Tato cvi?na stranka je sou?asti projektu :

Informatika pro kombinovane lyceum

st?edni ?kola

P?islu?nost : Franti?ka ?pa?kova

Toto je stranka vytvo?ena v ramci ji? prob?hleho kurzu a nyni slou?ici k jeho archivaci. Tuto stranku ji? prosim needitujte! Pokud se chcete do kurzu zapojit, pak vyhledejte aktualni b?h na hlavni strance kurzu ?i se zeptejte v p?islu?ne diskusi .

---

1. hodina informatiky [ editovat ]

14.9.2016

• Dneska jsme si vysv?tlovali zakladani poznamek.

Informatika pro kombinovane lyceum/2016/Franti?ka?pa?kova

Piskovi?t?

Schema po?ita?e [ editovat ]

21.9.2016

• u po?ita?e rozli?ujeme software a hardware

1) Software [ editovat ]

• ve?kere programy, ktere vyu?iva po?ita? (i data)

2) Hardware [ editovat ]

• ve?kere komponenty, ktere pot?ebuje po?ita? ke svemu fungovani

Dal?i ?len?ni [ editovat ]

vystupni za?izeni (nap?. monitor, tiskarna, reproduktory)

vstupni za?izeni : (nap?. my?, klavesnice)

Procesor - CPU (+ GPU): [ editovat ]

• vykonava instrukce

• m??e obsahovat vice jader, tedy vice samostatnych procesor?

Graficka karta [ editovat ]

stara se o graficky vystup pro monitor

volitelna sou?ast po?ita?e (m??eme si vybrat, jakou ji chceme mit)

Zakladni deska [ editovat ]

propojuje jednotlive komponenty po?ita?e

byva na ni zapojeny procesor

ostatni komponenty se zapojuji pomoci kabel? (nap?. USB)

Pam?ti [ editovat ]

1) Opera?ni pam?? ? RAM

2) Pevny disk (harddisk ? HDD)

slou?i k do?asnemu nebo trvalemu ulo?eni dat pomoci magneticke indukce

(Kyberneticke) schema po?ita?e [ editovat ]

Von Neumannova architektura ? jednoduche schema programovatelneho po?ita?e, ktere pou?iva jednu skupinu vodi??, na ktere je p?ipojen

• procesor
• pam??
• vstupy
• vystupy

Vyvoj vypo?etni techniky [ editovat ]

• prvni zaznamy informaci ? malby

• za?aly se vyu?ivat symboly

• obraz -> zna?ka -> pismo ? vyvoj zaznamu informace

• lide u?inili dal?i krok k po?ita?i ? ur?ene sady povel?

P?istupy k po?ita??m [ editovat ]

1) U?ivatelsky [ editovat ]

• Zajima ho vstupni a vystupni za?izeni.

2) Programatorsky [ editovat ]

• Jak po?ita? funguje vevnit?

Formalizace [ editovat ]

zaznam informace + zaznam pracovniho postupu

VYVOJ PRACOVNIHO POSTUPU [ editovat ]

vysv?tleni

povel

vzorec

VYVOJ ZAZNAMU INFORMACE [ editovat ]

obraz

zna?ka

pismo

Digitalizace [ editovat ]

p?evedeni informace (analogoveho/spojiteho signalu ? nap?. hlasity projev) do ?iselnych udaj? (za pomoci dvojkove soustavy) ? binarniho kodu

Zp?tna vazba [ editovat ]

29.9.2016

= Schopnost po?ita?e reagovat na vysledky sve vlastni ?innosti

• dobry p?iklad je plovakove splachovadlo

Zp?tna vazba

ELEKTROMAGNETICKE RELE [ editovat ]

• podobny jako zakladni princip po?ita??
• zesiluje male zm?ny nap?ti nebo proudu

ELEKTRONKA [ editovat ]

• nahradila elektromagneticke rele
• pro svoji ?innost pou?iva elektricky proud ve vakuu
• oproti rele se jeji jednotlive ?asti p?i praci nehybou

