U samozvu?nych nastroj? vznika ton chv?nim celeho nastroje nebo jeho jednotlivych sou?asti. Pat?i mezi n? nejr?zn?j?i typy zvon? , gong , xylofon , vibrafon , triangl , kastan?ty , kabasa , vozembouch apod.

Z blanozvu?nych nastroj? se tony tvo?i rozechv?nim blany (vyrobene nej?ast?ji ze zvi?eci k??e nebo z plast? ). Takovymi jsou nejr?zn?j?i typy bubn? a bubink?, tympany , tamburina , darbuka , tabla atd.

Zde se ton vytva?i rozechv?nim struny , ktera je napjata mezi dv?ma pevnymi body. Podle toho, ?im se strunne nastroje rozechvivaji, d?lime je na

• smy?cove ? ( housle , viola , violoncello , kontrabas , apod.)
• kolove ? ( nin?ra ),
• drnkaci s hmatnikem ? ( loutna , kytara , citera , mandolina , balalajka , banjo , saz a mnoho dal?ich nastroj? nejr?zn?j?ich etnik na stejnem principu)
• drnkaci bez hmatniku ? ( harfa ),
• uderne (kladivkove) ? ( cimbal , klavir , cembalo l )

U t?chto nastroj? vznika ton

• narazem vydechu na hranu otvoru ( fletna , pikola )
• rozechv?nim platku nebo jednoducheho jazy?ku ( klarinet , saxofon ),
• rozechv?nim platku ?i dvojiteho jazy?ku ( hoboj , anglicky roh , fagot )
• rozechv?nim vzduchu p?imo rty , na n?? se nasazuje natrubek ( lesni roh , trubka , pozoun , tuba , eufonium ) ? tyto nastroje se nazyvaji ?es?ove

K dechovym nastroj?m ?adime te?

• nastroje vicehlase bez klaviatury ( foukaci harmonika , Panova fletna ) a
• vicehlase s klaviaturou a m?chem , kde vzduch neni do nastroje vhan?n lidskym dechem ( varhany , harmonium , akordeon , dudy )

Tyto nastroje vznikly a? v pr?b?hu 20. stoleti . Spole?nym znakem v?ech je p?em?na elektrickych kmit? v kmity akusticke (zvukove). Elektricke kmity lze generovat nap?. r?znymi elektronickymi oscilatory , ktere mohou byt elektronkove , tranzistorove , doutnavkove a dal?i. Lze pou?it i generatory fotoelektricke, elektrostaticke, magneto-elektricke apod. Pomoci mikrofonu nebo snima?e lze na elektricke kmity p?evest i kmity mechanicke. Po zpracovani elektrickeho signalu frekven?nimi filtry a dal?imi obvody a zesileni zesilova?i je elektricka energie p?em?n?na v akustickou a ta je vyza?ena do prostoru pomoci reproduktor? . Podle vzniku tonu lze elektrofony rozd?lit na:

• mechanicko-elektricke ? jsou vybaveny elektromechanickymi generatory , v nich? vznikaji elektricke kmity. Principy jsou r?zne ( elektromagneticke , elektroopticke aj.). K nejslavn?j?im nastroj?m teto skupiny pat?i Mellotron (60. leta) a Hammondovy varhany (vyrab?ny ji? od roku 1934 ).

• elektroakusticke ? zesiluji a upravuji mechanicky vytvo?ene akusticke kmity. Svym tvarem a zp?sobem hry se mnohdy podobaji r?znym druh?m tradi?nich hudebnich nastroj?, ktere jsou n?kdy opat?eny jen snima?em . Mohou to byt nap?. kytara, klavir, akordeon, cembalo, housle, violoncello aj. ?innost hudebnika je podobna jako u nastroj? tradi?nich, zvukova barva, dynamicke rozp?ti a dal?i zvukove vlastnosti i n?ktere techniky hry se li?i. Nejroz?i?en?j?imi elektroakustickymi nastroji jsou dnes elektricke kytary .

• ?ist? elektricke ? jedna se o nastroje elektronicke , pracujici na analogovem nebo digitalnim principu. N?ktere elektronicke nastroje mohou napodobit a v n?kterych p?ipadech i nahradit zvuk tradi?nich nastroj?. To se tyka p?edev?im sampler? , ktere zaznamenavaji originalni zvuk nastroje, ktery nasledn? reprodukuji. Hlavni ulohou nastroj? tohoto typu je ov?em vytva?eni novych zvuk? a tonovych barev. Proslavenymi historickymi elektronickymi nastroji jsou Martenotovy vlny , Theremin a Trautonium (30. leta). Dnes jsou nejroz?i?en?j?i klavesove syntetizery , samplery , ale te? elektronicke bici nastroje atd. V?t?inu sou?asnych elektronickych nastroj? lze pomoci MIDI systemu vzajemn? propojovat, dalkov? ovladat, programovat nebo i ?idit po?ita?em . V sou?asne dob? lze pou?it jako hudebni nastroj te? samotny po?ita? , kde se hudebnik nemusi podilet na procesu vytva?eni zvuku standardni hra?skou technikou, ale ovladanim p?islu?neho programu.

• Seznam hudebnich nastroj?

MODR, Antonin. Hudebni nastroje. Praha: Supraphon 1982.

RYCHLIK, Jan. Moderni instrumentace. Praha: Panton 1959?1968.

ZICH, Jaroslav. Instrumenta?ni prace se skupinami. Praha 1957.

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu hudebni nastroj na Wikimedia Commons
•   Slovnikove heslo hudebni nastroj ve Wikislovniku