O Eukleidov? ?ivot? vime velmi malo, jedinym starov?kym biografickym zdrojem je n?kolik v?t helenistickeho autora Prokla v jeho p?ehledu z 5. stoleti (tedy z doby 800 let po Euklidovi). ^[1] Jako mista jeho narozeni byvaji uva?ovana libanonsky Tyr , egyptska Alexandrie, ?i sicilska Gela . ^[2] Studoval snad v Athenach na Platonov? Akademii, kde se geometrii nau?il od Eudoxa a Theaiteta. Kral Ptolemaios I. (323?283 p?. n. l.) ho povolal do nov? zalo?ene Alexandrijske knihovny (?i Museia ), kde pracoval a snad take u?il. Mezi jeho ?aky snad pat?il take Archimedes . Vedle zaklad? geometrie se v?noval i teorii ?isel , perspektiv? , ku?elose?kam a sfericke geometrii .

Jeho kniha Data pojednava o vypo?etnich postupech a obsahuje vice ne? 80 Eukleidovych p?vodnich matematickych v?t. Pat?i k nim nap?iklad v?ta o vy?ce v pravouhlem trojuhelniku (V ka?dem pravouhlem trojuhelniku je obsah ?tverce sestrojeneho nad vy?kou k p?epon? roven obsahu obdelnika, jeho? strany tvo?i use?ky p?epony rozd?leneho touto vy?kou) nebo v?ta o odv?sn? pravouhleho trojuhelniku (V ka?dem pravouhlem trojuhelniku je obsah ?tverce sestrojeneho nad odv?snou roven obsahu obdelnika, jeho? strany tvo?i p?edpona a usek p?epony p?ilehly k dane odv?sn?). ^[3]

V knize Optika polo?il zaklady studia perspektivy , v knize Zaklady hudby shrnul d?dictvi pythagorejc? . Jeho nedochovany spis Konika se stal zakladem slavneho stejnojmenneho spisu Apollonia z Pergy o ku?elose?kach . Spis V?ci tykajici se vid?ni je v?novan teorii rovinnych i konkavnich zrcadel.

Hlavnim Eukleidovym dilem jsou v?ak Zaklady ( ?ecky Stoicheia ) ve t?inacti knihach, je? za?inaji stanovenim deseti zakladnich postulat? ?i axiom? geometrie , a pak postupuji systemem ?v?ta ? d?kaz“. Obsahuji jak knihy geometricke, tak take aritmeticke , nicmen? p?evaha geometrie (9 ze 13 knih) je pro staro?eckou matematiku typicka. K nejslavn?j?im postulat?m v knize pat?i definice zlateho ?ezu . V knize te? dokazal, ?e prvo?isel je nekone?n? mnoho, a ?e odmocnina ze 2 neni racionalni ?islo . Zaklady shrnuji praci mnoha d?iv?j?ich matematik? a filosof? a jsou zdaleka nejusp??n?j?i matematickou knihou v?ech dob, ktera se u?ivala vice ne? 2000 let. Nap?iklad ve st?edov?ku se jednalo o d?le?itou u?ebnici pro intelektualy stejn? jako pro tehdej?i architekty. Na anglickych st?ednich ?kolach se pou?ivala jako st?edo?kolska u?ebnice geometrie a? do 20. stoleti.

Staro?ecky original knihy se nedochoval, nejstar?i znamy rukopis pochazi z 9. stoleti a je v dr?eni Vatikanske knihovny . V lednu roku 1887 p?edlo?il ?esky p?eklad Zaklad? v?etn? dodate?nych knih 14. a 15. Josef Smolik, jeho p?eklad v?ak nebyl publikovan. V letech 1903 a? 1907 p?elo?il Zaklady take Franti?ek Servit , jeho p?eklad vy?el v jednom svazku roku 1907. Na Zapado?eske univerzit? mirn? upravili Servit?v p?eklad pod vedenim Petra Vop?nky a znovu jej vydali v p?ti se?itech. Novy ?esky p?eklad vybranych definic a v?t spole?n? se zrcadlovym ?eckym textem je obsa?en v knize ?ecke matematicke texty .

