Webova aplikace vznikla v?ramci projektu ?. DF11P01OVV034, financovaneho Ministerstvem kultury ?R z programu NAKI. Dale je vyvijena s?podporou Akademie v?d ?R v?ramci Strategie AV21 .
Web prezentuje pam?tni mista, je? byla odhalena od listopadu 1989 do listopadu 2019. Zachycuje proces utva?eni pam?ti na dobu komunismu ve ve?ejnem prostoru v pr?b?hu t?iceti let po padu komunistickeho re?imu. Soubor dopl?uji ?ty?i desitky p?edlistopadovych pam?tnich mist, s nimi? polistopadove p?ipominky ur?itym zp?sobem komunikuji.

Pod?kovani

Dokumentace by nemohla vzniknout bez spoluprace s r?znymi institucemi i jednotlivci. Radi bychom na tomto mist? pod?kovali v?em, kte?i se s nami pod?lili o sve vlastni dil?i dokumentace, poskytli rozhovory, ?i byli jinak napomocni p?i jeji tvorb?. D?kujeme Konfederaci politickych v?z??, Svazu VTNP?PTP, Kabinetu dokumentace a historie V?ze?ske slu?by ?eske republiky, pam??ovym institucim, spolk?m, pracovnik?m obecnich, m?stskych a krajskych u?ad?, administrator?m farnosti, um?lc?m i jednotlivc?m, kte?i nam jako iniciato?i, pam?tnici, dokumentato?i i odbornici poskytli d?le?ite informace dopl?ujici p?ib?hy pam?tnich mist. Jsme si v?domi, ?e p?edkladana dokumentace m??e jen t??ko byt zcela uplnym a definitivnim soupisem, nebo? vznik pam?tnich mist je prom?nlivy a svym zp?sobem t??ko uchopitelny proces. Budeme radi za podn?ty, ktere nas na p?ipadna opomenuta pam?tni mista odhalena v letech 1989?2019 upozorni.

Kontakt

Mgr. Michaela Tu?kova
Ustav pro soudobe d?jiny AV ?R, v. v. i.
Vla?ska 355/9, 118 00 Praha 1
e-mail: mista[at]usd.cas.cz; tuckova[at]usd.cas.cz

Publika?ni vystupy

Pam?tni mista na?komunisticky re?im v??eske republice. Marketa Devata ? Old?ich T?ma ? Barbora ?ermakova ? Michaela Tu?kova ? David Weber . USD AV ?R, 2021. ISBN 978-80-7285-248-2 .
Kniha obsahuje dokumentaci prezentovanou na tomto webu a  uvodni studii , interpretujici souhrnna data dokumentace k?roku 2019.

Terror, Failure, Resistance: Conflicting Memories of Armed Resistance to Communism. Marketa Devata . Czech Journal of Contemporary History 5 (2017)
The article is concerned with the memory and commemoration of acts of armed force which were committed as part of the civilian resistance to the Communist regime in its ‚founding period‘ after February 1948. It focuses on how memory is constituted around this minority form of anti-Communist resistance, particularly by means of memorial sites in the process of their formation in the period before the Changes that began in mid-November 1989 and also afterwards. In the first part of the article, the author looks at armed conflicts at the edge of the Iron Curtain. She seeks to demonstrate that the way of looking at border crossings by people fleeing to the West is still considerably influenced by the memory and commemorative activities of veterans of the former border guards, amongst whom dominates the image of these refugees as internal enemies of the State. The second part of the article is devoted to instances of so-called ‚political murder‘, that is, acts of violence against Communist politicians, which are connected particularly with villages. Most of these stories are gradually being forgotten; society does not want to recall them. An exception, however, is the memory of the sad events in the village of Babice, which has repeatedly been used by politicians. In the third part of the article, the author considers the social discourse about the ethical dimension of armed anti-Communist resistance, which is almost exclusively focused on the atypical case of the group led by the Ma?in brothers. She describes the commemorative activities of the Confederation of Political Prisoners as part of the strategy to bolster the social standing of the third, anti-Communist resistance.

