S obvin?nim mn? sd?lenym nesouhlasim
Rozhovor s V.P.Brjuchanovem, ktery byl ve fukci ?editele ?ernobylske jaderne elektrarny v roce 1986.
Viktor Petrovi? Brjuchanov se narodil 1. prosince 1935 v m?st? Ta?kentu. Po ukon?eni energeticke fakulty Ta?kentskeho polytechnickeho institutu v r. 1959 pracoval na Angrenske tepelne elekrarn? jako: dozorce deaeratorniho za?izeni, strojnik napajecich ?erpadel, pomocnik mechanika turbin, mechanik turbiny, senior mechanik turbinoveho cechu, na?elnik sm?ny, na?elnich turbinoveho cechu. Od roku 1966 pracoval na Slavjanske elektrarn? jako: senior mistr, zastupce na?elnika koteln? - turbinoveho cechu, na?elnik koteln? - turbinoveho cechu, zastupce hlavniho in?enyra. Od dubna 1970 do ?ervence 1986 byl ?editelem jaderne elektrarny V. I. Lenina ?ernobyl (?AES). Od ?ervence 1986 do ?ervna 1987 byl zastupce na?elnika provozn? - technickeho oddilu ?AES.
Je laureatem ceny republiky USSR r. 1978. Dale ziskal tato vyznamenani: ocen?ni Rudy ?ad Prace (1978), ocen?ni ?ijnove revoluce (1983), medaile "za vzornou praci p?i oslavach 100. vyro?i narozeni V.I.Lenina" a "?ad prace" a ?estne uznani vrchniho sov?tu USSR (1980).
?len KPSS (Komunisticka Strana Sov?tskeho Svazu) od 1966 do 1986. V roce 1986 byl delegatem XXVII. sjezdu KPSS. V obdobi 1970 a? 1986 byl n?kolikrat zvolen ?lenem vyboru Kievske oblasti, ?ernobylskeho rajonu a Pripjatske m?stske stranicke komise, narodnim zastupcem ?ernobylskeho a Pripjatskeho rajonu.
?enat, ?ena Valentina Michailovna, in?enyr - energetik, v r. 1975 - 1990 star?i in?enyr provozniho oddilu ?AES, nyni v penzi.
D?ti - syn Oleg a dcera Lilija.
3. ?ervence 1986 vylou?en politickym vyborem "za zava?ne chyby a nedostatky p?i pln?ni pracovnich povinnosti s d?sledky havarie s t??kymi nasledky" z komunisticke strny SSSR.
20. ?ervence 1987 odsouzen Vrchnim soudem SSSR k trestu ztraty 10 let?m svobody.
Od srpna 1991 ?ije v Batutinske ?tvrti m?sta Kieva, od unora 1992 je zam?stnancem statniho podniku "Ukrinterenergo". Podilel se na likvidaci nasledk? ?ernobylske havarie a je invalidou 2. stupn?.
Viktore Petrovi?i, je pravda, ?e par minut po havarii, kdy? jste uvid?l rozvaliny 4. bloku, jste prohlasil "Tak za tohle m? ?eka kriminal" ?
A kdo vam to ?ekl?
Sly?el jsem o tom od n?kolika pracovnik? ?AES ...
Nevim, kde to vzali. Kdy? jsem p?ijel na misto havarie, v aut? krom? ?idi?e a na?elnika technickeho oddilu, ktereho jsme vzali cestou, nikdo nebyl ... Nevzpominam si, kdo by to mohl sly?et.
No a mohl jste n?co takoveho ?ici?
Asi ano.
Pro?? Nev?del jste tenkrat podrobnosti o tom, co se p?esn? p?ihodilo?
Ano, nev?d?l. Prvni informace byla jen par slov. Kratce po vybuchu mi dom? zavolal na?elnik chemickeho cechu Semjonov, ktery bydlel na kraji m?sta blizko k elektrarn?: Na stanici se n?co stalo, sly?el jsem rachot a vid?l plameny". Zavolal jsem na stanici dozor?i telefonistce, ?ekla mi, ?e do?lo k havarii. Nakazal jsem ji, a? obvola v?echny, kte?i se volaji v takovych situacich, oblekl se a vy?el na ulici. Docela rychle p?ijel stra?ny autobus. Kdy? jsme p?iji?d?li k administrativni budov?, vid?l jsem, ?e na 4. bloku chybi kus st?echy. Tehdy mi bylo jasne, ?e se stalo n?co moc va?neho.
A v okam?iku, kdy jste usly?el o havarii poprve, vas napadlo, ?e to bude tak fatalni?
Ne, ?adne p?edtuchy, nic takoveho. Provoz je provoz, mohlo se stat cokoliv. Jakekoliv odpojeni bloku od sit? se nazyva havarie i kdy? p?i?inou m??e byt, ?e n?jaky manometr v systemu ochrany uka?e veli?inu trochu odli?nou od normy a blok je hned odpojen.
Jist? jste si po Semjonov? telefonatu dal havarii do souvislosti s experimentem, ktery se v elektrarn? provad?l ?
Tak to mne v?bec nenapadlo. A v?bec, vadi mi, kdy? se zkou?ce, ktera se provad?la na 4. bloku, ?ika experiment. Byla to b??na, p?edpisy stanovena prov?rka ochrannych system? reaktoru. Podle v?ech organiza?nich dokument? se m?la provad?t p?ed odstavenim bloku na planovanou odstavku. To je projektovana situace, projektovane provedeni. D?lalo se to, aby se objevily nedostatky a ty se v dob? odstavky odstranily. Jinak by vam potom r?zne skupiny p?edhazovaly: "A pro? jste system d?kladn? neprov??ovali?". Den p?edem byl p?ipraven program prov?rky. Potvrdil ho, jak je i podlo?eno, hlavni in?enyr. Ja jsem o tom ani nev?d?l. A kdyby ano, nic by to na tom nezm?nilo. V t?chto otazkach m?l moji plnou d?v?ru.
