?estadvac?t?ho dubna 1986 v jednu hodinu a dvacet ?ty?i minut po p?lnoci ot??sly jadernou elektr?rnou v sov?tsk?m ?ernobylu t?sn? za sebou dv? mohutn? exploze. Jejich s?la byla tak obrovsk?, ?e vymr?tila trosky budovy ?tvrt?ho bloku a? kilometr do v??ky. Betonov? kryt reaktoru, v??c? dva tis?ce tun, nadzvedla jako p?rko do vzduchu a oto?ila jej do svisl? polohy.

Co tu obrovskou energii vypustilo?

Byl to sov?tsk? jadern? reaktor typu RBMK 1000, pou??van? v Sov?tsk?m svazu od roku 1954. Za norm?ln?ch okolnost? dod?val do elektrick? s?t? 1000 megawatt?. Ten den brzy r?no se v?ak vymkl z kontroly.

Oproti v?eobecn?mu p?esv?d?en? nedo?lo v ?ernobylu ke skute?n?mu jadern?mu v?buchu, takov?mu, jak? na sklonku druh? sv?tov? v?lky zni?il Hiro?imu a Nagasaki. V?buch ve ?tvrt?m bloku ukrajinsk? elektr?rny zp?sobilo nadm?rn? mno?stv? p?eh??t? p?ry. Nahromad?n? p?ra odsunula v?ko reaktoru, do prostoru vnikl vzduch a rekc? vodn? p?ry s roz?haven?m grafitem vznikl vod?k, kter? vybuchl. Exploze vymr?tila do okol? radioaktivn? palivo z vnit?ku reaktoru a tak? kusy ho??c?ch grafitov?ch blok?, pou??van?ch jako moder?tor ?t?pn? reakce.

Pro? se to stalo?

Konstrukce reaktoru RBMK 1000 k tomu zavd?vala ?adu p???in. Reaktor nespl?oval  bezpe?nostn? podm?nky, kter? dnes samoz?ejm? dodr?uj? v?echny jadern? elektr?rny. Uvnit? reaktoru proudila chlad?c? voda p??mo okolo palivov?ch ?l?nk?. V p??pad?, ?e do?lo k jej?mu ?bytku, a? u? ?nikem nebo varem, rostl v?kon reaktoru a voda se za?ala m?nit na p?ru. T?m op?tovn? podporovala dal?? n?r?st v?konu.

Uveden? bezpe?nostn? z?vada je jen jedn?m z hlavn?ch rozd?l?, kter?m se RBMK reaktory li?? od nov?j??ch sov?tsk?ch reaktor? typu VVER, pou?it?ch i v na?ich elektr?rn?ch v Temel?n? a Dukovanech (?e?t? in?en??i t?mto stroj?m p?ezd?vaj? ?veverky?). Tyto takzvan? tlakovodn? reaktory proh?n?j? vodu reaktorem pod tlakem, aby nedoch?zelo k jej? p?em?n? na p?ru. Tato v??c? voda teprve p?ed?v? sv? teplo jin? vod? v odd?len?m okruhu, ze kter?ho se z?sk?v? p?ra k rozt??en? turb?n. K hav?rii ?ernobylsk?ho typu (k v?buchu vodn? p?ry v reaktoru) tedy nap??klad v Temel?n? v?bec nem??e doj?t ? ??dn? p?ra toti? p??mo v reaktoru nen?.

Dal?? z?sadn? rozd?l spo??v? v tom, ?e ?veverky? nepou??vaj? jako pomocn? moder?tor reakce grafit a maj? konstruk?n? potla?en kladn? dutinov? teplotn? koeficient reaktivity v aktivn? z?n?. V cel?m provozn?m intervalu je pak celkov? dutinov? koeficient dokonce zaporn?. T?m je zamezeno nekontrolovateln?mu n?r?stu mno?stv? p?eh??t? p?ry a n?sledn? mo?n? explozi.

Ne??astn? konstrukce ??d?c?ch ty??

Aby bylo kolob?h reakce v reaktoru RBMK mo?n? udr?et pod kontrolou, ?t?pnou reakci ?dr?? na uzd? ??d?c? ty?e. Reaktor v ?ernobylu m?l takov?ch ty?? celkem 211 a jejich zasouv?n?m do reaktoru bylo mo?n? ?t?pen? regulovat.
Tandemov? ??d?c? ty?e;byly v doln? ??sti tvo?eny grafitem po n?m? v?ak n?sledoval pr?zdn? kus a a? nad byla ??st s absorb?torem neutron? ? borem.

