한국   대만   중국   일본 
?tvrtstoleti nejslavn?j?iho kosmickeho teleskopu – Kosmonautix.cz

?tvrtstoleti nejslavn?j?iho kosmickeho teleskopu

24. dubna 2015

Vyro?i – a obzvla?? ta kulata – byvaji v?dy ve znameni bilancovani. Se?tou se usp?chy, ode?tou slepe uli?ky a problemy, je to skoro takovy o?istny ritual pro v?echny zu?astn?ne. Malokdy si to p?izname, ale jakakoli podobna oslava nuti i nas samych zamyslet se nad tim, co se povedlo, co men?, a co p?ipadn? v?bec.?V p?ipad? leto?nich oslav ?tvrtstoleti Hubbleova teleskopu by si mo?na takovy ritual zaslou?il je?t? n?co vic. Jen?e je t??ke hodnotit oslavence, ktery je vlastn? „d?de?kem“ v zaplav? dne?nich v?deckych p?istroj?, a zasluhoval by si spokojeny odpo?inek. P?itom se t??i plnemu zdravi, a je stale ve vynikajici kondici. Pro? d?de?ek, kdy? Hubble slavi „pouhe“ ?tvrtstoleti ?innosti? Inu ve vesmiru mimo ochranny ?tit atmosfery ubiha ?as jinak. Ale i pokrok v technologiich a v?d? se za tu dobu, co si tam senior Hubble poklidn? obiha, neuv??iteln? zrychlil. Budujeme ob?i pozemni observato?e, ktere mnohonasobn? p?ed?i jeho rozli?eni, vyvijime kosmicke detektory, ktere budou schopny p?imo pozorovat atmosfery vzdalenych exoplanet…

P?esto z?stane Hubble?v teleskop n??im vyjime?nym. A? u? po n?m p?ijde cokoli.

Neni jednoduche p?emy?let o roli n??eho sou?asneho v historickem kontextu. Daleko jednodu??i je se do one historie ohlednout (minimaln? je ?asem prov??ena). To nam p?eci jen umo?ni zachovat v?t?i odstup. Tak t?eba namatkou Pan hv?zda? Galileo. Po?atkem 17. stoleti vylep?il dalekohled a podival se do vesmiru. Spustil tim vlastn? revoluci v moderni astronomii. Historie je kruta, tak?e spousta dal?ich osobnosti te doby je zapomenuta.?Ale u n?j u? bude v kolonce „historicky p?inos“ zapsan tu?nym pismem p?ivlastek: „nesmrtelny“.

Troufam si prohlasit, ?e studenti astronomie, astrofyziky i kosmologie za n?jakych sto let budou historii t?chto obor? rozd?lovat podobn? jako my s p?elomovym italskym renesan?nim geniem: na dobu p?ed HST a po n?m. Zdaleka nebyl prvnim teleskopem vypu?t?nym do vesmiru. Ale jeho vyznam pro na?e chapani vesmiru je zasadni. Co vic – stal se z n?j symbol nejen v?dni, ale i kulturni a spole?ensky. Symbol lidske touhy dobyvat nove mety a posouvat hranice na?ich v?domosti.
A jako ka?da mise ma i ta Hubbleova sv?j konec. Zatim se o n?m jedna v souvislosti s jejim nastupcem – programem infra?erveneho kosmickeho teleskopu Jamese Webba (JWST). Te? se pou?time na tenky led, proto?e oficialn? se je?t? u?ad NASA nevyjad?il, ale v tomto tydnu se na n?kterych kosmoportalech objevily zpravy, ?e JWST dostal kone?n? zelenou ke startu v roce 2018. Dal?i informace – op?t nepotrvzena – spekuluje o tom, ?e by k HST m?l byt dopraven maly roboticky modul, jen? by teleskop navedl do hust?ich vrstev atmosfery a urychlil tak konec tohoto za?izeni. Snad se v nasledujicich m?sicich dozvime vice podrobnosti.
Sou?asny provoz HST by mohl pokra?ovat a? do roku 2020. Gravitace zvolna sni?uje jeho ob??nou drahu – ale mala slune?ni aktivita udr?uje na?i atmosferu ten?i – tak?e teoreticky by se teleskop mohl udr?et na ob??ne draze a? do roku 2030. V ramci v?eobecnych uspornych opat?eni v?ak nem??eme ?ekat tak vyrazne prodlou?eni mise.