Nicmen?, plnym schvalenim program nepro?el ...
Ano, zde ud?lal personal chybu - program se m?l ukazat konstruktor?m reaktoru. Podobne prov?rky se provad?ly p?edtim na 3. bloku a tenkrat byly v?echny formality v po?adku. V?echno prob?hlo bez problem?. Na 1. a 2. bloku se neprovad?ly - projekt je nepo?adoval. Tak?e tvrzeni, ?e si Brjuchanov a jeho lide n?co vymysleli nebo plnili n?jake sm?rnice a sbirali body, jsou neopodstatn?na.
Tak?e jaka byla, podle vas, p?i?ina havarie?
A kdo dnes m??e na tuto otazku odpov?d?t? Za uplynulych 13 let vzniklo tolik teorii. Kolik v?dc?, tolik verzi. A jestli v?da dodnes neni schopna odpov?d?t na tuhle otazku, tak co mam potom ?ict ja, oby?ejny ?lov?k z provozu?
Byl jste obvin?n ze dvou zcela konkretnich paragraf? zakon? Ukrajinske SSR ...
To ano. Za poru?eni bezpe?nostnich pravidel na provozech s mo?nosti vybuchu a zneu?iti pravomoci - to je za vyhla?eni evakuace. Dva tydny mne vy?et?oval p?islu?nik KGB. Ka?dy den jsem z Skazo?noho, kde ?ili pracovnici elektrarny, jezdil do Kieva. Vyslechy probihaly v b??nem ob?anskem byt?, kde byla v jedne z mistnosti kancela?. Dostal jsem seznam otazek a devadesat stran popsal odpov??mi na n?. Potom po n?jakem ?ase, kdy jsme ?ili v Zelenem Mysu na lo?kach, p?ijel z Kieva zastupce hlavniho in?enyra a p?ivezl mi p?edvolani: "Dne 13. srpna 1986 se dostavte v 10 hodin na generalni prokuraturu USSR". Nasledujici den jsem tam p?ijel. P?i?el na 1. poschodi, mistnost 205. T?i hodiny jsme sed?li, hovo?ili s vy?et?ovatelem. Potom mi navrhl, a? si zajdu na ob?d. Odmitl jsem, ?ikal jsem si, ?e to alespo? d?ive skon?i a poob?dvam na Zelenem Mysu. Hodinu na to se vratil a p?edlo?il mi pisemne obvin?ni. P?e?etl jsem si ho a napsal: "S p?edlo?enym ovin?nim nesouhlasim". Za prve, ?ekl jsem, jaderne elektrarny se nepova?uji za provozy s nebezpe?im vybuchu. Projd?te si technickou dokumentaci a nikde tam o tom nenajdete ani ?adku. Objekty s nebezpe?im vybuchu se stavi s ohledem na toto za?azeni. Kde je to, ?ekn?te, b??ne, aby v objektu s nebezpe?im vybuchu povrch metalokonstrukci dr?ely panely?"
Ohradil jsem se i v druhem p?ipad?: "O tom, co se stalo v elektrarn?, jsem informoval. Odkud jinud by se o havarii dozv?d?li v Moskv? i Kiev?, pro? p?ijela vladni komise?" Vyslech mne a ?ekl: "Musime vas vzit do vazby". "A pro?", ptal jsem se, "bojite se, ?e bych utekl nebo vysko?il z okna? Pro? do vazby? Nikam nep?jdu. Bude soud, tam p?ijdu a budu vypovidat." On mi ?ekl: "Ne, takhle to pro vas bude lep?i". P?i?li dva v civilnim oble?eni (pozd?ji jsem se dozv?d?l, ?e to byli zastupce a na?elnik vy?et?ovaciho izola?niho odd?leni KGB), vyvedli mne druhymi dve?mi, posadili do UAZu a odvezli na SIZO. Tam jsem byl bez mala rok.
S kym jste byl v cele?
Nejprve s mladikem 25 let ktery pat?il k t?m, co se jim ?ikalo "kooperato?i". Prodaval n?jake ko?ile. Nebyl tam dlouho. Pak jsem byl sam. Vy?et?ovatele i personal SIZO se ke mne chovali normaln?. Jednou p?i?li na nav?t?vu a za p?l roku za?idili setkani s ?enou. Pravda, jednou ve?el do komnaty n?jaky ?lov?k a kdy? mne uvid?l ?ekl: "Ja bych t? zast?elil". Nevim, kdo to byl, k vy?t?ovatel?m nepat?il. ?ekl jsem mu: "No, tak zast?el" ... Soud stale odkladali a odkladali, hlavni in?enyr Fomin byl nemocny. Jak jsem se potom dozv?d?l, cht?l se sebou skoncovat a potom se nebyl schopen dat dohromady. V ?ervnu 1987, dva - t?i tydny p?ed soudem mne p?evezli do Ivankova. Tam pro nas t?i - hlavniho in?enyra, jeho zastupce a mne - byly p?ipraveny mistnosti. Zav?eli je?t? dal?i t?i: na?elnika reaktoroveho cechu Kovalenka, na?elnika sm?ny Rogo?kina a inspektora Gosatomnadzoru Lau?kina.