Vyta?en?m ty?? se v?kon zvy?uje, zasouv?n?m (vysouv? grafit a zasouv? bor) kles?.

Bohu?el pr?v? vinou zm?n?n? pr?zdn? mezery mezi borem a grafitem se m??e st?t, ?e p?i zasouv?n? ty?? (sni?ov?n? v?konu), dojde na malou chv?li naopak k zv??en? v?konu reaktoru - co? se stalo pr?v? v ?ernobylu.

Dobr? ?mysl, ?patn? konec

Na po??tku katastrofy st?l experiment, kter? m?l paradoxn? p?isp?t ke zv??en? bezpe?nosti elektr?rny. Oper?to?i cht?li zjistit, zda jsou turb?ny gener?toru schopn? po n?hl?m uzav?en? p??vodu p?ry z reaktoru je?t? na volnob?h dod?vat energii do havarijn?ho chlad?c?ho syst?mu, ne? nasko?? z?lo?n? dieselov? gener?tory.

V r?mci pokusu m?l b?t v?kon reaktoru sn?en p?ibli?n? na t?etinu a pak m?lo doj?t k odpojen? p??vodu p?ry ke gener?tor?m. Aby nic nezasahovalo do experimentu a nezkazilo jeho v?sledky, upravili oper?to?i automatiku reaktoru tak, aby nezapojila havarijn? chlazen? p?ed?asn?. Mezit?m do?lo i k v?m?n? sm?n a st??daj?c? pracovn?ci nebyli o odstaven? automatiky dostate?n? informov?ni.

B?hem pokra?ov?n? pokusu do?lo na no?n? sm?n? k nepl?novan? ud?losti, p?i kter? chybou jednoho z oper?tor? poklesl v?kon reaktoru na t?m?? minim?ln? hodnotu. Nav?c z veden? n?sledoval pokyn na vyta?en? ty?? a op?tovn? rozeb?hnut? ?t?pn? reakce. Reaktor se dostal do velmi nebezpe?n? nestabiln? f?ze a p?itom v n?m bylo pouze ?est a? osm regula?n?ch ty??. P?edpisy v?ak po?adovaly m?t v?dy v z?sob? alespo? t?icet ty??.

Cesta do horouc?ho pekla

V 01:23 oper?to?i p?istoupili k hlavn? ??sti pl?novan?ho experimentu. Odpojili p??vod p?ry z reaktoru k turb?n?m elektrick?ho gener?toru. Dob?haj?c? lopatky turb?ny u? nedok?zaly dod?vat dostatek energie a proto poklesl v?kon elektrick?ch ?erpadel, kter? proh?n?la vodu reaktorem. Men?? tlak vody v reaktoru zp?sobil, ?e za?ala stoupat jej? teplota a vyv?jelo se mnohem v?ce p?ry ne? bylo ?nosn?. V?ce p?ry v reaktoru typu RBMK znamen? zrychlen? ?t?pn? reakce (vzpom?n?te ? kladn? dutinov? teplotn? koeficient reaktivity). V?kon reaktoru i teplota p?ry za?aly prudce stoupat.

Jen?e ? v aktivn? z?n? bylo v tu chv?li naprost? minimum regula?n?ch ty??. Nekontrolovatelnou reakci u? nebylo mo?n? nijak zastavit. Technici si uv?domili svou chybu p??li? pozd?. Spustili sice syst?m havarijn? ochrany, kter? m?l ty?e do reaktoru zasunout, ale ty se pohybovaly p??li? pomalu (cca 0,4 metru za vte?inu) a nav?c se zasekly. Pouhou minutu po za??tku experimentu u? dos?hla teplota p?ry takov? v??e, ?e se za?al vnit?ek reaktoru rozp?nat a m?nit sv?j tvar ? z toho d?vodu do n?j ty?e nedosedly.

V?buch?m p?eh??t? p?ry u? zabr?nit ne?lo. K exploz?m do?lo p?ibli?n? dv? sekundy po sob? v 01:24.

V?buchy zni?ily aktivn? z?nu reaktoru, prorazily st?echu ?tvrt?ho bloku elektr?rny a rozmetaly do okol? ho??c? grafit a radioaktivn? palivo. Na st?e?e turb?nov? haly a v reaktorov? hale vypukl po??r.

Na jeho ha?en? se bezprost?edn? pod?lelo ?est set mu?? z po??rn? jednotky elektr?rny. Pr?v? oni dostali nejv?t?? d?vky radiace ze v?ech. T?icet ?ty?i hasi?? v nejbli???ch dnech po nehod? zem?elo.

