Finan?ni krize se p?elila v ekonomickou, ?ika se ji globalni, ale ?e?i ji p?edev?im zapadni sv?t. ?eho je to ve skute?nosti krize? Neni ekonomicky dopad jen viditelnou ?asti krize, za ni? se skryva n?co podstatn?j?iho?
Je to p?edev?im krize na?i politicke p?edstavivosti. U? vyznamny slovinsky filozof Slavoj ?i?ek ?ekl, ?e je tu hodn? fantastickych film?, kde n?jaky virus zni?i lidstvo nebo p?ijde mraz a zni?i New York, dojde k vesmirne katastrof? a ?ivot zahyne. A ?e to je typicke, proto?e mnoho lidi si umi p?edstavit kosmickou katastrofu, ktera ukon?i ?ivot lidi na Zemi, a nikdo u? dnes nehovo?i va?n? o n?jake alternativ? ke kapitalismu. O n?jake alternativ? k systemu, v kterem ?ijeme a ktery nazyvame stale svobodnym trhem, ktery v?ak u? davno svobodnym trhem neni.
Je to krize trestajici, ktera nas vybizi k zasadni revolu?ni zm?n?? Nebo je to spi? krize o?istna, ktera je k stavajicimu systemu jakoby shovivava?
Tato krize jasn? ukazala, ?e neexistuje ?adna opravdova opozice, opravdova demokraticka levice, ktera navrhuje n?jakou alternativu k systemu, v kterem ?ijeme. Ka?da krize m??e byt o?istna. Tato v?ak p?i?la v okam?iku, kdy v ?adne zemi nevidim politickou silu, ktera by byla schopna krizi v n?co o?istneho prom?nit.
Vezm?te si t?eba automobilovy pr?mysl. Jste o hodn? mlad?i, tak?e pro vas je jist? samoz?ejm?j?i vnimat automobil jako archaicky vyrobek, ktery se do teto civilizace nehodi. Automobil okupuje p?ili? mnoho mista, zamo?uje.
V dob? tak vysokeho technologickeho rozvoje p?ece musi ve?ejna doprava vypadat jinak. Ve?ejna doprava ve m?st? by m?la byt zadarmo. M?la by fungovat zp?sobem, ktery si umime p?edstavit - nap?iklad r?zne propojeni metra s povrchovou dopravou apod. To p?ece n?jak odpovida na?i dob?, ktera je dobou metropoli. V?echna m?sta se vyviji v tomto smyslu. Te? kone?n? do?lo ke krizi automobilismu, tak toho n?jak vyu?ijme.
?ikate, ?e byste upln? povalil automobilovy pr?mysl. To znamena, ?e byste krizi vyu?il k opravdu naprosto radikalnim zm?nam? Nejste ani tro?i?ku shovivavy k stavajicimu systemu? Polo?il byste ho a za?al znovu?
Co znamena polo?it n?jaky system? System, v kterem ?ijeme, neni n?jaky celek. Nedobudeme Zimni palac. Tento system ?adny Zimni palac nema. Moc je rozptylena. Ka?dy z nas ma n?jakou moc a vy ji mate hodn? jako ?lov?k, ktery pracuje v mediich.
Ov?em politicky system fungoval tak, ?e se kritika systemu postupn? akumulovala, stavala se silou politickou a n?jakym zp?sobem v systemu za?ala p?sobit. Ideal racionalni zapadni demokraticke spole?nosti p?ece je m?nit se v reakci na kritiku sebe sama, ktera se svobodn? rozviji ve ve?ejnem prostoru. A stava se pak n?jakou socialni energii a nem?ni se jenom v d?sledku katastrof.
Tato krize by mohla byt o?istna, ale nebude, proto?e v?echny politicke sily se chovaji, jako by cht?ly pokra?ovani teho?. Vezm?te si slo?eni narodni rady. To jsou v?echno mystici deregulovanych trh?.