Soud za?al 7. ?ervence 1987 v kulturnim dom? v ?ernobylu. V sale byli p?edev?im sv?dci z oboru a zahrani?ni novina?i. Odhaduji tak 20 a? 25 lidi. Zasedani se konalo ka?dy pracovni den. Dv?, t?i z nich byly uzav?ene. Byly to ty, kde vystupovali leka?i a experti na otazky reaktoru. Za t?i tydny nam sd?lili rozsudek: mn?, Fominovi a Datlovovi dali maximum - deset let. Rogo?kin dostal p?t let, Kovalenko t?i a Lau?kin dva roky.
Po odsouzeni m? odvezli zp?t do Kieva na SIZO KGB. P?ivezli mne do te same mistnosti, kde jsem byl p?edtim a za chvili p?i?el prapor?ik - dozorce, p?inesl si ?idli a byl se mnou p?es noc. Asi abych si nic neud?lal.
A napadlo vas to, n?co si ud?lat?
V?bec. Zpo?atku jsem ani neo?ekaval, ?e bych mohl dostat tak vysoky trest.
Kolik jste po?ital, ?e dostanete?
Maximaln? p?t let. Pravda, s bli?icim se soudem mne p?ipravovali na to, ?e rozsudek bude tvrdy. Ale po?ad jsem doufal ve spravedlnost ... A potom, vzit si ?ivot neni moudre. Co tim ?lov?k ziska? ...
Vinen jste se necitil, ale po?ital jste s v?zn?nim ...
Ano, po?ital. Vid?l jsem, co d?lala vlada. A potom, zem?eli lidi - n?kdo musi nest zodpov?dnost. Tak to fungovalo v?dycky: personal utrp?l - vedeni nese zodpov?dnost. Podle toho, jak se vyvijely udalosti po havarii, mi bylo jasne, co se mnou bude. Upln? jasn?. Proto jsem ani nepo?adal o advokata. ?ikal jsem si, ?e se budu hajit sam. Jak se ale bli?il termin soudu, ?ena mne p?emluvila a za?idila advokata z Moskvy. No a nakonec to stejn? ?adny p?inos nem?lo.
?ikate, ?e k vam byl soud p?edpojaty?
Ur?it?. V??im, ?e kdyby na?li n?co, za co by mne mohli nechat pov?sit, hned by to ud?lali. ?adne poleh?ujici okolnosti nep?ichazely v uvahu. V jednom ze svazk? v?ech spis? (dohromady jich bylo 54 - dva m?sice jsem to ?etl) byla zmin?na jednoho pracovnika Kur?atova vyzk?mneho ustavu prezidentu Gorba?ovovi ve ktere stalo: "bez p?ijeti vy?e zmin?nych opat?edni neni provoz reaktor? RBMK bezpe?ny". Myslite, ?e to vzali v potaz? K soudu se tento spis v?bec nedostal. A vystoupeni soudn? - technickych expert?? Bylo z?ejme, ?e dostali ?koleni co a jak ?ikat. Konec konc?, o konstruk?nich nedostatcich reaktoru se zminili ve zvla?tnim oddile a tim bylo v?e zakon?eno ...
Vzpominam si, ?e v 81. roce na 1. bloku do?lo na na?i elektrarn? k rozru?eni jednoho palivoveho kanalu. P?ijela komise. A jako oby?ejn?, svedli v?e na perosnal: pry n?kdo nezodpov?dny nezav?el n?jaky ventil. Ale p?i re?imu, ktery v elektrarn? byl, to tak nemohlo byt: o ka?de operaci, ktera se provad?la, byl proveden zapis do pracovniho deniku. Mnozi z t?ch, kte?i p?ijeli z jinych elektraren, mi ?ikali, ?e takovy personal jako u nas na jinych atomovych elektrarnach neni. V?dy? tolik let jsme byli vyhla?enymi uderniky! Tenkrat, v 81. roce, u?inili zodpov?dnym hlavniho in?enyra a sesadili ho z funkce. A to byl prvni signal o tom, ?e s konstrukci reaktoru neni n?co v po?adku.
Nemyslite si, ?e kdybyste byl specialista na jaderne a ne tepelne elektrarny, ?e by byl rozhovor s ?leny komise produktivn?j?im? Novy hlavni in?enyr p?i?el take z tepelne elektrarny. To se muselo odra?et na ?izeni cele elektrarny, ne?
Vy uva?ujete stejn? jako novina?i. Jaderna elektrarna se od tepelne li?i pouze reaktorem. V?echno ostatni je stejne. ?ekn?te, jaky je rozdil mezi turbinovym cechem jaderne a tepelne elektrarny? ?adny! Ano a ja i Fomin jsme p?i?li z tepelnych elektraren, ale reaktor ?idili profesionalni "atom??iki". M?li jsme jich dostatek. M?li jsme zastupce hlavniho in?enyra v odbornych otazkach provozu reaktoru, byl zastupce hlavniho in?enyra zodpov?dny za jadernou bezpe?nost. Lidi hluboce znalymi v otazkach jadernych reaktor? jsme m?li dostatek. Fomin je?t? p?edtim, ne? se stal hlavnim in?enyrem, pracoval na jaderne elektrarn? dost dlouho a podle mne m?l v?echny profesni kvality pot?ebne k vykonu sve funkce.