Zatim si kosmicky d?de?ek neu?iva zaslou?eneho odpo?inku. Naopak – probiha jeho posledni velky program sledovani vzdalenych galaktickych kup. Vice informaci o tomto projektu naleznete zde .

Montáž snímků galaktických kup v rámci programu Frontier Fields a souběžného Paralel Fields. Tyto kupy a přilehlé oblasti už byly v rámci víceletého (a zřejmě posledního rozsáhlého) snímkování podrobně zmapovány. Názvy kup jsou řazeny odshora dolů, vlevo je vždy snímek kupy primárního Hubbleova pole, vpravo pole přilehlého: Abell 2744, MACS J0416 a MACS J0717. Snímkování poslední kupy a jejího přilehlého pole se v současnosti zpracovává, takže můžeme v blízké době jasnější snímky ve větším rozlišení.

Monta? snimk? galaktickych kup v ramci programu Frontier Fields a soub??neho Paralel Fields. Tyto kupy a p?ilehle oblasti u? byly v ramci viceleteho (a z?ejm? posledniho rozsahleho) snimkovani podrobn? zmapovany. Nazvy kup jsou ?azeny odshora dol?, vlevo je v?dy snimek kupy primarniho Hubbleova pole, vpravo pole p?ilehleho: Abell 2744, MACS J0416 a MACS J0717. Snimkovani posledni kupy a jejiho p?ilehleho pole se v sou?asnosti zpracovava, tak?e m??eme v blizke dob? jasn?j?i snimky ve v?t?im rozli?eni.
zdroj: http://frontierfields.org/

Ne? si p?ibli?ime n?ktere p?elomove snimky, poj?me se kratce podivat na Hubble?v teleskop v datech:
– teleskop osazeny primarnim zrcadlem o rozm?rech 2,4 metru ma na delku 13,3 metru a hmotnost n?co malo p?es 11 tun (tolik by va?il na zemskem povrchu).
– HST obiha na?i planetu ve vy?ce 560 km rychlosti p?es 27 000 km/h
– od doby vypu?t?ni na ob??nou drahu urazil v??i zemskemu povrchu vzdalenost necelych 5 miliard km – oblet?l Zemi skoro 137 000x
– u? loni p?ekro?il po?et jeho pozorovani kosmickych jev? a objekt? po?et 1,2 milionu
– za svou aktivni historii se zam??il na vice ne? 38 000 vesmirnych objekt?
– nejvzdalen?j?i z nich se od nas nachazi 13 miliard sv?telnych let – tak?ka 400 milion? let po vzniku vesmiru
– mno?stvi dat nashroma?d?ne v ramci pozorovacich program? p?ekro?ilo 100 TB
– m?si?ni objem dat HST ?ini p?ibli?n? 830 GB
– 4 000 astronom? z celeho sv?ta se ve svych pracich a vyzkumech opiraji o pozorovani HST
– ti publikovali skoro 12 800 praci a ?lank? na zaklad? pozorovani HST, co? z n?j ?ini nejproduktivn?j?i v?decky p?istroj v historii v?dy. N?ktere z praci byly korunovany Nobelovou cenou (t?eba vyzkum supernov z roku 2011)
(zpracovano dle udaj? Space Telescope Science Institute v Baltimoru)
Ne? se podivame na par vit?z? nekone?nych anket a sout??i o nejlep?i fotku Hubbleovy historie, poj?me si dat skute?nou t?e?inku na dortu – snimek ktery NASA publikovala teprve v?era. Stal se oficialnim narozeninovym symbolem ?tvrtstoleti HST. Vidime na n?m mladou hv?zdokupu Westerlund 2 :

Letošní výroční snímek HST, který NASA uvolnila teprve včera. Mladá hvězdokupa Westerlund 2 čítající na 3 000 hvězd nacházející se ve vzdálenosti 20 000 světelných let od nás z našeho pohledu v oblasti souhvězdí Lodního kýlu. Kupa se zformovala před necelými dvěma miliony let a obsahuje jedny z nejjasnějších a nehmotnějších hvězd v naší Galaxii. Jejich intenzivní ultrafialové záření doslova "rozfoukává" oblaka vodíkového plynu.

