한자로

?STAVA SPOJEN?CH STAT? AMERICK?CH

My, lid Spojen?ch st?t?, abychom vytvo?ili dokonalej?? jednotu, nastolili spravedlnost, upevnili dom?c? klid a zabezpe?ili obranu zem?, podporovali r?st v?eobecn?ho blahobytu a zabezpe?ili dobrodin? svobody sob? i sv?mu potomstvu, d?v?me si tuto ?stavu Spojen?ch st?t? americk?ch.

?L?NEK I.

Odd?l 1 . Ve?ker? z?konod?rn? moc uveden? v ?stav? n?le?? Kongresu Spojen?ch st?t?, kter? se skl?d? ze Sen?tu a Sn?movny reprezentant?.

Odd?l 2 . Sn?movna reprezentant? je slo?ena ze ?len? volen?ch v?dy na dva roky lidem jednotliv?ch st?t?; volebn? pr?vo v ka?d?m st?t? maj? ti, kdo? vol? do po?etn? siln?j?? komory z?konod?rn?ho sboru p??slu?n?ho st?tu.

?lenem Sn?movny reprezentant? m??e b?t jen osoba, kter? dos?hla v?ku dvaceti p?ti let, je sedm let ob?anem Spojen?ch st?t? a obyvatelem st?tu, ve kter?m bude volena.

M?sta ve Sn?movn? reprezentant? a p??m? dan? se rozd?l? mezi jednotliv? ?lensk? st?ty Unie podle po?tu jejich obyvatel, kter? se ur?? tak, ?e k celkov?mu po?tu v?ech svobodn?ch osob, v?etn? t?ch, kter? jsou v ?asov? omezen?m slu?ebn?m pom?ru, a krom? Indi?n?, kte?? neplat? dan?, se p?ipo?tou t?i p?tiny v?ech ostatn?ch osob. Skute?n? s??t?n? obyvatelstva bude provedeno b?hem t?? let od prvn? sch?ze Kongresu Spojen?ch st?t? a d?le bude prov?d?no ka?d?ch deset let zp?sobem, kter? stanov? z?kon. Na t?icet tis?c obyvatel nebude v?ce ne? jeden ?len Sn?movny, ale ka?d? st?t m? nejm?n? jednoho ?lena Sn?movny; dokud nebude provedeno s??t?n? obyvatelstva, st?t New Hampshire bude m?t t?i, Massachusetts osm, Rhode Island a osada Providence jednoho, Connecticut p?t, New York ?est, Virg?nie deset, Severn? Karol?na p?t, ji?n? Karol?na p?t a Georgie tri ?leny Sn?movny.

Jestli?e se uvoln? m?sta v zastoupen? kter?hokoli st?tu, v?konn? org?n tohoto st?tu vyd? p??kaz o proveden? voleb k obsazen? t?chto voln?ch m?st.

Sn?movna reprezentant? zvol? sv?ho p?edsedu a ostatn? org?ny; pouze Sn?movn? n?le?? pr?vo podat n?vrh na zbaven? ??adu.

Odd?l 3 . Sen?t Spojen?ch st?t? se skl?d? ze dvou sen?tor? za ka?d? st?t, kte?? jsou voleni na ?est let z?konod?rn?m org?nem p??slu?n?ho st?tu; ka?d? sen?tor m? jeden hlas. Na prvn? sch?zi po sv?m zvolen? se sen?to?i rozd?l? do t?? skupin, pokud mo?no stejn? po?etn?ch. K?esla sen?tor? prvn? skupiny se upr?zdn? po dvou letech, druh? skupiny po ?ty?ech a t?et? skupiny po ?esti letech; t?mto zp?sobem je jedna t?etina sen?tor? volena v?dy za dva roky. Jestli?e se v d?sledku rezignace nebo jin?ch p???in upr?zdn? k?esla v obdob? mezi zased?n?mi z?konod?rn?ho org?nu st?tu, v?konn? moc p??slu?n?ho st?tu m??e u?init prozat?mn? jmenov?n?, platn? do n?sleduj?c?ho zased?n? z?konod?rn?ho org?nu, kter?m se upr?zdn?n? k?eslo obsad?.

Sen?torem m??e b?t pouze osoba, kter? dos?hla v?ku t?iceti let, je dev?t let ob?anem Spojen?ch st?t? a obyvatelem st?tu, v n?m? bude volena.

Viceprezident Spojen?ch st?t? je p?edsedou Sen?tu, nem? v?ak hlasovac? pr?vo s v?jimkou p??padu, kdy dojde k rovnost? hlas?.

Sen?t vol? dal?? sv? org?ny a tak? prozat?mn?ho p?edsedu Sen?tu pro p??pad nep??tomnosti viceprezidenta nebo pro p??pad, kdy tento vykon?v? ??ad prezidenta Spojen?ch st?t?.

Pouze Sen?t m? pravomoc rozhodovat o v?ech n?vrz?ch na zbaven? ??adu. Zased?-li Sen?t za t?mto ??elem, sen?to?i mus? slo?it p??sahu nebo slavnostn? slib. Je-li souzen prezident Spojen?ch st?t?, jedn?n? ??d? p?edseda Nejvy???ho soudu; nikdo nem??e b?t odsouzen bez souhlasu dvou t?etin p??tomn?ch sen?tor?.

Rozsudek v p??padech n?vrhu na zbaven? ??adu nep?es?hne odvol?n? z ??adu a zbaven? mo?nosti zauj?mat a vykon?vat jakoukoli ?estnou ?i placenou funkci ve slu?b?ch Spojen?ch st?t?; odsouzen? v?ak podl?h? ?alob?, trestn?mu ??zen?, rozsudku a trestu podle pr?va.

Odd?l 4 . Dobu, m?sto a cel? postup voleb do Sen?tu a Sn?movny reprezentant? stanov? z?konod?rstv? jednotliv?ch st?t?; Kongres m??e v?ak takov? ustanoven? kdykoli zm?nit z?konem s v?jimkou ur?en? m?st, kde maj? b?t voleni sen?to?i.

Kongres se bude sch?zet nejm?n? jednou ro?n?, jeho zased?n? zapo?ne v?dy prv? pond?l? v prosinci, nestanov?-li se z?konem jin? den.

Odd?l 5 . Ka?d? komora ov??? volbu sv?ch ?len? jak z hlediska vlastn? volby a jej?ch v?sledk?, tak i z hlediska jejich volitelnosti; v?t?ina ?len? bude tvo?it nezbytn? kvorum; dostav?-li se ni??? po?et, bude v?ak moci odlo?it sch?zi na jin? den a je zmocn?na, aby vy?adovala ??ast ?len? t?mi prost?edky, kter? stanov? ka?d? komora.

Ka?d? komora si m??e stanovit jednac? ??d, trestat sv? ?leny za chov?n? odporuj?c? Tomuto ??du a dvout?etinovou v?t?inou sv?ho ?lena vylou?it.

Ka?d? komora po?izuje z?znamy o jedn?n? a ?as od ?asu je publikuje s vylou?en?m t?ch ??st?, kter? podle jej?ho m?n?n? mus? z?stat zachov?ny v tajnosti; na p??n? jedn? d?tiny p??tomn?ch poslanc? jsou hlasy pro a proti ?len? obou komor uv?d?ny v t?chto z?znamech, a? se jedn? o jakoukoli ot?zku.

V dob? zased?n? Kongresu ??dn? z komor nem??e bez souhlasu druh? komory odlo?it sv? jedn?n? d?le ne? o t?i dny, nem??e rovn? zasedat v jin?m m?st?, ne? ve kter?m zasedaj? ob? komory.