Kniha Zaklady byla pro jeho sou?asniky psana zp?sobem, ktery nebyl p?ili? srozumitelnym. Proklos pravi, ?e se kral Ptolemaios I. optal Eukleida, zda neexistuje n?jaka sch?dn?j?i cesta k porozum?ni geometrie ne? jeho Zaklady . Eukleides pry odpov?d?l: ?Ke geometrii nevedou ?adne kralovske cesty!“ Podle n?kterych zdroj? je?t? dodal: ?Bez prace nejsou ani kola?e, ani geometrie.“ ^[2]

• 1. kniha : pojednani o zakladech geometrie, rovnob??kach, trojuhelnicich a rovnob??nicich (tvrzeni 47 d?kaz Pythagorovy v?ty )
• 2. kniha : pojednani o planimetrii
• 3. kniha : pojednani o kru?nici a kruhu
• 4. kniha : pojednani o t?tivovych a te?novych mnohouhelnicich a kru?nici vepsane a opsane
• 5. kniha: pojednani o pom?rech
• 6. kniha: pojednani o geometricke podobnosti
• 7. kniha: pojednani o teorii ?isel ,
• 8. kniha: pokra?ovani pojednani o teorii ?isel
• 9. kniha: teorie ?isel ? ?tvercova ?isla , prvo?isla , ... (tvrzeni 20 d?kaz , ?e prvo?isel je nekone?n? mnoho)
• 10. kniha: teorie iracionalnich ?isel .
• 11. kniha: stereometrie ? pojednani o geometrii t?les
• 12. kniha: pojednani o povrchu a objemu t?les
• 13. kniha: pojednani o pravidelnych (platonskych) t?lesech

Eukleidovy Zaklady je velmi stara kniha, misty mo?na i poru?ena. Nasledujici p?eklady jsou velmi volne a pou?ivaji moderni pojmy.

Zaklady za?inaji definicemi, nap?iklad:

• Bod je to, co nema ?asti.
• Use?ka je delka bez ?i?ky.
• Konce use?ky jsou body.

Nasleduji ?obecne pojmy“, je? se netykaji pouze geometrie:

• V?ci rovne jedne a te?e v?ci jsou rovne i sob? navzajem.
• Kdy? se k rovnym p?ida stejne, jsou i sou?ty stejne.
• Use?ku lze bez omezeni prodlou?it.
• Celek je v?t?i ne? jeho ?ast.

Vlastnich postulat? je p?t:

• Ka?dymi dv?ma body lze vest use?ku.
• Tuto use?ku lze libovoln? prodlou?it.
• Ka?dou use?kou lze opsat kru?nici kolem jednoho jejiho konce.
• V?echny prave uhly jsou si rovny.
• M?jme p?imku a bod. Timto bodem lze vest jen jednu rovnob??ku s danou p?imkou.

• Planetka 4354 se jmenuje Euclides .
• Euclides je krater na M?sici (7,4°?S, 29,5°?W, 12?km v pr?m?ru, 1,3?km hloubka)

• M. Be?va?ova, Eukleidovy Zaklady, jejich vydani a p?eklady. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2002. 297 s. D?jiny matematiky; sv. 20. ISBN  80-7196-233-3 . pdf
• Fr. Servit, Eukleidovy Zaklady , Jednota ?eskych mathematik?, Praha, 1907. pdf
• P. Vop?nka, Uhelny kamen evropske vzd?lanosti a moci. Rozpravy s geometrii 1.-4. Praha, 2000.
• P. Vop?nka, Horizonty nekone?na . Praha, 2004.
• Eukleides, Zaklady; knihy I-IV. Nakladatelstvi OPS, 2008.
• Eukleides, Zaklady; knihy V-VI. Nakladatelstvi OPS, 2009.
• Eukleides, Zaklady; knihy VII-IX. Nakladatelstvi OPS, 2010.
• Eukleides, Zaklady; knihy XI-XII. Nakladatelstvi OPS, 2012.
• Eukleides, Zaklady; kniha X. Nakladatelstvi OPS, 2013.

• Eukleidovska geometrie
• Eukleidovy Zaklady

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Eukleides na Wikimedia Commons
•   Osoba Eukleides ve Wikicitatech
•   Autor Eukleides ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v? Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Eukleides
• Natura
• Fr. Servit: Eukleidovy Zaklady - cs , kompletni ?esky p?eklad v?ech 13 knih Eukleidovych Zaklad?.
• Euclid's elements - en , V?ech 13 knih s vysv?tlujicimi diagramy (Java) z Clark University.
• Benatsky tisk Elementa Geometriae z roku 1482
• Byzantsky rukopis Elementa z r. 888
• Euclid by Charlene Douglass. ?ivotopis a bibliografie - en .