TRANZISTOR [ editovat ]

• nahradil elektronku, m??eme ho najit v po?ita?ich
• je men?i ne? elektronka a nemusi se tolik zah?ivat
• nikde v n?m neprochazi proud, ale nap?ti v n?m je ve funkci Logicky ?len, ktery d?la z jedni?ek nuly a naopak

• nazyva se take HRADLO

Logicke obvody [ editovat ]

5.10.2016

NOT [ editovat ]

• d?le?ita sou?astka tranzistoru

• Vystup = 0, pokud je Vstup 1

AND [ editovat ]

• Vstup

00,01,10

• Vystup

v?dy 0, pokud neni vstup 11

OR [ editovat ]

• Vstup

01,10,11

• Vystup = v?dy 1, pokud neni na Vstup 00

• m??eme ho sestavit ze 4 tranzistor?

NAND [ editovat ]

• Vstup

00,01,10

• Vystup = v?dy 1, pokud neni na Vstup 11

NOR [ editovat ]

• Vystup = 1, pokud Vstup = 01,10

• Vystup = 0, pokud je na Vstup = 00,11

NAND + NOT = AND [ editovat ]

XOR [ editovat ]

Vstup X Vystup

• 00 0
• 01 1
• 10 1
• 11 0

Polos?ita?ka a uplna s?ita?ka [ editovat ]

• POLOS?ITA?KA

s?ita 2 cifry

• UPLNA S?ITA?KA

s?ita ji? 3 cifry

Programovatelnost [ editovat ]

= Schopnost n?jakeho stroje nechat se naprogramovat/nechat si ?ict, co ma d?lat.

Nejstar?i zaznam navod? (program?) je z Egyptske knihy mrtvych.

• Posledni, co pot?ebujeme, abychom mohli sestavit po?ita?.

PROGRAM = p?ehled ? co ma postupn? po?ita? ud?lat, sepsany plan prace

D?jinne mezniky vyvoje po?ita?? [ editovat ]

6.10.2016

• Vyvoj vypo?etnich system? se v odborne literatu?e d?li do n?kolika etap - do po?ita?ovych generaci . Jednotlive etapy jsou charakterizovany a odli?ovany vlastnostmi jako je stavba jejich prvk? a obvod?, pam??, vykon a typy perifernich jednotek. Rozli?ujeme je take podle jejich programoveho vybaveni.

Prvni my?lenka sestrojit programovatelny po?ita? [ editovat ]

Prvni my?lenka na sestrojeni programovatelneho po?ita?e vznikla v 19. stoleti a jejim autorem byl Charles Babbage. Vynalezl prvni mechanicky po?ita? a vytvo?il plany na sestaveni diferen?niho stroje.

Konrad Zuse [ editovat ]

N?mecky in?enyr Konrad Zuse roku 1941 nechal uvest do provozu po?ita?, ktery sam sestrojil - sv?tov? prvni funk?ni po?ita? ?izeny programem, ktery p?edchazel jednodu??i stroje a nasledoval vylep?eny model Z3 pojmenovan Z4.

• Roku 1945 americky tym vynalezl elektronkovy po?ita? ( ENIAC ).

• Roku 1954 sestrojili polovodi?ovy po?ita? ( TRADIC ).

• Roku 1975 pou?ili integrovany procesor v prvnim osobnim po?itaci (Intel 8080).

Ukladani informace a jeji zobrazovani [ editovat ]

12.10.2016

1) Ukladani informace [ editovat ]

nejd?le?it?j?i je dvojkova soustava

prvni programy ? ?titky s dirami (lep?i je d?rovana paska)

magneticka paska m??e byt smazana nap?iklad velkou slune?ni bou?i (Take je dost neprakticka.)

Diskety [ editovat ]

P?i zasunuti do PC je mo?ne hned ?ist od jakekoli ?asti diskety, kde?to u pasky se musi cela paska p?eto?it.