Jak se tedy zm?ni sv?t po krizi? Nezm?ni se nijak? Z?stane v?echno v t?ch starych kolejich?
N?ktere v?ci jsou evidentni. Jak funguje politicky system, ve kterem mana?er zkrachovale banky, ktery p?isp?l k jejimu zni?eni, dostane 164 milion? dolar? odm?ny? Ten system je iracionalni v jakemsi svem zakladu.
T?eba v Italii je po?ta instituce, ktere se v??ilo po stovky let. Babi?ky, ktere cht?ly pro sve vnuky u?et?it n?co ze sve penze, kupovaly na po?t? takove spo?ive bali?ky r?zneho typu. ?ty?icet tisic lidi na t?chto spo?ivych bali?cich prod?lalo 70 procent svych investic (nebylo to mnoho, 8 tisic eur). Jak mohlo dojit k tak obrovske informa?ni asymetrii, ?e si n?jaka babi?ka koupi bali?ek po?tovniho spo?eni, a ono se uka?e, ?e v tom jsou akcie Lehman Brothers. To je obrovska informa?ni asymetrie.
Nap?iklad Vaclav Klaus v jedne ?asti sveho projevu v Evropskem parlamentu neustale hovo?il o svobodnem trhu. O tom, ?e Evropska unie chce svrchu dirigovat, zatimco je t?eba brat trh svobodn?. Ov?em trh u? davno takto nevypada. Na jedne stran? je babi?ka, ktera si kupuje bali?ek, a na druhe po?ta, ktera do n?j vlo?i akcie Lehman Brothers. To se pak p?ece babi?ka nerozhoduje svobodn?, nema informace, ktere by pot?ebovala k racionalnimu rozhodovani. Trh je k tomu, abychom se rozhodovali racionaln?. Ov?em jsou n?jake podminky - nap?iklad informa?ni symetrie.
Kde se tedy stalo, ?e lide p?estali mit zasadni informace k tomu, aby mohli rozhodovat o nejpodstatn?j?ich v?cech? Znamena to, ?e p?estava p?sobit n?jaka ?asova souslednost, prostorova navaznost?? Dnes si vlastn? informace jednotliv? vytrhavame t?eba z Internetu, ale naprosto nesourod?, bez ?asu i prostoru, a tim padem se to nesklada do n??eho smysluplneho.
To, co ?ikate, je ov?em velky filozoficky problem, ktery na chvilku odlo?me. Prvni ?ast otazky je, kdo vlastn? tu krizi zp?sobil. Samoz?ejm? nem??eme ukazat prstem na n?jakeho vinika, ale obecn? p?i?inu zname. Je to nesmyslna deregulace bank, ktere se mohou chovat, jak cht?ji, proto?e nad nimi neni ?adna politicka kontrola.
Take selhaly kontrolni mechanismy. T?eba v p?ipadu Parmalatu, jednom z nejv?t?ich skandal? v Evrop?, do toho ?byly jasn? zapletene ratingove agentury. Jista ratingova agentura davala Lehman Brothers je?t?? 9. za?i AAA. A jaka je v postat? funkce ratingovych agentur? Zakladni informace. Kdy? chci investovat, musim se n??im ?idit. Koupim si ?esky dluh, nebo nekoupim? Podivam se na agenturu, kolik dava "a?ek" ?esku, uvidim AAA, koupim si. Toto v systemu naprosto selhalo.
Dal?i z d?vod? byl, to za?alo Reaganem, obrovska privatizace v?eho. To znamenalo p?eneseni do rodin, do soukromi cele ?ady v?ci, ktere jsou ve ve?ejnem prostoru normalni, jako vzd?lani, le?ba, zdravi. To v?echno si museli Ameri?ane najednou zaplatit. Bylo to hrozn? drahe, a tak se zadlu?ili. A tato obrovska zadlu?enost Ameri?an? je jeden z d?vod? dne?ni krize atd.
