Zkusme je zformulovat: Ne?eli se tu nahodou stereotypnimu my?leni zalo?enemu na primitivni propagand? jinou primitivni propagandou vytva?ejici nove stereotypy? Nejsou tyto stereotypy ob?as a? mraziv? podobne t?m ultrapravicovym? Neni snaha portretovat neonacistu jako n?koho, kdo je od "nas" (slu?ne spole?nosti) vzdaleny a cizi, jen snahou vyt?snit fakt, ?e p?i?iny soudobeho neonacismu jsou v na?i spole?nosti, prav? tak jako byl Hitler produktem (jakkoli zvracenym) zapadni civilizace a jejich praktik? Neni to snaha zakryvat si nep?ijemny fakt, ?e toho m??eme mnoho s (neo)nacisty sdilet? Neskryva se za takovym p?istupem odmitnuti se s timto faktem vyrovnat?

Neni vysm??ne zpodob?ovani neonacist? jako blbc?, kte?i s "nami" nemaji nic spole?neho, pokra?ovanim v xenofobii st?edni vrstvy, kterou d?ive rozehravali naciste v??i ?id?m ?i Rom?m? Nep?edstavuje agresivni zp?sob vylou?eni alternativ, jaky je v krajni podob? vlastni prav? neonacist?m?

Kampa? krom? toho nabizi zajimave porovnani -- m??eme vedle sebe postavit aktivity ohromne profesionalni nevladky financovane z grant? a aktivity socialniho hnuti, v n?m? v?ichni pracuji dobrovoln? a ve svem volnem ?ase.

Diskrimina?ni stereotypy

Neonaciste jsou v danych klipech hlupaci, ve v?t?in? p?ipad? neschopni artikulovane v?ty. Stylizace do po?adu Chcete m?? je nezast?en? stavi na urove? ps?. Jeden "nabizeny" naziskinhead je nezvladateln? agresivni, druhy jen opakuje blaboly.

Jak u? upozornila kolegyn? na blogu Bloody Mary ZDE , takovy p?istup vede k podce?ovani neonacist? -- lide zpracovani touto kampani nebudou p?ipraveni na ty neonacisty, kte?i jsou intelektualn? na vy?i. Propaganda ?lov?ka v tisni jim vnucuje, ?e inteligence se poji s politickym nazorem. To je jednozna?n? nepravda, historie jasn? ukazala, ?e i vysoce inteligentni lide mohou mit zcela nep?ijatelne politicke nazory. Nacista a p?edni filozof minuleho stoleti Martin Heidegger je jednim z mnoha p?iklad?. Ne, ?e by vysoko?kolske vzd?lani bylo zarukou inteligence, vysoko?kolaky Kalinovskeho a Vavru ale m??eme jen st??i stav?t vedle blekotajicich idiot? z klip? ?lov?ka v tisni.

Navic je otazka, zda neni skute?n? pon?kud nevkusne posmivat se n?komu za hloupost a v ?em se takovy typ posmivani li?i kup?ikladu od posm?chu kv?li t?lesnemu posti?eni. Hloupost toti? take obvykle byva zalo?ena na vrozenych charakteristikach a lide maji ?asto omezene mo?nosti s ni n?co ud?lat. Nikdo nem??e za to, s jakou inteligenci se narodil a pota?mo by za ni nem?l byt vystavovan posm?chu. M??e za to, jak s ni nalo?il a zde v?ru nevede hranice mezi chytrymi a hloupymi.

Vysm?ch hlouposti je ve skute?nosti m???ackou variaci na neonacisticky kult sily. Tak jako se neonaciste vysmivaji slabym, kte?i neobstoji proti jejich fyzi?ce, vysmiva se st?edostavovska spole?nost "informa?n? slabym", t?m, kte?i si nedokazali osvojit kli?ovou silu/moc informa?niho v?ku: schopnost rozum?t informacim a symbol?m a manipulovat s nimi.