Po?et ob?t?? Nikdo p?esn? nev?

Vedle ho??c? haly si ale je?t? bylo pot?eba poradit s po??rem uvnit? reaktoru. P?elety vrtuln?k? t?i dny po nehod? uk?zaly, ?e uvnit? ho?? ?tvrtina grafitov?ch blok?. P?i tom se vyv?jela teplota a? 5000 ?C a okol? reaktoru se tavilo. Hasi?i se nejprve sna?ili j?dro reaktoru chladit vodou, ale to bylo p?i tak vysok?ch teplot?ch velmi nebezpe?n? a kontraproduktivn?. Bylo povol?no t?icet arm?dn?ch vrtuln?k? a ty v pr?b?hu osmi dn? zasypaly reaktor 5000 tunami p?sku, hl?ny a olova.

V posledn? f?zi byl pro chlazen? reaktoru pou?it tekut? dus?k. T?mto zp?sobem se poda?ilo sn?it teplotu v aktivn? z?n? do osm?ho kv?tna na 300 ?C. P?ibli?n? 6. kv?tna byl tak? zastaven ?nik radioaktivity.

Dva t?dny po nehod? bylo rozhodnuto o vystav?n? takzvan?ho ?sarkof?gu?, betonov? slupky s chlad?c?m syst?mem, kter? by v sob? poh?bila reaktor. Sarkof?g byl dokon?en v listopadu 1986. Jeho chlazen? odv?d? zbytkov? teplo, jen? se bude v aktivn? z?n? vyv?jet je?t? n?kolik set let.

?Likvid?to?i? hav?rie, stavitel? sarkof?gu, hasi?i a voj?ci pat?? k nejh??e posti?en?m lidem ?ernobylskou trag?di?. Na odstra?ov?n? n?sledk? a v?stavb? sarkof?gu se p?itom pod?lelo do roku 1989 celkem 600 000 lid?. Nen? jednoduch? zjistit, kolik jich na n?sledky oz??en? zem?elo nebo trp? r?zn?mi nemocemi v d?sledku oz??en?. Podle r?zn?ch metodik se odhadovan? po?et ob?t? z ?ad likvid?tor? a obyvatel radioaktivitou nejv?ce zasa?en?ch oblast? uv?d? mezi ?ty?mi tis?ci (zpr?va ?ernobylsk?ho f?ra OSN) a? p?tadvaceti tis?ci (odhady vl?d Ukrajiny, B?loruska a Ruska). Organizace, ve kter?ch se sami likvid?to?i sdru?uj?, v?ak uv?d?j? je?t? vy??? ??sla.

Pro? pr?v? reaktory RBMK?

Cestu k ?ernobylsk? hav?rii dl?d? mno?stv? ud?lost?, jejich? d?sledky se postupem ?asu spojovaly ? a toto spojen? vedlo a? k treg?dii z brzk?ho r?na 26. dubna 1986.

Prameny ?ernobylsk? katastrofy je tak pot?eba hledat mnoho des?tek let p?ed jarem 1986. Byla to p?edev??m mizern? situace kolektivizovan?ho sov?tsk?ho hospod??stv?, kter? nutila politiky tla?it na pln?n? stanoven?ch pl?n? ? a in?en?ry hledat rychl?, i kdy? t?eba nedokonal? ?e?en?.

V osmdes?t?ch letech byla ekonomika Sov?tsk?ho svazu v rozvratu. P?edev??m sjednocen? zem?d?lstv? do syst?mu kolchoz? si vybralo svou da? ? mno?stv? produkovan?ho ml?ka, masa a obil? bylo dokonce ni??? ne? v roce 1913. Oblast ukrajinsk?ch step? ani zdaleka neplnila svou roli ?obilnice Evropy?. Naopak ? Sov?tsk? svaz byl z?visl? na dod?vk?ch ze zahrani??, obil? musel dov?et z Kanady, z USA, z Austr?lie...

Z?pad pochopiteln? cht?l za sv? zbo?? zaplatit. V tehdej??m SSSR byl p?itom dostatek zemn?ho plynu a ropy. Sov?tsk? svaz u? tehdy pot?eboval svou obdobu programu ?ropa za potraviny?, kter? pozd?ji pou??val Sadd?m?v Ir?k.

