HlidaciPes.org ma k dispozici sv?dectvi z n?kolika zdroj?, podle nich? vedeni televize Prima na porad? s redakci 7. za?i 2015 p?i?lo s jasnymi instrukcemi o tom, jak se ma televize ve svem zpravodajstvi stav?t k uprchlicke krizi.
Zpravodajstvi FTV Prima o uprchlicke krizi se dostalo do centra zajmu letos na ja?e kv?li zp?sobu informovani o p?ijezdu irackych k?es?anskych uprchlik? do ?eska. P?edev?im pak reporta?i, po jejim? odvysilani
se ?e?ilo to
, zda jeden z uprchlik? skute?n? p?irovnal nabizene ubytovani ke kravinu a zda byl p?eklad jeho slov spravny ?i p?ekrouceny.
Hrozba, problem, krize
HlidaciPes.org te? diky n?kolikam?si?ni praci ziskal informace i d?kazy potvrzujici, ?e vedeni televize Prima spolu s vedenim redakce zpravodajstvi dlouhodob? prosazuji, aby byla uprchlicka tematika prezentovana p?edev?im jako hrozba, problem a krize. A v tomto duchu maji redakto?i p?ipravovat zpravodajske p?isp?vky.
Analyza zpravodajskych relaci, kterou zpracoval HlidaciPes.org, i rozbor zpravodajstvi, jen? si zadala Rada pro rozhlasove a televizni vysilani (
viz ni?e
), takove podez?eni potvrzuji.
Televize Prima je?vlivne medium, t?eti nejsledovan?j?i televize v ?esku, podil na celodenni sledovanosti ve skupin? 15+ p?edstavuje 23 %.
Vyznamny je i fakt, ?e polovinu televize vlastni ?vedska spole?nost MTG kotovana na ?vedske burze ve Stockholmu.
Na na?izeni sm?rem k redaktor?m zpravodajstvi se m?l p?itom vedle ?efredaktorky zpravodajstvi Jitky Obzinove podilet p?imo zastupce majitele, mistop?edseda p?edstavenstva FTV Prima Holding Lubo? Jetmar.
Vedeni Primy ? bez reakce
Co se tedy uvnit? televize Prima odehralo? HlidaciPes.org hovo?il s n?kolika ?leny redakce FTV Prima, kte?i se sch?zky z po?atku za?i 2015 i nasledneho napl?ovani pokyn? u?astnili.
V souvislosti s tematem si v?ichni citovani vyminili podminku anonymity s odkazem na mo?nou mstu ze strany vedeni televize.
?Atmosfera uvnit? redakce je velmi napjata. V?t?ina?redaktor? si uv?domuje, ?e neni moc kam jit, dr?i se tedy nastavene linie a akceptuji podminky prace. Odpor neni akceptovan,“ ?ika jeden ze zdroj? HlidaciPes.org.
Rekonstrukce udalosti z po?atku za?i lo?skeho roku je jednoducha. Vedeni televize v ?ele s ?efredaktorkou zpravodajstvi Jitkou Obzinovou a zastupcem majitele Lubo?em Jetmarem, svolalo na pond?li 7. za?i 2015 mimo?adnou poradu.
V jeji prvni ?asti promluvili k ?ir?i redakci, ve druhe ?asti pak vy?lenili redaktory a editory, jich? se tyka tema uprchlik?, a s nimi se pak p?esunuli do druheho patra na konkretn?j?i poradu.
Zakladni sd?leni z prvni ?asti?porady bylo jednozna?ne: k uprchlicke krizi je t?eba zaujmout jasny postoj ve smyslu ? p?edstavuji hrozbu, obavame se islamizace, uprchliky tu nechceme.
Sou?asti sd?leni byla i informace, ?e redakto?i a reporte?i se musi s postojem ztoto?nit, kdo to nehodla akceptovat, nem??e v redakci FTV Prima dale pracovat.
?t?te te?:
Nahravka z kli?ove porady TV Prima k uprchlik?m: “Vedeni televize ma nazor a vy ho budete respektovat.”
Na druhe porad? byly instrukce konkretn?j?i. Namitky n?kterych redaktor?, ?e p?edem jasne vyzn?ni reporta?i odporuje novina?skemu kodexu, byly odmitnuty s tim, ?e ?adne vyva?ovani, objektivita a novina?sky kodex se minimaln? v n?kolika nasledujicich m?sicich ?e?it nebudou.