Odd?l 6 . Sen?to?i i ?lenov? Sn?movny reprezentant? obdr?? za sv? slu?by n?hrady stanoven? z?konem a vypl?cen? z pokladny Spojen?ch st?t?. Krom? p??padu velezrady, t?k?ho trestn?ho ?inu a poru?en? ve?ejn?ho po??dku po??vaj? ve v?ech p??padech poslaneck? imunity v dob? jejich p??tomnosti na zased?n? p??slu?n? komory, jako? i v dob? jejich p??jezdu a n?vratu ze zased?n?; v ??dn?m jin?m m?st? nemohou b?t podrobeni v?slechu t?kaj?c?ho se jejich projevu nebo diskuse v jedn? z komor.

??dn? sen?tor ani ?len Sn?movny reprezentant? nesm? b?t b?hem obdob?, pro kter? zvolen, jmenov?n do jak?koli ??edn? funkce ve slu?b?ch Spojen?ch st?t?, byla-li tato funkce zavedena nebo plat za jej? vykon?v?n? zv??en b?hem tohoto obdob?. ??dn? oba, kter? vykon?v? jak?koli ??ad ve slu?b?ch Spojen?ch st?t?, nem??e b?t ?lenem ??dn? z komor, pokud pokra?uje ve v?konu sv?ho ??adu.

Odd?l 7 . V?echny n?vrhy z?kon? na zv??en? st?tn?ch p??jm? vych?zej? ze Sn?movny reprezentant?; Sen?t m??e ov?em navrhnout dopl?ky, podobn? jako p?i jin?ch n?vrz?ch z?kon?.

Ka?d? n?vrh z?kona, kter? byl schv?len Sn?movnou reprezentant? a Sen?tem, mus? b?t p?edlo?en, d??ve ne? se stane z?konem, prezidentu Spojen?ch st?t?; prezident jej pak bu? podep?e, nebo vr?t? s n?mitkami t? komo?e, ze kter? tento n?vrh vy?el. Tato komora pak zahrne prezidentovy n?mitky do z?pisu o projedn?v?n? n?vrhu z?kona uv?? je. Usnese-li se v?ak tato komora po tomto uv?en? dvout?etinovou v?t?inou na p?ijet? z?konn? p?edlohy, je tato p?edloha spolu s prezidentov?mi n?mitkami op?t postoupena komo?e druh?. Je-li n?vrh z?kona p?ijat i v t?to komo?e po uv?en? prezidentov?ch n?mitek dvout?etinovou v?t?inou, st?v? se z?konem. Ve v?ech takov?ch p??padech mus? v?ak ?lenov? obou komor hlasovat podle jmen a jm?na hlasuj?c?ch pro proti mus? b?t pojata do z?pisu v ka?d? komo?e. Nen?-li n?vrh z?kona vr?cen prezidentem do deseti dn? (ned?le nepo??taje) ode dne, kdy mu byl p?edlo?en, st?v? se z?konem i bez jeho podpisu. Nem??e se st?t z?konem ov?em v tom p??pad?, jestli?e Kongres znemo?n? jeho vr?cen? odro?en?m zased?n?.

Ka?d? na??zen?, usnesen? nebo rozhodnut?, kter? vy?aduje souhlas Sen?tu a Sn?movny reprezentant? (s v?jimkou ot?zek odro?en? zased?n?), je p?edlo?eno prezidentu Spojen?ch st?t?; d??ve ne? se stane ??inn?m, mus? b?t schv?leno; v p??pad?, ?e prezidentem schv?leno nen?, mus? b?t znovu odhlasov?no dvout?etinov?mi v?t?inami Sen?tu a Sn?movny reprezentant? v souladu s pravidly a omezen?mi vztahuj?c?mi se na n?vrhy z?kon?.

Odd?l 8 . V pravomoci Kongresu je ukl?dat a vyb?rat dan?, cla, d?vky a poplatky, platit dluhy, pe?ovat o obranu zem? a v?eobecn? blahobyt ve Spojen?ch st?tech; v?echna cla, d?vky a poplatky mus? b?t na cel?m ?zem? Spojen?ch st?t? stejn?;

vyp?j?ovat si pen?ze na ??et Spojen?ch st?t?;

??dit obchod s ciz?mi n?rody, mezi jednotliv?mi st?ty federace a tak? s indi?nsk?mi kmeny;

stanovit jednotn? pravidla o naturalizaci a jednotn? konkurzn? pr?vo na cel?m ?zem? Spojen?ch st?t?;

razit pen?ze, upravovat jejich hodnotu, dom?c? i zahrani?n? kurz a jednotn? stanovit m?ry a v?hy;

ur?ovat tresty za pad?l?n? m?ny i st?tn?ch dluhopis? Spojen?ch st?t?, z?izovat po?tovn? ??ady a po?tovn? cesty;

podporovat v?deck? pokrok a u?ite?n? znalosti a um?n? t?m, ?e zajist? spisovatel?m a vyn?lezc?m na ur?itou dobu v?hradn? pr?vo k jejich d?l?m a vyn?lez?m;

z?izovat soudy pod??zen? Nejvy???mu soudu;

definovat a trestat pir?tstv? a zlo?iny sp?chan? na ?ir?m mo?i a jin? provin?n? proti mezin?rodn?mu pr?v;

vyhla?ovat v?lku, ud?let povolen? k zaj?m?n? lod? a odvetn?m opat?en?m na mo?i, stanovit p?edpisy o ko?isti a zajet? na zemi i na vod?;

povol?vat a vydr?ovat vojska; pen?ze k tomu ??elu nesm?j? b?t ur?eny na dobu del?? dvou let;

z?izovat a udr?ovat lo?stvo;

vyd?vat p?edpisy p?? ??zen? a organizaci ozbrojen?ch sil pozemn?ch i n?mo?n?ch; pe?ovat o svol?v?n? domobrany, kter? by chr?nila z?kony Unie, potla?ovala povst?n? a odr?ela nep??telsk? vp?dy;

pe?ovat o organizaci, v?zbroj a k?ze? domobrany a vrchn? velen? t?ch sil domobrany, kter? jsou ve slu?b?ch cel? Unie; jednotliv?m st?t?m se ponech?v? pr?vo jmenov?n? d?stojn?k? a pravomoc v?st v?cvik domobrany podle p?edpis? o k?zni, stanoven?ch Kongresem;

vykon?vat v?lu?n? z?konod?rstv? nad obvodem, nep?esahuj?c?m deset ?tvere?n?ch mil, ?tery' se po odstoupen? p??slu?n?ho ?zem? jednotliv?mi st?ty a jeho p?evzet?m ze strany Kongresu stane s?dlem vl?dy Spojen?ch st?t?; vykon?vat stejnou pravomoc nad v?emi m?sty, kter? by byla zakoupena Spojen?mi st?ty se souhlasem z?konod?rn?ho org?nu p??slu?n?ho st?tu za ??elem budov?n? pevnost?, skladi??, arzen?l?, lod?nic nebo jin?ch pot?ebn?ch za??zen?;

vyd?vat v?echny z?kony nutn? k uskute??ov?n? shora uveden?ch pravomoc? a v?ech ostatn?ch pravomoc?, prop?j?en?ch touto ?stavou vl?d? Spojen?ch st?t?, jej?m department?m nebo ??edn?k?m.

Odd?l 9 . A? do roku 1808 nebude Kongres opr?vn?n zak?zat p?ist?hovalectv? nebo dovoz osob, kter? jak?koli z nyn? existuj?c?ch st?t? uzn? za nutn? p?ipustit; na podobn? dovoz v?ak mu?e b?t uvaleno clo nebo da? nep?esahuj?c? deset dolar? na ka?dou osobu.

