Balisticke rakety "klubu vyd?d?nc?"

30. 7. 2010 / Luka? Visingr , ?t?pan Kotrba

Geopoliticka situace Izraele, Jihoafricke republiky a Tchaj-wanu nebyla b?hem studene valky n??im zavid?nihodnym. ?idovsky stat se nachazel v prakticky permanentnim vale?nem stavu se svymi arabskymi sousedy, Jihoafricka republika byla mezinarodn? odsuzovana a izolovana kv?li rasistickemu re?imu apartheidu a ?inska republika na ostrov? Tchaj-wan pozbyvala silu s tim, jak stale vice zemi uznavalo jako reprezentaci ?iny komunistickou vladu v Pekingu. T?i "vyd?d?nci" se mohli spolehat na podporu USA (ktere ti?e spolupracovaly i s JAR, p?esto?e ji oficialn? odsuzovaly), jeliko? Washington je vnimal na prvnim mist? jako prvky "hraze" proti expanzi komunismu, av?ak velmi vyznamna byla i jejich vzajemna kooperace v oboru vyvoje a produkce nuklearnich a raketovych odstra?ujicich kapacit. P?esn?ji se da ?ici, ?e rovnocenna a vyva?ena spoluprace existovala mezi Izraelem a Jihoafrickou republikou, kde?to Tchaj-wan byl spi?e pouze dob?e platicim odb?ratelem technologii i vyrobk? a k vyvoji balistickych nebo kosmickych raket vlastn? vyznamn?ji nep?isp?l. Kli?ovy vyznam pro "klub vyd?d?nc?" m?la technologicka ?piona? (a to i v??i spojenc?m) a kontra?piona? p?i tvorb? klamnych opat?eni a dezinformaci v??i okolnim "nep?atelskym" zemim.

Jericho-1: Francouzske ko?eny

Hlavnim dodavatelem zbrani pro Izrael byla v 50. a 60. letech Francie, tak?e neni p?ekvapive, ?e v roce 1962 po?adala vlada ?idovskeho statu francouzske firmy Sud Aviation a Dassault o projekt balisticke rakety schopne p?epravit zat?? 750 kg na vzdalenost 500 km. V dubnu 1963 byla vybrana druha zmin?na spole?nost, je? nabidla raketu MD 620 pod kodovym ozna?enim Jericho. Smlouva pokryvala dodavku p?ti pokusnych a dvaceti "ostrych" raket a pote licen?ni produkci v Izraeli. Vyroba ve francouzske tovarn? v Martignassur- Jalle za?ala v kv?tnu 1964 a prvni odpaleni bylo uskute?n?no 1. unora 1965. V letech 1965-1968 bylo provedeno celkem ?estnact zkou?ek, z nich? deset bylo usp??nych. P?i pokusu v b?eznu 1966 raketa p?ekonala vzdalenost 450 km. Vyroba ale v lednu 1969 nahle skon?ila. V prosinci p?ede?leho roku toti? Izrael uskute?nil utok proti letoun?m arabskych aerolinek na leti?ti v Bejrutu, na?e? Pa?i? uvalila na ?idovsky stat zbrojni embargo. Ale v te dob? u? Izraelci dokazali rakety Jericho vyrab?t sami a odhaduje se, ?e jich v letech 1971-1978 zhotovili okolo stovky. St?ely Jericho-1 byly udajn? p?ipraveny k bojove ?innosti ji? b?hem valky Jom Kippur v ?ijnu 1973, p?esto?e spolehliv? je dolo?ena opera?ni zp?sobilost teprve v roce 1980, kdy u? m?li Izraelci k dispozici i americke takticke rakety MGM-52 Lance. Jericho-1 byla dvoustup?ova st?ela s motory na tuhe palivo a s inercialnim navad?nim. Prvni stupe? se ovladal pomoci ?ty? pohyblivych trysek, kde?to druhy m?l mala vyklopna kormidla. Pro start se u?ivala rampa na podvozku nakladniho automobilu. Rakety oficialn? m?ly jen konven?ni vybu?ne nalo?e, ale vzhledem k pom?rn? velke kruhove odchylce (p?ibli?n? 1000 m) je patrne, ?e primarni naklad tvo?ily hlavice jaderne (odhaduje se ekvivalent 20 kilotun TNT), pop?. rovn?? chemicke. V sou?asnosti u? jsou v?echny st?ely Jericho-1 s nejv?t?i pravd?podobnosti vy?azeny.

