Ostroh byl osidlen od eneolitu . Ve star?i dob? bronzove zde stalo opevn?ne hradi?t? un?ticke kultury . Pozd?ji bylo na n?kolik stoleti opu?t?no a?k?novemu osidleni do?lo a? v? dob? hal?tatske a? latenske . ^[2]

V?letech 1962?1975 zde probihal archeologicky vyzkum Josefa Pola?ka z? Jiho?eskeho muzea zam??eny na zji?t?ni struktury opevn?ni, osidleni a?pr?b?h p?edpokladane p?istupove cesty. V?terenni vln? byvaleho prav?keho valu bylo zji?t?no kamenne jadro tvo?ene nasucho kladenymi kameny. Dale byla zji?t?na koncentrace materialu v?mist? p?edpokladane brany v?severovychodni ?asti ostrohu a?seskupeni kamen? u?vn?j?iho obvodu valu, snad zbytk? podezdivek chat. ^[3]

Na lokalit? je mno?stvim nalezenych tyglik? a?zbytkem h?ivny a?strusky dolo?eno kovolitectvi , sklad surove tuhy , n?kolik drobnych bronzovych p?edm?t?, ?tipana industrie a?dva ji? d?ive (1946, 1960) objevene depoty s?bronzovymi sekerkami , bronzovym naramkem dokladajicim kontakty se straubinskou kulturou , dal?i dva naramky a?d?banek s?250 jantarovymi koralky. Vyroba keramiky na lokalit? nebyla dolo?ena.

Typologicky rozbor nalezene keramiky za?azuje trvani hradi?t? od po?atku star?i doby bronzove do un?ticko- v?te?ovske faze. V?obdobi nastupu mohylovych kultur hradi?t? nahle zaniklo. ^[4]

V?roce 1349 vydal kral Karel IV. listinu, v?ni? povolil stavbu hradu bratr?m Jo?tovi , Petrovi , Janovi a? Old?ichovi z?Ro?mberka . Stavba hradu pote prob?hla v?dal?im desetileti. ^[5] Prokazateln? hrad stal v?roce 1383, kdy je uvad?n pod n?meckym nazvem Maidstein. O?rok pozd?ji zastaval funkci purkrabiho Jind?ich Kocovec ze Svr?na. ^[6] Old?ich?v syn Jind?ich?III. z?Ro?mberka byl vyznamnym ?lenem panske jednoty a?roku 1394 na Maid?tejn? v?znil zajateho krale Vaclava?IV. ^[5] Purkrabim byl v?letech 1394?1403 Vojt?ch z?Kraselova. Jind?ich zem?el v?roce 1412 a?novym majitelem hradu se stal Old?ich?II. z?Ro?mberka , ktery hrad na po?atku husitskych valek postoupil Vilemovi z?Pot?tejna. V?roce 1420 byl hrad oble?en vojskem Jana ?i?ky , ^[6] ktere pobo?ilo podhradni m?ste?ko , ale samotny hrad odolal. ^{[ zdroj? ]}

Roku 1426 se hrad vratil zp?t do rukou Old?icha z?Ro?mberka, ktery z?n?j v?poslednich letech ?ivota u?inil sve sidlo. Kdy? zem?el, p?ipadl hrad jeho synovi Janovi z?Ro?mberka . V?neklidnych dobach druhe poloviny patnacteho stoleti byla posilena hradni posadka, ktere velel purkrabi Kuna? z?Machovic. Na hrad? v?te dob? (1470) bylo 24 st?elc? a?inventa? zasob uvadi 21 kulek do tarasnice , kopu kulek do pi??al , t?icet kop ?ip?, dva sudy st?eli??, deset pavez , t?i soudky prachu, patnact pi??al, dv? m?d?ne tarasnice a?jednu houfnici . Po Janovi hrad zd?dil Petr z?Ro?mberka , ktery v?roce 1506 na hrad? provedl posledni opravy, ale nadale ho ji? neudr?oval a?v?roce 1541 se hrad p?ipomina jako pusty. ^[6]

Hrad byl tvo?en slo?itym komplexem pohodlneho dvoupalacoveho jadra, hospoda?skeho p?edhradi , rozsahleho vn?j?iho opevn?ni a? latranu na upati kopce. ^[7]