Leto?ni vyro?ni snimek HST, ktery NASA uvolnila teprve v?era. Mlada hv?zdokupa Westerlund 2 ?itajici na 3 000 hv?zd nachazejici se ve vzdalenosti 20 000 sv?telnych let od nas z na?eho pohledu v oblasti souhv?zdi Lodniho kylu. Kupa se zformovala p?ed necelymi dv?ma miliony let a obsahuje jedny z nejjasn?j?ich a nehmotn?j?ich hv?zd v na?i Galaxii. Jejich intenzivni ultrafialove za?eni doslova „rozfoukava“ oblaka vodikoveho plynu.
zdroj: http://hubblesite.org/

Zav?rem se pokochejme n?kolika zab?ry, ktere se dostaly na ?elni mista Hubbleovych pozorovani:

Přehlídku ikonických snímků Hubbleovy historie nemůže začít jinak, než snímkem Pilířů stvoření (M16). Na něm se totiž v nekonečných webových debatách shodli jak fanoušci, tak i personál HST. Každý z nich o délce světelného roku, ten největší z nich takřka 10 světelných let (100 bilionů kilometrů) rozlehlý. V nich probíhá intenzivní hvězdotvorba. Zajímavé je, že první snímek pořídil HST v roce 1995 a poslední loni, poté co byl upgradován palubní kamerový systém. Při porovnání snímků můžeme pozorovat dramatický vývoj útvarů. Příští generace už budou o tento krásný útvar ochuzeny

P?ehlidku ikonickych snimk? Hubbleovy historie nem??e za?it jinak, ne? snimkem Pili?? stvo?eni (M16). Na n?m se toti? v nekone?nych webovych debatach shodli jak fanou?ci, tak i personal HST. Ka?dy z nich o delce sv?telneho roku, ten nejv?t?i z nich tak?ka 10 sv?telnych let (100 bilion? kilometr?) rozlehly. V nich probiha intenzivni hv?zdotvorba. Zajimave je, ?e prvni snimek po?idil HST v roce 1995 a posledni loni, pote co byl upgradovan palubni kamerovy system. P?i porovnani snimk? m??eme pozorovat dramaticky vyvoj utvar?. P?i?ti generace u? budou o tento krasny utvar ochuzeny.
zdroj: http://www.spacetelescope.org/

Tisíc světelných let od Země se pod pásem Orionu nachází hvězda Sigma Orionis. Vlastně jde o pětičlenný hvězdný systém o svitivosti 75 000 sluncí! Osvětluje rozlehlý oblak chladnějšího vodíkového plynu, který jsme díky jeho tvaru pojmenovali mlhovina Koňská hlava. Stejně jako Pilíře stvoření ani toto dechberoucí divadlo nepotrvá věčně.

Tisic sv?telnych let od Zem? se pod pasem Orionu nachazi hv?zda Sigma Orionis. Vlastn? jde o p?ti?lenny hv?zdny system o svitivosti 75 000 slunci! Osv?tluje rozlehly oblak chladn?j?iho vodikoveho plynu, ktery jsme diky jeho tvaru pojmenovali mlhovina Ko?ska hlava. Stejn? jako Pili?e stvo?eni ani toto dechberouci divadlo nepotrva v??n?.
zdroj: http://hubblesite.org/

Co se galaktického snímkování týče, i zde byl takřka jasný vítěz. Je jím spirální galaxie Sombrero (dle Hubbleovy klasifikace galaxií typu SAa), zhruba poloviční velikosti Mléčné dráhy, jejíž světlo k nám putuje třicet milionů let, a nám se na obloze promítá směrem do souhvězdí Panny.

Co se galaktickeho snimkovani ty?e, i zde byl tak?ka jasny vit?z. Je jim spiralni galaxie Sombrero (dle Hubbleovy klasifikace galaxii typu SAa), zhruba polovi?ni velikosti Mle?ne drahy, jeji? sv?tlo k nam putuje t?icet milion? let, a nam se na obloze promita sm?rem do souhv?zdi Panny.
zdroj: http://www.spacetelescope.org/

Snímek Krabí mlhoviny (M1, NGC 1952 či Taurus A) se rovněž dostal do "Top 10". Emisní mlhovina v souhvězdí Býka je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou poprvé zaznamenali čínští astronomové v roce, který se otiskl i do jejího (posledně uvedeného) názvu. Leží přibližně 6 500 světelných let od nás, dosahuje velikosti 11 světelných let, a zvětšuje se rychlostí asi 1500 kilometrů za sekundu.

