem Smutn?m a M. Peerem.
V roce 1970 byl nucen FAMU opustit, bylo nep??pustn? to?it z?b?ry z nemocni?n?ho l??ka um?raj?c?ho Jana Palacha, kter? se stal zt?lesn?n?m protestu proti panuj?c?mnu re?imu. Mnoho let nesm?l cokoli to?it, pln?ch osm let pracoval jako zdravotn?k pra?sk? z?chrann? slu?by. Teprve ve druh? polovin? 70 let nato?il spole?n? s Jarom?rem ?t?tinou cyklus dokument?rn?ch film? ze Sov?tsk?ho svazu, zaj?mala ho nekone?n? krut?, ale tak? kr?sn? tv?? Sibi?e a ?ivot obyvatel se v?emi specifiky a kontrasty. Tak vznikl cyklus -
Sibi? - zem? ?alu, zem? nad?je, Sibi?, peklo nebo r?j
. Z??astnil se humanit?rn? cesty do Arm?nie, kterou v roce 1988 postihlo ni?iv? zem?t?esen?, na m?st? katastrofy cht?l nejen zdokumentovat jej? rozsah, ale tak? podat sv?dectv?, kter? by podn?tilo humanit?rn? pomoc. Zde vznikly v roce 1989 filmy
Zem? pod Araratem a Mosty pro ?iv?
. Spolu s Jarom?rem ?t?tinou a ?imonem P?nkem st?l u zrodu nadace ?lov?k v t?sni a Epicentrum. Dal?? t?ma, kter? Milana Mary?ku jako re?is?ra zaujalo, byla v?lka v N?horn?m Karabachu. V roce 1992 vznikl dokument
Ob?tovan? n?rod
, v n?m? vyl??il ?trapy civiln?ho obyvatelstva dvou n?siln? spojen?ch n?rod? odli?n?ch kultur. Se jm?nem Milana Mary?ky jsou spjaty tak? dokumemnty v?novan? novodob? ?esk? historii -
Ztr?ta pam?ti, Za? jsme bojovali, P?eru?en? jaro
. V roce 2002 z?skal autorsk? t?m Milan Mary?ka, Jind?ich Fr?da a Ji?? Reichl ( in memoriam) Cenu Ferdinanda Peroutky, Milan Mary?ka se stal laure?tem za s?rii sn?mk? zachycuj?c?ch historii ?eskoslovenska. Sv? mapov?n? na?? historie cht?l zakon?it dokumentem
?esk? holokaust
. B?hem nat??en? ?tvrt?ho z?v?re?n?ho d?lu v?ak ne?ekan? v Izraeli dne 4 12 2002 zem?el. Nestihl ji? tak? vytvo?it dokument o st?etu z?jm? sv?ta islamu s k?es?ansk?m sv?tem. Kulturn? ovzdu?? Letohradu, ?amberka, ?st? nad Orlic?, ale p?edev??m podn?tn? prost?ed? vytvo?en? rodi?i, formovalo po??tky tv?r?? dr?hy tohoto mimo??dn? nadan?ho a odv?n?ho sc?n?risty, re?is?ra a dokumentaristy - Milana Mary?ky. I kdy? se b?hem nat??en? dost?val do vzd?len?ch kout? sv?ta, v?chodn? ?echy v?dy velmi miloval a t?il se na pobyt v Kunvaldu na chalup?, kterou si rodina Mary?kov?ch zakoupila, aby se na ?ambersko mohla vracet.