V?ichni neonaciste jsou navic oble?eni ve skinheadske mod?. To v?bec neodpovida aktualnim realiim, mnozi p?edaci hnuti (Filip Vavra) skinheadskou subkulturu vyslovn? odmitli a ti nejnebezpe?n?j?i neonaciste ve skinheadskem davno nechodi. Naopak existuje cela ?ada antirasistickych skinheads, ktere m??e fixovani stereotypu neonacista = skinhead va?n? po?kodit. Velmi dob?e si to uv?domuje i glosator kampan? z neonacistickeho Narodniho odporu, kdy? s posm?chem pi?e ZDE : "necht?l bych pat?it mezi t?ch poslednich par jedinc?, hlasicich se k hnuti skinheads, nepolitickym Oi, marxistickym S.H.A.R.P.'s, a kdo vi, ?emu je?t?..." Ironii osudu, prav? z ?ad antirasistickych skinheads se rekrutovala zatim patrn? posledni ob?? neonacist?, Jan Ku?era ZDE . Oble?enim byl postavi?kam vysmivanym v klipech podobn?j?i ne? jeho vrah a dal?i neonaciste...

Videoklip k pisni Jana Buda?e Bro?urka navic nezast?en? homofobnimi prvky ironizuje "mu?ne p?atelstvi" mezi skinheads a tim p?ispiva k p?edstav?, ?e neonaciste ve skute?nosti utajen? holduji homosexualit? (toto obvin?ni ma dlouhou tradici, tahnouci se od Hitlerovy diskreditace SA-man? a? k publicistice Ji?iho X. Dole?ala). Navic svlekani jednotlivych mu?? a jejich tuleni se k sob? p?i tane?nich pohybech zobrazuje klip jako n?co odpudiveho -- jako kdyby na neonacistech nebyly nep?ijatelne jejich nazory (zahrnujici homofobii), ale jejich udajne homoeroticke chovani. Namisto aby kampa? uto?ila na neonacisty za jejich homofobii, uto?i na n? s vyu?itim homofobie.

Peklo jsou ti druzi

Citace Jeana-Paula Sartra v mezititulku patrn? nejlepe shrnuje poselstvi kampan? ?lov?ka v tisni. Neonaciste jsou n??im mimo nas -- my p?ece nejste tak hloupi jako ti blbe?ci z videoklip?, sugeruje nam kampa?. Je tomu ale skute?n? tak?

A odkud se tedy ti neonaciste vzali, kdy? nam jsou tak dokonale cizi? P?edstavuji jiny ?ivo?i?ny druh (jak by nazna?ovalo p?irovnani ke ps?m)? Spadli z Marsu? Narodili se s inteligenci v pasmu debility?

Takova odpov?? nas m??e uklidnit, p?i konfrontaci s realitou ale neobstoji. Historicky nacismus i soudoby neonacismus ve skute?nosti vychazeji z ur?itych trend? v moderni spole?nosti. Ty r?zn? upravuji a radikalizuji, st??i ale m??eme na?i spole?nost zcela vyvinit. Kult sily, na n?m? nacismus stoji a pada, je trochu zvrhlou verzi kultu usp?chu, kteremu v te ?i one mi?e posluhujeme v?ichni. Antisemitismus, ani diskriminaci Rom?, ani jine podoby rasismu, ani utoky na mentaln? posti?ene si nevymyslel Hitler, to v?e bylo v zapadni spole?nosti p?itomno ji? p?ed nim a mohlo to navazat na bohatou tradici rozd?lovani a vylu?ovani, ktere je cela zapadni judeok?es?anska civilizace plna.

Vyhlazovani celych narod? si Zapad odzkou?el v koloniich p?edtim, ne? se mu Hitler za?al v?novat v jadrovem uzemi Zapadu. Jist?, neonaciste jsou odporni rasisti?ti fanatici. Neud?lali si ale sv?j sv?tonazor a p?istup ke sv?tu z p?edsudk? a p?istup?, s nimi? se mohli v jejich "soft" podob? setkavat v rodinach, ve ?kolach, v hospodach, ve sd?lovacich prost?edcich? A nem??e se agresivnim fanatikem stat ka?dy, bez ohledu na sv?j konkretni politicky nazor? Neni hloupost a nesna?enlivost rozdistribuovana jaksi "nap?i? politickym spektrem"? A nebylo by u?ite?n?j?i a men? lacine uto?it na men? zjevne projevy nesna?enlivosti, ne? jsou takove, jake v krystalicky ?iste podob? prezentuje v?emi odsuzovana skupinka na okraji spole?nosti?