Snimek Krabi mlhoviny (M1, NGC 1952 ?i Taurus A) se rovn?? dostal do „Top 10“. Emisni mlhovina v souhv?zdi Byka je poz?statkem supernovy SN 1054, kterou poprve zaznamenali ?in?ti astronomove v roce, ktery se otiskl i do jejiho (posledn? uvedeneho) nazvu. Le?i p?ibli?n? 6 500 sv?telnych let od nas, dosahuje velikosti 11 sv?telnych let, a zv?t?uje se rychlosti asi 1500 kilometr? za sekundu.
zdroj: http://hubblesite.org/

Když už jsme zmínili galaktické kupy, galaxie a mlhoviny, tak zakončeme naši krátkou přehlídku hvězdou. Ale zřejmě tou nejpodivnější a nejzajímavější, na kterou se HST ve své 25leté činnosti zaměřil. Je jí V838 Monocerotis - extrémně dynamický objekt, který zřejmě tvoří dvě hvězdy, jež pomalu spějí ke kolizi a tím se zrodí jedna hmotná a velmi nestabilní hvězda. Objekt je tak nestabilní, že při každém snímkování vidíme vývoj a pohyb v okolních oblastech, tento vývoj už byl několikrát rozpohybován animátory.

Kdy? u? jsme zminili galakticke kupy, galaxie a mlhoviny, tak zakon?eme na?i kratkou p?ehlidku hv?zdou. Ale z?ejm? tou nejpodivn?j?i a nejzajimav?j?i, na kterou se HST ve sve 25lete ?innosti zam??il. Je ji V838 Monocerotis – extremn? dynamicky objekt, ktery z?ejm? tvo?i dv? hv?zdy, je? pomalu sp?ji ke kolizi a tim se zrodi jedna hmotna a velmi nestabilni hv?zda. Objekt je tak nestabilni, ?e p?i ka?dem snimkovani vidime vyvoj a pohyb v okolnich oblastech, tento vyvoj u? byl n?kolikrat rozpohybovan animatory.
zdroj: http://cdn.astrobin.com/

Zdroje informaci:
http://frontierfields.org/
http://www.stsci.edu/
http://hubblesite.org/
http://www.foxnews.com/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrazk?:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/hubble-telescope_0.jpg
https://frontierfields.files.wordpress.com/2015/04/ff_halfway_done.png
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2015-12-a-web_print.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2013-12-a-print.jpg
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/heic1501a.jpg
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/opo0328a.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg
http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg
http://cdn.astrobin.com/images/thumbs/d1d70504f08a602b0be1f33e92ae655c.1824x0_q100_watermark.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hla?eni chyb, nep?esnosti, p?ipominky
Prosim ?ekejte...

Dal?i podobne ?lanky

Hubble?v teleskop a miliony opu?t?nych hv?zd Europa a Enceladus – mista pro ?ivot? Kosmotydenik 244 (15.5. – 21.5.) Dal?i Hubbleova kamera zlobi
Rubrika Aktualni d?ni , Historie ?titky: , ,
«
»
Ni?e m??ete zanechat sv?j komenta? .

20 komenta?? ke ?lanku “?tvrtstoleti nejslavn?j?iho kosmickeho teleskopu”

  1. Honza napsal:
    27. 4. 2015 (23:17)

    Diky za ?lanek. P?ib?h o HST je jeden z nejsiln?j?ich v cele kosmonautice. Krom? t?ch pozitivnich poselstvi je to ale bohu?el i p?ib?h o neuv??itelne hlouposti, neschopnosti, neefektivit? a hlavn? o naprostem vit?zstvi politickeho marketingu nad zdravym rozumem.
    No ale co u?, aspo? z toho jsou p?kne fotky…

  2. gubarev Redakce napsal:
    24. 4. 2015 (22:02)

    maiden napsal:
    24.4.2015 (20:32)

