O ?ivot? Aristarcha nemame tem?? ?adne udaje, nebo? ?il ve 3. stol. p?. n. l. Narodil se na ostrov? Samos u pob?e?i Male Asie . Tato oblast byla skute?nou ?lihni geni?“. Pochazeli odtud prvni ?e?ti filozofove, kte?i p?estali v??it starym myt?m a pokusili se objasnit, jak vesmir doopravdy vypada a funguje. Na Samu se narodil i slavny Pythagoras . Jeho nasledovnici byli skute?nymi zakladateli v?deckych uvah o na?i planetarni soustav?. Jako prvni si uv?domili, ?e nelze pouhym pohledem jednozna?n? rozhodnout, ktere t?leso se pohybuje a ktere z?stava v klidu.

Jako ka?dy u?enec sve doby byl ?ek a p?sobil v Alexandrii , ktera se za vlady Ptolemaiovc? stala hlavnim centrem anticke v?dy a vzd?lanosti. Tem?? v?echny jeho spisy byly pozd?ji ztraceny nebo zni?eny. Jeho teorie proto zname jen z knih jinych autor?, kte?i se o n?m zmi?uji.

Dochoval se jen maly spis O velikosti a vzdalenosti Slunce a M?sice , ktery polo?il prvni zaklady pokus?m o geometricke zm??eni vzdalenosti mezi uvedenymi t?lesy a na?i planetou. Podle spisovatel? byl take vynalezcem mnohych slo?itych stroj? a take komplexn?j?ich slune?nich hodin a zavedl pojem velky rok (annus magnus), ktery se rovnal 2484 rok?m.

Je mu take p?ipisovano sestrojeni pom?cky skafe (kamenne slune?ni hodiny s ?iselnikem na vnit?ni stran? dute polokoule a vertikalnim ukazatelem s vrcholem uprost?ed).

Aristarchos take studoval filosofii , zabyval se peripatetickou filosofii, ktera rozvijela a branila Aristotelovy my?lenky.

Nejvice proslul jako zakladatel heliocentrickeho modelu. Jako prvni prohlasil, ?e ve st?edu soustavy le?i nehybne Slunce a Zem? a planety kolem n?j obihaji. Zem? ob?hne kolem Slunce jednou za rok a jednou za den se oto?i kolem sve osy. V te dob? bylo znamo p?t planet , ktere se pohybovaly nerovnom?rn? a n?kdy se dokonce zastavovaly a n?kolik dni ?couvaly“. Astronomove se sna?ili rozlu?tit tento proces, na ktery jim poskytl odpov?? a? Aristarch?v system.

Z velikosti zemskeho stinu na M?sici p?i zatm?ni vyvodil, ?e Slunce musi byt mnohem v?t?i ne? Zem?. A poprve se take pokusil m??enim zjistit, jaky je vzajemny pom?r velikosti Zem? , M?sice a Slunce . Do?el k zav?ru ?e M?sic je asi t?ikrat men?i (ve skute?nosti 0,273), kde?to Slunce skoro sedmkrat v?t?i ne? Zem? (ve skute?nosti 109krat). Dale take usoudil, ?e vzdalenost ke Slunci je 19krat v?t?i ne? vzdalenost k M?sici (ve skute?nosti 395krat). To jsou sice velmi nep?esna ?isla, proto?e Aristarchos siln? podcenil velikost a tudi? i vzdalenost Slunce, ale metoda, kterou pou?il, byla spravna. P?esn?j?i m??eni bylo provedeno a? v 17. stoleti . K dovr?eni v?eho Aristarchos prohlasil, ?e vesmir je nekone?ny a hv?zdy jsou jina Slunce.

Je roz?i?enym omylem, ?e heliocentrismus byl Aristarchovymi sou?asniky pova?ovan za svatokrade?ny . Historik v?dy Lucio Russo po?atky toho omylu spojuje vydanim Plutarchova spisu O zdanlive tva?i na M?sici , Gillese Menageho v 17. stoleti . V originalnim dile Aristarchos ?ertuje s Kleanthem , ktery je hlavou stoik? , uctiva?em Slunce a odp?rcem heliocentrismu a tvrdi ?e by m?l byt obvin?n z bezbo?nosti. Menageova verze, vydana kratce po procesech s Galileem a Giordanem Brunem , zam?nila 4. pad ( akuzativ) s 1. padem ( nominativ) , tak?e je v ni Aristarchos, ten kdo je obvi?ovan z bezbo?nosti. Vysledna mylna p?edstava o izolovanem a pronasledovanem Aristarchovi se zachovala. ^[1]

Trvalo pak vice ne? 17 staleti, ne? polsky astronom Mikula? Kopernik (1473?1543) my?lenku Aristarcha ze Samu znovuobjevil a dal ?ekovi za pravdu. Proto byva n?kdy Aristarchos zvan starov?kym Kopernikem.

Je po n?m pojmenovano:

• impaktni krater Aristarchus na p?ivracene stran? M?sice
• asteroid Aristarchus (3999)
• leti?t? na jeho rodnem ostrov? Samos

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Aristarchus of Samos na anglicke Wikipedii.

• Encyklopedie antiky . Praha: Academia 1973, str. 71.
• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Aristarchos, Sv. 2, str. 707

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Aristarchos ze Samu na Wikimedia Commons