Dv? damy v?elegantnich secesnich toaletach sedi u kavarenskeho stole?ku a decentn? usrkavaji horkou ?okoladu. Povidaji si a p?itom pozoruji ?ivot kolem sebe. Najednou ale cela kavarna ztichne jako na povel. V?ichni oto?i hlavy kamsi dop?edu.
Z?podivne d?ev?ne sk?inky, na ktere se ota?i kotou?, se line hudba. Hoste poslouchaji a nikdo ani nehlesne.
Konec devatenacteho stoleti o?ekavaji lide s nap?tim. Co jim p?inese novy v?k? V?ulicich, v kavarnach i hospodach panuje ?ily ruch. Damy si nasazuji ?iroke klobouky, gentlemani vyra?eji do spole?nosti s?bu?inkou a elegantni vychazkovou holi.
Cht?ji se bavit a u?ivat si ?ivota. Jake vynalezy jim nove stoleti p?inese? U? podlehli kouzlu fotografie, ktera zachyti jejich podobu. Kouzelna sk?inka s?podivnym kotou?em jim nyni nabizi n?co noveho. Zachyti i lidsky hlas nebo muziku!
?Ta placka v?sob? ukryva hudbu. M??e? si ji klidn? pou?t?t po?ad dokola,“ basni Marie p?ed svym man?elem o novince, se kterou se m?la mo?nost v?kavarn? seznamit. ?Nesmysl,“ zavr?i jeji Franti?ek, ktery je trochu morous. ?Takova hloupost.
Do te placi?ky, ?e by se ve?el cely orchestr? Ne, tyhle novoty mi nesmi p?es prah,“ zchladi nad?eni sve ?eny. Marie ale ma tentokrat pravdu.
Vynalez, ktery roku 1887 uvede v??ivot N?mec
Emile Berliner
(1851 ? 1929) a pojmenuje ho gramofon, skute?n? zaznamenava hudbu i lidske hlasy.
Vynalezce Emile Berliner si nechava zaregistrovat ochrannou znamku se psem. FOTO: Fotograf bez kreditu/Creative Commons/Public domain
Vynalezce se spletl
Experimenty se zachycenim zvuku jsou ve 2. polovin? 19. stoleti velice oblibene. Pou?ti se do nich i americky vynalezce
Thomas Alva Edison
(1847?1931) a roku 1877 nechava svoji man?elku Mary namluvit do d?ev?neho trychty?e d?tskou basni?ku:
?Ma?enka m?la ove?ku a jeji vlna je m?kka a bila“. Jeji hlas se zaznamenava jehlou do staniolu (pozd?ji do voskoveho vale?ku) a novinka sklidi obrovsky usp?ch.
Edison chce na svem vynalezu p?edev?im zachytit hlasy vyznamnych osobnosti p?i projevech a jeho budoucnost vidi hlavn? v?kancela?ich. Jen?e v tomto svem p?edpokladu se splete.
Je to toti? prav? zabava a hudba, nikoli strohe u?edni zpravy, co p?inese zvukovym zaznam?m takovou popularitu.
Jeden z prvnich gramofon?. FOTO: Judgefloro/Creative Commons/Public domain
Souboj kon?i vit?zstvim
A?koli jmeno Emile Berlinera je v?80. letech 19. stoleti na rozdil od Edisona naprosto nezname, bude to nakonec on, kdo ve valce mezi fonografem a gramofonem vyhraje.
Berliner sazi na stranovy zaznam (jehla p?i poslechu kmita ze strany na stranu) misto hloubkoveho a vale?ky vym?ni za desky. Prvni desky se vyrab?ji z?tvrzene pry?e, pozd?ji ?elaku a maji pr?m?r 12 cm.
Vynalezce cestuje mezi svym rodnym N?meckem a Amerikou a v?t?iho usp?chu dosahne v?USA, kde si roku 1894 otevira svoji tovarnu na gramofony. O t?i roky pozd?ji vznika vyrobni zavod take v?N?mecku a za dal?i rok i ve Velke Britanii.
Stale ale soupe?i s?Edisonovym fonografem. Jejich boj definitivn? skon?i a? rokem 1929, kdy zanika Edisonova tovarna. Berliner si na sve konto p?ipisuje vit?zstvi prav? diky tomu, ?e deska je prakti?t?j?i ne? voskovy vale?ek, ktery se snadno po?kodi.
Gramodeska od Josepha Taylora z roku 1908. FOTO:Anonymni/neznamy autor/Creative Commons/Public domain
Foxterierovi se styska
Popularita Berlinera a jeho vynalezu dosahne tem?? zavratnych vy?in diky jednomu reklamnimu triku. Anglicky mali?
Francis Barraud
(1856?1924) namaluje obrazek maleho psika Nippera, ktereho zd?dil po svem bratrovi Markovi.
Foxterier pozorn? a trochu p?ekvapen? nasloucha hlasu sveho zesnuleho pana linouciho se z?trouby fonografu. Francise dojemna scena nadchne natolik, ?e ji zachyti na platno. V?roce 1899 mali?e napadne, ?e by se obrazek mohl hodit jako reklama.
Dorazi do sidla Berlinerovy londynske firmy a nabidne obrazek psika k?dispozici. Vale?kovy fonograf na obrazku se na Berlinerovu ?adost m?ni v?gramofon a Emile si nechava zaregistrovat ochrannou znamku s?naslouchajicim psikem a napisem His master´s voice. Zna?ka, ktera ?ud?lala“ gramofon, prodava miliony gramodesek a existuje dodnes.