Jericho-2: Technologie dvojiho u?iti

Spoluprace s Francii a vyroba raket Jericho sou?asn? poskytla Izraelc?m nezbytne zku?enosti pro vyvoj dal?i generace raket, u ni? se p?edpokladalo pou?iti jak v podob? balistickych st?el, tak i kosmickych nosi??. Tato nova rodina zbrani se vyvijela od poloviny 70. let a oficialn? ji tvo?i r?zne modifikace kosmicke rakety Shavit, je? byla poprve odpalena 19. za?i 1988, kdy vynesla na orbitalni drahu ve vy?ce 250 km pr?zkumny satelit Offeq 1. Rakety Shavit vzletaji z kosmodromu Palmachim ji?n? od Tel Avivu; zatim posledni dru?ici dopravenou do vesmiru timto nosi?em je ?piona?ni Offeq 7, vypu?t?na 10. ?ervna 2007. (Dal?i informace o soudobych izraelskych vesmirnych systemech najdete v ATM ?. 9/2007.)

Spole?nost IAI (Israel Aircraft Industries, nyni Israel Aerospace Industries) v?ak sou?asn? pracovala i na p?ibuzne balisticke zbrani, p?i ?em? rozsahle kooperovala s Jihoafrickou republikou a paradoxn? rovn?? s Iranem. Vznikla raketa Jericho-2 vyu?ivajici prvni dva stupn? z t?istup?oveho nosi?e Shavit. Zkou?ky probihaly snad od roku 1986, ale kv?li spolupraci s Ji?ni Afrikou existuji rozporne informace, nebo? ?ast test? se odehravala prav? tam a dochazi k zam?nam s jihoafrickymi raketami RSA. St?ela Jericho-2 je ve slu?b? z?ejm? od roku 1990 a vypou?ti se op?t z nakladniho vozu, a?koli se mo?na vyvijela i obm?na pro ponorky. P?ibli?n? 50 a? 100 raket se nachazi na zakladn? Sedot Micha le?ici 23 km zapadn? od Jeruzalema a 40 km jihovychodn? od Tel Avivu. Odpalovaci za?izeni jsou ukryta v podzemnich bunkrech. Rakety p?epravuji jaderne hlavice s ekvivalentem ?adov? v megatunach. Dolet se odhaduje na nejmen? 1500 km, ale u varianty Jericho-2B se spekuluje o dosahu asi 3500 km. Navad?ni se ma skladat z inercialni navigace a koncoveho radaroveho navedeni odd?lujiciho se navratoveho t?lesa.

Jericho-3: Zatim jen spekulace

Od poloviny 90. let se mno?i informace o tom, ?e Izrael pracuje na t?eti generaci balistickych raket, ktere maji pat?it mezi zbran? se st?ednim, pop?. dokonce mezikontinentalnim doletem. Raketa ozna?ovana obvykle Jericho- 3 pravd?podobn? op?t vychazi z kosmickych nosi?? ?ady Shavit. Obecn? se ma za to, ?e jde o t?istup?ovou st?elu p?edstavujici modifikaci ?ty?stup?ove nosne rakety Shavit-2 neboli NEXT. R?zne prameny odhaduji dost?el mezi 4800 a 6500 km a maximalni nosnost 1000- 1300 kg -- ma jit bu? o jednu jadernou hlavici o hmotnosti 750 kg, nebo t?i samostatn? navad?ne hlavice v kontejneru MIRV. Je v?ak nutno poznamenat, ?e vyvoj zbran? s takovymto dosahem nezbytn? vy?aduje mnoho zkou?ek (co? snad nejlepe doklada notoricka nespolehlivost iranskych nebo severokorejskych st?el), av?ak neni znamo, ?e by Izrael n?jake testy takto vykonnych zbrani uskute?nil. Jericho-3 udajn? m?la byt za?azena do opera?niho pou?iti b?hem roku 2008, ov?em spolehlive udaje o tom k dispozici nejsou a ?idovsky stat samoz?ejm? nema nejmen?i zajem tuto oponu tajemstvi zvedat.