    Uva?oval n?kdo o tom, ?e by se teleskop nachazel blizko ISS? P?ipadn? jine stanice? Prav? kvuliva serviskam. Ka?dych 5 let by se vym?nily kamery a jelo by se po?ad na maximum. Kdyby t?ch teleskop? bylo na stejne ob??ne draze t?eba deset, tak by postupn? mohly rotovat a v?dycky jeden by se daval do pucu a zbytek by pozoroval.
    Je sice hezky, jake v dne?ni dob? mame ?megalomanske“ projekty pozemnich dalekohled?, ale ne? se to v?echno postavi…

    A o JWST ?koda mluvit. Bu? to bude fenomenalni usp?ch, nebo take fenomenalni pr??vih. Rvat takove prost?edky do jedne jedine sondy… Inu, jde to ze statniho a doka? to je na Zemi, po?ad je prace.
    Mo?na by bylo efektivn?j?i ?ict si o pozorovani oblohy SpaceX.
    —-

    Ja v te hektice p?ehledl va?i zpravu. A? je vlastn? jena z nejzajimav?j?ich.
    Dovolte mi jen kratce. Pokud by vas to zajimalo, pou?ijte soukromou zpravu zde, pa? je to na dyl…

    Nejde u? v?bec o po?et, ale o rozli?eni. A v tom nam brani na?e ?ivotodarna matka – na?e Slunce.
    Era optickych teleskop? u? je za nami. Pot?ebujeme se posunout n?kam, kde dostaneme vic informaci.
    Souvisi to p?edev?im s na?im vyzkumem vesmiru jako celku. Tam se musime p?esunout do jinych frekven?nich
    delek. Hubble nam dal za to ?tvrtstoleti nejvic – vy?dimali jsme jej vic ne? mokry hadr. Co? je ale fantasticke.
    Ale ty podstatne frekvence diky rudemu posuvu u? jsou n?kde upln? jinde. Proto JWST.

    Sm?rem „dol?“ do IR budeme schponi detekovat vic star?ich udalosti, pa? se vesmir rozpina, a um?rn? k tomu se prodlu?uji delky elektromagnetickeho za?eni, ktere nas zajima.
    Pokud se v?bec program JWST uskute?ni – ale podle neoficialni zpravy dostal zelenou – tak v?bec nemusite pochybovat,
    ?e p?jde o naprosto st??ejni p?elom srovnatelny s HST po korekci optiky – ba mo?na daleko v?t?i.

    PS: SpaceX bych do toho v?bec nedaval. Jde o n?co stejn? revolu?niho, ale upln? na jine bazi.

    • maiden napsal:
      25. 4. 2015 (20:20)

      DIKY. Kone?n? si na?el n?kdo ?as…:-)
      Ja pochopiteln? nezpochyb?uji projekt JWST po technicke strance.
      Ja mam prost? jen husinu z toho, ?e se vyrobi za nemalych finan?nich prost?edk? a ?asu naprosto luxusni pozorovatelna a pak pod tim bouchne raketa…
      Nebo to doleti do Lagrangova bodu a jedna t?etina zrcadel se nerozvine.
      Kdy? si ?lov?k vzpomene na sondu Galileo, tak to zazdila v?decky nejmen? zajimava sou?astka – antena.

      ?e je Huble?v dalekohled v?decky vyt??eny bych se snad neodva?oval tvrdit, mo?na pro ty nejlep?i astronomy. Ale nap?. v ?R se z tisice projekt? na pozorovani losuje 10% ka?dy rok a o pozorovaci ?as je udajn? docela bitka.

      Prost? mi unika, pro? se p?i t?ch enormnich vyvojovych nakladech neud?laji rovnou 2-3 kusy te same techniky, aby se ta cena alespo? trochu rozm?lnila a vyu?il se vyvojovy ?as. A zrovna u Hublova teleskopu… Kdy? si ?lov?k p?edstavi, kolik ?piona?nich dru?ic kouka dolu lidem na dvorek, misto toho, aby se zkoumal vesmir. ?lov?k si skoro ?ika, ?e tu chybu zrcadla tam kdysi ud?lali zam?rn?, aby si z toho NEP?ITEL, a? u? je to kdokoliv nedovodil skute?ne rozli?eni ?piona?nich dru?ic. Ale to u? hodn? spekuluju. Nakonec, astronomove a? jsou radi, ?e v?bec n?jakej teleskop maji, ?e ano.
      (taky je mo?nost, ?e tam dali klasicky nastaveni zrcadla pro pozorovani zemskyho povrchu a neuv?domili si to:-)

      Ale diky za info a dal?i pohled na v?c.