V?sady, prop?j?en? listinou habeas corpus, sm?j? b?t zru?eny, jen kdyby to vy?adovala ve?ejn? bezpe?nost v p??pad? povst?n? nebo nep??telsk?ho vp?du.

Nesm? b?t vyd?n ??dn? trestn? z?kon se zp?tnou p?sobnost? nebo z?kon, jeho? obsahem by byl soudn? rozsudek.

Nesm? b?t zavedena ??dn? da? z hlavy nebo jin? p??m? da?, leda by byla zavedena v pom?ru k soupisu nebo s??t?n? obyvatelstva v souladu s v??e uveden?mi pokyny.

Na v?robky, vyvezen? z kter?hokoli st?tu, nesm? b?t uvalena ??dn? da? ani clo.

Prost?ednictv?m obchodn?ch nebo finan?n?ch p?edpis? nesm? b?t p??stavy jednoho st?tu zv?hod?ov?ny p?ed p??stavy st?tu jin?ho; lodi p?ij?d?j?c? nebo odj?d?j?c? z n?kter?ho st?tu nejsou povinny vplout do p??stavu jin?ho st?tu, vykl?dat tam sv?j n?klad nebo platit clo.

Pen?ze mohou b?t vyd?ny ze st?tn? pokladny pouze na z?klad? povolen? stanoven?ho z?konem; ?as od ?asu jsou publikov?ny ??dn? v?kazy a ??ty p??jm? a v?daj? st?tn?ch pen?z.

Spojen? st?ty nesm?j? prop?j?ovat ??dn? ?lechtick? tituly a ??dn? osoba, zast?vaj?c? placenou ?? ?estnou funkci ve slu?b?ch Spojen?ch st?t?, nesm? bez souhlasu Kongresu p?ijmout jak?koli dar, odm?nu, ??ad nebo titul od kter?hokoli prince, kr?le ?i vl?dy ciz?ho st?tu.

Odd?l 10 . ??dn? st?t nesm? uzav??t jakoukoli mezist?tn? smlouvu, nesm? vstoupit do aliance ?i konfederace; ud?lovat povolen? k zaj?m?n? lod?; razit pen?ze; vyd?vat bankovky; platit dluhy ni??m jin?m ne? zlatem nebo st??brem; p?ijmout z?kon, jeho? obsahem by byl soudn? rozsudek, z?kon se zp?tnou platnost? nebo z?kon poru?uj?c? z?vazky smluv a ud?lovat jak?koli ?lechtick? tituly.

??dn? st?t nesm? bez souhlasu Kongresu uvalit jak?koli cla na dov?en? a vyv?en? zbo?? s v?jimkou p??pad?, kdy by to bylo krajn? nutn? z hlediska realizace z?kon? st?tu o inspekci; ?ist? d?chod ze v?ech na dovoz ?i v?voz v?robk? st?tem uvalen?ch cel a dan? bude postoupen k u??v?n? pokladn? Spojen?ch st?t?; v?echny z?kony tohoto druhu pak podl?haj? revizi a kontrole Kongresu.

??dn? st?t nesm? bez souhlasu Kongresu uvalit jak?koli clo z ton?e, z?izovat vojsko ?i v?le?n? lo?stvo v dob? m?ru, uzav?rat smlouvy nebo vstupovat do v?lky, leda ?e by byl ji? napaden nebo se nach?zel v nebezpe?n? situaci, kter? nep?ipou?t? zdr?en?.

?L?NEK II.

Odd?l 1 . V?konn? moc p??slu?? prezidentu Spojen?ch st?t? americk?ch. Jeho funk?n? obdob? trv? ?ty?i roky. Prezident je volen spolu se sv?m viceprezidentem, volen?m na tut? dobu, n?sleduj?c?m zp?sobem:

Ka?d? jednotliv? st?t ur?? - zp?sobem stanoven?m jeho vlastn?m z?konod?rstv?m - po?et volitel?, rovnaj?c? se celkov?mu po?tu sen?tor? a ?len? Sn?movny reprezentant?, kter? tento st?t vys?l? do Kongresu; volitelem nesm? b?t v?ak sen?tor, ?len Sn?movny reprezentant? ani osoba, kter? zast?v? n?jak? ?estn? nebo placen? ??ad ve spr?v? Spojen?ch st?t?.

Volitel? se shrom?d? ve sv?ch st?tech a pomoc? hlasovac?ch l?stk? vol? dv? osoby, z nich? alespo? jedna nen? obyvatelem stejn?ho st?tu jako oni. Pot? sestav? seznam v?ech osob, pro kter? byly odevzd?ny hlasy, a zjist? po?et hlas? pro ka?dou z nich; d?le volitel? tento seznam ov???, podep?? a zape?et?n? za?lou do s?dla vl?dy Spojen?ch st?t?, adresovan? p?edsedovi Sen?tu. P?edseda Sen?tu v p??tomnosti Sen?tu a Sn?movny reprezentant? otev?e v?echny seznamy a hlasy jsou pak s??t?ny. Osoba, kter? obdr?ela nejv?t?? po?et hlas?, se stane prezidentem, p?ev???-li tento po?et polovinu v?ech volitel?; jestli?e takovou v?t?inu z?skaj? dv? nebo v?ce osob a z?skaj?-li tyto osoby rovn? po?et hlas?, pak Sn?movna reprezentant? okam?it? odevzd?n?m hlasovac?ch l?stk? zvol? jednu z nich prezidentem; nez?sk?-li nikdo v?t?inu, Sn?movna reprezentant? zvol? prezidenta stejn?m zp?sobem z p?ti osob, kter? z?skaly nejvy??? po?et hlas?. Hlasy se v?ak budou p?i volb? prezidenta odeb?rat podle st?t?, p?i?em? ?lenov? Sn?movny reprezentant? z ka?d?ho st?tu budou m?t jeden hlas; dv? t?etiny st?t?, zastoupen?ch ka?d? jedn?m ?i n?kolika ?leny Sn?movny, vytvo?? kvorum; pro volbu je nezbytn? v?t?ina v?ech st?t?. V ka?d?m p??pad? osoba, kter? po volb? prezidenta z?sk? nejvy??? po?et hlas? volitel?, stane se viceprezidentem. Uk?e-li se, ?e dv? nebo v?ce osob z?skaly rovn? po?et hlas?, Sen?t pomoc? hlasovac?ch l?stk? zvol? z nich viceprezidenta.

Kongres m??e ur?it dobu volby volitel? i den, ve kter? volitel? budou hlasovat; tento den mus? b?t stejn? na cel?m ?zem? Spojen?ch st?t?.

Volitelnou na ??ad prezidenta m??e b?t jen osoba, kter? z?skala ob?anstv? Spojen?ch st?t? zrozen?m ?i m?la toto ob?anstv? v dob? p?ijet? ?stavy, dos?hla v?ku t?iceti p?ti let a bydl? alespo? ?trn?ct let ve Spojen?ch st?tech.

Bude-li prezident zbaven sv?ho ??adu, zem?e-li, odstoup? anebo se stane neschopn?m k v?konu sv?ch pr?v a povinnost?, p?ech?z? jeho ??ad na viceprezidenta; Kongres m? u?init z?konn? opat?en? pro tento p??pad, kdyby jak prezident, tak viceprezident nemohli pro v??e uveden? okolnosti nad?le zast?vat ??ad prezidenta, opat?en?, kter? by ur?ilo, kter? st?tn? funkcion?? v tomto p??pad? vykon?v? prezidentsk? ??ad do t? doby, ne? pominou p?ek?ky pro obvykl? v?kon prezidentsk?ho ??adu nebo ne? bude zvolen nov? prezident.