Co se mne ty?e, tak ?editel - to je p?edev?im organizator. Jeho prace spo?iva v zabezpe?ovani spoluprace svych pod?izenych. Lepe, kdybyste se zeptali, pro? ?editel elektrarny, ve ktere pracuji 4 bloky a 5. i 6. jsou ve vystavb?, se zajima je?t? o zale?itosti m?sta, shani nahradni dily a organizuje pomoc zem?d?lskemu dru?stvu? Ano, ano, nedivte se. P?esn? m?sic p?ed havarii jsme na m?stskem vybo?e strany dostali za ukol postavit pro sv??eny kolchoz (zem?d?lske dru?stvo) dva seniky. Do ?ervna! Za kvartal! A v?dy? jsme nebyli stavebni organizace. Nem?li jsme projektovou dokumentaci ani material a nikoho nezajimalo, jak to budeme ?e?it. Hlavn? spl?te! Ne?e?ili takove v?ci se zastupcem, ale s ?editelem. P?imo. Kdy? jsem m?l v poslednich letech mo?nost nav?tivit n?kolik elektraren na zapad? a vid?t, jak tam v?ci funguji - tak to je upln? jinak. Tam ?editel elektrarny zodpovida za provoz elektrarny a hotovo. Jestli se n?co rozbilo - zavolejte servisni firmu. Bydleni? Ja platim tvoji vyplatu, tak se starej sam, kde bude? a jak ?it. A u nas?
M??e byt, ?e se te? situace obraci k lep?imu?
Podle m? ne. Z ?editele ud?lali generalniho ?editele, ale v?echny problemy mu z?staly. Za me doby alespo? penize byly. Pravda, kdy? jsme nem?li p?islu?ne rezervy tak ani ?idli ani list papiru jsme si po?idit nemohli, banky takovou operaci neprovedly. Te?, prosim, kupte si, co chcete. Ale penize nejsou. Malo toho, ?e dnes musi ?editele ?e?it zale?itosti provozu, je?t? k tomu maji osadu nebo cele m?sto. A to je voda, sv?tlo, kanalizace, doprava ... A v?echny tyhle v?ci nikdo, krom? ?editelstvi elektrarny, ?e?it nebude - mo?nosti mistnich organ? ?izeni, sami vite, jsou celkem skromne. Nakonec, je to kv?li skv?lym ?ivotnim podminkam, ?e se pracovnici bou?i? Ale jedna v?c se ur?it? zm?nila k lep?imu: o havariich v elektrarnach se pi?e v novinach. A je to pravidlo i kdy? to pohledu na energetiku moc k prosp?chu neni.
V t?ch letech jste v?d?li o havariich na druhych elektrarnach?
O t?ch na na?ich - provozovanych ministerstvem energetiky - ano, ale t?ch (elektraren) moc nebylo. O t?ch, ktere pat?ili pod minsredma? (ministerstvo st?edniho strojirenstvi) jsme nev?d?li prakticky nic. Byl jsem na vyjezdu na Leningradske elektrarn? (pat?ila pro minsredma?) a tam jsem se z neoficialnich zdroj? dozv?d?l o havarii v 75. roce, kdy praskl jeden palivovy kanal, podobn? jako u nas. Zaslechl jsem n?co i o dal?ich, ale oficialni informace nebyly ?adne. Ve sve dob? jsem ?etl v ?asopisech o havariich na americke elektrarn? Three-mile-island. Ptali se mne pak na to na stranickem sjezdu, co o tom vim.
Co se tam je?t? ?e?ilo?
Zasedani probihalo bez p?estavky na ob?d od 11. hodiny rano do sedmi do ve?era (v?ichni jsme dostali alespo? bagety). Ja p?i?el na ?adu 3. po ?t?rbinovi a ?a?arinovi - zastupci ministra energetiky. Hovo?il jsem 15 minut, potom odpovidal na dotazy. O ?em byly, to si nevzpominam. ?e?nik? bylo mnoho: minist?i, v?dci ... Ke konci zasedani ?ekl ka?dy z ?len? vyboru sv?j nazor. Ry?kov ?ekl p?imo: "K teto havarii jsme ?li davno!" A Liga?ov, ktery byl na celem zasedani nejaktivn?j?i, vstal a rozho??il se: "To byl skv?ly napad postavit elektrarnu kousek od Kieva!" Asi nev?d?l, jak to tehdy chodilo: misto vybiral Gosplan a schvaloval CK a Sovmin.
Cele zasedani prob?hlo dostate?n? korektn? a kulturn?. U?astnil jsem se take prace ve vyborech okresu a oblasti - tam to ob?as byvalo ost?ej?i. A na politickem vybo?e padala obvin?ni, ale ne poni?ovani. Gorba?ov se mi nelibil. Nechoval se jako generalni tajemnik. U?astnil jsem se zasedani CK strany Ukrajiny, vid?l, jak je vedou ?elest nebo ??erbickij. To byli fraje?i! Ale Gorba?ov ... Ba?kora!
Ze strany vas vylou?ili na politickem vybo?e?
Ano, v ten den.
Kv?li tomu m?li sebrane v?echny ty materialy stranickeho sledovani?
Ne, to ne. Gorba?ov p?e?etl p?edem p?ipravene prohla?eni: Vylou?it! A v?ichni hlasovali za jedno: pro! Pravda, stranicky pr?kaz mi tehdy nevzali. Dlouho jsem nev?d?l, kde ho vlastn? mam, a kdy? jsem o tom nedavno mluvil s ?enou, ?ekla mi: "Tenkrat, kdy? t? zav?eli, tak si pro n?j p?ijeli"
Pro vyznamenani taky?