Harddisk (HDD) [ editovat ]

mnohem v?t?i kapacita dat

Wiliamsova trubice [ editovat ]

nova rychlej?i pam??

Feritova pam?? [ editovat ]

z mali?kych krou?k? ze sm?si ?eleza

ka?dy krou?ek je na dvou dratech ? ka?de dva draty maji zrovna jeden spole?ny krou?ek, krou?ek se nabije nebo nenabije

men?i a rychlej?i ne? Williamsova trubice

p?edch?dce RAM pam?ti

RAM (a jeji odvozeniny) [ editovat ]

ma pam??ove bu?ky

neustale se obnovuje jejich obsah

dost rychle

Flashdisk [ editovat ]

flash (= blesk)

elektro?chemicky zaznam

tranzistor; kdy? se do n?j pusti flash, zm?ni se vodiva vlastnost chemickou reakci --> zapi?e se 1 nebo 0

2) Zobrazovani informace [ editovat ]

• nahledy vlak? ze starych nadra?i ? karti?ky pro hodn? znak? se p?eta?i na spravny znak

• digitaln?j?i ? z n?kolika sv?telnych bod? se tvo?i obraz, nap?. ?isla

• obrazovka ? je tam elektronka (ten paprsek), ktera rychle po?ad b?ha a v ka?de ?adce ur?i ka?demu bodu (ktery ma ?erveny, modry a zeleny podbod), jak moc ma svitit ---> v realnych barvach ?im vice barvy, tim je to temn?j?i, ale v obrazovce ?im vice barev, tim je to sv?tlej?i ? pixely

pixely = ?tvere?ky, ?tvere?ek ma t?i prou?ky (zelena, ?ervena a modra) z tekuteho krystalu - kdy? jim projde proud tak se rozsviti

Skute?nosti [ editovat ]

• Ve?kera

• Popsatelna

• Matematicka

• Digitalni

Po?ita?e - digitalni

Lide - popsatelna

My pomalu do skute?nosti m??eme (programato?i), ale po?ita? do na?i (zatim?) ne.

Druhy program?, aneb co se d?je, kdy? zapnu po?ita?? [ editovat ]

19.10.2016

• programy jsou ulo?ene na pevnem disku, pote se p?elo?i do RAM-ky

Zavad?ci program [ editovat ]

• zakladni program, ktery zapne po?ita?

• BIOS, UEFI

P?ipadn? zavad?ci system - BOOT MANAGER [ editovat ]

• nepovinny program

• umo??uje rozhodovat mezi opera?nimi systemy

Opera?ni system [ editovat ]

= spousta program?, ktery vytva?i (graficke) u?ivatelske prost?edi (prost?edi, ve kterem jako u?ivatele m??eme pou?ivat po?ita?)

• nap?. Linux, Windows

Proces ? program, ktery prav? probiha

Program ? m??e mit vic program? (nap?. spu?t?ni vice oken v prohli?e?i)

(U?ivatelska) aplikace ? d?vod, pro? mame po?ita? (webovy prohli?e?, p?ehrava? atd.)

Co d?lat, kdy? neumim pracovat s aplikaci? [ editovat ]

• po zma?knuti F1 se nam zobrazi napov?da

• Google

Druhy soubor? [ editovat ]

• soubory

= useky binarniho kodu / shluk 0 a 1, ktere jsou se?azeny v ur?item po?adi

Programove soubory [ editovat ]

• Program (nap?. EXE)

• Programove knihovny (nap?. DLL, SO) ? jeden nebo vice program? v jednom souboru, ktere pou?ivaji ?ady jinych soubor?, nap?. malovani

• Konfigura?ni soubory

U?ivatelske soubory [ editovat ]

nap?. text, obrazek, video, audio

maji p?ipony (programy v Linuxu jsou zpravidla bez p?ipony)

• Text (nap?. TXT, DOC, DOCX, ODT + PDF)

• Obrazky (nap?. JPG, GIF,PNG

• Video (nap?.AVI, MPG, MP4, MKV, MOV)

• Audio (nap?. MP3, FLAC, OGG)

P?ipona soubor?