RSA-1 a 2: Regionalni odstra?eni

Zmin?na uzka spoluprace Izraele s Jihoafrickou republikou, je? existovala od poloviny 70. let minuleho stoleti, byla oboustrann? mimo?adn? prosp??na. ?idovsky stat dodaval ?pi?kove nuklearni a raketove technologie i znalosti, kde?to Jihoafri?ane poskytli jaderny ?t?pny material a sou?asn? uzemi, kde bylo mo?no provad?t raketove testy na velke vzdalenosti, ?eho? sam Izrael (majici zhruba rozlohu Moravy) prost? nebyl schopen. Jihoafricky raketovy program Arniston byl zalo?en na technologiich izraelskych raket serie Shavit/ Jericho-2 a b?hem 80. let vyprodukoval ?ty?i typy raket, ktere mohly fungovat jako vesmirne nosi?e i balisticke zbran?. Obdr?ely ozna?eni RSA (Republic of South Africa) a jejich planovane vojenske nasazeni se odvijelo od skute?nosti, ?e armada JAR byla zapojena do boj? v sousednich statech a v Angole, ve kterych se anga?ovala i Kuba a omezen? take n?ktere staty Var?avske smlouvy. Pokud by hrozil vpad t?chto sil na uzemi Jihoafricke republiky a pote ur?it? i svr?eni re?imu apartheidu, byla b?lo?ska vlada odhodlana nasadit i jaderne zbran? (tento scena? byl velmi p?sobiv? zpracovan v romanu Vale?na hrozba od Larryho Bonda). K pou?iti atomovych hlavic na boji?ti m?ly (vedle leteckych pum) slou?it i dva druhy rakety, a sice jednostup?ova RSA-1 s dosahem okolo 1100 km a dvoustup?ova RSA-2 o doletu cca 1900 km. RSA-2 byla upravenou verzi izraelske st?ely Jericho-2, kde?to typ RSA-1 vznikl jednodu?e pou?itim prvniho stupn? z RSA-2.

RSA-3 a 4: Mezikontinentalni hrozba

P?ipojenim t?etiho stupn? k typu RSA-2 vznikla raketa RSA-3, ktera mohla byt nasazena jako vesmirny nosi? s dru?ici o hmotnosti 350 kg, p?ipadn? jako balisticka raketa del?iho dosahu s nakladem a? 1300 kg. Uvadi se v?ak, ?e s nalo?i o vaze 400 kg by se pravd?podobn? dostala do kategorie mezikontinentalnich zbrani a mohla by ohro?ovat Moskvu. Ale existoval pry je?t? jeden scena?, ktery p?sobi tem?? ?ilenym dojmem. N?kte?i extremiste toti? tvrdili, ?e v p?ipad? akutn? hrozici invaze komunist? by se m?lo vyhro?ovat odpalenim rakety RSA-3 na Washington, co? (podle nich) m?lo dotla?it USA k p?ime vojenske pomoci re?imu apartheidu! Jednozna?n? mezikontinentalni zbrani pak m?la byt ?ty?stup?ova RSA-4, je? udajn? m?la byt schopna dopravit 700kg hlavici na jakekoli misto na Zemi. Ta u? v?ak z?stala pouze ve stadiu navrhu. V 80. letech prob?hlo v Ji?ni Africe n?kolik zkou?ek raket RSA-1 a RSA-2, ktere ov?em nelze spolehliv? odli?it od test? izraelskych raket Jericho-2. St?ela RSA-3 poprve odstartovala 1. ?ervna 1989 a odpaleni RSA- 4 bylo planovano na rok 1994, jen?e konec re?imu apartheidu v?echno zm?nil. Jihoafricka republika se vzdala jadernych zbrani, vojensky raketovy program se zastavil a posleze byl zru?en i vyvoj kosmickych nosi??. Nelze ale pochybovat o tom, ?e technicky a znalostni potencial si JAR zachovala.

Tchajwanske st?ely kratkeho dosahu

Dal?im p?ijemcem izraelskych raketovych technologii se stal Tchaj-wan. Patrn? nejznam?j?im vysledkem izraelske pomoci jsou tchajwanske protilodni ?i protizemni st?ely s plochou drahou letu Hsiung Feng (?insky "trubec"), je? jsou zalo?eny na izraelskych zbranich Gabriel, av?ak ?idovsky stat podpo?il ?inske nacionalisty i v oblasti balistickych raket. Od roku 1982 provozuje Tchaj-wan takticke st?ely Ching Feng ("zelena v?ela"), co? jsou nejspi?e s izraelskou podporou vyrobene kopie americkych zbrani MGM-52 Lance na kapalne palivo a s doletem cca 130 km. Tchajwan rakety Lance nikdy nevlastnil, zatimco Izrael ano. "Vzbou?ena provincie" ma take st?ely Tien Chi ("nebeska halapartna"), ktere vznikly konverzi st?el zem?-vzduch Tien Kung II ("nebesky me?"). Jejich dosah ?ini nejmen? 120 km, ale pokro?ilej?i verze s vykonn?j?im urychlova?em ma mit dost?el zvy?eny udajn? a? na 300 km. Podle zpravodajskych slu?eb USA se na pob?e?i ostrova nachazi okolo padesati raket Tien Chi.