Ty mi nechali.
A majetek vam zabavili?
Jaky? V?echno z?stalo v Pripjati.
Kdy vas zbavili funkce ?editele?
P?esn? si to nepamatuji. N?kdu okolo 20. kv?tna. Ministr mne propustil, abych nav?tivil rodinu, kterou evakuovali pod Kiev. ?ena tenkrat le?ela v nemocnici, d?ti byli s babi?kou, ktera s nami ?ila v Pripjati. Kdy? jsem se pak cht?l vratit, volal jsem do prace a ?adal o auto. V telefonu jsem sly?el, ?e se n?co zm?nilo. Hned mi do?lo, co se stalo. P?ijel jsem do elektrarny a vid?l ve sve kancela?i Pozdy?eva, ktery do te doby p?sobil jako na?elnik na ministerstvu energetiky SSSR. Pochopil jsem, ?e ho ud?lali ?editelem, ale oficialn? mi sesazeni z funkce nesd?lili. Ani ?adne p?edavani agendy neprob?hlo. Pozd?ji jsem k n?mu za?el, ?e bych pot?eboval n?kde pracovat on mi nabidl misto zastupce na?elnika technickeho oddilu. Jim jsem byl a? do sveho odsouzeni, podle mne nespravedliveho.
Co se ty?e odpov?dnosti za vybuch reaktoru, tak se da o objektivnosti soudu pochybovat. Ale je zde je?t? druhe obvin?ni: "Brjuchanov projevil roztr?itost a zbab?lost, kdy? nep?ijal opat?eni odpovidajici zava?nosti vznikle situace, nerespektoval plan ochrany personalu a obyvatelstva p?ed radioaktivnim za?enim, v hla?enich umysln? sni?oval miry radiace, co? m?lo dopad na evakuaci obyvatel z nebezpe?ne oblasti ..."
Cht?l bych vid?t toho, kdo to napsal, jak jedna v te situaci. P?ichazeji hla?eni, ktera si proti?e?i, telefony zvoni jeden p?es druhy, zvrchu se ptaji "co se stalo", sanitky odva?eji jednoho za druhym ... Kdy? jsem v noci p?ijel do elektrarny, spojil jsem se s na?elnikem sm?ny Rogo?kinem a ptal se, co se stalo. Jeho odpov?? byla dost obecna - n?co se stalo, ale nevime p?esn? co. Pokud ?lo o vyrozum?ni, informoval jsem na?elnika hlavni komise, ministra energetiky, prvniho tajemnika obkomu strany, zastupce predispolkoma oblasti, m?stskou komisi - tam u? v?d?li. Zkratka, v?echny, ktere jsme m?l. Proto i p?ijela vladni komise.
Co p?esn? jste hlasil do Moskvy a Kieva?
To, co se v ten moment v?d?lo: "Na 4. bloku do?lo k zava?ne havarii. Budova je zvrchu po?kozena. Co se stalo p?edn? zatim neni znamo." Hlasil jsem to, co jsem sam vid?l, kdy? jsem p?iji?d?l. To bylo 30 - 40 minut po havarii.
Podle Rogo?kina jste mu volal ze sve kancela?e 23 minut po vybuchu.
To je mo?ne, nevim p?esn?, kdy to bylo. Ale byly to prvni minuty po havarii. Co se dalo zjistit za tak kratky ?as? Jak jsme zji??ovali dal?i podrobnosti, tak jsme zp?es?ovali hla?eni.
Jake instrukce jste dostavali svrchu?
Ze strany energetik?: "P?edev?im nep?estavat ochlazovat aparat, dodavat vodu." Z vlastnich ?ad: "Zjist?te, co se tam stalo. Hned k vam n?koho po?leme". Snadno se to ?ekl, ale k reaktoru se nedalo dostat. V jakem byl stavu jsme se dozv?d?li a? ve?er 26., kdy? fotograf Anatolij Rasskazov po?idil snimky z vrtulniku.
No ale, v?dy? zastupce hlavniho in?enyra pro provoz, Anatolij Andejevi? Sitnikov provedl obhlidku 4. bloku, dostal se do centralniho salu, na st?echu bloku "B" a okolo 10. hodiny rano vam hlasil, ?e je reaktor rozru?eny ...
Ano, to hlasil. Ale chvili pote desitky lidi hlasily, ?e reaktor je v po?adku, tak?e komu jsem m?l v??it?
A co hla?eni na?elnika ?tabu CO elektrarny Vorobjeva? Podle jeho slov vam hodinu, dv? po vybuchu podal zpravu o velmi vysokych urovnich radiace v okoli 4. bloku a rano o rozhazenem grafitu.
Ano, to je pravda. ?etl jsem s nim rozhovor (ZN No. 16(237) z 24.4.1999, pozn. redakce). Celkem pravdivy, ale je to pohled jen z jedne strany. Mnoho toho Vorobjev nev?d?l a ani nemohl. I potom se v?noval sledovani, rozdavanim ochrannych prost?edk? a dozimetrickych p?istroj?, ale v?dy? uloha CO je je?t? ?ir?i.
Co se ty?e rozhazeneho grafitu, tak jsem v noci byl sam u bloku, prohledl si ho ze v?ech stran a rozhazeny grafit vid?l take. U? tenkrat mi bylo jasne, ?e situace je vice ne? va?na, ale jak a? moc? Nedochazelo mi, ?e aktivni zona je poru?ena. Dokud jsem sam z vrtulniku nevid?l rozbourany 4. blok, byly v?echno jen dohady. Let?l jsem se podivat dvakrat nebo t?ikrat.
