O n?co pozd?ji se o n?m psalo i v ?esk?m tisku, kde byl p?ipom?n?n jako ?k?dce lidov?demokratick?ho z??zen? spole?n? s mandelinkou bramborovou a americk?mi imperialisty, kte?? ohro?uj? sv?tov? m?r a z??n? z?t?ky, kdy na Sibi?i pod sn?hem budeme p?stovat obil?, na jeho? jednom stonku budou t?i i v?ce klas? a kr?vy budou m?t t?i vemena a na to v?echno bude sv?tit ??rovka vyn?lezce Jablo?kova. Jm?no Tigrid pat?ilo ke komunistick?mu folkloru m?ho ml?d? je?t? d??ve, ne? jsem v?d?l, kdo byl ve skute?nosti, a ne? jsem si v archivu mohl p?e??st jeho ?asopis V?voj.

Kdy? jsem se s Pavlem Tigridem setkal poprv? v Pa??i v roce 1979, vzpomn?l jsem si na tuto dobu a cht?l jsem mu o n? v dobr?m rozmaru vypr?v?t. R?zn? m? p?eru?il, necht?l o tom nic sly?et, z?ejm? se ho to bolestn? dot?kalo. To bylo ale asi to jedin?, co ho za ta l?ta p?i nes?etn?ch diskus?ch nezaj?malo. Jinak se zaj?mal o v?echno a d?kladn?: byl zv?davcem v tom p?vodn?m latinsk?m slova smyslu, kde slovo curiosus znamen? nejen zv?dav?, ale i pe?liv?, bedliv?, horliv?, zv?dav?, p?trav? a b?dav? a z?rove? v?te?n? spole?n?k.

V?jime?n? byl ale i t?m, jak se li?il od v?t?iny po?norov? emigrace, kter? si v exilu v?t?inou jen krasosmutnila: prvn? republika se v jejich vzpom?nk?ch prom?nila v kr?sn? sen a naopak komunistick? ?eskoslovensko v nep?edstavitelnou hr?zu, kde ?ij? jen zmrza?en? lid?, kte?? neum?j? po??dn? ?esky.

Pavel Tigrid na tuto hru nikdy nep?istoupil, od v?eho si udr?oval st??zliv? odstup, hovo?il ?ivou ?e?tinou a jako prvn? se v exilu dok?zal spojit s reformn?mi komunisty a pozd?ji i s undergroundem. P?i pohledu na exulantsk? milieu mi teprve do?lo, pro? jsme v roce 1948 museli prohr?t: Tigrid?, kte?? byli schopn? akce, tu ?ilo m?lo, ostatn? rad?ji na??kali. Pavel Tigrid se naopak r?d sm?l.

Pavel Tigrid se ve skute?nosti jmenoval Pavel Sch?nfeld a poch?zel ze Semil v severn?ch ?ech?ch. Jeho rod byl sp??zn?n se spisovateli Antalem Sta?kem a Ivanem Olbrachtem. Liter?rn? sklony m?l evidentn? v genech. U? jako st?edo?kol?k spoluzalo?il v Praze na Zbo?enci v roce 1936 Divadeln? kolektiv mlad?ch a p?i studiu na pr?vnick? fakult? (maturoval v roce 1936) za?al pracovat ve Studentsk?m ?asopise, kde uve?ejnil sv? prvn? p??sp?vky.

V roce 1939, tedy hned na po??tku protektor?tu, uprchl na motorce do Lond?na, kde za?al po kr?tk? dob? pracovat v BBC, nejd??ve jako hlasatel a pozd?ji jako redaktor rozhlasov?ho programu ?eskoslovensk? exilov? vl?dy Hlas svobodn?ho ?eskoslovenska. Vedle toho v Lond?n? vyd?val spolu s W. Bergrem ?asopis Kulturn? z?pisn?k a v angli?tin? Review 42.

Do Prahy se vr?til hned v ?ervnu roku 1945, stejn? jako brzy p?ijel po listopadu 1989. Po kr?tk?m anga?m? na ministerstvu zahrani?? zalo?il a ??dil t?den?k Obzory a v roce 1946 se stal ??fredaktorem ?asopisu V?voj. Kdy? se v roce 1948 nevr?til z report?n? cesty po britsk? z?n? Z?padn?ho N?mecka, byla jeho ?ena Ivanka n?jak? ?as v?zn?na.

Kdysi v Bonnu mn? o tom sama ?ekla: Pavel Tigrid odjel z ?eskoslovenska 17. prosince 1947 jako ??fredaktor V?voje, tehdy u? jedin?ho nez?visl?ho t?den?ku v ?ech?ch, na pozv?n? britsk?ho tiskov?ho ata?? Cecila B. Parotta, aby na vlastn? o?i vid?l l?gry, ve kter?ch ?ili uprchl?ci z pora?en?ch zem?, tedy N?mci z dne?n?ho Polska, Ma?arska, Rumunska a ?eskoslovenska. Cht?l napsat autentick? report?e z t?chto t?bor?, kter? by vyvr?tily zideologizovan? pomluvy Rud?ho pr?va. Report?n? cestu si v?ak Pavel Tigrid st?le protahoval a svou novoman?elku nechal doma. Pro? se nevracel, dozv?d?la se pan? Tigridov? 21. ?nora 1948, kdy u nich zazvonili dva mlad? p?nov?, vtrhli do bytu, vrhli se na jedin?ho mu?sk?ho, kter? tam byl, a nasadili mu pouta. Teprve potom se zaj?mali, kdo to je. Ten p?n se jmenoval ?erm?k a bydlel tenkr?t u Tigrid? v podn?jmu, a tak ho pustili. Hledali jej?ho man?ela, na kter?ho byl vyd?n zatyka? hodinu pot?, co opustil ?eskoslovensko na diplomatick? pas, kter? si nechal je?t? z doby, kdy pracoval na ministerstvu zahrani??.

Popla?en? pan? Tigridov? se hned sebrala a nav?t?vila sv?ho zn?m?ho ministra zdravotnictv? pana Adolfa Proch?zku, znal se s Pavlem Tigridem z exilu, kter? ji chl?cholil slovy: "Nebl?zn?te, d?v?e, v?era jsem hr?l s Kl?mou (myslel t?m Gottwalda) karty! V?echno je v po??dku!" Za dva dny nato Proch?zka emigroval, usadil se pak v USA a pan? Tigridovou zatkli. Ivanku Tigridovou po ?ase pustili, nebo? se soud domn?val, ?e ji Pavel Tigrid nechal v Praze z?m?rn?, aby mu pod?vala zpr?vy. Pan? Tigridov? to pop?r?. Po propu?t?n? byla bedliv? sledov?na a nejd??ve jednou denn?, pak jednou za dva dny a nakonec jednou za t?den se musela hl?sit v Bartolom?jsk? ulici ?. 4 v Praze na policii. Jakmile se interval prodlou?il, zaplatila jej? maminka jednomu zn?m?mu ?etn?kovi 100 000 K?s a ten ji p?evedl p?es hranice do Rakouska. Za ?ty?i m?s?ce pak ode?el s?m s celou ?esti?lennou rodinou a usadil se v Austr?lii. Dvacet let si pak s n?m Tigridovi psali.

?ili v emigraci nejprve ve Frankfurtu, kde Pavel zalo?il Pomocn? v?bor pro uprchl?ky z ?eskoslovenska a sou?asn? p?sobil ve V?boru pro Svobodnou Evropu, kde se pod?lel na p??prav?ch vys?l?n? Radio Free Europe - Svobodn? Evropa. Od kv?tna 1951 se za?alo vys?lat pod n?zvem Hlas svobodn?ho ?eskoslovenska. V Mnichovsk? pobo?ce Pavel Tigrid sestavil redakci a stal se programov?m ?editelem.

Jak n?kte?? sv?dci vypravuj?, u? tehdy, ve sv?ch 34 letech, ale se sv?mi zku?enostmi a charizmatem p?sobil jako guru, tak?e ho v?ichni napodobovali. Kdy? ho jednou p?i?li jeho redakto?i p?iv?tat na mnichovsk? leti?t? po jeho del?? slu?ebn? cest? do Spojen?ch st?t?, vypadali v?ichni jako on: nechali si nar?st stejn? vousy. ?editelem v?ak nebyl v Mnichov? dlouho: jen do listopadu roku 1952, kdy pro koncep?n? neshody se severoamerick?m veden?m rezignoval. O tomto konfliktu, kter? se vlastn? t?kal Ferdinanda Peroutky, odm?tal z?sadn? jako d?entlmen mluvit, maxim?ln? utrousil, ?e Ferdinand Peroutka se c?til dot?en? t?m, ?e Ameri?an? o ?myslu zalo?it rozhlasovou stanici ?ekli d??ve Tigridovi ne? jemu.

