Na komet?

Na komet?
	Frontispis francouzskeho vydani
Autor	Jules Verne
P?vodni nazev	Hector Servadac. Voyages et aventures a travers le monde solaire.
Ilustrator	Paul-Dominique Philippoteaux
Zem?	Francie
Jazyk	francouz?tina
Edice	Podivuhodne cesty
?anr	dobrodru?ny v?deckofantasticky roman
Vydavatel	Pierre-Jules Hetzel
Datum vydani	1877
?esky vydano	1882
P?edchozi a nasledujici dilo
Car?v kuryr	?erne indie
	multimedialni obsah na? Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Na komet? ( 1877 , Hector Servadac. Voyages et aventures a travers le monde solaire ) je v?deckofantasticky dobrodru?ny roman francouzskeho spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodne cesty ( Les Voyages extraordinaires ). Ve francouz?tin? se roman jmenuje podle sveho hlavniho hrdiny, francouzskeho kapitana Hektora Servadaka, a podtitul nazvu lze voln? p?elo?it jako ?Dobrodru?na cesta nap?i? slune?ni soustavou“ .

Vernovo vyprav?ni podal vedle dobrodru?neho d?je i zakladni znalosti o na?i Slune?ni soustav? . P?esto?e n?ktere astronomicke udaje jsou zastarale a nespravne, je dilo dodnes nejen napinavou, ale i pou?nou ?etbou. P?vodni text romanu v?ak p?ekvapiv? obsahuje take mnohe proti?idovske pasa?e, ktere jsou dnes podstatn? upraveny a zmirn?ny.

Podle knihy nato?il roku 1970 ?esky re?iser Karel Zeman film Na komet? , ktery byl realizovan stejnym originalnim zp?sobem jako p?edchazejici Zemanovy ?verneovky“ Vynalez zkazy a Ukradena vzducholo? , tj. jako kombinace hraneho a animovaneho filmu zalo?eneho na p?vodnich francouzskych ilustracich k Vernovym roman?m .

D?j romanu

Roman li?i osudy skupiny vesmirnych trose?nik?, leticich Slune?ni soustavou na komet? Gallii , ktera po sra?ce se Zemi strhla s sebou ?ast zemskeho povrchu i s jejimi obyvateli. Ke katastrof? do?lo prvniho ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru . Na uzemi odervanem od Zem? z?stalo celkem ?estat?icet lidi francouzske , anglicke , ?pan?lske , ruske a n?mecke narodnosti. Tito lide si zprvu neuv?domovali, co se stalo, a sra?ku pova?ovali za zem?t?eseni. Nejd?ive post?ehli ubytek na vaze: pobo?nik kapitana Servadaka Ben Zuf ke svemu u?asu vysko?il do vy?e dvanacti metr?. Zuf se Servadakem si take brzy v?imli, ?e st?idani dne a noci se zkratilo na ?est hodin, ?e se vym?nil vychod se zapadem a ?e voda za?ina v?it p?i 66 stupnich Celsia, z ?eho? spravn? usoudili, ?e z?idla atmosfera a klesl tlak. U? na za?atku sveho pobytu na Gallii zpozorovali jeji obyvatele Zemi s M?sicem , av?ak domnivali se, ?e jde o jakousi neznamou planetu. Dal?i d?le?ite udaje ziskali a? p?i vyzkumne vyprav? lodi, kterou vzala kometa rovn?? sebou. B?hem plavby objevili poho?i p?ehrazujici mo?e, je? zpo?atku pova?ovali za mo?e St?edozemni , a na ostrov? Formentera (p?ed jeho odtr?enim sou?ast Balear ) pak nalezli francouzskeho astronoma Palmyrina Rosetta, ktery jim pomohl v?echny zahadne ukazy roz?e?it. V?ichni jsou na komet? , kterou Rosette ji? p?ed rokem objevil a p?edpov?d?l jeji sra?ku se Zemi, ov?em nikdo mu nev??il, proto?e vrstvy mlhy v te dob? znemo??ovaly astronomicka pozorovani.

Jak zjistila vyzkumna plavba, obvod Gallie ?inil 2?320 kilometr?. Hmotu komety vypo?ital Rosette. Stanovil ji na 209?346 miliard tun. K vypo?tu pou?il perove vahy a ?ty?iceti st?ibrnych p?tifrankovych minci, ktere va?ily na Zemi rovny jeden kilogram. Vzhledem k tomu, ?e majitel vahy, ?id Hakhabut, p?istroj zfal?oval, bylo nutno udaj o ?tvrtinu sni?it.

Nedobrovolni cestovatele Slune?ni soustavou nem?li ov?em nad?ji na dlouhodobou kolonizaci sveho noveho sv?ta, nebo? jim zde chyb?la orna p?da. ?ivili se p?edev?im zvi?ectvem, ktere na odervane pevnin? zbylo. K podivnym ukaz?m, se kterymi se pak setkali, pat?ilo nap?iklad to, ?e mo?e komety necht?lo zamrznout, p?esto?e teplota klesla pod bod mrazu (podle teorie, ?e nehybna vodni hladina udajn? vzdoruje mrazu dele ne? hladina rozvln?na v?trem). Jakmile ale byl do mo?e vhozen ledovy st?ep, zazn?l praskot a mo?e v okam?iku zamrzlo. Led byl zcela hladky a umo??oval brusleni a jizdu na plachetnich sanich.

Navzdory katastrofalni situaci, v ni? se trose?nici ocitli, pokra?ovaly i na Gallii mocenske spory obvykle na Zemi , proto?e francouz?ti i angli?ti d?stojnici se pova?ovali za plnomocne p?edstavitele svych vlad. P?edm?tem jejich zajmu byla nap?iklad ?pan?lska Ceuta , z ni? se na komet? stal ostrov, o kterem ob? strany usoudily, ?e nyni pat?i k neobsazenym uzemim. Kapitan Servadak se tudi? pokusil Ceuty zmocnit, av?ak nebyl usp??ny. Ukazalo se toti?, ?e ostrov u? zabrali ve prosp?ch sve vlady Angli?ane , udr?ujici spojeni se svou zakladnou na Gibraltaru pomoci optickeho telegrafu .

Kometa Gallia se Slunci vzdalila nejvice po dele ne? ro?ni pouti vesmirem a pak se za?ala vracet k Zemi . Za?atkem listopadu ukazaly up?esn?ne Rossetovy vypo?ty, ?e dojde k novemu st?etu se zemskym povrchem, a to p?esn? dva roky po tom prvnim, tedy op?t prvniho ledna. Objevil se proto napad opustit kometu p?ed sra?kou v balonu. Navrh byl schvalen a trose?nici si zhotovili balon z plachet sve lodi. V polovin? prosince do?lo k zem?t?eseni, p?i kterem se Gallia ?aste?n? rozpadla a ztratila ulomek, na n?m? pravd?podobn? zahynuli Angli?ane z Ceuty a z Gibraltaru . Kdy? do?lo prvniho ledna op?t ke kontaktu atmosfer Gallie a Zem? , trose?nici opustili kometu v balonu a bezpe?n? p?istali dva kilometry od Mostaganemu v Al?irsku .