Konfigura?ni soubory [ editovat ]

?asto p?ipony CNF (Windows), RC (Linux) atd.

linky, zastupci, odkazy - maly soubor, ktery obsahuje jen jmeno souboru, odkazuje na p?islu?ny soubor.

Zastupce souboru

slo?ka = adresa?

• obsahuje seznam soubor?, ktere do ni pat?i.

Soubor [ editovat ]

• ma jmeno
• v?t?inou obsahuje p?iponu, ktera je vyjad?enim jejiho typu.
• velikost

0 nebo 1 = bit (b) (zkratka z anglickeho slova pro binarni ?islici)

8 bit? = 1 bajt(byte)

v jednom bajtu m??e byt p?ibli?n? 256 kombinaci

1000 bajt? (B) = kB (kilobajt)

1024 B = KiB (kibibajt)

1000 MB (megabajt?)/ MiB (mebibajt) = 1 GB (Gigabajt) / GiB (gibibajt) - 1024x4024x1024

TB ? terabajt

PB ? petabajt

Vice o decimalnich p?eponach

Fragmentace [ editovat ]

• (nap?. ve star?ich "Windowsech")
• zp?sobuje, ?e po?ita?e jedou pomaleji, pomaleji se nam na?ita obsah.
• v disku

Fragmentace

Ozna?eni disku

Nap?.:

• C:\SYSTEM\...
• D:\...
• P:\...
• Z:\..

...\usr\..

...\home\..

Nejd?le?it?j?i pro soubor je jeho :

• jmeno
• typ
• velikost
• datum

Textove soubory [ editovat ]

3 druhy formatovani textu:

• prosty text (nej?ast?ji -txt)
• aplika?ni formaty - otevira je ur?ita aplikace, nap?. Word ("rozsypany ?aj").
• zna?kove formaty (text je viditelny, mezi n?j jsou vlo?ene zna?ky)

nap?. ?rtf a ?html

Textovy dokument [ editovat ]

• Sklada se:
• ze znak? (pismena, ?isla, te?ka atd.)
• z odstavc? (podobne vlastnosti jako znaky - nap?. jestli je odstaveny jako ?adek)
• ze stranek

m??eme nastavit jeji vlastnosti, nap?. zahlavi, zapati

• normostrana ? delkova jednotka textu

• makra ? nap?. vlastni klavesove zkratky

Makra

Zaklady typografie [ editovat ]

Typografie ? soubor pravidel pro spravne psani textu

• text musi byt napsan spravn? jak typograficky, tak spisovn?

[1]

Vice o typografii

Prvky algoritmu [ editovat ]

• krok ? instrukce/p?ikaz ? jednoduchy povel (nap?. ?sedni si“)
• makro ? instrukce/podprogram/slo?eny p?ikaz/funkce/procedura ? slo?eny p?ikaz, m??e se opakovat (nap?. ?spi“ misto ?lehni si, p?evlekni se, nastav si budik..“
• (podmin?ne) v?tveni
• skok ("Te? bude? pokra?ovat touto ?asti programu.")
• cyklus pro v?echny mno?iny
• cyklus s podminkou

Algoritmus ? P?esny postup, podle ktereho mame n?co ud?lat. Aby to pochopil i n?kdo, kdo nep?emy?li ? nap?. robot.

Po?ita?ove sit? [ editovat ]

8.2.2017

• WAN (wide area network) ? celosv?tova/rozlehla internetova si?
• LAN (local area network) ? mistni si?

Kdy? se v u?ivatelske siti n?co rozbije (nap?. kralik mi p?ekou?e kabel), nevypadne internet na celem sv?t? a da se to na mist? opravit. Celosv?tova si? se m??e poru?it nap?. pokud ji n?kdo napadne.

