Operato?i vypnuli nouzovy system, aby zabranili havarijnimu odstaveni reaktoru. Pak uzav?eli p?ivod pary do turbiny. Tim vzrostla teplota a tlak chladici vody.

?t?te take

Hra se strachem je mocnou ruskou zbrani. Zaporo?i ale neni ?ernobyl, zd?raz?uje Dana Drabova

Vykon reaktoru prudce rostl. To nevydr?ely palivove ?lanky a praskly. Jejich ulomky spadly do chladici vody, ktera se p?em?nila v paru. Para zvedla tisicitunove viko reaktoru a nastala prvni exploze. Z reaktoru unikala radioaktivita, dovnit? za?al vnikat vzduch a uvnit? ho?et grafit. Kov palivovych trubek za?al reagovat s vodou a vznikly vodik zp?sobil druhou explozi.

?Byl to naprosto stupidni experiment. Moskva ho na?idila ?ad? jadernych elektraren, ale nap?iklad ?editel elektrarny v Sosnovem Boru v Leningradske oblasti jej odmitl provest, proto?e se obaval mo?nych rizik,“ ?ekl jaderny fyzik Franti?ek Janouch.

Jak spo?itat mrtve?

I po ne?t?sti v japonske Fuku?im? z?stava havarie v ?ernobylu nejhor?i civilni jadernou katastrofou na sv?t?. A?koli Mezinarodni agentura pro atomovou energii hodnoti co do zava?nosti ob? udalosti 7. (nejvy??im) stupn?m, nasledky v ?ernobylu byly v?t?i.

?t?te take

Po ?ernobylu se nenarodilo 400 chlape?k?, ?ika novina? Va?k?. Nasledky havarie mapuje u? leta

Do zna?ne miry za to mohla snaha komunistickeho re?imu rozsah nehody p?ed ve?ejnosti utajit. Nekone?ne uklid?ovani obyvatel evropske ?asti Sov?tskeho svazu a pozd?ji cele Evropy (?Nic zava?neho se ned?je…“) se podepsalo na zdravi obyvatel Ukrajiny.

Syndrom akutniho oza?eni byl potvrzen u 134 pracovnik? elektrarny a hasi??. Z toho 31 lidi zem?elo b?hem n?kolika m?sic? po nehod?, dal?ich 19 lidi zem?elo na nasledky oza?eni v pr?b?hu let. Dev?t d?ti zem?elo na rakovinu ?titne ?lazy a odhadem 3 940 lidi zem?elo nebo m??e zem?it na rakovinu zp?sobenou oza?enim.

P?imo p?i explozi zahynuli dva pracovnici elektrarny. Tyto udaje, zve?ejn?ne ve zvla?tni zprav? Mezinarodni agenturou pro atomovou energii, vzbudily kritiku u ?asti nezavislych expert?, ochranc? ?ivotniho prost?edi a humanitarnich organizaci.

Podle nich zprava podstatn? zmirnila v?echny p?edchozi udaje. Ukrajinske u?ady nap?iklad uvad?ly po?atkem tohoto stoleti, ?e v souvislosti s vybuchem zem?elo p?es 125 tisic lidi. Hnuti Greenpeace zase spo?italo, ?e na nasledky nemoci zem?elo nebo v budoucnosti zem?e na 200 tisic lidi.

Sto rubl?, medaili a vodku

Nejvy??im davkam radiace bylo vystaveno 200 tisic likvidator? nasledk? havarie. ?lo p?edev?im o zachrana?e, vojaky a horniky, kte?i ?li ?dobrovoln?“ pomahat do zasa?ene oblasti.

Nap?iklad vojaci byli do ?ernobylu nakomandovani bez mo?nosti rozkaz odmitnout. Vyjimkou nebyli vojaci z povolani, kte?i do posledni chvile netu?ili, kam a pro? jedou.

Czech Press Photo 2011 - Portret, 1. misto: Likvidato?i z ?ernobylu | foto: Petr Toman

Co se v ?ernobylu d?lo, p?ed?ilo nejhor?i p?edstavy. Sv?d?i o tom fotograf Igor Kostin, ktery byl na mist? tragedie jako jeden z prvnich. Sledoval vojaky, kte?i se v t?sne blizkosti vybuchleho reaktoru pohybovali bez jakekoli ochrany p?ed za?enim a radioaktivnim prachem.

?Nikdo se nad tim nepozastavoval. P?isne na?izeni zakazovalo ka?demu, kdo byl do v?ci zasv?cen, o radioaktivnim nebezpe?i mluvit, aby vojaci pomoc neodmitli,“ vzpominal Kostin, ktery se pozd?ji dostal a? na st?echu t?etiho bloku ?ernobylske elektrarny.

V?ude le?elo po vybuchu sousedniho reaktoru rozmetane radioaktivni palivo. Radiace byla tak vysoka, ?e na st?e?e mohl ?lov?k z?stat jen n?kolik vte?in.

Antonin Kratochvil: ?ernobyl / Z vystavy v Manesu, kv?ten 2011 | foto: Antonin Kratochvil , Vystavni si? Manes

?Ka?demu vojakovi dali dv? role olov?neho platu. Na?ezal si olovo na kousky a dal na pate?, hlavu, p?irozeni a do bot. Celkem na vas viselo 40 kilo olova. Na signal sireny takovy vojak vyb?hl na 20 a? 40 vte?in na st?echu, nabral na lopatku palivo, vhodil ho do ?tvrteho reaktoru a vratil se zp?t. Dostal 100 rubl?, medaili a panaka vodky,“ ?ekl Igor Kostin redaktorovi ?eskeho rozhlasu, kdy? mu popisoval ?sov?tsky“ zp?sob likvidace jaderne havarie.

Lide bez domova, bez spanku

Celkem bylo za ?posti?eneho nasledky ?ernobylske tragedie“ ozna?eno 7 milion? lidi v B?lorusku, Rusku a na Ukrajin?.

P?es 100 tisic lidi ma na Ukrajin? status ?invalidy ?ernobylu“ a odbornici hovo?i o takzvane ztracene generaci: o lidech, kte?i krom? nemocemi z oza?eni trpi take dlouhodobym traumatickymi syndromem. Neustale se jim vraceji vzpominky na havarii a odstra?ovani nasledk?, ?asto se jim o udalosti zda a maji trvale poti?e se spankem.

?t?te take

?Od havarie radiaci vycitim na vlastni k??i, u vas ve studiu je to v klidu,“ ?ika likvidator z ?ernobylu

Nezanedbatelne je i psychicke stradani t?ch, kte?i byli evakuovani z radiaci nejvice zasa?ene zony a pravd?podobn? u? se do byvalych domov? nikdy nevrati.

M?ste?ko Pripja? s 50 tisici obyvateli, ktere se nachazelo t?i kilometry od elektrarny, bylo cele evakuovano b?hem 36 hodin po katastrof?. B?hem nasledujicich tydn? bylo z oblasti 30 kilometr? kolem elektrarny evakuovano dal?ich 70 tisic lidi. Celkov? bylo kv?li katastrof? evakuovano 350 tisic osob.

Samostatnou kapitolou je zp?sob, jakym o ?ernobylskem ne?t?sti informoval Sov?tsky svaz a ostatni zem? tehdej?iho sov?tskeho bloku. ?lo o typickou ukazku socialisticke propagandy, ktera na jedne stran? zatajovala vlastni neusp?chy, na druhe stran? uto?ila na zapadni sd?lovaci prost?edky, ktere se sna?ily o nehod? objektivn? hovo?it. Prav? rozhlasove vysilani ze dn? po ?ernobylske havarii p?ipomene dal?i po?ad z cyklu Archiv Plus, ktery jsme v premie?e vysilali v roce 2016.