Prezident dost?v? ve stanovenou dobu za v?kon sv? funkce n?hradu, kter? se nezv??? ani nesn?? b?hem jeho funk?n?ho obdob?; b?hem tohoto obdob? prezident nesm? obdr?et jakoukoli jinou pen?n? n?hradu od Spojen?ch st?t? ani od kter?hokoli st?tu Unie.

P?ed p?evzet?m funkce mus? prezident slo?it n?sleduj?c? p??sahu nebo slavnostn? slib: "Slavnostn? p??sah?m (nebo slibuji), ?e budu ?estn? vykon?vat funkci prezidenta Spojen?ch st?t? a podle sv?ch sil budu zachov?vat, st?e?it a br?nit ?stavu Spojen?ch st?t?."

Odd?l 2 . Prezident je vrchn?m velitelem vojska i lo?stva Spojen?ch st?t? a rovn? domobrany v jednotliv?ch st?tech, pokud tyto vykon?vaj? slu?bu pro celou Unii; prezident m??e vy?adovat p?semn? vyj?d?en? od vedouc?ch ??edn?k? v?ech sekc? feder?ln? spr?vy o v?ech ot?zk?ch t?kaj?c?ch se jejich ??adu; m? pr?vo milosti a amnestie v p??padech provin?n? proti Spojen?m st?t?m s v?jimkou velezrady.

Prezident m? pr?vo, na doporu?en? a se souhlasem Sen?tu, uzav?rat mezin?rodn? smlouvy - souhlas mus? vyslovit dv? t?etiny p??tomn?ch sen?tor?; na radu a se souhlasem Sen?tu jmenuje t? vyslance, jin? z?stupce st?tu a konzuly, soudce Nejvy???ho soudu a v?echny ostatn? ??edn?ky Spojen?ch st?t?, jejich? jmenov?n? nen? upraveno jinak a jejich? ??ad je z??zen z?konem. Kongres m??e v?ak z?konem vyhradit pr?vo jmenov?n? takov?ch ni???ch ??edn?k? podle vhodnosti nejen prezidentovi, ale tak? soud?m nebo vedouc?m sekc?.

V dob?, kdy Sen?t nezased?, m??e prezident s?m pou??vat sv?ho jmenovac?ho pr?va s tou v?hradou, ?e jeho opat?en? pozb?vaj? platnosti, nebudou-li na p??t?m zased?n? Sen?tu schv?lena.

Odd?l 3 . Prezident pod?v? v?dy po ur?it? dob? Kongresu zpr?vy o stavu Unie a doporu?uje mu k uv?en? takov? opat?en?, kter? pova?uje za nutn? a u?ite?n?; za mimo??dn?ch okolnost? svol?v? ob? komory nebo jednu z nich; v p??pad? neshody obou komor o tom, na jak dlouhou dobu se maj? samy odro?it, odro?uje je s?m prezident podle sv?ho uv?en?; prezident p?ij?m? vyslance a ostatn? z?stupce ciz?ch st?t?; pe?uje o to, aby z?kony byly sv?domit? pln?ny; jmenuje v?echny ??edn?ky Spojen?ch st?t?.

Odd?l 4 . Prezident, viceprezident a v?ichni ??edn?ci Spojen?ch st?t? mus? b?t zpro?t?n? funkc?, budou-li ob?alov?ni a usv?d?eni z velezrady, ?platk??stv? nebo z jin?ch t?k?ch zlo?in? a trestn?ch ?in?.

?L?NEK III.

Odd?l 1 . Moc soudcovsk? p??slu?? ve Spojen?ch st?tech Nejvy???mu soudu a takov?m ni???m soud?m, kter? z?izuje Kongres. Soudcov? Nejvy???ho soudu i ni???ch soud? jsou ustavov?ni trvale; za svou slu?bu dost?vaj? n?hradu, kter? nesm? b?t b?hem trv?ni jejich slu?by sn?ena.

Odd?l 2 . Moc soudcovsk? vztahuje se na v?echny p??pady pr?va a spravedlnosti, spadaj?c? pod ustanoven? t?to ?stavy, z?kon? Spojen?ch st?t? a mezin?rodn?ch smluv, a? u? existuj?c?ch, nebo t?ch, kter? budou uzav?eny jm?nem Spojen?ch st?t?; vztahuje se d?le na v?echny z?le?itosti vyslanc?, jin?ch z?stupc? Unie a konzul? - na ot?zky admiralitn? a n?mo?n? jurisdikce; na spory, v nich? jsou jednou stranou Spojen? st?ty; na spory dvou nebo v?ce st?t?; na spory mezi ob?any r?zn?ch st?t? Unie; na spory mezi ob?any t?ho? st?tu, kte?? si ?in? n?roky na pozemky le??c? v r?zn?ch st?tech Unie; na spory mezi st?tem nebo jeho ?leny a ciz?mi st?ty nebo jej?ch ob?any a poddan?mi.

Nejvy??? soud je prvn? stolic? ve v?ech p??padech t?kaj?c?ch se vyslanc?, konzul? nebo jin?ch z?stupc? Unie a tak? tehdy, vystupuje-li st?t jako jedna ze stran. Ve v?ech ostatn?ch zm?n?n?ch p??padech je Nejvy??? soud instanc? odvolac?, a to jak pr?vn?, tak fakticky- s t?mi v?jimkami a podle takov?ch pravidel, kter? stanov? Kongres.

Pro v?echny p?estupky, s v?jimkou velezrady, jsou p??slu?n? porotn? soudy; soudn? ??zeni prob?h? v tom st?t?, kde k p?estupku do?lo; nedo?lo-li v?ak k p?estupku na ?zem? n?kter?ho st?tu, ??zen? prob?h? v m?st? nebo m?stech, kter? ur?? z?konem Kongres.

Odd?l 3 . Jako velezrada m??e b?t kvalifikov?no pouze vyvol?n? v?lky proti Spojen?m st?t?m nebo spol?en? se s jejich nep??telem, poskytov?n? mu pomoci a podpory. Nikdo nebude obvin?n z velezrady, pokud tento akt nebude potvrzen dv?ma sv?dky nebo nedojde-li k p?izn?n? doty?n? osoby p?i ve?ejn?m zased?n? soudu.

Kongres m? pr?vo stanovit trest za velezradu; zbaven? ob?ansk?ch pr?v nebo konfiskace majetku mohou b?t v?ak provedeny pouze za ?ivota ob?alovan?ho.

?L?NEK IV.

Odd?l 1 . Ve?ejn? akty, dokumenty a soudn? rozsudky kter?hokoli st?tu se v ostatn?ch st?tech t?? pln? d?v??e a uzn?n?. Kongres m??e prost?ednictv?m obecn? platn?ch z?kon? p?edepsat zp?sob, kter?m bude p?ezkoum?na p?vodnost a pr?vn? s?la podobn?ch akt?, dokument? a rozsudk?.

Odd?l 2 . Ob?an? kter?hokoli st?tu se t?? v?em v?sad?m a svobod?m jako ob?an? ostatn?ch st?t?.

Osoba ob?alovan? v kter?mkoli st?t? pro velezradu, trestn? ?in nebo jin? p?estupek, kter? uprchla a je nalezena v jin?m st?t?, bude na ??dost v?konn? moci st?tu, ze kter?ho prchla, vyd?na st?tu, jeho? jurisdikci podl?h? tento p?estupek.

??dn? osoba, vykon?vaj?c? slu?bu nebo pracuj?c? v jednom st?t? a podle jeho z?kon? a uprchnuv?? do jin?ho st?tu, nem??e b?t na z?klad? z?kona nebo na??zen? tohoto st?tu osvobozena od sv? slu?by nebo pr?ce, ale mus? b?t vyd?na na ??dost strany, kter? m? na tuto slu?bu ?i pr?ci pr?vo.