• MAN (metropolitan area network) ? “Velka mistni si?” ? Je rozlehla, ale ne je?t? celosv?tova, nap?. si? statni spravy nebo firma s pobo?kami po celem m?st? atd.
• PAN (personal area network) ? osobni/rodinna si? (Domaci si?, na ktere mame p?ipojene po?ita?e nebo nap?. tiskarnu. Nema v?echna bezpe?nostni rizika.)

Fyzicka vrstva [ editovat ]

• fyzicka vrstva mezi po?ita?i (Pokud mezi dva po?ita?e doka?u dat 0 a 1, mohu ?ict, ?e jsou spojeny fyzickou vrstvou.)

Fyzicka vrstva

Spojova/linkova vrstva [ editovat ]

• maji mezi sebou komunika?ni protokol (protokol = navod, jak mezi sebou komunikovat)
• slou?i pro p?enos soubor?
• Ethernet ? jmeno jedne z kontrolnich norem pro komunika?ni protokol spojovaci/linkove vrstvy

Linkova vrstva

• Kontrolni sou?et ? Nap?. n?komu nadiktuji diktat a na konci oznamim, kolik m?l v?t. Je to dopl?kove ?islo/informace, ktere kdy? nesouhlasi, vysledek je ?patn?.

Vice o kontrolnim sou?tu

Si?ova vrstva [ editovat ]

• poskytuje spojeni mezi systemy, ktere nejsou vedle sebe

Rooter/router ? sm?rova?

• spojuje dv? sit? a p?edava mezi nimi data.
• nejroz?i?en?j?i protokol je inthernet protocol ? IP

Vice o si?ove vrstv?

• IP adresa ? jednozna?n? ur?uje za?izeni, kteremu dana adresa pat?i

IPv4

• je nejvice roz?i?ena
• zapisuje se po osmicich bit?, nap?. 192.168.0.2

IPv6

• za?ala se pou?ivat pro nedostatek IPv4 a postupn? je nahrazovat
• pro v?t?i p?ehlednost se zapisuje v ?estnactkove soustav?, nap?. 8001:0:300A::5600

IP adresa

Internetove domeny [ editovat ]

• Domeny nejvy??iho ?adu: p?ipona ? com/org/cz
• Domeny druheho ?adu: seznam/google atd.
• Domeny t?etiho ?adu: p?edpona ? www/cs/en

viz. obrazek

Transportni/p?enosova vrstva [ editovat ]

• kontroluje uspo?adani a uplnost datovych bali?k?

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) ? dynamicke p?id?lovani adresy (zp?sob, jakym se p?id?luji IP adresy po?ita??m) DHCP

DNS ? ke jmenu po?ita?e p?ida ?islo = adresa? TCP ? transmission control protocol (?spolehlivy“ protokol, pro p?enos dat) UDP ? user datagram protocol (bez kontroly uspo?adani, ale v realnem ?ase)

Rela?ni vrstva [ editovat ]

• Identifikace u?ivatel? ? ka?dy ma sve u?ivatelske jmeno a heslo

• Autentizace ? ov??ovani

• Autorizace ? p?istupova prava

90% internetu je tzv. deep web ? neve?ejny obsah (musite mit u?ivatelske jmeno a heslo)

Protokoly

• Telnet ? ne?ifrovany, textovy

• SSH ? ?ifrovany, textovy

Prezenta?ni vrstva [ editovat ]

• posila k dat?m tzv. metadata ? data, ktera obsahuji informaci o jinych datech

• mezi po?ita?i je dohodnuto ozna?eni typu souboru, kodovani znak? (aby se znaky spravn? zobrazovaly pro dany jazyk) atd.

• Protokol ? MIME ? internetovy standard, ktery umo??uje p?ena?et soubory v r?znych kodovanich, binarni data nebo vicedilne zpravy (jsou nap?. opat?eny elektronickym podpisem)

Aplika?ni vrstva [ editovat ]

Nezale?i na tom, kde na siti se soubor nachazi, u?ivatel k n?mu stejn? doka?e p?istoupit.