Man?elka Ferdinanda Peroutky Sl?vka taktn? ??k?: "Byl to klasick? konflikt mezi ml?d?m a st???m a pak ?lo tak? o koncep?n? ot?zky. Pavel Tigrid cht?l za??nat velkoryse, co? se Ameri?an?m l?bilo, Ferdinand Peroutka byl pro skromn?j?? za??tky a co nejvy??? kvalitu."

Od tohoto konfliktu se u? nikdy Ferdinand Peroutka s Pavlem Tigridem nese?li. Pavel Tigrid a? po p?evozu urny s popelem Ferdinanda Peroutky do Prahy na Vy?ehrad, za??tkem devades?t?ch let, promluvil nad jeho hrobem.

V roce 1953 se Pavel Tigrid odst?hoval do Spojen?ch st?t?, kde chv?li studoval na Columbia University a sou?asn? p?edn?el po cel?ch st?tech o st?edn? a v?chodn? Evrop?. Posl?ze se ?ivil jako ??n?k v irsk?m no?n?m klubu v Brooklynu a jeho ?ena d?lala manek?nu pro t?hotn? ?eny, tehdy se jim ?ilo skute?n? prab?dn?. V roce 1955 za?al zase pracovat ve Svobodn? Evrop? v publika?n?m odd?len? a o rok pozd?ji zalo?il ?asopis Sv?dectv?, s n?m? se p?est?hoval v roce 1960 do Pa??e, kde tak? v bl?zk? obci H?ricy, v ?estaosmdes?ti letech 31. srpna 2003 zem?el.

?asopis Sv?dectv? za?al vych?zet, jak do prvn?ho ??sla Pavel Tigrid napsal: "T?i a p?l roku od smrti Stalinovy, t?i roky od v?buchu prvn? sov?tsk? vod?kov? pumy, v?ce ne? rok od konference ?ty? v ?enev? a t?i ?tvrti roku od XX. sjezdu KSSS, ... aby pomoc? Sv?dectv? bojoval za n?vrat svobody, spravedlnosti a d?stojn?ho lidsk?ho ?ivota." V osmdes?t?ch letech n?kolikr?t uva?oval Pavel Tigrid o tom, ?e by veden? ?asopisu Sv?dectv? n?komu p?edal (nap??klad Ji??mu Gru?ovi), s n?kter?mi lidmi o tom dokonce i jednal, ale nakonec k tomu nikdy v sob? nena?el dost s?ly: Jeho du?e inkarnovala do ducha ?asopisu, a nejsp? proto se ho nedok?zal nikdy vzd?t.

N?vratu se Pavel Tigrid v listopadu 1989 do?il, v den inaugurace prezidenta Havla se s man?elkou Ivanou do ?ech vr?til, nejprve pracoval jako poradce prezidenta a v letech 1992 a? 1994 byl ministrem kultury.

Jm?no Tigrid stejn? jako jeho ?innost v BBC, ?asopisy V?voj a Sv?dectv? z?stanou v ?esk? ?urnalistice spojeny s bojem o demokracii v nejt잚?ch dob?ch na?eho n?roda a s jeho mimo??dn?mi novin??sk?mi v?kony: z?ejm? jako prvn? promluvil do ?teru o tom, ?e jsou v Osv?timi hromadn? vyvra??ovan? ?id?, a rovn? jako prvn? za?al od ledna 1989 prosazovat v m?di?ch do funkce prezidenta V?clava Havla (Havel for president), i kdy? - paradoxn? - vznikla jeho p?ezd?vka n?hodou, z p?e?eknut?, kdy? byl ve ?kole zkou?en z Mezopot?mie a m?sto ?eky Tigris ?ekl Tigrid a spolu??ci mu tak za?ali ??kat. Na tuto p??hodu si vzpomn?l za v?lky v exilu, kdy stanice BBC po sv?ch redaktorech cht?la, aby pou??vali pseudonym a neohro?ovali sv? p??buzn? v protektor?tu.

27.10.2007

Naps?no pro Hospod??sk? noviny a autor?v blog na Aktu?ln?.cz

Autor je novin?? a spisovatel