  3. gubarev Redakce napsal:
    24. 4. 2015 (21:30)

    Je?t? jedna omluva – slou?im dotazy do jedne zpravy, ale aspo? to bude na jednom mist?. Dik za pochopeni.

    roman hronza napsal:
    Gratulace americke NASA k obdivuhodne praci (po?itaje v to i zachranou operaci). Neni mi jasny smysl robotickeho modulu, ktery by m?l p?ipadn? urychlit zanik HST. Jaky k tomu je d?vod?

    Vojta napsal:
    24.4.2015 (09:42)
    Mo?na proto, aby bylo mo?ne sestup ?idit a nehrozilo, ?e zbytky dopadnou do obydlenych oblasti.opadnou do obydlenych oblasti.

    Romane, Vojta to napsal velmi trefn?. Jen to doplnim. Ale jak u? jsem v p?edchozim textu uvad?l – zatim NEJDE o oficialni informace, tak?e je velky prostor pro spekulace. Tak?e uvedu jen info z komunikace neoficialni. S p?idavnym modulem by to m?lo probihat nejen tak, ?e by HST „natla?il“ do spodnich vrstev atmosfery, ale zarove? by zvy?il jeho momentalni ob??nou rychlost. To je vlastn? je?t? u?inn?j?i, ne? ho jen poslat „dol?“. V tom p?ipad? t?eni atmosfery ud?la v?t?i praci, ne? jen sni?eni ob??ne drahy. A jak u? i bylo ?e?eno – problem t?chto v?t?ich za?izeni je v tom, ?e se p?i sestupu nechovaji upln? p?edpov?diteln?, a letova obsluha si samoz?ejm? nechne lajsnout problem, ?e by n?ktere ?asti dopadly tam, kde by zp?sobily problem.

    Problemy kolem „deorbitaze“ HST se ?e?ily u? p?ed 10 lety, jen to te? nedohledam, ale s Googlem by to ur?it? ?lo, i kdy? by to bylo o krutem filtrovani link?. Ja bohu?el tyto odkazy v archivu nemam, zvladam tak max. 5-6 let zpatky. A hlavn? se za tu dobu upn? zm?ninily na?e technicke mo?nosti.

    Pepa77 napsal:
    Nejaktualn?j?i zpravy a novinky najdete na:
    http://www.stsci.edu/hst/scheduling/daily_status
    http://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/main/index.html

    Ka?dopadn? zasadni novinky najdete p?imo na http://www.stsci.edu/

    Datel napsal:
    24.4.2015 (17:49)
    Asi jste malo pochleboval, ?e vam neodpovi.

    Pane Datle – v?ichni tu ?ekame jen na pochlebovani – odhadl jste to p?esn?! :))

    Du?an Majer napsal:
    24.4.2015 (18:27)
    Zatim to vypada, ?e palubni p?istroje jsou ok,
    ale detaily okolo gyroskop? jsem zatim nedohledal. Vypada to, ?e jsou v po?adku, ale je?t? si to chci ov??it.

    S gyroskopy byly u? problemy, ale je to drahn? let, a taky bych to musel podrobn? dohledat.
    Zatim ?adny v?t?i problem snad neni.

  4. gubarev Redakce napsal:
    24. 4. 2015 (20:56)

    Omlouvam se v?em, ?e jsem b?hem dne nestihl v?bec reagovat, p?esn? jak napsal M. Voplatka, mno?stvi povinnosti a litani po ur?itych institucich mi znemo?nilo jakekoliv sledovani vlakna. Prosim, dejte mi trochu ?as. U? jsem zp?t, ale po?ad ?e?im nutne pracovni maily, a kdy? jsem to tu jen velmi letmo projel, ma odpov?? nemusi p?ijit ihned (jak je tomu t?eba u n?kterych aktualnich p?ibli?eni sond k cil?m).
    Diky za trp?livost!