Protokoly

• HTTP ? pro p?enos webovych stranek
• HTTPS ? je stejny jako HTTP, jen je za?ifrovany
• SMTP ? pro posilani elektronicke po?ty
• POP/IMAP ? diky nim stahneme emailovou zpravu

URL (unified resource locator) [ editovat ]

• pro internet
• znaky, ktere jsou umist?ny za sebou a slou?i ke specifickemu umist?ni zdroj? souboru na internetu
• nap?. protokol://server.domena_druheho_?adu.genericka_domena:port/umist?ni_na_serveru?formula?ova_data#kotva

Jednotlive slo?ky:

• protokol ? v?t?inou HTTP nebo HTTPS

• server

• domena druheho ?adu

• domena nejvy??iho ?adu

• port

• umist?ni na serveru ? nap?. seznam.cz nebo IP adresa

• parametry (formula?ova data)

URI [ editovat ]

• obecn?j?i ne? URL

Co v?e najdu na internetu [ editovat ]

1. ulo?i?t? informaci
2. vyhledava?e, portaly (Google, Bing, Yahoo)
3. webove rozhrani newebovych slu?eb (nap?. banky)
4. roz?i?eni mo?nosti vlastniho po?ita?e
5. kumunikace a socializace (Gmail, Seznam..)

Email [ editovat ]

• p?edm?t (kratky popis toho, o ?em se v emailu jedna)
• osloveni (slu?ne, cizim lidem vykame atd.)
• seznameni s v?ci
• rozlou?eni (nap?. d?kuji za p?ipadnou odpov??)
• podpis

Autorske pravo [ editovat ]

zabyva se pravnimi vztahy u?ivatel? a tv?rc? (nap?. hudebnici, spisovatele, programato?i atd.) autorskych d?l k jejich dil?m

nechrani my?lenky a napady, ale pouze konkretni dila

Licence [ editovat ]

autor ji poskytuje prava u?ivateli u?it dilo ke v?em, nebo jen n?kterym zp?sob?m pou?iti

Softwarova licence [ editovat ]

pravo, ktere v informatice umo??uje pou?ivat nebo ′redistribuovat′ software

P?iklady softwarovych licenci [ editovat ]

Public Domain ? neboli "volne dilo", m??e byt voln? vyu?ivano, jeho majetkova prava nejsou chran?na

Open source sofware ? software, ktery je poskytovan s licenci, ktera umo??uje dale zpracovavat jeho zdrojovy kod

Shareware ? zku?ebni verze placeneho souboru, m??e mit omezeny n?ktere funkce a miva dobu funk?nosti, po kterou m??eme soubor pou?ivat zdarma

GPL ? General Public License ? ve?ejna licence; soubory m??eme voln? upravovat i sdilet

Freeware ? programy, ktere jsou zdarma, ale nem??eme je nap?. pou?it ke komer?nim u?el?m

Adware ? programy, ktere obsahuji reklamu (byvaji zdarma)

Softwarove licence

Multimedialni prezentace a jak na ni [ editovat ]

1) Men? je n?kdy vice

• obsahov?
• vzhledov? ? zbyte?n? nep?idavame efekty, obrazky atd.

2) Kontrast je d?le?ity

• asi 2% populace ?patn? rozli?uji barvy, mysleme na n?
• nap?. nedavame na tmave pozadi tmave pismo atp.

3) Mluveny projev

• ned?lam z poslucha?e ?tena?e
• do prezentace pi?u jen to nejd?le?it?j?i, nap?. v bodech
• ne?tu z prezentace, ale mam projev ji? p?ipraveny a v?nuji pozornost poslucha?i
• davam poslucha?i i chvili ?asu na to, aby se nap?iklad podival na obrazek, p?emy?lel o mem projevu