Proces tvorby architekta nepro?el modernizaci do pozdniho 19. stoleti. P?edtim architekti m?li ateliery a r?znorody zp?sob vzd?lavani od konven?ni formy vyuky jako na Ecole nationale superieure des beaux-arts (?kola vytvarnych um?ni) ve Francii , ktera byla zalo?ena v polovin? 17. stoleti po nekonven?ni, kdy studenti pracovali v architektonickych atelierech dokud nedosahla profesni nezavislost. Vytvo?ila se take skupina architekt? s vlastnimi finan?nimi zdroji zejmena ve Velke Britanii v 18. stoleti jako nap?iklad Lord Burlington (Chiswick House 1723?49). N?kte?i architekti p?e?li k tomuto povolani z jinych um?leckych disciplin jako nap?iklad socha? Gian Lorenzo Bernini , scenografove Filippo Juvarra a John Vanbrugh nebo socha? Michelangelo Buonarroti .

V roce 1440 florentsky architekt Leon Battista Alberti napsal knihu De Re Aedificatoria, vydanou v roce 1485 , rok p?ed znovuvydanim prvniho svazku Vitruvit, jeho? autorem byl anticky technik a architekt Marcus Vitruvius Pollio . Alberti jako prvni definoval postaveni architekta, ktery by se m?l v prvni ?ad? zabyvat konstruk?nim systemem s ohledem na vlastnostmi prost?edi, material? a stavebnich princip?, v druhe ?ad? s artikulaci dila vzhledem k vyu?iti a pot?eby jeho u?ivatele a ve t?eti ?ad? by se m?l architekt zabyvat proporci a vyzdobou budovy. Zakladem povolani architekta je neustale vytva?eni ?ivotnich prostor pro jednotlive okruhy lidske ?innosti, jeho schopnost a znalosti pot?ebne k vytvo?eni navrhu a zaru?ujici jejich vyu?iti ve v?ech stupnich navrhu a realizace, architekt musi projit neustalym procesem vzd?lavani podpo?enym zku?enostmi z praxe. Prace architekta spojuje discipliny jako je matematika , v?da , um?ni , technologie , sociologie , politika , historie , filozofie a jeho vlastni p?istup. Pollio jako prvni znamy teoretik na poli architektury tvrdil: ?Architektura je v?da vychazejici z mno?stvi jinych v?d a lemovana ?irokym okruhem podrobnych znalosti, ktere pomahaji vytvo?it postoj k um?ni.“ Dodava, ?e ?architekt by m?l byt zb?hly v hudb? a astronomii .“ Polliova rozsahla definice architekta ve svem p?enesenem vyznamu plati i v sou?asnosti navzdory komerci a vypo?etni technice, ktera do zna?ne miry zm?nila p?istup moderniho architekta v procesu tvorby.

Nejpresti?n?j?im ocen?nim pro architekty je Pritzkerova cena , ?asto nazyvana ? Nobelovou cenou za architekturu“.

Architekt je osoba, navrhujici podobu ?ivotniho prostoru ?lov?ka. V ?R je ozna?eni architekt vazano na akademicke tituly ? Ing. arch. (absolvent in?enyrskeho studia V?), pop?ipad? akad. arch. od roku 1994 MgA. (absolvent um?lecke V?) ? nebo autorizaci ?eskou komorou architekt? (obory autorizace: architektura, uzemni planovani a zahradni architektura ). P?esto se dnes roz?i?uje pou?iti ozna?eni architekt i pro tzv. softwarove ?architekty“, co? jsou v?t?inou absolventi zcela jineho studia.

Architekti jsou profesionalove, kte?i musi ?asto navrhovat stavby s ohledem na bezpe?nost a zdravi lidi. Vybrane ?innosti ve vystavb? , ^{[pozn. 1]} jejich? vysledek ovliv?uje ochranu ve?ejnych zajm? ve vystavb?, mohou samostatn? vykonavat pouze fyzicke osoby, ktere ziskaly opravn?ni k vykonu t?chto ?innosti podle zakona ?.?360/1992 Sb. jako autorizovany architekt , autorizovany in?enyr nebo autorizovany technik. Autorizovane osoby v ?eske republice registruji ?eska komora architekt? a ?eska komora autorizovanych in?enyr? a technik? ?innych ve vystavb? . P?edpokladem pro p?ihla?eni ke zkou?ce odborne zp?sobilosti je absolvovani p?edepsaneho akademickeho vzd?lani a odborne praxe pod vedenim autorizovaneho architekta. Seznam ?kol s uznanym vzd?lanim spravuje autoriza?ni rada ?eske komory architekt?. Akademicke vzd?lani v architektonickych oborech je potvrzeno titulem in?enyr architekt (Ing. arch.), MgA. (na um?leckych ?kolach) nebo Ing. (v p?ipad? krajina?ske architektury). Po usp??nem absolvovani zkou?ky odborne zp?sobilosti se uchaze? stava autorizovanym architektem slo?enim slibu:

?Slibuji na svou ob?anskou ?est a sve sv?domi, ?e jako autorizovany architekt budu p?i sve praci usilovat o vytva?eni kvalitnich architektonickych d?l, budu ctit zajmy klient?, jako? i zajmy ve?ejne, budu respektovat p?irodni a kulturni hodnoty a budu se v?dy ?idit profesni etikou architekta.“

Stalo se pravidlem, ?e architekti sout??i o ziskani ukolu na vyznamna ve?ejna dila v architektonickych sout??ich , ktere se diky b?hu doby staly osv?d?enym nastrojem.

• dvorni architekt

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu architekt na Wikimedia Commons
•   Tema Architekt ve Wikicitatech
•   Slovnikove heslo architekt ve Wikislovniku
•    Wikidata pou?ivaji Architekt jako vlastnost P84 ( pou?iti )
• Architekt v Pr?vodci sv?tem povolani