Po teto porad? jeden z redaktor? TV Prima podal vypov??, druha redaktorka ode?la?v souvislosti s „migra?nim na?izenim“ letos na ja?e.
HlidaciPes.org opakovan?, celkem t?ikrat, ?adal e-mailem o vyjad?eni vedeni televize Prima, ale bez jakekoli reakce.
Televize Prima se hlasi k?
Etickemu kodexu Asociace televiznich organizaci
. ?Ten mimo jine konstatuje, ?e: „Objektivnimi informacemi jsou takove informace, ktere jsou pravdive; to znamena, ?e se jedna o takovy popis skute?nosti, p?i n?m? redaktor podle sveho nejlep?iho sv?domi vyu?ije v?ech dostupnych informaci, ktere byly v dob? odvysilani reporta?e k dispozici.“
Pozitivni nula, negativni 72 %
HlidaciPes.org se na zaklad? informaci o za?ijove porad? zam??il na obsahovou analyzu hlavni zpravodajske relace TV Prima – pro srovnani v srpnu a v za?i 2015.
Zm?na ve vyzn?ni zprav je zjevna. Zatimco v prvnim sledovanem obdobi (1.8 ? 7.9. 2015) bylo zprav s pozitivnim vyzn?nim ve vztahu k uprchlik?m 9 %, neutralnich 53 % a negativnich 38 %, v druhem obdobi (7.9 . – 30.9. 2015) to bylo jinak. Pozitivn? lad?ne zpravy nebyly ?adne, neutralnich bylo 27,6 % a negativnich 72,4 %.
Po obsahove strance v p?isp?vcich p?ibylo komentativnich pasa?i ve zpravodajstvi redaktor? i emotivniho jazyka p?i ohla?ovani p?isp?vk? moderatory.
KOMPLETNI TABULKA – ANALYZA P?ISP?VK? zpravodajstvi TV Prima 1.8. – 30.9. 2015 ke sta?eni
?(nap?. moderator Vo?i?ek:
?Nevim, jak vam, ale nediva se mi zrovna dob?e na to, co se prav? te? v Evrop? d?je. Ale kone?n? se alespo? n?co d?je, zvy?ene policejni kontroly na rakousko-n?meckych hranicich, kontroly na ?eleznici, to v?e vyrazn? omezilo p?isun uprchlik?, kte?i v tisicich mi?ili do Bavorska a do Mnichova.“
)
Reporta?e naopak za?aly mnohem vice zd?raz?ovat hrozby a stereotypy: „bohatstvi“uprchlik? ilustrovane zab?ry na mobilni telefony, to, ?e si neva?i pohostinnosti, nechavaji za sebou nepo?adek a podobn?.
Uprchlicke zdravotni riziko
Rozdil v p?istupu ilustruje reporta? o mo?nych zdravotnich rizicich spojenych s p?ichodem uprchlik?. Reporterka se na konci srpna 2015 dobrala zav?ru, ?e riziko nakazy zde neni.?Stejn? reporta? uvedl i moderator: ?Objevuji se nazory, ?e?uprchlici, kte?i prochazeji ?eskou republikou, mohou p?edstavovat riziko nakazy infek?nimi nemocemi (…) Daniela Klivarova ale zjistila, ?e oficialni ?isla z ministerstva vnitra hovo?i o opaku.“
Prav? tahle reporta? se podle zdroj? zevnit? televize Prima vyvolala rozpory mezi redaktory a editory a stala se d?vodem svolani specialni porady, je? do budoucna narysovala jasna pravidla, jak o uprchlicich vysilat. Pomyslnou ?posledni kapkou“ p?ed poradou pak byl vikendova reporta? pak o tom, jak pomoc uprchlik? organizuje socialni centrum Klinika.
Viditeln? se zm?nil i vyb?r respondent?. Ve zpravodajskych p?isp?vcich za?ali dostavat vyrazn? v?t?i prostor komentato?i d?ni ? ?asto nap?iklad politolog Petr Robej?ek nebo advokatka Klara Samkova.