Pam?tni mista na komunismus v ?eske republice: dokumentace a interpretace. Old?ich T?ma . Soudobe d?jiny 3?4 (2015)
Autor rekapituluje dokumenta?ni vysledky projektu ?P?ib?hy mist. Topografie pam?ti naroda“ a podava nastin jejich interpretace s ohledem na pam??ova studia jako svebytnou disciplinu historickeho badani. S jistou skepsi komentuje sou?asnou konjunkturu koncept? a publikaci o historicke pam?ti v ?eskych spole?enskych v?dach a konstatuje, ?e neni ambici uvedeneho projektu v?azovat se do tohoto intenzivniho diskurzu, nicmen? po?izena dokumentace m??e byt p?irozenym zdrojem p?emy?leni o kolektivni pam?ti vztahujici se ke komunistickemu obdobi ?eskych d?jin. Z ni plyne jednozna?na dominance pam?tnich mist p?ipominajicich padesata leta jako obdobi komunistickych represi a ob?ti. V ?eske republice v?ak prakticky neexistuji regiony pam?ti komunismu, zp?sob p?ipominani komunisticke minulosti v jednotlivych krajich je velmi podobny, p?esto?e konkretni temata pam?tnich mist jsou v nich rozli?na. Z?etelnym rysem pam?tnich mist je spontanni vznikani, podnicene v?t?inou lokalnimi iniciativami, a jejich mimob??nost se snahami o politicke utva?eni pam?ti komunismu ?shora“. Podrobn?ji pak autor sleduje reflexi pam?ti pra?skeho jara 1968 v pam?tnich mistech.

Teror, selhani, odboj: konfliktni pam?? ozbrojenych akt? protikomunisticke rezistence. Marketa Devata . Soudobe d?jiny 3?4 (2015)
?lanek se zabyva pam?ti a komemoraci ozbrojeneho nasili spachaneho v ramci ob?anske rezistence v??i komunistickemu re?imu v jeho ?zakladatelskem obdobi“ po unoru 1948. Soust?e?uje se na to, jaka pam?? se kolem teto men?inove formy protikomunistickeho odporu konstituuje, zejmena prost?ednictvim pam?tnich mist v procesu jejich utva?eni v dob? p?ed listopadem 1989 i po n?m. V prvni ?asti se autorka v?nuje ozbrojenym konflikt?m na ?elezne opon?. Ukazuje, ?e zp?sob nahli?eni na p?ekonavani statni hranice lidmi, kte?i se pokou?eli odejit ze zem? na Zapad, je dosud vyrazn? ovliv?ovan pam?ti a komemora?nimi aktivitami veteran? z ?ad byvalych pohrani?nik?, mezi nimi? dominuje obraz t?chto uprchlik? jako vnit?nich nep?atel statu. Druha ?ast je v?novana p?ipad?m takzvanych politickych vra?d, tj. akt?m nasili na komunistickych p?edstavitelich, je? jsou spojeny zejmena s vesnickym prost?edim. V?t?inou jde o p?ib?hy upadajici do zapomenuti, ktere si spole?nost nechce znovu p?ipominat. Vyjimku p?edstavuje pam?? tragickych udalosti v obci Babice, ktera je opakovan? politicky instrumentalizovana a reprodukovana. V t?eti ?asti studie se autorka zabyva spole?enskou diskusi o etickem rozm?ru ozbrojeneho protikomunistickeho odporu, je? se tem?? vyhradn? koncentruje na atypicky p?ipad skupiny brat?i Ma?in?, a popisuje komemora?ni aktivity Konfederace politickych v?z?? jako sou?ast strategie spole?enskeho prosazeni t?etiho, protikomunistickeho odboje.

Okupace, p?atelska pomoc, devastace: Sov?tska armada 1968?1991 v pam?ti ?eske spole?nosti. Marie ?erna . Soudobe d?jiny 3?4 (2015)
Autorka si klade otazku, ?im byl vice ne? dvacetilety pobyt Sov?tske armady v ?eskoslovensku (od srpna 1968 do ?ervna 1991) pro jeho obyvatele a jak na n?j ve ve?ejnem a medialnim prostoru vzpominaji, jake obrazy se v teto souvislosti nej?ast?ji evokuji. Zatimco invaze vojsk Var?avske smlouvy v srpnu 1968 zaujima sve pevne misto v ?eske pam?ti i historiografii, nasledny ?pobyt“ sov?tskych vojak? v zemi ma mnohem men? z?etelne kontury. I kdy? i v teto souvislosti se dnes b??n? pou?iva pojem „okupace“, o jeho politickych vyznamech zdaleka nepanuje jednozna?na shoda. ?lanek se sna?i zachytit prom?ny sdilenych vyznam? okupace, kdy p?vodni celonarodni konsenzus jejiho odmitani byl vytla?ovan realitou oficialn? vynucovaneho p?atelstvi a ?dru?by“, zatimco pod jeji fasadou si lide vytva?eli rozmanit? akcentovane a motivovane postoje distance ?i vst?icnosti, jejich? pluralita v kolektivni pam?ti vcelku bezkonfliktn? p?etrvava dodnes. P?edev?im ale autorka poukazuje na zasadni posun ve vnimani pobytu Sov?tske armady po listopadu 1989, kdy se spi?e ne? politicka moc s nim spjata tematizuje kulturn?-civiliza?ni degradace okupovanych prostor? a objekt? a jeji postupne p?ekonavani.