T?ikrat. ?etl jsem o tom ve vzpominkach prvniho zastupce VVS Kievskeho vojenskeho utvaru general - majora Nikolaje Timofejevi?e Anto?kina: "P?esv?d?il jsem se, ?e Brjuchanov neni ?adny srab. Let?l t?ikrat, tak srabi nejednaji." Ale vra?me se k Vorob?vov? hla?eni ...
Ano, on mi ?ikal o vysokych ?ovnich radiace v blezkosti 4. bloku. A to nebylo v blizkosti havarijniho objektu p?ekvapive. Vic mne zajimala situace v Pripjati. Odtud, z laborato?e venkovni dozimetrie, hlasili v noci i rano 26., ?e urovn? radiace nejsou nijak zvla?? vysoke. Kdy? se pozd?ji oto?il vitr, za?aly prudce stoupat. Pokud jde o Vorob?va, ptal jsem se ho, jestli podal hla?eni na ?tab CO. Potvrdil, ?e ano. Potom u soudu vy?lo najevo, ?e ve skute?nosti volal do Kieva a tam kdy? potom p?episovali se?it, jeho hla?eni pokazili. Vorob?v, nevim pro? si na to nevzpomina, byl se mnou rano, kdy? u? bylo sv?tlo, v UAZu, jezdili jsme okolo bloku s dozimetrem. Na tom mist? ukazoval 50 rentgen?.
Pro? nejsou tato ?isla zahrnuta v hla?enich, ktera jste podaval?
S hla?enimi to bylo tak: po ohla?eni p?i?li do bunkru CO pom?rn? rychle v?ichni vedouci v?eho mo?neho v?etn? mate?skych ?kolek. Postavil jsem je p?ed ukol: ka?dy se te? odebere na sve stanovi?t? a b?hem p?l hodiny, hodiny poda hla?eni o situaci ve svem rajonu. Tak?e na zaklad? t?chto informaci jsme si davali dohromady p?edstavu o tom, co se stalo, a p?ijimali opat?eni. K ranu p?ijel do elektrarny vedouci pr?mysloveho oddilu obkomu strany. Za p?itomnosti tajemnika partkomu elektrarny Para?ina mne vyzval: "Podejte pisemnou informaci!" Poru?il jsem zastupci hlavniho in?enyra Ljutova, aby ji vypracoval. Zpracoval informace, ktere jsme v te chvili m?li, v?etn? urovni radiace. T?mi jsem se osobn? nezajimal, na to zde byly p?islu?ne oddily. Kdy? to m?l Ljutov hotove, podal jsem to nejprve Para?inovi, pote p?edstedovi obkomu. "Je to dostate?ne?", zeptal jsem se. "Ano", odpov?d?li a ja se pod to podepsal. Stejn? tak to bylo i se zpravou, kterou p?ipravil Korobejnikov - na?elni laborato?e vn?j?i dozimetrie. Sam jsem nebyl chopen n?co vymyslet. A d?lat tajnosti ne?lo - v?ude okolo byla spousta lidi. Jake informace jsem dostaval, takove jsem hlasil dal.
Pro? se o havarii nedozv?d?lo obyvatelstvo a pro? se zdr?ovala evakuace?
O tom jsem p?emy?lel okolo druhe hodiny v noci. Kdy? v tom ke mn? p?i?li druhy tajemnik Pripjatskeho gorkomu Veselovskyj a p?edseda gorispolkomu Volo?ko. ?ekl jsem jim, jaka je situace, a ?e je t?eba bez odkladu evakuovat obyvatelstvo. Volo?ko odv?til: "Co panika?i?! P?ijede vladni komise, p?ijedou z pohlava?i z oblasti a budou to ?e?it!." Stejna situace se opakovala pozd?ji okolo 11. hodiny s druhym tajemnikem obkomu strany, Malomu?em. ?ekl mi to same, pry abych nepanika?il. Tajemnik obkomu, to je takova ?ar?e, se kterou se osobn? nejedna. Vam se m??e zdat, ?e ?editel elektrarny, to je vysoka funkce, ktera m??e nohou otvirat dve?e kabinet?. Tak to ne. Moje urove? byla na urovni na?elnika oddilu obkomu. K n?mu jsem mohl zajit, a kde co s nim projednat. A ke druhemu, tim spi?e k prvnimu tajemnikovi obkomu se bez p?edchoziho ohla?eni jen tak jit nesm?lo. Tak?e m?j rozhovor s Malomu?em byl kratky.
Na jedenactou hodinu rano byla svolana sch?ze - aktiv Pripjati. Pro? jste na n?m nevznesl otazky evakuace?
Na teto sch?zi hovo?il p?edev?im Malomu?. A situace z?stavala stejna: "?adnou paniku! Brzy p?ijede vladni komise. Ta rozhodne a vyda pat?i?ne p?ikazy!".
Pro? jste se mu nepostavil, ?lo p?ece o vyrozum?ni lidi!