Snaha vid?t v neonacistech hlupaky, kte?i s "nami" (slu?nou spole?nosti) nemaji nic spole?neho, p?edstavuje p?edev?im neochotu podivat se do zrcadla p?ipustit si, ?e ka?dy z nas v sob? ma mo?nosti a dispozice stat se take (neo)nacistou. Za snahou o demonizaci nacist? je p?itomen d?s z nas samotnych, hr?za z toho, ?e jejich zlo?in? a zv?rstev se nedopustili zvi?ata ?i UFO, ale lide, a to velmi ?asto normalni, spo?adani lide, jak ukazuje nap?. kniha Modernita a holocaust Zygmunta Baumana -- tedy ?e jsme jejich pachateli mohli byt za ur?itych okolnosti my sami. Prav? toto poznani a z n?j plynouci snaha potla?ovat v sob? to, co nas p?ibli?uje nacist?m ?i jejich novodobym nasledovnik?m, je tim nejd?le?it?j?im pou?enim z nacismu. Pou?enim, ktere je aktivitami typu dane kampan? zakryvano a p?ekrucovano.

Kampa? ?lov?ka v tisni ve skute?nosti spi?e ne? aby vyvracela p?istupy, ktere jsou v rozvinute podob? charakteristicke pro neonacisty, s t?mito p?istupy sama pracuje. Na neonacisty uto?i xenofobnim zp?sobem -- ukazuje, jak jsou odli?ni, a proto nep?ijatelni. Jak ukazuje nap?. Immanuel Wallerstein, cele d?jiny zapadniho kapitalismu (a dodejme -- patrn? ve?kere d?jiny r?znych hierarchicky organizovanych spole?nosti) jsou poznamenany nejr?zn?j?im rozd?lovanim lidi na vice a men? cenne. Podobn? jako se bur?oazie vysmivala ?id?m a Rom?m pro jejich odli?nost (a tento posm?ch od ni p?evzali neo/naciste a ud?lali z n?j jeden z kli?ovych prvk? sve ideologie), bude se dnes "slu?na spole?nost" smat nack?m. Nikoli za to, ?e jsou nesna?enlivi, nikoli za to, ?e jsou rasisty a xenofoby. Bude se jim namisto toho xenofobn? vysmivat za to, ?e jsou informa?n? slabi, ?e jsou "hloupi", ?e jsou odli?ni od idealu v?t?inove spole?nosti.

Nic vice, nic men?. Kampa? ?lov?ka v tisni neni kampani proti xenofobii, je sama xenofobni kampani .

Pojmenovani problemu: Extremismus

Organizato?i kampan? mluvi o "pravicovem extremismu". P?ejimaji tak pojem ministerstva vnitra a n?kterych politolog?, ktery ma politickou spi?e ne? popisnou funkci. Pojem je to p?edev?im problematicky -- jeho hlavnim vymezenim neni vlastni napl?, ale odli?nost od st?edniho proudu (extrem znamena okraj). Pojem sugeruje, ?e je spravne za v?ech okolnosti dr?et se uprost?ed, "v norm?", a naopak ocitnout se "na okraji" je automaticky ?patne. Takovy p?istup umo?nil spole?ne za?katulkovani neonacist? i jejich odp?rc? -- a jejich spole?ne policejni ?ikany. Pojem je to navic neoby?ejn? vagni -- na prvnim seznamu extremist? v historii ?R (roku 1994) se setkali nejen neonaciste a antifa?iste, ale take t?eba ekologove ?i obranci lidskych prav. Dodavat tomuto ideopolicejnimu pojmu jakoukoli legitimitu jeho dal?im pou?ivanim znamena p?ispivat k omezenosti, vylu?ovani a nesna?enlivosti. Sv?t bez extrem? a pota?mo extremist? je idealem v?ech totalitnich re?im?.

Nevladni MacDonald vs. aktivita zdola

Kampa? ?lov?ka v tisni nep?ina?i krom n?kolika propagandistickych stereotyp? nic noveho. Mnoho pen?z se utraci za klipy, ktere nepopiraji zaklady neonacistickych p?istup?, naopak je svou vlastni podobou spi?e stvrzuji. P?edni profesionalni nevladni organizace, proslula kvalitnim PR a "luxovanim" grant? jinym nevladkam, se p?ili? nep?edvedla.