Rakety v podzemi nebo na vlacich

Existuje ale d?vodne podez?eni, ?e Tchaj-wan pracoval ?i stale pracuje na st?elach s podstatn? del?im doletem. Nejspi?e op?t s izraelskou technickou pomoci, a?koliv USA pr?b??n? vytva?eji na Tchaj-wan natlak, aby o tyto zbran? neusiloval. Nej?ast?ji se hovo?i o dvoustup?ove raket? Tien Ma-1 ("nebesky k??"), ktera by m?la mit dost?el a? 950 km. Existuji rovn?? kuse zpravy o raketovem projektu Ti Ching, jeho? vysledkem ma byt zbra? s doletem 1000-1500 km nebo kosmicky nosi?. V 90. letech minuleho stoleti se ob?as objevovaly udaje o mo?nem transferu technologii raket Shavit/Jericho-2 na Tchaj-wan. V roce 2004 byly publikovany (ofi cialn? ale ihned dementovane) informace, ?e Tchaj-wan rozji?di produkci 120 st?el s dosahem 1000 km a 30 raket s dosahem 2000 km. A v roce 2005 se objevila p?ekvapiva zprava, ?e Tchaj-wanu nabizela svoje rakety i Severni Korea (!), i kdy? to spi?e ne? o zam?rech ?inske republiky vypovida o zoufale situaci KLDR. Je nutno poznamenat, ?e i Tchaj-wan je (podobn? jako Izrael) zna?n? skoupy na udaje o svych p?ipadnych raketovych odstra?ujicich kapacitach. Tchajwanske st?ely by mohly byt ukryty nejspi?e v n?ktere z obrovskych podzemnich zakladen, kterych na militarizovanem ostrov? existuje rozsahla a p?isn? utajovana si?. Dal?i zajimava teorie soudi, ?e pro odpalovani raket by mohly slou?it ?elezni?ni soupravy.

Podle ?ady informaci p?iklada Tchaj-wan nemaly vyznam st?elam s plochou drahou letu, jako je Hsiung Feng II (HF-2) s dost?elem a? 150 km, ktera se odpaluje z fregat t?idy Cheng Kung. Zdokonalena HF-2E ma podle ?inskych zdroj? dolet a? 1000 km a mohla by byt odvozena od americkych st?el Harpoon ?i Tomahawk. HF-3 s dost?elem 200 km dosahuje rychlosti Mach 2 diky naporovemu motoru podobneho typu, jaky ma rusky Moskit. Design tchajwanskych raket, obvykle p?evzaty, ukazuje na absenci vlastni konstruk?ni ?koly a zavislost na zahrani?ni technice, ale i na vykonnost zpravodajskych slu?eb a schopnost improvizace.

Strategie informa?ni nejistoty

"Klub vyd?d?nc?" Izraele, Jihoafricke republiky a Tchaj-wanu zdanliv? ztratil smysl po konci studene valky, ale vojenska spoluprace p?eru?ena nebyla, by? jeji intenzita nedosahuje urovn? z 70. a 80. let minuleho stoleti. Jihoafricka republika se (snad) vzdala nuklearnich i raketovych ambici, av?ak jeji regionalni velmocenske ambice by mohly vzk?isit program kosmickych nosi??. Zbyli dva ?lenove pokra?uji v rozvoji svych raketovych arzenal?, kterymi samoz?ejm? cht?ji p?sobit na sve po?etn?j?i, av?ak technicky men? vysp?le protivniky, co? jsou v p?ipad? Izraele arabske zem? a Iran a v p?ipad? Tchaj-wanu pevninska ?inska lidova republika. Je charakteristicke, ?e oba tyto rozlohou male, ale vojensky mimo?adn? silne staty voli naprosto odli?nou informa?ni taktiku ne? Iran, Indie, Pakistan nebo ?ina, o jejich? programech balistickych raket jsme psali v lo?skych ?islech ATM. Izrael a Tchaj-wan nevydavaji bombasticka prohla?eni o dost?elech svych raket. Jejich balisticke st?ely nejsou tematem propagandy, prav? naopak. Oficialn? se o nich tem?? nemluvi, pouze ob?as pronikaji do medii neoficialni informace, ktere jsou mnohdy bleskurychle pop?eny... A jindy nejsou ani pop?eny, ani potvrzeny. Pravd?podobni protivnici nemaji byt ohromeni, nybr? ponechani v nejistot?. Je to levn?j?i a spolehliv?j?i. M??e se tedy stat, ?e se okoli bude citit ohro?eno n??im, co t?eba neexistuje.

Pointa se projevila v titulu analyzy tchajwanskeho ?asopisu Defence International v roce 2005: "Zjeveni t?i novych raket na Tchaj-wanu prost?ednictvim medialni zpravy."

Kresby: ?t?pan Kotrba

Vy?lo v odbornem vojenskem technickem m?si?niku ATM 01/2009 jako jeden z dil? serialu autor? o balistickych raketach

13. 07. 2010 Luka? Visingr, ?t?pan Kotrba: Francouzske odstra?ujici sily - zaruka nezavislosti evropske velmoci ZDE