Kdy? se na to divam dnes zp?tn?, m?l jsem to ud?lat. Ale tenkrat jsme byli vychovavani, my od ?adovych do tajemnik? CK? "Ti naho?e v?di, co se ma d?lat a na? ukol je to d?lat". Uvedu takovy p?iklad. 2. kv?tna p?ijeli do zony Rykov a Liga?ov. S nimi minist?i, v?dci, generalove. V?echno vedeni vzali do budovy ?ernobylskeho rajkomu strany. Ministr energetiky Majorec hlasil Ry?kovovi: "Nikolaji Ivanovi?i, nasadime v?echny sily a 4. energoblok spustime v listopadu, v prosinci pak 5." A spolu se mnou sed?lo v sale hodn? vysoko postavenych lidi. V?t?ina z nich v?d?la o va?nosti situace i vysokych urovnich radiace. V?ichni v?d?li sve. Pravem se zeptate: "A pro? v?ichni ml?eli?" Odpovim: tak byli vychovani. Jako my v?ichni. Stejnou "?kolou". V?ichni jsme byli zvykli davat sliby, planovat terminy a pak je usp??n? neplnit.
Viktore Petrovi?i, u soudu v pr?b?hu procesu jste o tom mluvil, pro? se evakuace opozdila?
Se ?kolou, kterou jsem p?ed chvili popsal, byl ?lov?k nau?en odpovidat pouze na to, na co se ho ptali. Ne na v?ci okolo. Na to, jaka jsem podaval hla?eni se mne neptali. A kdy? by se ptali, ?ekl bych jim ... V?dy? jsem jim take mohl ?ict, ?e "krom? m? o tom v?em dob?e v?d?li na ?tabu CO, strojitelskem ?tabu, v Pripjati i v Kijevske oblasti. Podle v?eho m?li v?ichni jasne instrukce informovat lidi a organizovat evakuaci. Pro? to na?elnici civilni obrany Kizima, Volo?ko a Lju?? neud?lali?" Nejsem ?lov?k, ktery by svaloval vinu na druhe. Kdy? bych jim to v?echno p?kn? pov?d?l, vym?ni Volo?ku a Malomu?e, co se zm?ni? Ze mne by zodpov?dnost nes?ali.
Rozumim, kam mi?ite svymi otazkami. Ano, nejednal jsem tenkrat bezchybn?. D?lal jsem chyby. Ale pro? to bylo chapano jako zneu?iti pravomoci ve?ejneho ?initele? Co?pak potom, kdy? se do Pripjati sji?d?li specialisti z celeho Svazu, co?pak tehda malo "d?eva nalamali"? ?ikam a u? tenkrat jsem ?ikal, ?e zasypavat reaktor piskem a olovem nejde. To je jako hazet do ohn? kameni, jiskry z toho letaji na v?echny strany. A kolik lidi se zbyte?n? oza?ilo p?i stav? "sarkofagu"? To byl taky vynalez. Zneu?iti pravomoci? Nesouhlasim. Hodn? jsme toho bylo neznameho, mnohe jsme nev?d?li. V?echno se tla?ilo, aby se co nejrychleji odstranily nasledky havarie, ale situace byla, ur?it? prvni m?sic, natolik slo?ita, ?e se to bez chyb, bohu?el, neobe?lo ...
P?iznal jste u soudu svoji vinu?
Ne. Pouze s ?asti prvni stat?: v p?iprav? personalu i prov?rky - tam souhlasim. V te druhe "zneu?iti pravomoci" - neuznavam. V zav?ru jsem to i ?ekl.
Ka?dy z u?astnik? soudniho procesu, se kterym jsem hovo?il, vzpomenul, ?e jste se zvla?? neprotivil obvin?nim, choval se dosti pokorn?, ale nepodlezal. Spolehal jste, ?e k tomu p?ihlednou na konci p?i vyna?eni rozsudku?
Ne, tak to nebylo. Vzpirat se by bylo k ni?emu. Na prvnim sezeni mi bylo jasne, kam to cele sm??uje.
Jak dlouho jste je?t? byl na SIZO KGB, kdy? skon?il soud?
Jednu noc. Hned druhy den mne p?evezli na Lukjanovku. Tam jsem sed?l ve v?t?i mistnosti a bylo tam se mnou dal?ich p?t lidi. Mezi nimi i znamy "kooperator". Do dnes mi ob?as zavola, nav?tivime se o svatcich. Za co sed?li ostatni, jsem se nezajimal. V kriminale se mluvit nesm?lo. Asi za m?sic p?i?el zapis z rozhodnuti soudu.
Zkou?el jste se odvolat?
Ke komu? To byl Nejvy??i soud. V rozhodnuti bylo vyslovn? uvedeno: "proti rozhodnuti neni odvolani". Zanedlouho po te mne p?es Charkov a Lugansk dovezli do kolonie, ktera se nachazela v Petrovsko Luganske oblasti. Nevim, jestli to bylo PRT nebo m?sto. Ani jednou jsem ho nevid?l, vezli mne tam v zakrytem aut?, stejnym autem mne i odvezli. V kolonii jsem byl veden jako zame?nik, prakticky jsem d?lal mistra. Spou?t?li jsme kotelnu, opravovali za?izeni. Znama prace. Potom mne dali p?edsedovi rady kolonie jako pomocnika na administrativni prace. Po t?ech letech a t?ech m?sicich, jak bylo p?edem dano rozsudkem, m? p?evedli na "chemii". D?lal jsem dozor?iho dispe?era na ?editelstvi Umanskeho strojirenstvi. Po odpracovani poloviny trestu mne propustili na svobodu. Ani jsem o to nikoho ne?adal. Zakon ur?il, tak mne propustili. Do srpna 1996 jsem byl podmin?n? na svobod?, evidovan v armadnim seznamu v mist? bydli?t? a pravideln? se tam chodil hlasit. Pokud je mi znamo, tak v?ichni, kdo tehdy dostali n?jake tresty, si odbyli polovinu.
Jake byli jejich osudy?
Datlov, Lau?kin i Kovalenko um?eli kratce po osvobozeni. Hlavni in?enyr Fomin odjel do Ruska. Davno o n?m nikdo nic nesly?el. Byvaly na?elnik sm?ny Rogo?kyn pokra?oval v praci. Vede jednu z laborato?i MNTC "Ukryti". Ja take pracuji. Nap?ed jsem byl bez prace, proto?e se neda?ilo najit nic vhodneho. A pak jsem jednou byl u zastupce ministra energetiky, se kterym jsme si u? d?iv? dob?e rozum?li. Sedime, povidame, kdy? v tom p?ijde ministr. Pozdravili jsme se a on povida: p?ij? v pond?li. A tohle bylo v sobotu. P?i?el jsem v pond?li za nim, pta se: "P?jde? pracovat jako zastupce generalniho ?editele asociace Minenergo?" Souhlasil jsem s tim a u? osm let tam pracuji. P?i praci jsem m?l p?ile?itost nav?tivit zahrani?i - N?mecko, Japonsko, vid?l, jak je tam organizovana prace na jadernych elektrarnach. Po ?edesatce jsem po?adal o misto na?elnika oddilu. P?i tom v?em, kdy jsem m?l 250 rentgen?, u? to bylo t??ke. Ale nakonec, zvykl jsem si na praci ?elizkama, zvykl si na praci s papirem. Pro n?co se ?it musi.
Byl jste zpro?t?n viny?
Ne. Rozsudek vynesl Nejvy??i soud Sov?tskeho Svazu. Takovy statni utvar u? dnes neexistuje, tak?e koho o zpro?t?ni po?adat? A nakonec, k ?emu by to bylo? Stalo by to v?bec za to? Za prve, zbyte?na ?adost, za druhe, zvykl jsem si na to a kdy? to nep?edvidame, pro? se o to hloup? zajimat? P?ipus?me, ?e m? sprosti viny. A co mi to v ?ivot? pom??e? Co mohlo, u? p?ebolelo.
Kdyby byla mo?nost, co byste zm?nil ve svem minulem ?ivot??
To se neda ?ict. V celku, co by se dalo zm?nit ... V 85. jsem dostal nabidku jit do Ma?arska na stavbu nove atomove elektrarny. Lakalo mne to, prace by to byla zajimava, ale v ten ?as kon?il syn 10. t?idu a ne?lo ho nechat bez dozoru. Odmitl jsem to. Tak toho te? lituji. Odjel bych tenkrat za hranice a podivej, maler by se stal n?komu jinemu. A tak ...
Na misto zav?ru
"Prvotni p?i?inou havarie se zda byt krajn? malopravd?podobny stav naru?eni po?adku a ?e?imu provozu, ktery dopustila obsluha energobloku. Do katastrofickych rozm?r? se havarie roz?i?ila diky tomu, ?e operativni personal p?ivedl reaktor do p?edpisy zakazaneho stavu, ve kterem se podstatn? projevily vlivy pozitivniho efektu reaktivity na r?stu vykonu."
(Z informace o havarii na ?AES a jejich nasledcich, vydala MAGATE, srpen 1986)
"Inkriminovane chyby personalu nejsou p?i?inou havarie ani nemaji vztah k jejimu rozvinuti a rozsahu nasledk?... Projekt i technologicky p?edpis p?ipou?ti re?imy prace podobne tomu, ktery byl na 4. bloku ?AES 26. dubna 1986. Tyto re?imy mohly vznikat bez zasahu obsluhy."
(Z vysledk? Nau?no - technicke komise Gospromatomnadzora SSSR, unor 1990)
"Do dne?ka neexistuje pln? zd?vodn?ny scena? havarie na ?AES, ktery by neobsahoval v?ci,ktere si proti?e?i"
(Z monografie "Objekt
". Skupina autor? pod redakci ?l. korr. NAN Ukrajiny, dokt. techn. nauk A. Klju?nikova, 1997)
"Myslim, ?e a? by byl na mist? Brjuchanova kdokoli jiny, soud by dopadl stejn?. Nesoudili toti? ?lov?ka, ale funkci. Brjuchanov trp?l za mnohe chyby personalu i za chyby v konstrukci reaktoru, p?esto?e ani v jednom ani v druhem nemohl byt vinen. Podle meho byla jedna z p?i?in havarie slepa vira v bezpe?nost atomove energetiky. ?el lide, kte?i ji roky hlasali a prosazovali, na lavici ob?alovanych s Brjuchanovem nesed?li."
(G. Kop?inkyj, vedouci oddilu atomove energetiky Vyboru Sov?tu Ministr? SSSR pro palivov? - energeticke otazky. Gazeta "Sov?tsky pr?mysl", za?i 1989)
"M?j nazor na ty udalosti se dodnes nezm?nil. Brjuchanov je vinen. Neodporoval ani p?i udalostech po havarii ani u soudu. Na n?ho byly polo?eny mnohe povinnosti a m?l dost velke pravomoci na to, aby uchranil lidi p?ed vznikajicim nebezpe?im. Nezachranil ani neochranil. Nezvladl to! Je to ?lov?k sve doby. B?h ho su?!"
(I.Makarov, v roce 1987 jeden z narodnich ?alobc? procesu s ?esti vedoucimi ?initely ?AES. ?ervenec 1999.)
P?elo?il Pavrda, 28.2.2006.
Podle ruskeho originalu na http://www.zerkalo-nedeli.com
Zp?t na stranky elektrarny ?ernobyl