Nejvy??i ?ast hradu zaujalo obdelne hradni jadro tvo?ene dv?ma palaci, ktere mezi sebou sviraly hradbami uzav?ene nadvo?i. Vstupovalo se do n?j klenutym pr?jezdem ve st?edu vychodniho palace. Ob? budovy byly t?ipatrove a?v?ka?dem pat?e byly t?i mistnosti s?plochym stropem. Osv?tlovala je velka okna, ale ta byla krom? t?etiho patra z?obrannych d?vod? obracena jen do nadvo?i. Na nadvorni stran? t?etiho patra zapadniho palace byla mala arky?ova kaple s? ?ebrovou klenbou . S?vyjimkou vstupni strany obihal hradni jadro parkan . Podobn? ?e?ene hradni jadro pou?ili Ro?mberkove na Helfenburku. ^[7]

Pod jadrem se nachazelo p?ibli?n? trojuhelnikove p?edhradi s?okrouhlou v??i na skale ve vychodnim cipu. P?istup umo??ovala opevn?na cesta chran?ne dv?ma branami, z?nich? prvni byla v??ova. T?eti, takte? v??ovou branou, se vstupovalo do p?edhradi. Prvni brana byla navic hradbou spojena s?parkanovou zdi okolo hradniho jadra. Na toto opevn?ni navazovala take hradba latranu, ktera obihala cele navr?i s?hradem. Samotna ze? se z?velke ?asti dochovala, ale podobu m?ste?ka nezname. ^[7]

V?obdobi p?ibli?n? od konce husitskych valek do poloviny patnacteho stoleti bylo nutne posilit obranny system hradu tak, aby mohl lepe odolavat p?ipadne palb? d?lost?electva. Na severni stran? parkanu proto vznikly dv? obdelne d?lost?elecke ba?ty a?t?eti byla postavena na jihu pod v??i t?eti brany. Pravd?podobn? se jedna o?jeden z?nejstar?ich pokus? o?zaji?t?ni u?inne obrany p?ed d?lost?elbou. Podobnym zp?sobem byly zaji?t?ny dal?i ro?mberske hrady: Choustnik a? Zvikov . ^[7]

Hrad pat?i m?stysu K?em?e a?po zaplaceni vstupneho je p?istupny celoro?n? v?dob? denniho sv?tla. ^[8] Okolo hradu vede ?erven? zna?ena turisticka trasa z? Bor?ova nad Vltavou do Zlate Koruny a??lut? zna?ena trasa k??elezni?ni zastavce v? Holubov? . Z?v?t?i ?asti podel turistickeho zna?eni pro p??i je zna?ena take cyklotrasa ?.?1127 ze Zlate Koruny do Holubova. ^[9]

V?blizkem okoli lze nav?tivit nap?iklad kla?ter ve Zlate Korun? , keltske oppidum T?isov , p?irodni rezervaci Holubovske hadce nebo nejvy??i horu Blanskeho lesa Kle? . ^[9]

• DURDIK, Toma?. Ilustrovana encyklopedie ?eskych hrad? . Praha: Libri, 2002. 736?s. ISBN  80-7277-003-9 . Heslo Maid?tejn, s.?350?351.  
• KYPTA, Jan ; VESELY, Jan . Obytna stavba v parkanu hradu Div?iho Kamene. Pr?zkumy pamatek . 2012-08-31, ro?. XIX, ?is. 1, s. 87?100. Dostupne v ramci WikiProjektu Knihovna . ISSN 1212-1487 .  
• SEDLA?EK, August . Hrady, zamky a tvrze Kralovstvi ?eskeho: Bud?jovicko . Svazek III. Praha: Ji?i ?i?ek ? ViGo agency, 2000. 294?s. Kapitola Men?tein, s.?60?71.  
• HAJNA, Milena. Ro?mberkove. Cestovni pr?vodce . ?eske Bud?jovice: Narodni pamatkovy ustav, 2011. 302?s. ISBN  978-80-85033-32-8 . S.?52?54.  

• Seznam hradi?? v Jiho?eskem kraji
• Seznam hrad? v Jiho?eskem kraji

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Div?i kamen na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky