Nabo?enska tolerance v Albanii

27. srpen 2011

Na Albanii by je?t? p?ed dvaceti lety sazel malokdo. Zaostala zem? byla zmitana kriminalitou a korupci a o jejim zapojeni do evropskych struktur nemohla byt v?bec ?e?. Dnes je Albanie nejen ?lenem NATO a kandidatem ?lenstvi v Evropske unii, ale i ?astym cilem turist? i podnikatel?. K tomu je zemi p?ikladne nabo?enske tolerance.

Albanie je dnes p?eva?n? muslimskou zemi, ale jeji minulost utva?elo p?edev?im k?es?anstvi. Dlouho byla toti? k?i?ovatkou mezi latinskym a byzantskym sv?tem, co? p?ipomina ?ada dodnes zachovalych sakralnich objekt? - na severu zem? katolickych, na jihu pravoslavnych. V 15. stoleti se Albanie dostala pod nadvladu osmanske ?i?e a s ni p?i?el i islam. Zm?ny v nabo?enskem ?ivot? ov?em nebyly nijak vyrazne, konstatuje P?emysl Vin? z fakulty humanitnich studii UK.

P?emysl Vin? : ?Spousta Albanc? se k islamu p?ihlasila pouze formaln?, aby nemuseli platit dan? nebo odvad?t syny do armady. V?t?inov? p?istoupili na islam a? v 17 a 18. stoleti. Rozhodn? se ale nejedna o muslimskou zemi v b??nych p?edstavach. Albanie je velice tolerantni zem?. Konstaninopolsky patriarchat, pod ktery to ortodoxni obyvatelstvo i b?hem Osmanske ?i?e pat?ilo, se t??il vyznamne autonomii a albanske k?es?anske oblasti si mohly uchovat ur?itou nezavislost.“

V 19. stoleti si ziskal mezi Albanci oblibu bekta?ismus. Jeho zakladnimi principy jsou mysticka spojeni, intelektualni ?est a univerzalni tolerance. Bekta?ove zvou ?eny k nabo?enskemu vzd?lavani a v??i, ?e prace je povinnost, kterou si mu? ziskava pravo na ob?ivu. Kombinuji tak nabo?ensky liberalismus s humanistickymi idealy, ?im? o n?kolik stoleti p?edb?hli evropske osvicenstvi. Jejich vztah k ostatnim muslim?m osv?tluje byvaly zpravodaj ?eskeho rozhlasu na Balkan? Martin Je?ek.

Nevšední žlutooranžová mešita v Albánii

Martin Je?ek : ?Bekta?ove se vyzna?uji tim, ?e jsou volnomy?lenka?i, maji t?eba voln?j?i vztah k alkoholu. V?t?ina albanskych muslim? jsou sunite s relativn? lidovym p?istupem k islamu, ale p?ece jen ty bekta?e vidi jako n?co tro?ku zvla?tniho. Ilustruje to jedna anekdota: P?ijde bekta?sky mnich do me?ity a za?ne provolavat: "Allahu, prosim, dej mi lahev rakie. Vedle stoji pravov?rny sunita: "?lov??e, ty jsi se zblaznil? Nema? nic jineho, ne? abys ?adal Allaha o lahev rakie? V?dy? vi?, ?e nesmi? pit, a u? v?bec ne v me?it?". Bekta? na to: "A co po n?m mam chtit? Allah je v??i m? milosrden, ja jsem upln? spokojen, tak co bych m?l jineho chtit, ne? lahvinku rakie, kterou prav? te? nemam.“

Albanii sveho ?asu prohlasil jeji komunisticky v?dce Enver Hod?a za prvni ateisticky stat na sv?t?. Dnes se k islamu hlasi asi 70% obyvatel a o zbytek se d?li pravoslavni a katolici. Me?ity i kostely vlastni stat a stara se o n? stejnou m?rou. ?asto to byvaji nejlepe opravene objekty v ?irokem okoli.

autor: Jakub ?i?ka
Spustit audio