?Vicemen? plati, ?e kdo sdili na? protiuprchlicky nazor, ten dostane prostor. Proto v reporta?ich vystupuji ?asto bizarni postavy z Parlamentnich listu nebo politici z Usvitu a Okamurovci,“ vysv?tluje jeden z insider?.
Metafora ?ad?ni ?ivl?
K podobnym zav?r?m jako monitoring HlidaciPes.org do?la i
analyza vysilani
o uprchlicke krizi na TV Prima, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasove a televizni vysilani. Ta pokryva obdobi 24. 8. 2015 ? 13. 9. 2015.
Ze zav?r? citujeme:
Zpravodajstvi se se ve svem celku dr?elo nasledujici interpretace sledovaneho d?ni:
- Migrace v sou?asne dob? dosahuje nebyvalych rozm?r?
- Jedna se o ?krizi“, ktera se vymyka kontrole a destabilizuje spole?nost
- Situace eskaluje (?Uprchlicka krize sili“)
- Jde tedy o vyjime?ny (zna?n? nebezpe?ny) stav, ktery si zasluhuje enormni pozornost ze strany medii
- V?e podstatne se odehrava zejmena v evropskem a ?eskem kontextu, migranti (uprchlici) pohybujici se v mimoevropskych zemich v medialni realit? ?neexistuji“, tedy alespo? dokud nezami?i prav? do Evropy
- Ve dnech 25. ? 28. 9. byly tyto bloky navic uvozeny titulkem ?Uprchlicka krize sili“ dopln?nym o zab?ry pohybujiciho se davu uprchlik?.
Podstata krize z pohledu analyzovanych p?isp?vk? spo?iva zejmena v samotnem mno?stvi uprchlik? p?ichazejicich do Evropy, resp. v mo?nem (?asto bli?e nespecifikovanem) potencialnim devasta?nim u?inku teto ?masy“.
- K popisu d?ni jsou velmi ?asto u?ivany metafory ?ad?ni ?ivl?, p?ipodob?ujici situaci k p?irodni katastrof? (?vlna b??enc? se vali Evropou“). Tema je tak vnimano skrze ur?ity ?katastroficky diskurs“.
- Tento diskurs m??eme chapat jako ur?ity metaramec, ktery zabarvuje, a p?ipadn? posouva, v?echny ostatni ramce, do kterych je tema zasazovano.
- D?raz p?itom obvykle nespo?iva na katastrof?, ktera p?im?la lidi opustit sve domovy, ale na hrozb?, ktere ?eli staty (a jejich obyvatele), kterymi uprchlici prochazeji.
- V?t?ina analyzovanych p?isp?vk? akcentuje zejmena problemy, ktere uprchlici svoji p?itomnosti zp?sobuji (?i ktere mohou zp?sobit). Problem? samotnych uprchlik? se n?jakym zp?sobem dotkla men?ina zprav, zcela vyhradn? jim pak bylo v?novano nepatrne mno?stvi p?isp?vk?.
- Proto?e byli uprchlici prezentovani p?edev?im jako sou?ast masy, byla velka ?ast p?isp?vk? doprovazena zab?ry po?etnych skupin, obvykle v podob? pohybujiciho se davu. ?asto se p?itom jednalo o agenturni zab?ry, ktere byly pou?ivany opakovan? jako ilustra?ni material.
- V?echny p?isp?vky, ktere primarn? mapuji nalady mistnich (lidi ?ijicich v blizkosti za?izeni pro uprchliky) v ?R, jsou ramovany otazkami ohro?eni a bezpe?nosti, a neobsahuji ani naznak distance od postoj? dotazovanych obyvatel.
- Ve sledovanem obdobi jsme zachytili pouze jeden p?isp?vek, ktery je jednozna?n? mo?ne ve svem celku vyhodnotit jako pozitivn? lad?ny v??i uprchlik?m. Reporta? si v?ima zejmena humanitarni roviny v?ci, kdy? mapuje po?adani sbirek pro uprchliky.
Psali jsme take:
Jak psaly ?eske deniky o uprchlicke krizi: negativni bulvar a Pravo, pozitivni LN a Denik…
Imigranti a uprchlici v ?eskych denicich: emoce v ka?dem desatem titulku, nazor v ka?dem t?etim
TOP 11 nejbizarn?j?ich titulk? na tema b??enci v ?eskych denicich (plus 1744 dal?ich)