  5. maiden napsal:
    24. 4. 2015 (20:32)

    Datla zabanovat…:-)

    ?koda jen, kdy? si ?lov?k p?edstavi, kolik vyzv?dnych dru?ic sleduje povrch Zem?. Na to prachy budou v?dycky.

    Uva?oval n?kdo o tom, ?e by se teleskop nachazel blizko ISS? P?ipadn? jine stanice? Prav? kvuliva serviskam. Ka?dych 5 let by se vym?nily kamery a jelo by se po?ad na maximum. Kdyby t?ch teleskop? bylo na stejne ob??ne draze t?eba deset, tak by postupn? mohly rotovat a v?dycky jeden by se daval do pucu a zbytek by pozoroval.
    Je sice hezky, jake v dne?ni dob? mame „megalomanske“ projekty pozemnich dalekohled?, ale ne? se to v?echno postavi…

    A o JWST ?koda mluvit. Bu? to bude fenomenalni usp?ch, nebo take fenomenalni pr??vih. Rvat takove prost?edky do jedne jedine sondy… Inu, jde to ze statniho a doka? to je na Zemi, po?ad je prace.
    Mo?na by bylo efektivn?j?i ?ict si o pozorovani oblohy SpaceX.

  6. cecil napsal:
    24. 4. 2015 (19:41)

    prosim, prosim, prosim
    nenechajte sa vyto?i?
    ste vyborni
    mate u m?a 1*********

  7. Pepa77 napsal:
    24. 4. 2015 (9:45)

    Dobry den. Je mo?ne n?kde najit informace o zdravotnim stavu dalekohledu? Tedy ktere p?istroje funguji a hlavn?, kolik gyroskop? funguje?

    • Datel napsal:
      24. 4. 2015 (17:49)

      Asi jste malo pochleboval, ?e vam neodpovi ??

      • Michael Voplatka napsal:
        24. 4. 2015 (18:25)

        Redakto?i bohu?el nemaji ?as sed?t tady 24 hodin denn? a ?ist si komenta?e. Mame take sva zam?stnani, ?koly a osobni ?ivot. Sna?ime se odpovidat v?em, ov?em ne v?dy to jde okam?it?. Jakmile autor bude mit trochu ?asu a sedne k internetu, ur?it? odpovi.

      • Du?an Majer Administrator napsal:
        24. 4. 2015 (18:27)

        Na urovni pochlebovani p?ece v?bec nezale?i, jen hledame informace. Zatim to vypada, ?e palubni p?istroje jsou ok, ale detaily okolo gyroskop? jsem zatim nedohledal. Vypada to, ?e jsou v po?adku, ale je?t? si to chci ov??it.

    • Spytihn?v ?umpelik napsal:
      25. 4. 2015 (7:51)

      S gyroskopy RSU problemy byly a p?i t?ech z p?ti servisnich misi se m?nily (servisnich misi bylo opravdu p?t, i kdy? ta posledni ma ?islo 4). Krize nastala v listopadu 99, kdy z?staly funk?ni jen dva ze ?esti, co? je pr??vih (zname z Keplera). Tak byla vyslana urychlena mise hned v prosinci a ta vym?nila rovnou v?ech ?est. P?i posledni servisni misi v roce 2009 byly op?t vym?n?ny v?echny (tahle posledni byla uskute?n?na opravdu se sk?ip?nim zub?, proto?e po Columbii cht?la NASA lety STS jen tak, aby bylo mo?no v p?ipad? problemu dolet?t k ISS, co? se s HST vylu?uje).

      P?i te posledni misi bylo take na HST namontovano jakesi sp?ahlo na budouci p?ipojeni „exekutora“.

  8. roman hronza napsal:
    24. 4. 2015 (7:57)

    Gratulace americke NASA k obdivuhodne praci (po?itaje v to i zachranou operaci). Neni mi jasny smysl robotickeho modulu, ktery by m?l p?ipadn? urychlit zanik HST. Jaky k tomu je d?vod?

  9. cecil napsal:
    24. 4. 2015 (7:31)

    asi to bude Sombrero?

Zanechte komenta?

Chcete-li p?idat komenta?, musite se p?ihlasit .