Odd?l 3 . O p?ijet? nov?ch st?t? do t?to Unie rozhoduje Kongres, av?ak ??dn? st?t nesm? b?t vytvo?en na ?zem? st?tu jin?ho. ??dn? st?t nem??e tak? vzniknout slou?en?m dvou nebo v?ce st?t? nebo ??st? n?kolika st?t?, ani? by s t?m vyslovily souhlas z?konod?rn? sbory t?chto st?t? a Kongres Unie.

Kongres m? pr?vo disponovat ?zem?m i jin?m majetkem n?le?ej?c?m Spojen?m st?t?m a vyd?vat v souvislosti s t?m v?echna pot?ebn? pravidla a opat?en?; nic v t?to ?stav? nesm? b?t na ?jmu jak?mkoli n?rok?m Spojen?ch st?t? nebo kter?hokoli jednotliv?ho st?tu.

Odd?l 4 . Spojen? st?ty zaru?uj? ka?d?mu st?tu v t?to Unii st?tn? formu republiky a chr?n? jej proti nep??telsk?mu vp?du. Na po??d?n? z?konod?rn?ch org?n? nebo tak? exekutivy (nemohou-li b?t svol?ny z?konod?rn? org?ny) jej chr?n? i proti vnit?n? agresi.

?L?NEK V.

Dodatky k ?stav? mohou navrhnout bud' dv? t?etiny ?len? Kongresu, uznaj?-li to za nutn?, nebo sjezd z?stupc? jednotliv?ch st?t?, po??daj?-li o jeho svol?n? Kongresem dv? t?etiny z?konod?rn?ch org?n? jednotliv?ch st?t?. Tyto dodatky mohou se st?t platnou sou??st? t?to ?stavy jen tehdy, jsou-li schv?leny t?emi ?tvrtinami z?konod?rn?ch org?n? jednotliv?ch st?t?, nebo konventy ve t?ech ?tvrtin?ch jednotliv?ch st?t? - podle toho, jak? zp?sob ratifikace navrhne v?t?ina ?len? Kongresu Unie. P?itom ??dn? dodatek, vydan? do roku 1808, nesm? se t?kat prv?ho a ?tvrt?ho odstavce dev?t?ho odd?lu prv?ho ?l?nku ?stavy; ??dn? st?t d?le nem? b?t ?stavn?m dopl?kem bez sv?ho souhlasu zbaven pr?va na rovn? zastoupen? v Sen?t?.

?L?NEK VI.

V?echny dluhy a z?vazky u?in?n? do p?ijet? t?to ?stavy budou pro Spojen? st?ty stejn? platn? za t?to ?stavy jako za konfederace.

Tato ?stava, z?kony Spojen?ch st?t? vydan? na jej?m z?klad?, jako? i v?echny smlouvy, kter? jsou nebo budou uzav?eny jm?nem Spojen?ch st?t?, jsou vrcholn?m pr?vem zem?; soudci v?ech st?t? jsou jimi v?z?ni, i kdyby se v ?stav? ?i z?konech jin?ho st?tu vyskytla protikladn? ustanoven?.

Sen?to?i a ?lenov? Sn?movny reprezentant?, ?lenov? z?konod?rn?ch sbor? jednotliv?ch st?t?, jako? i v?ichni nositel? v?konn? i soudn? moci jak Spojen?ch st?t?, tak jednotliv?ch st?t? jsou p??sahou nebo slavnostn?m slibem v?z?ni dodr?ovat tuto ?stavu, ??dn? n?bo?ensk? vyzn?n? se v?ak nesm? vy?adovat jako podm?nka k zaujet? funkce ?i pln?n? jak?koli spole?ensk? povinnosti ve Spojen?ch st?tech.

?L?NEK VII.

Ratifikace konventy dev?ti st?t? bude posta?ovat k platnosti t?to ?stavy ve st?tech, kter? ji t?mto zp?sobem schv?l?.

P?ijato jednomysln?m souhlasem st?t? 17. z??? 1787 a dvan?cti nez?visl?mi st?ty Spojen?ch st?t? americk?ch. Na d?kaz sv?dectv? p?ipojujeme sv? jm?na.

George Washington,

prezident a z?stupce Virg?nie

New Hampshire - John Langdon, Nicholas Gllman

Massachusetts - Nathaniel Gorham, Rufus King

Connecticut - W Sam. Johnson, Roger Sherman

New York- Alexander Hamilton

Newlersey - Wil. Livingston, David A. Brearley, W Paterson, tona. Dayton

Pensylv?nie - B. Franklin, Thomas Mifflin, Rob. Morris, Geo. Clymer, Tho. FitzSimons, Jared Ingersoll, James Wilson, Gouv. Morris

Delaware - Geo. Read, Gunning Bedford ml., John Dickinson, Richard Bassett, Jaco. Broom

Maryland - James McHenry, Daniel of Saint Thomas'Ienifer, Dan. Carroll

Virg?nie - John Blair, Iames Madison ml.

Severn? Karol?na - W. Blount, Rich. Dobbs Spaight, Hu. Will?amson

Ji?n? Karol?na - I. Rutledge, Charles Cotesworth Pinckney, Charles Pinckney, Pierce Butler

Georgie - William Few, Abr. Baldwin

DODATKY ?STAVY

?l?nky p?i?len?n? a dodatky ?stavy Spojen?ch st?t? americk?ch byly navr?eny Kongresem a ratifikov?ny z?konod?rn?mi sbory jednotliv?ch st?t? ve shod? s p?t?m ?l?nkem p?vodn? ?stavy.

DODATEK I.

Kongres nesm? vyd?vat z?kony zav?d?j?c? n?jak? n?bo?enstv? nebo z?kony, kter? by zakazovaly svobodn? vyzn?v?n? n?jak?ho n?bo?enstv?; pr?v? tak nesm? vyd?vat z?kony omezuj?c? svobodu slova nebo tisku, pr?vo lidu pokojn? se shroma??ovat a pr?vo pod?vat st?tn?m org?n?m ??dosti o n?pravu k?ivd.

DODATEK II.

Dob?e organizovan? domobrana je nezbytn? v z?jmu bezpe?nosti svobodn?ho st?tu; pr?vo lidu dr?et a nosit zbran? nesm? b?t proto omezov?no.

DODATEK III.

??dn? voj?k nesm? b?t v dob? m?ru ubytov?n v ??dn?m dom? bez souhlasu jeho vlastn?ka; to plat? i v dob? v?lky, leda?e by se tak stalo zp?sobem p?edepsan?m z?konem.

DODATEK IV.

Pr?vo n?roda na ochranu svobody osobn? a domovn?, p?semnost? a majetku nesm? b?t poru?ov?no neopr?vn?n?mi prohl?dkami a konfiskacemi; nesm? b?t vyd?n rovn? ??dn? p??kaz, kter? by se neop?ral o zd?vodn?n? zji?t?n?, dolo?en? p??sahou nebo jin?m zp?sobem potvrzen?, a kter? by neobsahoval p?esn? ur?en? m?sta, kter? m? b?t prohled?no, p?esn? popis osob, kter? maj? b?t vzaty do vazby, a v?c?, je? maj? b?t zabaveny.

DODATEK V.

Na ka?d?ho ob?ana, kter? se m? zodpov?dat z hrdeln?ho zlo?inu nebo jin?ho t?k?ho zlo?inu, mus? b?t pod?na ??dn? ?aloba ze strany velk? poroty - v?jimkou tu mohou b?t p??pady ob?an? slou??c?ch v ?inn? slu?b? v pozemn?ch nebo n?mo?n?ch ozbrojen?ch sil?ch nebo v domobran?, a to v dob? v?lky nebo v?n?ho ohro?en? ve?ejn? bezpe?nosti; nikdo nesm? b?t dvakr?t trest?n ohro?en?m ?ivota nebo zdrav? pro t?? poklesek; nikdo nesm? b?t nucen sv?d?it s?m proti sob?; nikdo nesm? b?t zbaven ?ivota, svobody nebo majetku bez ??dn?ho soudn?ho procesu; soukrom? majetek m??e b?t vyvlastn?n pouze za n?hradu.

DODATEK VI.

V ka?d?m trestn?m procesu m? ob?alovan? pr?vo na rychl? a ve?ejn? p?el??en? p?ed nestrannou porotou st?tu a obvodu, na jejich? ?zem? m?l b?t trestn? ?in sp?ch?n a kter? jsou podle z?kona p??slu?n?. Ob?alovan? m? pr?vo b?t informov?n o p???in? a povaze ob?aloby a konfrontov?n se sv?dky ob?aloby. M? t? pr?vo d?t obeslat prost?ednictv?m st?tn?ch org?n? sv?dky ve sv?j prosp?ch a m?t na svou obranu obh?jce.

DODATEK VII.

V soudn?ch p??ch podle obecn?ho pr?va, p?esahuje-li v??e pohled?vky dvacet dolar?, je zaji?t?no pr?vo ??dat rozhodnut? porotn?ho soudu a ??dn? skute?nost, ji? p?ezkouman? porotn?m soudem, nem??e podl?hat dal??mu p?ezkoum?n? jak?mkoli soudem Spojen?ch st?t?, pokud tak nestanov? obecn? pr?vo.

DODATEK VIII.

Nesm?j? b?t vy?adov?ny nadm?rn? kauce, ukl?d?ny nadm?rn? pokuty nebo krut? a mimo??dn? tresty.

DODATEK IX.

V?po?et ur?it?ch pr?v ?stavou nesm? b?t vykl?d?n jako pop?r?n? nebo zleh?ov?n? ostatn?ch pr?v n?le?ej?c?ch lidu.

DODATEK X.

Pr?va, kter? ?stava v?slovn? nep?izn?v? Unii ani je nevylu?uje z pravomoci st?t?, n?le?ej? jednotliv?m st?t?m nebo lidu. (Prvn?ch deset dodatk? nabylo platnosti 15. prosince 1791.)

DODATEK XI.

Soudn? moc Spojen?ch st?t? nesm? b?t vykl?d?na v tom smyslu, ?e se vztahuje na jak?koli soudn? proces, rozhodovan? podle obecn?ho pr?va nebo spravedlnosti, zapo?at? nebo veden? ob?any jednoho st?tu proti jin?mu st?tu nebo ob?any nebo poddan?mi ciz?ho st?tu. (8. ledna 1798)

DODATEK XII.

Volitel? se sejdou v r?mci sv?ch st?t? a hlasuj? hlasovac?mi l?stky o prezidentovi a viceprezidentovi, z nich? alespo? jeden nen? obyvatelem st?tu, jeho? jsou sami p??slu?n?ky; ozna?? na l?stku osobu, pro ni? hlasuj?, jako prezidenta, a na jin?m l?stku osobu pro ni? hlasuj?, jako viceprezidenta; sestav? zvl?tn? listiny v?ech osob, kter? z?skaly hlasy pro m?sto viceprezidenta s ud?n?m po?tu hlas?, kter? kandid?ti obdr?eli; tyto listiny podep?? a ov??? a opat?en? pe?et? je p?edaj? do s?dla vl?dy Spojen?ch st?t? k ruk?m p?edsedy Sen?tu; p?edseda Sen?tu za p??tomnosti Sen?tu a Sn?movny reprezentant? otev?e v?echny ov??en? listiny a pak jsou se?teny hlasy; osoba, je? obdr?ela jako kandid?t na prezidenta nejv?t?? po?et hlas?, se stane prezidentem, jestli?e je tento po?et v?t?? ne? polovina celkov?ho po?tu volitel?; nez?sk?-li nikdo v?t?inu, zvol? prezidenta hned hlasovac?mi l?stky Sn?movna reprezentant? ze t?? kandid?t?, kte?? z?skali nejv?t?? po?et hlas?. P?i t?to volb? prezidenta se odevzd?vaj? hlasy podle st?t?, a to tak, ?e p?edstavitel? ka?d?ho st?tu maj? celkem jeden hlas; pro toto hlasov?n? je nezbytn? p??tomnost jednoho nebo v?ce z?stupc? ze dvou t?etin st?t?, p?i?em? pro zvolen? je t?eba souhlas nadpolovi?n? v?t?iny v?ech st?t?. Jestli?e Sn?movna reprezentant?, p?ejde-li na ni pr?vo volby, nezvol? prezidenta do nejbli???ho 4. b?ezna, pak viceprezident zast?v? ??ad prezidenta, jak tomu m? b?t v p??pad? ?mrt? prezidenta nebo v p??pad? jin?ch ?stavou stanoven?ch p???in jeho nezp?sobilosti vykon?vat svou funkci.

Kandid?t na viceprezidenta, kter? obdr?? nejv?t?? po?et hlas?, je zvolen viceprezidentem, jestli?e je tento po?et v?t?? ne? polovina celkov?ho po?tu volitel?; nez?sk?-li ??dn? osoba takovou v?t?inu, zvol? Sen?t viceprezidenta ze dvou osob, kter? dostaly nejv?t?? po?et hlas?; pro toto hlasov?n? se vy?aduje p??tomnost dvou t?etin celkov?ho po?tu sen?tor? a ke zvolen? souhlas nadpolovi?n? v?t?iny jejich celkov?ho po?tu. Kdo nen? ve smyslu ?stavy voliteln? na ??ad prezidenta, nem??e b?t zvolen viceprezidentem Spojen?ch st?t?. (25. z??? 1804)

DODATEK XIII.

Odd?l 1 . Ve Spojen?ch st?tech a na ve?ker?m ?zem?, podl?haj?c?m jejich jurisdikci, je zak?z?no otroctv? i nevolnictv?, pokud nejde o v?kon trestu za sp?chan? a ??dn? dok?zan? zlo?in.

Odd?l 2 . Kongres podpo?? ustanoven? tohoto ?l?nku p??slu?n?m z?konod?rstv?m. (18. prosince 1865)

DODATEK XIV.

Odd?l 1 . V?echny osoby narozen? nebo naturalizovan? ve Spojen?ch st?tech a pod??zen? jejich jurisdikci jsou ob?any Spojen?ch st?t? a st?tu, jeho? jsou obyvateli. ??dn? st?t nem? pr?vo vydat nebo prov?d?t z?kon, kter? by omezoval svobody nebo v?sady ob?an? Spojen?ch st?t?; ??dn? st?t nem? pr?vo zbavit jakoukoli osobu ?ivota, osobn? svobody nebo majetku bez ??dn?ho soudn?ho procesu; nem? tak? pr?vo zbavit jakoukoli osobu, podl?haj?c? jeho pravomoci, stejn? ochrany z?kona.

Odd?l 2 . ?lenov? Sn?movny reprezentant? mus? b?t rozd?leni mezi jednotliv? st?ty podle po?tu jejich obyvatelstva; p?itom t?eba po??tat v?echny obyvatele ka?d?ho st?tu s v?jimkou Indi?n?, neplat?c?ch dan?. Av?ak kdyby bylo p?ece v n?kter?m st?t? odep?eno nebo jak?mkoli zp?sobem omezeno pr?vo volit n?kter?m mu?sk?m obyvatel?m nad jednadvacet let, ob?an?m Spojen?ch st?t? (nebylo-li jim ov?em od?ato pro ??ast na vzpou?e nebo jin? zlo?in) - a to a? jde o volby volitel? prezidenta a jeho z?stupce, volby do Sn?movny reprezentant? nebo volby ??edn?k? a soudc? v jednotliv?ch st?tech -, mus? b?t zmen?eno zastoupen? takov?ho st?tu ve Sn?movn? reprezentant? v t? m??e, o jakou byl v tomto st?t? sn?en po?et opr?vn?n?ch voli??.

Odd?l 3 . Nikdo se nem??e st?t sen?torem nebo z?stupcem v Kongresu, volitelem prezidenta a viceprezidenta, zast?vat jakoukoli ob?anskou nebo vojenskou funkci ve slu?b? Spojen?ch st?t? nebo kter?hokoli st?tu, jestli?e jako ?len Kongresu nebo funkcion?? Spojen?ch st?t?, jako ?len z?konod?rn?ho sboru kter?hokoli st?tu nebo jako v?konn? nebo soudn? funkcion?? kter?hokoli st?tu slo?il p??sahu, ?e bude dodr?ovat ?stavu Spojen?ch st?t?, a potom se z??astnil povst?n? nebo vzpoury proti t?to ?stav? a pom?hal nebo poskytoval podporu jej?m nep??tel?m. Kongres v?ak m??e dv?ma t?etinami hlas? v ka?d? komo?e zru?it takov? omezen? pr?v.

Odd?l 4 . Z?vaznost st?tn?ho dluhu Spojen?ch st?t?, u?in?n?ho v souladu se z?konem v?etn? dluh? v d?sledku uhrazen? d?chod? a odm?n za slu?by vykonan? p?i potla?en? povst?n? nebo vzpoury, je nepopirateln?. Ale ani Spojen? st?ty, ani ??dn? jednotliv? st?t nevezme na sebe z?vazek k zaplacen? dluh?, u?in?n?ch k podpo?e povst?n? nebo vzpoury proti Spojen?m st?t?m, nebo nebude platit po?adovanou n?hradu za ztr?tu nebo osvobozen? otroka; v?echny takov? dluhy, z?vazky a finan?n? n?roky budou se pova?ovat za nez?konn? a neplatn?.

Odd?l 5 . Kongres m? pr?vo prov?st tento ?l?nek p?ijet?m odpov?daj?c?ch norem. (28. ?ervence 1868)

DODATEK XV.

Odd?l 1 . Spojen? st?ty ani jak?koli jednotliv? st?t nesm?j? pop??t ani omezit volebn? pr?vo ??dn?ho ob?ana Spojen?ch st?t? z d?vod? rasov?ch, barvy pleti nebo b?val?ho otroctv?.

Odd?l 2 . Kongres je zmocn?n prov?st ustanoven? tohoto ?l?nku v p??slu?n?m z?konod?rstv?. (30. b?ezna 1870)

DODATEK XVI.

Kongres m? pr?vo stanovit a vyb?rat dan? z p??jm? z jak?hokoli zdroje, ani? by je rozd?loval mezi jednotliv? st?ty a bez ohledu na jak?koli s??t?n? obyvatelstva. (25. ?nora 1913)

DODATEK XVII.

?leny Sen?tu Spojen?ch st?t? jsou v?dy dva sen?to?i za ka?d? jednotliv? st?t; jsou voleni obyvatelstvem p??slu?n?ho st?tu, a to na ?est let. Ka?d? sen?tor m? jeden hlas. Volitel? v ka?d?m st?t? mus? spl?ovat po?adavky kladen? na voli?e nejpo?etn?j?? komory z?konod?rn?ho sboru p??slu?n?ho st?tu.

Uvoln?-li se m?sta v zastoupen? n?kter?ho st?tu v Sen?t?, v?konn? moc tohoto st?tu vyd? p??kaz k proveden? voleb pro obsazen? takov?ch voln?ch m?st; p?edpokl?d? se, ?e z?konod?rn? sbor jednotliv?ho st?tu m??e pov??it v?konn? org?n st?tu, aby provedl do?asn? jmenov?n? do Sen?tu a? do doby, kdy lid volbami obsad? voln? m?sta zp?sobem ur?en?m z?konod?rn?m sborem.

Tento ?l?nek nesm? b?t vykl?d?n tak, jako by se t?kal volby a funk?n?ho obdob? kter?hokoli sen?tora, zvolen?ho do t? doby, ne? tento ?l?nek vejde v platnost jako sou??st ?stavy. (31. kv?tna 1913)

DODATEK XVIII.

Odd?l 1 . Rok po ratifikaci tohoto ?l?nku se zakazuje v?roba, prodej nebo doprava omamn?ch n?poj?, jejich dovoz a v?voz s clem jejich pou?it? na ?zem? Spojen?ch st?t? a v?ech ?zem?ch podl?haj?c?ch jejich jurisdikci.

Odd?l 2 . Kongres i jednotliv? st?ty maj? jednotn? pr?vo prov?st ustanoven? tohoto ?l?nku v p??slu?n?m z?konod?rstv?.

Odd?l 3 . Tento ?l?nek bude neplatn?, nebude-li ratifikov?n jako dopln?k k ?stav? z?konod?rn?mi sbory jednotliv?ch st?t?, jak to p?edpokl?d? ?stava, b?hem sedmi let od okam?iku, kdy jej Kongres p?edlo?il st?t?m ke schv?len?. (29. ledna 1919)

DODATEK XIX.

Spojen? st?ty ani jak?koli jednotliv? st?t nesm?j? pop??t ani omezit volebn? pr?vo ob?an? Spojen?ch st?t? z d?vod? pohlav?. Kongres provede ustanoven? tohoto ?l?nku v p??slu?n?m z?konod?rstv?. (26. srpna 1920)

DODATEK XX.

Odd?l 1 . Funk?n? obdob? prezidenta a viceprezidenta skon?? v poledne 20. ledna a funk?n? obdob? sen?tor? a ?len? Sn?movny reprezentant? skon?? v poledne 3. ledna toho roku, ve kter?m by tato funk?n? obdob? skon?ila, kdyby tento ?l?nek nebyl ratifikov?n; funk?n? obdob? jejich n?stupc? zapo?ne t?mto okam?ikem.

Odd?l 2 . Kongres se bude sch?zet p?inejmen??m jednou za rok; jeho zased?n? zapo?ne v poledne 3. ledna, nestanov?-li Kongres z?konem jin? den.

Odd?l 3 . Jestli?e zvolen? prezident zem?e p?ed za??tkem sv?ho funk?n?ho obdob?, zvolen? viceprezident se stane prezidentem. Jestli?e prezident nebude zvolen p?ed za??tkem funk?n?ho obdob? nebo jestli?e zvolen? prezident nep?evezme funkci, pak zvolen? viceprezident bude vykon?vat ??ad prezidenta, dokud prezident nep?evezme funkci; Kongres m??e z?konem rozhodnout, jak se bude postupovat v p??pad?, kdy ani zvolen? prezident, ani zvolen? viceprezident nep?evezme funkci, a kdo p?evezme funkci prezidenta nebo jak?m zp?sobem bude zvolen ten, kdo m? p?evz?t jeho funkci, a tato osoba bude vykon?vat funkci do doby, kdy prezident nebo viceprezident nastoup? do sv? funkce.

Odd?l 4 . Kongres m??e z?konem ?e?it ten p??pad, kdy zem?e jedna z osob, z nich? Sn?movna reprezentant? m??e zvolit prezidenta, p?ejde-li na ni toto pr?vo, a p??pad, kdy zem?e jedna z osob, z nich? m??e Sen?t zvolit viceprezidenta, p?ejde-li na Sen?t toto pr?vo.

Odd?l 5 . Odd?ly 1 a 2 vejdou v platnost 15. ??jna n?sleduj?c?ho po ratifikaci tohoto ?l?nku. Odd?l 6 . Tento ?l?nek nevstoup? v platnost, nebude-li ratifikov?n jako dodatek k ?stav? shrom?d?n?mi z?stupc? jednotliv?ch st?t? v souladu s ustanoven?mi ?stavy b?hem sedmi let od okam?iku, kdy jej Kongres p?edlo?? st?t?m k ratifikaci. (6. ?nora 1933)

DODATEK XXI.

Odd?l 1 . XVIII. dodatek k ?stav? Spojen?ch st?t? se t?mto ru??.

Odd?l 2 . P?evoz nebo dovoz alkoholick?ch n?poj? do kter?hokoli st?tu nebo na kter?koli ?zem? Spojen?ch st?t? s ??elem jejich spot?eby se t?mto zakazuje, odporuje-li z?kon?m t?chto st?t?.

Odd?l 3 . Tento ?l?nek se nestane ??inn?m, nebude-li ratifikov?n jako dodatek k ?stav? legislaturami jednotliv?ch st?t? v souladu s ?stavou do sedmi let ode dne, kdy jej Kongres p?edlo?? st?t?m k ratifikaci. (5. prosince 1933)

DODATEK XXII.

Odd?l 1 . Nikdo nem??e b?t zvolen prezidentem v?ce ne? dvakr?t a ??dn? osoba, kter? o byla prezidentem nebo vykon?vala jeho funkce d?le ne? dva roky z ?dob?, na n?j? byla prezidentem zvolena jin? osoba, nem??e b?t zvolena prezidentem v?ce ne? jednou. Toto ustanoven? se nevztahuje na osobu vykon?vaj?c? funkce prezidenta od doby, kdy toto ustanoven? bylo navr?eno Kongresem, a nem??e zabr?nit osob?, kter? zauj?m? nebo vykon?v? funkci prezidenta v okam?iku, kdy vstoup? v platnost toto ustanoven?, zachovat si tuto funkci i po zbytek doby, b?hem n? ji m?la vykon?vat.

Odd?l 2 . Tento ?l?nek nevstoup? v platnost, nebude-li ratifikov?n jako dodatek k ?stav? z?konod?rn?mi sbory t?? ?tvrtin st?t? b?hem sedmi let ode dne, kdy bude Kongresem p?ed?n st?t?m. (27. ?nora 1951)

DODATEK XXIII.

Odd?l 1 . Okrsek, kter? je s?dlem vl?dy Spojen?ch st?t?, ur?uje zp?sobem, kter? stanov? Kongres, volitele prezidenta a viceprezidenta v po?tu, kter? se rovn? ?hrnu sen?tor? a poslanc?, na kter? by m?l n?rok, kdyby byl st?tem. Nesm? v?ak p?ev??it po?et volitel? st?tu s nejmen??m po?tem obyvatel. Tito volitel? se p?ipojuj? k t?m, kte?? jsou ur?eni st?ty a jsou pro ??el volby prezidenta a viceprezidenta pokl?d?ni za volitele ur?en? st?tem; sch?zej? se v okrsku k ?kon?m podle Dvac?t?ho dodatku.

Odd?l2. Kongres je zmocn?n u?init z?konod?rn? opat?en? k proveden? tohoto dodatku. (29. b?ezna 1961)

DODATEK XXIV.

Odd?l 1 . Volebn? pr?vo ob?an? Spojen?ch st?t? nesm? b?t pop?r?no nebo zkracov?no Spojen?mi st?ty nebo kter?mkoli st?tem z d?vodu nezaplacen? jak?koli volebn? dan? nebo jin? dan?.

Odd?l2. Kongres je opr?vn?n u?init z?konod?rn? opat?en? k proveden? tohoto dodatku. (23. ledna 1964)

DODATEK XXV.

Odd?l 1 . V p??pad? zbaven? prezidenta ??adu nebo v p??pad? jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.

Odd?l 2 . Kdykoli nastane uvoln?n? ??adu viceprezidenta, jmenuje prezident viceprezidenta, kter? se ujme ??adu, ihned po schv?len? v?t?inou hlas? obou komor Kongresu.

Odd?l 3 . Kdykoli prezident postoup? prozat?mn?mu p?edsedovi Sen?tu a p?edsedovi Sn?movny reprezentant? p?semn? prohl?en?, ?e nen? zp?sobil? vykon?vat pravomoci a povinnosti sv?ho ??adu, a dokud jim nep?ed? p?semn? prohl?en? o opaku, vykon?v? takov? pravomoci a povinnosti viceprezident jako ??aduj?c? prezident.

Odd?l 4 . Kdykoli viceprezident a bud' v?t?ina vedouc?ch sekc? exekutivy, nebo jin?ho takov?ho ?tvaru, kter? m??e Kongres z?konem z??dit, postoup? prozat?mn?mu p?edsedovi Sen?tu a p?edsedovi Sn?movny reprezentant? p?semn? prohl?en?, ?e prezident nen? zp?sobil? vykon?vat pravomoci a povinnosti sv?ho ??adu, ujme se pravomoc? a povinnost? ??adu viceprezident jako ??aduj?c? prezident.

Posl?ze kdy? prezident p?ed? do?asn?mu p?edsedovi Sen?tu a p?edsedovi Sn?movny reprezentant? p?semn? prohl?en?, ?e nezp?sobilost pominula, ujme se prezident op?t pravomoc? a povinnosti sv?ho ??adu, pokud viceprezident a v?t?ina bud' vedouc?ch sekc? exekutivy, nebo jin?ho takov?ho ?tvaru, kter? m??e Kongres z?konem z??dit, nep?ed? do ?ty? dn? prozat?mn?mu p?edsedovi Sen?tu a p?edsedovi Sn?movny reprezentant? p?semn? prohl?en?, ?e prezident nen? zp?sobil? vykon?vat pravomoci a povinnosti sv?ho ??adu. V tomto p??pad? rozhodne spornou ot?zku Kongres v zased?n?, kter? se - jestli?e Kongres nezased? - za t?mto ??elem sejde do ?ty?iceti osmi hodin. Pokud Kongres b?hem jednadvaceti dn? po p?ijet? uveden?ho p?semn?ho prohl?en? nebo - jestli?e Kongres nezased? - b?hem jednadvaceti dn? po jeho svol?n? rozhodne dvout?etinovou v?t?inou v obou komor?ch, ?e prezident je nezp?sobil? vykon?vat pravomoci a povinnosti sv?ho ??adu, pokra?uje viceprezident v jejich vykon?v?n? jako ??aduj?c? prezident. Nestane-li se tak, ujme se op?t prezident pravomoc? a povinnost? sv?ho ??adu. (10. ?nora 1967)

DODATEK XXVI.

Odd?l 1 . Spojen? st?ty ani kter?koli jednotliv? st?t nesm?j? omezit volebn? pr?vo ob?an? Spojen?ch st?t? star??ch osmn?cti let z d?vod? v?ku.

Odd?l 2 . Kongres je zmocn?n prov?st ustanoven? tohoto ?l?nku v p??slu?n?m z?konod?rstv?. (30. ?ervna 1971)

translation © Alena Falt?skov?, Alena Kom?rkov?, Mark?ta Mach??kov?, Svatava Rakov?, Ivo ?moldas, Ivan Vom??ka, Eva Zaj??kov?, 1994