Rusov? ale nemohli v?echnu svou ropu a plyn poslat na Z?pad hned. Nezbylo by ji dostatek pro obyvatele. Proto bylo rozhodnuto o p?evodu cel? sov?tsk? energetiky na j?dro ? aby tepeln? elekr?rny nespot?ebov?valy fosiln? paliva a lid? m?li elekt?inu na topen?.

Pr?v? zde m??eme naj?t prvn? kam?nek pozd?j?? ?ernobylsk? hav?rie. Proto?e bylo pot?eba celou p?estavbu energetick?ho syst?mu prov?st co nejrychleji, p?ednost dostaly jednoduch? reaktory typu RBMK ? pr?v? jeden z nich v ?ernobylu vybuchl . I jejich v?voj prob?hal pod ?asov?m i finan?n?m tlakem a na testov?n? a zlep?ov?n? se p??li? nedbalo.

Plutonium pro arm?du

Konstruk?n? nen?ro?nost v?ak nebyla jedin?m d?vodem, pro? se po cel?m sov?tsk?m svazu budovaly reaktory RBMK. Jejich konstrukce v obdob? studen? v?lky velmi vyhovovala i arm?d?. Prakticky ka?d? den se toti? v reaktorech typu RBMK vym??ovaly palivov? ?l?nky. To bylo nav?c mo?n? prov?d?t za chodu, bez pot?eby reaktor odstavovat. D?ky t?mto reaktor?m tak m?la arm?da prakticky nep?etr?it? p??sun plutonia-239, z?sk?van?ho z vyho?el?ho paliva a pou??van?ho k v?rob? jedern?ch hlavic.

Sov?ti si kv?li t?to strategick? v?hod? RBMK reaktory velmi hl?dali. Kv?li bezpe?nosti se dokonce po??talo s t?m, ?e budou um?st?ny ve step?ch zcela mimo lidsk? s?dli?t?. Elektr?rny s nimi se nestav?ly dokonce ani v ostatn?ch zem?ch v?chodn?ho bloku. Pr?v? proto m?me v Temel?n? a Dukovanech reaktory typu VVER, ve kter?ch se pou?it? palivo tak ?asto nevym??uje.

Giga-elektr?rna, kterou sv?t nevid?l

Megalomanstv? sov?tsk?ho pl?nu na p?ebudov?n? energetiky (a sou?asn? zoufalou pot?ebu zem? z?skat pen?ze na j?dlo) potvrzuje rozsah ?ernobylsk?ho elektr?rensk?ho komplexu. V roce 1986 fungovaly na m?st? ?ty?i bloky osazen? reaktory typu RBMK, ka?d? s v?konem 1000 megawatt?. (Prvn? dva bloky elektr?rny poh?n?ly reaktory prvn? generace, t?et? a ?tvrt? blok b?el na stroj?ch druh? generace. U? v t? dob? byly ve v?stavb? p?t? a ?est? blok s reaktory RBMK t?et? generace.

Na druh?m b?ehu jezera, ze kter?ho elektr?rna ?erpala chlad?c? vodu, v?ak m?lo st?t dal??ch ?est blok?. Dohromady tak m?l v ?ernobylu vzniknout gigantick? komplex dvan?cti nukle?rn?ch reaktor?.

D?le?itost, kterou vrchn? komunisti?t? p?edstavitel? ?ernobylu p?ikl?dali, dokazuje prohl?en? ministra energetiky Sov?tsk?ho svazu A. Majorce z druh?ho kv?tna 1986. ?est dn? po hav?rii, ve chv?li, kdy z?chran??i nasazovali ?ivoty p?i ha?en? po??ru a dost?vali ohromn? d?vky z??en?, ?ekl: ?P?es nastalou hav?rii spln? stavitel? sv?j z?vazek a z?hy dostav? p?t? blok?. Term?ny a pl?ny byly pro komunistick? papal?e zkr?tka d?le?it?j?? ne? ?ivoty lid?.

O hospod??sk?m pozad? v?stavby reaktr? RBMK hovo?il profesor Franti?ek Janouch na ned?vn? konferenci ?Dvacet let po ?ernobylu?, po??dan? na p?d? Akademie v?d ?esk? republiky. Mluvil tak? o st?nostech sam?ho konstrukt?ra reaktor? na ?patnou pracovn? k?ze? zam?stnanc? ?ernobylsk? elektr?rny a na pot?e s alkoholem na pracovi?ti.

Technick?mi z?le?itostmi spojen?mi s reaktorem se ve sv? p?edn?ce zab?vala p?edsedkyn? St?tn?ho ??adu pro jadernou bezpe?nost Dana Dr?bov?.