A otazka zaplavy informaci, ktere nejsou nic smysluplneho, neukazuji nam, jak nachazet vnit?ni smysl d?j?? Spousta lidi, mate novodobe znalce takzvaneho v?d?ni, studuje, v?ichni sbiraji informace, ale do jakehosi zakladniho smyslu se to nesklada. V ?em je problem?
Co je to informace? Kdy? se rano sedlak podiva na nebe a vidi tam mraky, ?ekne: "Dneska nebudu d?lat tu praci, proto?e bude pr?et." To je informace.
Kdy? se dnes podivame do blogosfery, oceanu Internetu, je informaci to, co se nam hodi do n?jake akce. Chceme n?co podniknout, a proto hledame informace v ramci akce, kterou mame na mysli.
Samoz?ejm? d?le?ity je rozdil mezi mediasferou a blogosferou. U Mediasfery je informace n??im garantovana, jsou tam filtry. Kdy? n?co vyjde v Mlade front?, nebo spi?e v n?jakych jinych novinach, ?lov?k d?v??uje vydavateli, jeho politice atd. Kdy? n?co najdete v blogosfe?e, d?v?ryhodnost informace je va? problem.
Co je to blogosfera?
To je ten obrovsky po?et blog?. Nap?iklad o valce v Iraku vime dost pravdy diky blog?m, z nich? n?ktere ziskaly b?hem valky obrovskou presti? a informujeme se jimi. Ov?em tam u? chybi zaruka vydavatel?. ?eska televize kontroluje zpravy d?iv, ne? je pou?ti. V blogosfe?e to tak neni. V Internetu tak obiha cela ?ada t??ko kontrolovatelnych zprav. Tak?e otazka je, kdo tyto informace filtruje.
Jinak obecn? je informaci jen to, co se vam hodi do n?jake strategie. Chcete n?co zm?nit, chcete si koupit byt? Musite se na n?koho obratit. Po informaci musi byt poptavka a musi pat?it do n?jake strategicke akce, jinak je to nic. Kdy? se podiva na mraky basnik, vidi n?co upln? jineho ne? sedlak. A kdy? se na n? podivame my, take vidime n?co jineho. To znamena, ?e neexistuje informace.
Je tu ov?em je?t? jeden d?le?ity moment: rozdil mezi zpravou a informaci. Zprava je nastroj v konkuren?nim boji mezi medii, boj o zpravu. N?kdy je zprava take informaci, n?kdy ov?em ne. Otazka je: Dostane se na trh informace, ktera neni zpravou? Informace se v konkuren?nim boji p?ili? neprosazuje. Nejd?ive dam jako prvni n?jakou informaci, a? pak je to zprava. Ov?em ne v?dy jsou zpravy take informacemi. Vzpominam si, kdy? kdysi Nova za?ala zpravodajstvi, v?dy tam byla n?jaka mrtvola, n?jaka stra?na zprava. Ov?em informace, ktera v tom byla obsa?ena, byla nulova.
Zpravy a informace byvaji matouci z hlediska vykladu, kdy se k vam dostanou t?eba v upln? pozm?n?nem smyslu oproti p?vodnimu obsahu. Lze to prezentovat na p?ipadu Eluany v Italii?
Po planet? lze velmi rychle elektronicky posouvat informace, r?zna kratka sd?leni a tak. Ale kontexty zprav se posouvaji velmi pomalu. Je velmi snadne publikovat v televizi obrazek Eluany, jeji tva?e, kdy? ji bylo 24 a ?ict, ?e byla odpojena od p?istroj?, a proto zem?ela. Jen?e kontext te situace lze p?esunout velmi obti?n?.
Informace jsou zvi?atka, ktera ?iji v kontextech. Kdy? se kontexty rozpadnou, zvi?atka migruji do jinych kontext? nebo zmizi z na?eho obzoru (to t?eba kontexty zmin?nych akcii).
Tak?e co se stalo v p?ipad? Eluany. Eluana m?la v roce 1992, ve v?ku 23 let, autonehodu. Dva roky nato do?lo k nekroze mozku a z?stala v hlubokem komatu. Jeji otec bojoval za pravo odpojit ji od p?istroj?, proto?e to bylo jeji p?ani. Otec byl tak zastupce jejiho p?ani, n?co jako ve filmu
Million Dollar Baby
. Nejvy??i soud mu nakonec po 17 letech dal zapravdu.
V tom okam?iku ov?em za?ala vlada p?ipravovat dekret, ktery by zru?il vynos Nejvy??iho soudu. Tak?e skute?ny, pravy problem (necham-li stranou celou filozofickou otazku prava na smrt) byl, jestli vlada m??e zru?it svym dekretem vynos Nejvy??iho soudu. Zapla?panb?h prezident nepodepsal takovy dekret, ktery by byl obrovskym precedentem. P?edstavte si, ?e by byl odsouzen n?jaky ministr a vlada by takove odsouzeni zru?ila.
Lide zapadniho sv?ta se te? vic ne? kdy d?iv ptaji po smyslu, proto?e v?ci u? maji dost. Je otazka, jestli jim jakykoliv politik, by? sebelep?i, m??e odpov?? na otazku po smyslu dat? Vy jste to pojmenoval svym ?lankem
Ho?e z hojnosti
.
Ho?i z hojnosti jsem nazval povstani mlade?e v 60. letech. To byla prvni generace, ktera se narodila do hojnosti? v jakemsi obecnem slova smyslu. Byla to generace spot?ebni, prvni konzumisticka generace. Dneska jsme se ale n?kam posunuli. Dnes je problem, jestli ma ekonomicky r?st n?jaky smysl a co je to vlastn? smysl? V?dycky jsme si pod pojmem smysl p?edstavili n?jaky kulturni model. Nap?iklad pokrok.
?ika se, ?e ?t?sti je touha po r?stu?
Co to ale je r?st? Byt velky neznamena r?st. Ve slov? osvicenstvi sv?tlo neznamena elektricke sv?tlo, ale n?jakou schopnost rozumu. Otazka po smyslu je nejv?t?i a nejmen? zodpov?ditelna otazka dne?ka.
M?j u?itel Jan Pato?ka, filozof, odkazal na smrtelne posteli do budoucna otazku, jaky je rozdil mezi cilem a smyslem. Myslet cile z n?jake smyslu a ne smysl z cil?. To znamena stanovit si n?jaky veliky cil a tim nahradit otazku smyslu. Smysl neni cil, smysl je n?co jineho. Mit stale vic pen?z neni smysl, ale m??e to byt cil. Mnoho lidi tim, ?e cht?ji mit stale vice pen?z (nebo moci), nahrazuji to, ?e jejich ?ivot nema smysl.
Up?imn? ?e?eno nevim, jak na otazku smyslu odpov?d?t. Svoboda je jakousi odpov?di. Lide musi byt dost svobodni, aby si smysl na?li.
Ov?em v?imla jste si jist? poptavky po podivnych nabo?enstvich. Zrovna nedavno jsem n?kde vid?l n?jakou statistiku, kolik lidi si kupuje r?zne tibetske nebo jine knihy o du?i a takovych v?cech. Je to new age bazar, nabo?ensky bazar. Ale tato pot?eba, ktera se tim manifestuje, je d?le?ita. Toma? Halik v?dycky ?ika, ?e ?e?i jsou n?cisti. Sice nev??i v Boha, ale v n?co v??i. Toto hledani smyslu nas p?ibli?uje nabo?enstvi.
V ka?dem p?ipad? je to dnes krize smyslu. T?eba absurdni a stra?idelna ekologicka krize. Nap?iklad v Italii, kde ?iji. To, co se d?lo v Neapoli b?hem doby, kdy nefungovaly skladky, ?e se odpadky valely po ulicich m?st, pro m? byl d?sivy p?edobraz toho, ?im se planeta velmi brzy stane.