?lov?k v tisni v tom neni ojedin?ly. Jinym p?ikladem nevladniho "antifa?ismu" (nevladni organizace samotne by patrn? pou?ily pojem "anti-extremismu") je aktivita ?eskeho helsinskeho vyboru. Zatimco za minuleho re?imu byl odkaz k helsinskemu procesu posilou pro dobove "extremisty" z Charty 77 a odjinud, dnes bojuje ?esky helsinsky vybor za opravdu vzne?eny lidskopravni cil -- cenzuru internetu. Prav? to je jediny mo?ny vyklad newspeakove formulace "iniciace pravniho postupu s cilem eliminovat zji?t?ne extremisticke projevy na internetu" ZDE . Udajna obrana lidskych prav se v tomto p?ipad? stala jasnym prost?edkem pro jejich potla?ovani, pro omezovani prostoru svobody. A? se znovu ocitnou na seznamu extremist? bojovnici za lidska prava, bude u? jaksi pozd? brat podobne kampan? zp?t.

Zcela jiny typ antifa?ismu p?edstavuje Antifa?isticka akce ZDE . Skupina, ktera byva vladou sama ?azena mezi zle a zavr?enihodne extremisty, nebojuje proti neonacist?m ani vytva?enim propagandistickych stereotyp?, ani ?kemranim u "zodpov?dnych mist", aby kone?n? zakro?ila a cenzurovala.

?lenove teto organizace nejsou placeni z grant?, sve praci se v?nuji ve volnem ?ase. Za jejich ?innost je ne?eka ani spole?enske uznani, jake je vyhrazeno konformnim nevladnim vyrobc?m dobra. Namisto toho se mohou obavat nejen msty neonacist?, ale i policejnich represi -- ostatn?, prav? v reakci na nesmyslnou policejni razii na antifa?istickem benefi?nim koncertu v klubu Propast roku 1996 tato antifa?isticka organizace vznikla. Za dvanact let od sveho zalo?eni, a zejmena v poslednich dvou letech, dokazala Antifa?isticka akce rozvinout rozsahlou a p?edev?im zcela konkretni ?innost proti neonacist?m -- po?inaje ?i?enim my?lenek svobody jako antiteze neonacistickeho usili o vladu tvrde ruky, p?es kvalitni monitoring konkretnich organizaci a jednotlivc? aktivnich v neonacistickem hnuti a? po konfrontovani jednotlivych demonstraci ?i sraz?.

Ano, i Antifa?isticka akce pracuje s pomoci vysm?chu -- tento vysm?ch ale neni zalo?en na xenofobnim stereotypu, ani na lacinem vykonstruovani odstra?ujiciho psychologizujiciho obrazku, ale na tvrde praci s konkretnimi informacemi, na analyze konkretnich situaci, jednotlivc? a ?in?. Prace nese ovoce. Antifa?isticka akce byla v posledni dob? schopna opakovan? dolo?it, ?e svolavatele neonacistickych pochod? jsou opravdu neonaciste, co? znemo?nilo to kamuflovat dane akce r?znymi zaminkami ZDE , ZDE , ZDE ZDE ZDE ZDE . Poda?ilo se jim poukazat na neonacisty v policii ZDE , v armad? ZDE ZDE ?i na radnici ZDE . Zatimco ?lov?k v tisni dokazal v otazce antifa?ismu dostat do medii jen sve promo, Antifa?isticka akce se stala pro ?adu novina?? citovanym zdrojem v?cnych informaci. Dokonce i tam, kde se Antifa?isticka akce dotykala velmi citlivych temat, jako kdy? odhalila ?idovsky p?vod ?elneho neonacistickeho antisemity (sveho ?asu dokonce odsouzeneho za antisemitske ?lanky) Toma?e Kebzy ZDE nebo na to, jak si aktivista homofobni organizace Narodni korporativismus Kamil ?ech shan?l po internetu sexualniho partnera ZDE a ZDE - prav? v tomto p?ipad? ov?em antifa?iste napsali patrn? nejkontroverzn?j?i text, ktery mezi n?kterymi jejich sympatizanty vyvolal rozlad?ni, kritika je dostupna ZDE , dokazali se obejit bez kolektivnich stereotyp? a bez toho, aby utvrzovali r?zne podoby spole?enske xenofobie, prost? pouze poukazali na pokrytectvi konkretnich neonacist?. M??eme jen doufat, ?e inspirativnim se stane p?istup radikalnich a alternativnich antifa?ist? z Antifa?isticke akce a ne grantovy marketing ?lov?ka v tisni.