Otazka take je, zda politici ?asem hledani smyslu nevytla?i na periferii systemu. Kdy? se na to podivame v ramci Evropske unie, v ramci evropske integrace, Vaclav Klaus vystoupil nedavno v Evropskem parlamentu a ?ekl: "Nev??im v autenti?nost Evropskeho parlamentu. Musel by byt zalo?en na existenci n?jakeho evropskeho lidu. Tak tomu ale neni." Jak vnimate tuto stranku?
Vaclav Klaus stavi velmi d?le?ite otazky kolem Evropske unie, ale stavi je p?ili? agresivn?, nep?atelsky. Tak?e zbyte?n? vyvolava nep?atelske reakce misto, aby se hledala na jeho otazky odpov??.
Myslim si, ?e neni pravda, ?e neexistuje jakysi evropsky lid. Sam se citim sou?asti evropskeho lidu. Za posledni ?ty?i roky jsem m?l mo?nost cestovat hodn? po Latinske Americe. Kdy? jsem tam mluvil se svymi mayskymi p?ateli, citil jsem, ?e jsem? Evropanem. A oni m? take vidi jako sou?ast n?jakeho evropskeho lidu. Bylo jim v podstat? jedno, jestli jsem ?ech, Dan, N?mec. Bylo hodn? situaci, kdy jsem se tak citil.
Tedy, co to znamena, ?e neni evropsky lid? Co je znakem lidu? Co vlastn? znamena demos? Demos je v?dy definovan politicky. Nap?iklad v ?eskoslovensku ?ily t?i narody a nepoda?ilo se je definovat vztahem k ustav?. Ve ?vycarsku ?iji ?ty?i narody a definice vztahem k ustav? jim sta?i. Co je to tedy lid? Musi mluvit tou samou ?e?i? Jak vidite, ne. Pro? by tedy Evropan nemohl byt definovan.
Ostatn? p?ikladem budi? na?e krasne stare Rakousko. N?kde jsem nedavno na?el u?ebnici ?e?tiny z roku 1908. V ni byla v?ta: jsem Raku?an ?eskeho p?vodu. Jsem Raku?an - ?ech. N?co takoveho bych ?ekl i dnes: jsem Evropan - ?ech.
Dost dob?e nevim, pro? se Vaclav Klaus domniva, ?e neexistuje evropsky lid. Evropsky lid existoval v?dy. Existoval u? ve Svate ?i?i ?imske. K?es?ane se p?ece sna?ili definovat k?es?ansky lid. Palacky, i kdy? pi?e
D?jiny narodu ?eskeho
, hovo?i vyslovn? o evropskem lidu. Vy se necitite byt sou?asti n?jakeho evropskeho demos?
Ano, ano, citim.
Take tak vypadate. Samoz?ejm? ka?dy by vas klasifikoval jako sou?ast evropskeho lidu. Tak?e pro? naleha Vaclav Klaus na tento...
Otazka autenti?nosti mi p?i?la legitimni...
Co ale d?la n?jaky lid autenticky? To je otazka upln? ?patn? polo?ena. Existuje n?jaky demos. Je to snad rasa, ktera d?la ?lov?ka? Je to snad jazyk? Ne. Bylo by nebezpe?ne, kdy? bychom ?ekli ano. Tak?e otazka po autenti?nosti je jen lep?i formulace otazky po ?istot?. Tak jako neexistuje ?ista rasa, a dikybohu ?e neexistuje, nem??e existovat ?isty evropsky lid. Existuje jen ten bastardni, spleteny evropsky demos, jeho? jsme p?ece sou?asti. A ja jsem rad sou?asti toho spleteneho, smi?eneho evropskeho lidu.
(redak?n? kraceno)